Agatha84 komentáře u knih

Les, ztracená holčička, baseball a King na 180ti stránkách opět rozehrává něco nezapomenutelně jedinečného. Jsem nadmíru spokojená. Už se nemůžu dočkat, až se dostanu ke knihám v červených číslech :-)

41 15.10.2021

Plusy: čte se to dobře a rychle, líbí se mi zapracování rádoby diskusí ze sociálních sítí
Mínusy: nepříliš propracované postavy (vyšetřujících i vyšetřovaných) - karty jsou rozdány od začátku jasně (dobrý je dobrý; zlý nemá šanci), přílišné přeskakování v ději škodí (rozhodně se nedaří vzbuzovat pocit většího napětí), ke konci již postupujeme tak rychle, že autorka asi zapomněla napsat, jak to všechno vlastně bylo :-)

Tak jako k relaxaci vhodné, ale kupovat si jí rozhodně nehodlám.

41 23.05.2021

Kniha, která mě donutila pohlédnout do očí vlastnímu netvorovi. Krutě a bolestně upřímné, lidské. Prosím, nechť toto nezapadne mezi dětskou literaturu. Myslím, že to tam vlastně ani nepatří.

41 11.09.2020

Vše se podařilo vysvětlit tak, abych i já nakonec pochopila.
Ano, cítila jsem napětí, chtěla jsem vědět, co je "pod povrchem" toho všeho, byla jsem zaujatým čtenářem. Přesto všechno ty plné hvězdy neudělím. Pokud se autorovi nepodaří vytvořit vztah mezi mou maličkostí a přítomnými postavami, vždycky tomu plnému prožitku "něco" (a za mě to zcela podstatné) chybí.

40 02.04.2024

Celkové pojetí knihy jako dílčích příběhů, závěrečný rozhovor s autorkou a Olive, náměty k diskusi/hloubání jsou rozhodně originální, přesto však mi k větší spokojenost nestačily.
Nejsem povídkový typ, potřebuji více omáčky a času k poznání a pochopení, čehož se mi tu nedostávalo. A i když mi Olive bylo hodně líto, blíže k srdci mi nepřirostla.
Doporučím k přečtení těm, kteří mají chuť na trochu toho obyčejného, každodenního lidství.

40 17.12.2023

Úplně se mi nedařilo s autorem souznít. Poněkud mi u něho splývaly pojmy úzkosti a panické poruchy, z jeho podání mám pocit, že všichni ostatní terapeuti jsou nemožní a hloupí, protože nepochopili to, čemu on sám (novinář) dávno porozuměl. Nebudu zpochybňovat jeho způsoby pomoci, k tomu kompetentní nejsem, a některé z nich v praxi určitě vyzkouším.
Pokud by autor nevystupoval jako egocentrický "odborník na úzkosti", zpochybňující veškeré doposud platné a účinné metody (např. zakázat dechové techniky při pociťované panice/úzkosti, i když jsou na tom založeny veškeré svépomocné manuály, aplikace), možná bych jeho myšlenky dokázala akceptovat snadněji.

40 22.08.2023

Kapitoly jsou krátké, čtivé, příběh rychle ubývá. Problémem ovšem zůstává absence děje, bezduchost rozhovorů a celkově podivný nápad s výběrem hlavních vyšetřujících.
Moc dobře vím, že bývám hyperkritická a sama bych nedokázala napsat ani dost dobrou slohovou práci, nicméně pokud chci strávit čas s knihou, jistá očekávání prostě mám. A tady opět naplněna nebyla. Vše plyne jen po povrchu, občas mě hrozně štvou ty prostoduché dialogy a zcela tu chybí jakákoli chemie mezi zúčastněnými či samotná esence příběhu.
Bohužel, já už se s autorkou nepotkám.

40 12.12.2022

Nerozumím tomu, co to vlastně mělo být... Společenský román upozorňující na přetrvávající potíže jedinců s odlišnou sex. orientací? Román o bigotnosti soukromé školy? Detektivka? Já můžu jen s klidným svědomím říci, že toto bych dále nedoporučovala, za mě to byla ztráta času, kterou jsem mohla věnovat jiným knihám a ne se jen každý večer přemlouvat k tomu, abych znovu kousek "ukrojila".
Nadměrná zdlouhavost, nijakost, strohý popis nepůsobil pozitivně ani na gradaci děje, ani na prožívané napětí (či jakékoli jiné emoce), ani na budování vztahu s postavami (to snad ani nejde).
Bohužel jsem si měla jako první knihu od autorky raději zvolit něco jiného. Takto se obávám, že se dlouho nepotkáme (jestli ještě vůbec).

40 03.10.2022

Celkem příjemné překvapení. Ono se sice dalo očekávat, co se bude dít, nicméně čtivost a atmosféra se knize upřít nedá, a to i vzhledem k tomu, že byla přečtena během jediného dne :-)
Jen se obávám, že je to pouze kniha na jedno použití. Ač většinou (a hodně rychle) zapomínám obsahy, zdejší zápletka je tak trochu jednoduchá a nezapomenutelná, a tak si já i má selektivní ztráta paměti myslíme, že podruhé by to už rozhodně nebylo ono (asi jako když opakovaně sledujete Šestý smysl od M.N.Shyamalana).
K přečtení ovšem rozhodně doporučím!

40 16.08.2022

I s odstupem po dočtení si nemohu pomoci a říkám, že "to prostě nebylo ono". Stále platí, že se kochám každou větou, něco čtu i vícekrát, abych nejen chápala, ale i cítila, ale... Příběh mě tentokrát neučaroval, nepřesvědčil. Za každou cenu bych už nesituovala děj do Three Pines, aktuálně jen cítím, že je vesnice (i když smyšlená) pošpiněna tou hromadou zločinů a bolesti, které sem byly vneseny.
Tak příště znovu a lépe, prosím.

40 14.09.2021

Souhlasím s Hellou :-) Angela Marsons (a Kim) jsou zpátky v podobě, kterou známe a kterou jsme si tak oblíbili. Není to žádné světoborné literární dílo, má spoustu "ale", svůj účel ovšem po několika předchozích zklamáních splnilo znovu na výbornou.

40 13.08.2021

Nemohu si pomoci. Přestože autorka pokračuje v psaní dle určité šablony, jsem aktuálně nekriticky nadšená.

40 16.03.2021

Páni,tak to byl zážitek. I když převládajícími emocemi zůstává smutek a lítost, je to jedna z knih, za které moc děkuji! Tohle se nedá zapomenout!!

40 28.07.2018

Nevím, jestli bych kdy po Johnu Greenovi sáhla dobrovolně, což by zjevně byla značná chyba...
"Želvy" jsem dostala vypůjčené od jedné své náctileté klientky, a i když mě příběh samotný nikterak více neoslovil, neb působil opravdu dosti jednoduše a přímočaře (chápu, že cílovka je jiná), jsem naprosto ohromená a nadšená z toho, jak dokonale mi autor dokázal zprostředkovat úzkostné přemítání dospívajícího v pekle OCD.
Říkám si tedy, že jsme se panem Greenem asi neviděli naposledy :-)

39 16.01.2024

No takhle, na Žárlivost a spol. tato povídková sbírka opravdu nemá (mohu-li tak soudit jako výrazný povídkový analfabet). Přesto nelze říci, že bych zůstala i po jejím přečtení nezasažena. Naopak, v některých momentech s autorem plně souzním. Jsem totiž přesvědčena, že v každém z nás se takové "ošklivé Já schopné čehokoli" skrývá.

39 16.06.2023

Žádného velkého nadšení z mé strany se Kruh bohužel nedočká. Buď nejsem cílovka, nebo jsem v současné době těžce nenaladěná. Samotný příběh působil zajímavě, nicméně ač jsem výrazně lekavá a bojácná, žádné velké napětí nebo očekávání se nekonalo. Snad za to mohly především velmi nesympatické vystupující postavy, v čele s protivným, těžce snesitelným Asakawou.
Je mi líto, ale s autorem jsme se úplně minuli.

39 02.03.2023

Nenapadají mne jiná adjektiva než nezrale pubertální, černobílé, podbízející se. A přesto jsem přesně něco takového v době nemoci, jejíž jméno nesmíme vyslovit, potřebovala :-)
PS: thriller opravdu nečekejte.

39 12.09.2022

Tak jo, zase půjdu proti proudu. Věřím, že na kafi bych si s paní doktorkou perfektně pokecala, jenže taky věřím, že stromy by před určitým typem literatury měly mít přednost. Promiňte, nesedly jsme si, nerozumím poselství, které by tento Deníček měl přinést ostatním. Třeba to fungovalo na platformě FB, ale tady to na mě působí jen jako nesourodé noticky s občasným poselstvím, které snad zaujme. No a co mě rozčilovalo nejvíc? Velké písmo, dvě věty na stránce a zbytek (ne nutně vždy-občas stránka zůstala vážně prázdná!!) zaplněn nepochopitelnými kresbami.

39 30.01.2022

Knize nelze upřít velkou dávku ponurosti,pochmurnosti a beznaděje. Přesto nejsem úplně spokojená, přese všechno, co se na stránkách odehrává, cítím odosobněnost, nejsem součástí děje, je mi tak trochu jedno, jak vše skončí...a nemyslím, že by toto bylo autorčiným úmyslem.
Jedno z děl, kde se mi filmové zpracování zamlouvalo o mnoho více.

39 07.11.2021

Děkuji všem zde za tip na tuto pohádkovou knihu, která by mě jinak minula. Láskyplný i bolavý příběh, který si s chutí přečtu znovu. Určitě doporučuji, pokud potřebujete pohladit duši.

39 20.02.2021