Agatha84 komentáře u knih

Rozhodně to není zlé, pokud vám nevadí pomalejší tempo, občasné povrchní dialogy a nikterak důmyslně vystavěné postavy. Každopádně dávám autorům ještě jednu šanci, i když mě vážně, ale vážně schází atmosféra předchozích knih de la Motty.
Jo a s Agathou Christie to prosím pěkně srovnávat vážně nelze.

44 20.06.2022

Jsem jasným důkazem, že fanouškem HP se můžete stát i na stará kolena :-)
Počkala jsem si jen, než změní grafiku obálky (neboť ta původní je opravdu hrůzostrašná), a nakupuji pěkně jeden díl po druhém.
Tento byl zatím nejlepší! Je mi ovšem už teď jasné, že u dalšího pokračování se budu opakovat :)

44 12.10.2019

Z lehce přehaného a na můj vkus příliš urychlého závěru jsem sice byla znepokojena, ale zbytek knihy mi to bohatě vynahrazuje.
Jasně, chvílemi je to zbytečně ukecané, příliš podrobné, k postavám je potřeba mít nějaký tahák, ale já jsem opět maximálně spokojená.
Možná nekriticky, ale vem to ďas.
Vždyť jsem se vzdala i spánku...

43 27.02.2024

Nemohu sdílet spokojenost s ostatními čtenáři. Příběh stěží sympatických protagonistů je spíše podprůměrný a nebýt jednoznačně nejlepší první třetiny, kdy se ještě děj ještě hýbal kupředu, a střípků řeckých reálií, smazala bych i tu třetí hvězdičku. Mrzí mě to, těšila jsem se. Já ovšem potřebuji být součástí vyprávění, nejen nezaujatým pozorovatelem, což se tu autorce prostě nedařilo.

43 07.06.2023

Asi bych hodnotila jako prozatím nejslabší díl (ten závěr byl fakticky přehnaně splácaný). Potíže jsem vnímala i v tempu vyprávění, kde se vlastně po celou dobu nic moc nedělo, aby se nakonec vše vyřešilo pro mě zcela neakceptovatelně.
Těším, že to příště bude lepší!

43 31.05.2023

Od autorky jsem měla možnost již zhltnout V šedých tónech, a tak nalákána na podobný čtenářský zážitek, rezervovala jsem si v knihovně její další titul - na dětském oddělení, již toto mi mělo být "varováním". Já totiž vlastně vůbec nevím, o čem to mělo být... Možná že děvčata v nelehkých pubertálních fázích naleznou nějaké poselství, které mi unikalo. Pro mě osobně to bylo jen nudně lineární vyprávění bez napětí, souznění, emočního prolnutí s postavami. Po otočení poslední stránky zůstávám knihou zcela nedotčena. A to je mi vážně líto.

43 20.04.2023

Kdyby nebylo mých oblíbených sledovaných, knihu bych jistojistě neotevřela. A to by mi bylo líto. Přestože nehodnotím příliš vysoko, stylisticky je kniha vymazlená, propracovaná, rozhodně zasahující čtenářovy emoce. Co mi chybí je možnost si příběh zapamatovat; je prima, když mě tu historií provází tři různí vypravěči, ale právě ona nespojitost děje a malá možnost vytvořit si k vypravěčům vztah strhává potenciální hvězdy.
Každopádně si myslím, že díky schopnosti autora zasáhnout čtenáře přímo do duše, se nepotkáváme naposledy. Ono je třeba si průběžně připomínat, jak malichernými "problémy" se zaobírám a jak moc bych měla být za všechno vlastně vděčná. Takže DĚKUJI.

43 18.09.2022

Nalákána povědomím o existenci filmu s vynikajícím Benedictem C. a několika pozitivními ohlasy mých oblíbených podlehla jsem i já Síle psa. A že to nebyla zrovna odpočinková a jednoduchá četba. Více než o děj samotný jedná se o pocity, myšlenky, úvahy zúčastněných a v těch jejich hlavách mi vůbec nebylo dobře. A ta atmosféra nepříjemného, sy(u)rového napětí by se dala snad i nahmatat. Vážně dokonalé.

43 03.07.2022

Naprosto brilantní popis jedné zlomené duše. Velká poklona autorce za výjimečnou prvotinu a zároveň tak hlubokou schopnost introspekce. Jen tiše doufám,že je skutečně jen výplodem její zavíděníhodné imaginace ...

43 22.10.2021

Přečteno za jeden den. Velmi inspirující, dojemný příběh vyvolávající řadu emocí. Svéráznou Eleanor nelze nemít rád. Moc děkuji DK a oblíbeným uživatelům za tip. O tento zážitek bych byla nerada ochuzena, je to jeden z těch nezapomenutelných.

43 31.07.2020

Ano, jsem zcela nekritickou fanynkou, takže znovu musím udělit plný počet. Domnívám se, že zcela právem :-) I při svém životním stylu jsem v tomto případě trhla svůj "čtecí" osobák.
Kéž bychom se tímto dílem s Joem neloučili. Necítím se být připravená...

42 02.04.2024

Omlouvám se všem příznivcům, ale mně se žádnou přidanou hodnotu najít nepodařilo. Podobných příběhů tu již bylo spousta a občas nabízely i něco navíc, cokoli, co jsem zde postrádala. Postavy jsou unilé, celé vyšetřování nahodilé, chybí mi jakákoli chemie mezi postavami, mezi mnou a postavami, "záporák" tu opět zastává roli "chudáka", stylisticky je to nudné a přesmyky mezi realitou a deníkem působí spíše rušivě (a ten deník je navíc fakticky ujetý, nesmyslný, snad jen na efekt rádoby hrůzy).
Takže ani s panem Barkerem se podruhé nesetkáme.
Jdu hledat dál.

42 11.02.2023

Tak vám nevím...vážně to má být světový bestseller? Jakože na večerní výplach hlavy je to umně podaný příběh, ale tak trochu bez nějakého hlubšího přesahu, ne? Tak trochu pohádka s ne příliš plastickými postavami, zdá se mi. Jako když nasednete na vlak a přesně víte, jakou cestou se budete dalších pár hodin ubírat. Žádné velké překvapení, žádné velké emoce, jen se tak bavíte pohledy z okna.
První díl určitě dočtu a těch dalších 6 si určitě nechám ujít :-)

42 01.02.2023

Už dva dny přemýšlím, co tu napsat za postřehy a jak knihu ohodnotit.
A i po těch dvou dnech ve mně opakovaně trčí jakýsi neurčitý pocit, že pět * s čistým svědomím udělit nemůžu; protože ač byl příběh po formální stránce zpracován opravdu bravurně a u některých vět jsem se zastavovala opakovaně, abych jim dovolila rezonovat, vyprávěním těch Tří jsem prostě zůstala zasažená jen málo... I když jsme společně strávili většinu jejich života, nijak blízcí jsme si nezůstali... Neumím vysvětlit, kde se stala chyba.

41 19.03.2024

Kdysi v dobách dávných, něco mezi mou pubertou a pozdní pubertou, jsem se rozhodla býti za kulturního jedince a jen tak (protože na nějaký smysluplný důvod si opravdu nevzpomínám) jsem se rozhodla, že "začnu číst Irvinga" Něco jsem tedy zakoupila, něco přečetla, drahnou dobu pak všechny milé knihy odpočívaly na půde.
A asi se teď v rámci jakési polopozdní krize středního věku chystám zjistit, co mě k této volbě kdysi vedlo...
Irving je mistrný vypravěč, je to vrstevnaté, je to úsměvné, je to čtivé, ale já jsem už nejspíše na takový slušný bizár stará, nebo co. Postavy pro mě byly příliš vzdálené a nemoci se s žádnou více sblížit, nemohu hodnotit více než za ty tři hvězdičky. Nebo prostě jen nejsem správně naladěna.
Nevzdávám se.

41 27.11.2023

Tematicky mimořádně trefné, úzkost vzbuzující, neboť takováto realita přesně je. Nerozumím oblibě technologií, online sdílení sebe všude a děkuji tímto autorce za poskytnutí vhledu.....
Nicméně samotnou formou jsem zasažena nebyla, vadila mi jakási přílišná odosobněnost, nepodařilo se mi přiblížit ani k jedné z postav, a to mě mrzí.
Nebo to byl záměr??

41 30.10.2023

Nebudu hodnotit, protože vážně netuším kolik hvězd je v tomto případě namístě...
Jako odosobněný deník přiložený přílohou dipomové/disertační práce je to hodně dobré. Věcný, stručný, snad i objektivní popis chování a prožívané trýzně jedince s PAS.
Pokud bych však očekávala dílko, které mi přiblíží vztah mezi sourozenci, vztahy v rámci rodiny, záplavu emocí (a to nejen těch pozitivních, kterým se mi nechtělo místy ani věřit), pak hodnotit opravdu nemohu, neboť jsem v tomto duchu neobdržela takřka nic.

Rozhodně zajímavá myšlenka, kterou se však ne zcela poutavě podařilo přenést do slov. Po přečtení poslední stránky si říkám, co by mělo být oním nezapomenutelným (natož pak mysteriózním).... Vše působilo tak bezbarvě, bezmocně, nevýrazně, až se mi zdá, že to možná přeci jen byla ztráta času.

41 23.10.2022

(SPOILER) Moc jsem se těšila, že si společně s autorkou zopakuji jedinečný zážitek prvotiny Sucho. A i když to u Ztraceného v pustině vypadalo zpočátku nadějně, očekávání se nenaplnilo. Atmosféra tíživého napětí vydržela pouze chvíli, po čase jsem měla pocit, že se jen otáčíme ve smyčce. Moc mě mrzí i velký odstup mezi mnou a postavami,myslím, že by z nic bylo možné vytěžit o tolik více, nicméně autorka nás k nim bohužel nepustila blíž. Nejhorší byl ten přerůžovělý závěr, ten zajistil pouze slabě průměrné hodnocení. A fakt je mi to líto.

41 12.05.2022

Začínám rozumět občasným výtkám vůči 'ukecanosti" pana Kinga. V případě Pytle kostí jsem tento nedostatek pociťovala především na samém počátku, kdy se nedařilo mne přesvědčit, že se vůbec něco děje, nebo že je možné se na něco těšit... S otočením poslední stránky však veškeré mé připomínky mizí a zůstává jen hluboká spokojenost a chuť pustit se do dalších Kingových světů. Připouštím však, že hodnotím možná více nekriticky jen proto, že horory či duchoviny běžně nečtu, neb se hodně bojím a je pak vážně celkem snadné mě "dostat" :-)

41 27.12.2021