AkiB komentáře u knih

Říkala jsem si, jaký je asi hlubší význam názvu knihy - Kosti v srdci. Čím dále jsem se během čtení dostávala, tím jasnější mi to bylo a ach, je to tak poetické.

Srdce se doopravdy nemůže zlomit, protože v něm nejsou kosti. Leda byste si je tam nechali narůst.

7 19.03.2024

Super knížka, hodnotím pěti hvězdami.
Hlavní hrdinka je velice sympatická a podle mě si ji zamiluje snad každý. Ovšem nad členy její rodiny zůstává rozum stát.

4 31.01.2024

Páni. To bylo něco.
Vidět na konci knihy ty krásné fotky mě neskutečně dojalo a běhal mi z toho mráz po zádech. Filmy o Harrym Potterovi miluju, a tohle bylo krásné doplnění. Myslím, že většina lidí Draca Malfoye prostě nesnášela a věřím, že díky této knize mladičkého, slizkého a zlého Draca uvidí v jiném světle :)

Někdy je těžké žít ve světě, kde vás lidé tak rychle odsoudí, kde pochybují o vašich slovech, zpochybňují vaše úmysly. Tom nic z toho nedělá. Vím, že i kdybych udělala chybu, pochopí, že mé úmysly byly dobré. Vím, že mi bude vždycky věřit. I kdyby se jednalo o situaci, o které nebude vědět všechno, nikdy nebude pochybovat o tom, že jsem to myslela dobře a snažila se, jak nejvíc to šlo. Tohle je skutečné přátelství a být někým takto viděna a milována je jedním z největších darů v mém životě. - Emma Watson

Ach <3 Tahle slova mě tak moc dojala, když si uvědomím, že takové by přátelství i partnerství mělo být.. myslím, že spoustě z nás přesně tento přístup od našich nejbližších chybí. Jsem vděčná, že mám dvě osoby, se kterými to takto mám, které navždy a vždycky budou stát při mě. Chce se mi teď jen smát, když si vzpomenu, jak jsem to měla v partnerství..
Nezbývá mi nic jiného než všem přát, aby našli tuhle svoji spřízněnou dušičku, se kterou to budou mít stejně, jako Emma a Tom.

10 21.01.2024

Knihu jsem si chtěla záměrně přečíst v době, kdy si procházím obdobím po rozchodu s člověkem, ke kterému jsem měla důvěru a myslela jsem si, že nám to snad vyjde. Bohužel, zatím ke mně došlo k tomu, že už nechci mít s láskou nic společného, protože jsem zklamaná a nechci, aby mě další zklamání bolela tak moc jako tohle. Proto mě zaujala poslední kapitola - Nedovol minulosti, aby ti pokazila budoucnost:
Vím, že je z tebe jiná žena a že sis milionkrát slíbila, že už nikomu nebudeš věřit a vím, že se to snažíš dodržet. Prosím tě však o jedno: nezapomeň, že stěny, které si postavíš na svoji ochranu, ti můžou i ublížit. Právě ony mohou být ty, které ti zabrání vidět, jak svítí slunce během dne a jak září hvězdy během noci. Když si ty stěny postavíš příliš vysoké, stanou se tvým osobním vězením.

19.01.2024

Na knihách autora velice oceňuji i nádherné ilustrace. Jsem ráda, že jsem měla možnost přečíst si všechny 3 díla autora.

Neztrácejte ani vteřinu svého času přesvědčováním druhých, že jste hodni lásky.

Pozor na milence do pohody, který je ti vším, dokud o nic nejde.

Tak často se trestáme špatnou láskou, o které si myslíme, že si ji zasloužíme.

Světu jsme mnohem užitečnější, když si odpustíme, než když se nenávidíme.

3 06.01.2024

První 3/4 knihy mi připadala jako jen samá zamilovanost - tudíž to nebyl úplně můj šálek kávy. Pro lidi zamilované to ale musí být pěkné počtení, pro mě, jakožto láskou spíše zklamanou, ani tak ne.
Ovšem poslední kapitola knihy - tmou - pro mě byla mnohem čtivější. Kniha se jmenuje Tma mezi hvězdami, ale v knize kapitoly postupují naopak - Hvězdy mezi tmou. Krásná hříčka.

Největší odvahu prokázala, když přežila jeden každý svůj den.

Kráčela životem s očima vlka, který nepatří nikomu než noci.

Upíjíme jed, který nám nalévá naše mysl, a divíme se, proč je nám tak zle.

Pravdou je, že někdy pro vás oba platí, že ten druhý není ten pravý.

Letadlo se otřáslo a ona se vyděsila, ne že by se bála pádu, ale že kdyby k němu došlo, bylo by jí to jedno.

Nesnáším být sám, slyším mluvit příliš mnoho hlasů.

To jsou jen střípky z kapitoly tmou. Přesně podle mého gusta. Kéž by v tomto duchu Atticus napsal celou jednu knihu.

3 31.12.2023

To těžké už bylo. Už to můžeš mít jinak.

Nejsem rovnice, abych byla logická.

Čas neutíká, čas přichází.

2 23.12.2023

Oproti ostatním je tohle docela slabší díl. Ale přečtu si další pokračování a ráda bych tuto sérii dočetla celou.


Lásce je ukradené, koho zničí, aby dosáhla svého.

Vždycky si myslíme, že víme, co chceme, dokud se nesetkáme s něčím, co nedostaneme.

Ten shon a naléhavost, s jakou se všichni pohybovali, mi připadaly neskutečné. Proč všichni tak spěchají? Kvůli čemu?

1 20.08.2023

dávej si pozor
na kluky, co
vždycky říkají
jen polopravdy,
protože takoví tě
vždycky budou
milovat
jen napůl.
- znič tyhle draky.

tvoje štěstí
má přednost
před štěstím
všech ostatních.

opakuj po mně:
žádné
odpuštění
nikomu
nedlužíš.
- snad jedině sobě.

kým bych
asi
byla
bez inspirace
pramenící z mých
démonů?

1 27.07.2023

Rupi Kaur miluju. Proto jsem se rozhodla přečíst si něco z díla tohoto autora, protože jí má být podobný. Podobný jí je, ale je rozdíl v tom, co oba dva autoři řeší. Zatímco Atticus hodně rozebírá lásku ke druhé osobě, Rupi naopak řeší lásku k sobě samé. A teď je otázkou, co čtenář ve svém životě řeší a co ho víc chytne za srdíčko. Protože nejsem šťastně zamilovaná, nedokážu úplně ocenit některé básně tohoto autora. Ale některé samozřejmě ano.

Někdo píše pro zábavu,
jiní píšou,
protože kdyby nepsali,
slova
by se rozbujela,
zhnisala
a protrhla
hráze jejich duše.
Některá slova
jsou bezpečnější
na papíře.

V těch, kteří prošli tmou,
navždy zůstává jiskřička.

Hledej, dokud nenajdeš něco,
kvůli čemu zapomeneš
jíst,
spát
a pít.
A pak to dělej,
dokud neumřeš žízní.

Byla jen další rozbitá panenka,
která snila o klukovi s lepidlem.

6 10.07.2023

Moc pěkná krátká knížečka. Nejvíce je mi blízká klasika Příběh tří bratří, ale myslím, že to tak má spoustu lidí díky tomu, že byla nejvíce probíranou v Harrym Potterovi a moc na mě tenkrát udělalo dojem, jak tuto bajku krásně četla Hermiona.
Jako další se mi velice líbila bajka Mágovo chlupaté srdce a Fontána příznivé sudby.

Mágovo chlupaté srdce přežilo tolik staletí nedotčené proto, že vypovídá o temných stránkách v hloubi duše každého z nás. Pojednává o jednom z největších a nejneochotněji přiznávaných pokušení čar a kouzel: o hledání nezranitelnosti.

Na světě neexistuje a neexistoval muž ani žena, čaroděj ani mudla, který by nikdy nebyl postižen nějakých zraněním, ať už tělesným, psychickým nebo emocionálním. Cítit bolest je stejně lidské jako dýchat.

Lidé mají sklon usilovat přesně o to, co je pro ně nejhorší.

5 23.06.2023

Na světě se střídají roční období.
I v životě zažíváme krutou zimu,
Avšak po zimě vždy přijde jaro.

Porozumět lidské duši není snadné. Když člověka něco trápí, přestane někdy dokonce vnímat i pocity osoby, která je pro něho důležitá.

Rány na duši nejsou vidět. Zahojit je není jednoduché.

Pokud by sestřina smrt vedla k tomu, že bych byla nešťastná, stalo by se moje neštěstí odkazem její smrti. Proto zkrátka nešťastná nebudu. Prostě dokážu být šťastná. To jsem si přísahala. Moje štěstí je důkazem toho, že žila...

V životě není nic těžšího, než mluvit vždy pravdu. Důvody, proč lidé lžou, bývají různé. Může to být proto, aby se ukázali v lepším světle, nebo aby svůj protějšek oklamali. Lež může dotyčného zranit, ale může mu naopak i pomoct. Často však lidé svých lží později litují.

2 23.06.2023

Možná jsem měla trochu větší očekávání, ale nebyla špatná. Jen jsem asi čekala trochu víc. Nejvíce mě zasáhl příběh o sestrách, u kterého si člověk uvědomí, jak je důležité s lidmi komunikovat a nepředpokládat, že si někdo něco myslí. Protože ve skutečnosti je to úplně jinak a lidé by si ušetřili spoustu trápení, kdyby spolu jednali otevřeně.
Zkusím si přečíst i druhý díl, uvidíme, jestli bude lepší či horší. Tak či tak to asi není kniha, která by na mě udělala takový dojem, že bych si ji chtěla přečíst znovu.

"Ty chvíle, kdy ses cítila opuštěná, ale změnit nedokážu."

"Věci kolem nás nepřijímáme tak, jak je vidíme nebo slyšíme. Jsou zkreslené našimi zkušenostmi, myšlením, okolnostmi, iluzemi, preferencemi, znalostmi či vnímáním, a i tím, jak jsme citliví."

"Přítomnost se nezměnila - změnily se ony dvě. Díky návratu do minulosti obě změnily svůj způsob myšlení."

6 10.06.2023

(SPOILER) Na rozdíl od předchozího dílu dávám tomuto plný počet hvězdiček. Ale je to hodně ovlivněné tím, co se v knize řeší a co řeším já ve svém životě. Takže nehodnotím příběh jako takový, spíš hodnotím to, jak dokonale tato kniha pasuje k mé momentální situaci. Při čtení jsem zabíhala k různým myšlenkám a když jsem pokračovala ve čtení, jako bych na další stránce dostala svoji odpověď, či potvrzení toho, co už dávno vím a nechci si to přiznat. Proto mě v tomhle ohledu kniha nejvíce zasáhla. Protože to, jak řeší Tillie svůj vztah k Nateovi je jako vystřižené z mého života.
Není asi tajemstvím, jak už to v knihách bývá, že i tahle skončí šťastně, kdy Nate vyjádří svou lásku k Tillie a oba budou žít šťastně až do smrti. To mě trochu zasáhlo, protože víte proč? Můj život není jako z této knihy. U mě to skončí přesně naopak a já zůstanu zlomená a zničená. A budu moct jen doufat, že se někdy vyškrábu ven, z toho, kde teď jsem - dva metry pod zemí.

Jsi jenom člověk. Chytila ses něčeho, cos věděla, že ti pomůže. Někteří sáhnou po drogách, alkoholu, sexu. Tys sáhla po lásce. Kvůli tomu nejsi blázen. Kvůli tomu seš člověk.

Když jsem teď zjistila, že jsem city k němu zaplavená, bojím se, ať se v nich neutopím. Nesmí se to nikdy dozvědět, protože mě nebere vážně. Dokonce i já vím, že mě nikdy nepustí do svého srdce a duše.

Ovšem jenom proto, že víte, že vás s někým zřejmě nečeká budoucnost, neotupí to emoce, které k němu cítíte. Bohužel.

Co se jeho týká, budu vždycky bezmocná, mám však kontrolu nad tím, jak to dávám najevo. Skrývám to, potlačuju a tak dál.

1 02.06.2023

Pěkná čtivá knížka. Jen 10 hvězdiček bych dala za krásnou obálku. Velmi se mi líbily v knize autorovy fotky z cest a jeho upřímnost, na nic si nehraje.


Sám se divím, jak jsem s tímhle přístupem zvládl ujít už přes čtyři tisíce kilometrů. Možná to však bylo právě tím, že jsem si s ničím nelámal hlavu a dělal věci tak, jak mě zrovna napadlo. Když se nad tím zamyslím, je to vlastně ten nejlepší způsob, jak dosáhnout cíle.

Myslím, že podvědomě jsem se snažil dostat do obtížných a nebezpečných situací. Utíkat pořád dál a dál, přes všechno, co se mi postaví do cesty, abych ze sebe vyplavil žal, který mě uvnitř sžíral. Jenže jsem zároveň moc dobře věděl, že jednou přijde den, kdy se budu muset vrátit. Den, kdy cesta skončí. Strach z dalšího života, z dalších ran osudu, dalších milostných zklamání. Má minulost mě nutila mít strach z budoucnosti, která měla jednoho dne přijít.

2 28.05.2023

Tys byl nadržený,
ale já chtěla,
abys mě měl rád.

Byl bys kamarád s někým,
kdo se k tobě chová tak,
jak se chováš sám k sobě?

Jednou se v těch pocitech,
které skrýváme,
utopíme.

Někdy, i když druhé milujeme,
nám může být lépe bez nich.

Občas musíš
někoho ztratit,
abys neztratil
sám sebe.

26.05.2023

Vždycky začneš bojovat, až když už není o co.

Dávej si pozor na to,
s kým tvoříš své vzpomínky.
Aby se ti to nevymstilo,
až budeš ve tři ráno brečet
nad rozlitým mlékem,
zatímco oni budou spokojeně spát.

26.05.2023

(SPOILER) Moc krásná knížka, která by klidně mohla být ještě delší, protože byla velice čtivá. Autorka dokázala o každém jednotlivém vězni psát hezky poutavě a klidně bych ve čtení ještě ráda pokračovala. Člověk si při čtení knih uvědomí určité věci.
Lidé, kteří jsou ve vězení, byli mnohdy sami oběťmi. Ať už co se týká příběhů z chlapecké věznice, kdy ti kluci pocházeli z různých rodin a měli častokrát velmi ošklivé dětství. Pokud nevyrůstali v lásce a v přijetí, je potom velice snadné propadnout kriminálním činům. A to už vůbec nemluvím o ženské věznici, kdy ženy velice často žijí s někým, kdo je totálně zničí a ony samy pak vůbec netuší, co mají se svým životem dělat a poté propadnou drogám.
Je velmi snadné někoho odsoudit, že pije alkohol či bere drogy, ale už vůbec nemáme tušení, co ten člověk má za sebou. Zneužívání v dětství, zneužívání v partnerském vztahu, znásilnění, vydírání... vážně bychom se s tím vypořádali lépe?

Velice smekám před autorkou, že i ve svém věku se nadále věnuje svojí práci. Je až dojemné, jak někdo tak moc může milovat svoji práci a je to to největší požehnání, jakého se jí mohlo dostat, vzhledem k tomu, kolik času v práci během života strávíme.


Často jsou to ty nejobyčejnější věci, které pro lidi uděláte, věci, na které s každodenním životem skoro zapomenete, co může vyvolat ty největší změny. Těch několik slov povzbuzení mu možná změnilo život navždy.

Den, kdy ztratím soucit, bude dnem, kdy přestanu pracovat. Obávám se, že si to vždycky budu brát k srdci.

V mnoha těch velkolepých domech, za těmi zdánlivě dokonalými fasádami, číhá spousta úzkosti a neštěstí.

3 26.05.2023

Musím říct, že čtvrtý díl se mi líbil o poznání méně než předchozí tři knihy. Už jsem se musela do čtení docela nutit a mezitím, co jsem četla tento díl, jsem přečetla ještě dvě jiné knihy v domnění, že jen potřebuju chvilku pauzu od této série. A protože nemám ráda nedočítat knihy, tak jsem se kousla a vydržela to.
Co bych dále chtěla říct, je to, že mě docela zaujala poznámka na začátku knihy - bylo to varování od autorky, že v knize najdeme scénu, která je "nejenže drsná, nýbrž také znepokojivá a reálná". Autorka scénu "ztlumila, co nejvíc to šlo" a vložila před ní "několik varovných signálů", abychom poznali, kam příběh dále míří a měli možnost tuto scénu přeskočit. Ale! Já jsem vůbec nepochopila (nebo nepoznala?), o kterou scénu v knize se jednalo a jsem z toho trochu zmatená. Nebo šlo ze strany autorky o něco jako clickbait? :)


Bolest ze ztráty nejdůležitějšího člověka v mém životě vytvořila tak ponurou temnotu, že se v ní všechno ostatní ztrácí.

Dalas mi život. A pak jsi mi ho vyrvala jako zatracená smrtka.

Jsem neklidná.
Připadám si ztracená.
Ale především se necítím jako já.

16.05.2023

vánoční úklid -
letos vyhodím
všechna svá stará slova

27.04.2023