Agatha84 komentáře u knih

Rozhodně to není zlé, pokud vám nevadí pomalejší tempo, občasné povrchní dialogy a nikterak důmyslně vystavěné postavy. Každopádně dávám autorům ještě jednu šanci, i když mě vážně, ale vážně schází atmosféra předchozích knih de la Motty.
Jo a s Agathou Christie to prosím pěkně srovnávat vážně nelze.

43 20.06.2022

Kniha měla velké aspirace k 5 hvězdám, spojovala vše, co mě baví.... několik dějových linek, dobře propracované charaktery jednotlivých postav, krásný jazyk, rodinnou historii a jako bonus stromy, les, úctu k přírodě (někdy) ... Vše zdárně směřovalo k předem určenému cíli, nicméně závěrečná část, s tak trochu nečitelnou a protivnou Jake, byla tak moc mimo rámec předešlých pětiset stran a tak moc mě naštvala, že hodnotím pouze za 4*.
Tato padlá hvězda však rozhodně neovlivní mé případné další setkání s autorem.

45 16.06.2022

V seznamu knih, které bych si přečetla ráda, byla tato poměrně dlouho. Letos jsem se pod vlivem Čtenářské výzvy odhodlala a ... Asi by se nic nestalo, kdyby se na ni v tom mém seznamu ani nedostalo. Dějová linka by možná nebyla tak zlá, kdyby jí zcela nepohřbilo zpracování. Něco tak unylého, formálního, šroubovaného aby svět pohledal :-)

"Vzala jsem si nějaké léky, nevím, jestli dokážu vést jasný, precizní rozhovor."

38 06.06.2022

Rozhodně ten nejslabší a nejvic díl o ničem :-) Autorka se zasekla na jednoduché zápletce a stále nám nabízela opakující se úvahy, myšlenky, vyjádření několika málo přítomných. Vždy jsem se u příběhů s amišskou tématikou bavila, takže tenhle velký prešlap beru jako omyl a čekám na podzim, až vyjde nový díl. No a toto tedy nedoporučím.

37 28.05.2022

Jsem introvert se vším všudy, nicméně taková míra neviditelnosti a osamění vyděsila i mě. Putování s Addie mě rozhodně bavilo, sice by se některé kapitoly daly s klidem vypustit, ale za to kouzelné téma a krásný jazyk autorce s klidným svědomím odpouštím.

48 21.05.2022

(SPOILER) Moc jsem se těšila, že si společně s autorkou zopakuji jedinečný zážitek prvotiny Sucho. A i když to u Ztraceného v pustině vypadalo zpočátku nadějně, očekávání se nenaplnilo. Atmosféra tíživého napětí vydržela pouze chvíli, po čase jsem měla pocit, že se jen otáčíme ve smyčce. Moc mě mrzí i velký odstup mezi mnou a postavami,myslím, že by z nic bylo možné vytěžit o tolik více, nicméně autorka nás k nim bohužel nepustila blíž. Nejhorší byl ten přerůžovělý závěr, ten zajistil pouze slabě průměrné hodnocení. A fakt je mi to líto.

41 12.05.2022

Přečteno podruhé. Mám takovou lehčí formu předčasné senility projevující se tím, že po pár letech zapomínám obsahy knih. Mohlo by se zdát, že je to super, protože bych třeba mohla ušetřit, bohužel se tak neděje. Místo na nové knihy mi chybí stále....
Ale zpět ke knize. Obsah se mi v mozkových buňkách sice poztrácel, nicméně jasně jsem si vzpomínala na to, že to bylo dobré.... A nespletla jsem se :-)
Naposledy jsem hodnotila 4*, v současné lehce labilní a snadno se dojímající náladě dávám za 5*. Nemám co vytknout, efekt odpočinku a pobavení splněn. Tak uvidíme, jak budu hodnotit za další pětiletku :-)

48 05.05.2022

Fujky. Tolik prvoplánovosti a ještě bez alespoň malinké propracovanosti literárního stylu. Omlouvám se všem, kteří jsou nadšeni. Už jsem asi jen stará na taková líbivá podbízivá dílka. Rozhodně nedočteno.

Anotace zní lákavě, obsah je jí již ovšem na míle vzdálen. Měl to být román o lásce ke knihám, o společenství lidí, kteří milují příběhy, nicméně autorce se nic z toho předat nepodařilo. Je to nudné, suché,popisné, bez emocí. Kniha o knihách a přitom tak prázdná.

30 30.03.2022

Mám pocit velké nevyrovnanosti mezi dějovou linkou z minulosti a tou zachycující přítomnost. Zatímco popis života v léčebně pusobil takřka promyšleně a lákal k otáčení stránek, současnost autorka vyloženě odflákla s řadou nadbytečných postav, vaty a patosu. Nebudu zlá, pro čtivost nechávám za 3, ale po jiných knihách paní H. se již nepodívám.

35 22.03.2022

S napsáním komentáře jsem váhala velmi dlouho. Mám pocit, že cokoli napíšu, nevystihne to, co bych přesně chtěla a rozhodně se zároveň ztrapním, neboť autorčina práce se slovy je dle mého naprosto dechberoucí.
Jen jsem ale nakonec nutně potřebovala zmínit, že jsem si na Olgu Tokarczuk vzpomněla včera, při procházce lesem...mám pocit, že svou knihou vystihla esenci lesa, přírody, Zvířat, vůně pryskyřice.. Tu bezmoc z pokácených stromů všude kolem, strach o to, co po nás (lidech) vlastně může zbýt, a zároveň doutnající pocit naděje, že my (lidi) nemáme moc zničit to, na čem opravdu záleží. Kéž bych měla stejnou odvahu jako Jana Dušejková.

64 17.03.2022

Historické romány běžně nečtu, nijak zvlášť jsme si s dějepisem k srdci nepřirostli. V tomto případě to však nevadí, neboť o historický román nejde. A když to poznám i já, pak je to pro autorku vážně ostuda. Moc práce si s tím vskutku nedala.
Jo a detektivní thriller to není taky :-)

32 07.03.2022

Dovolím si zhodnotit dříve, než dočtu. Jsem si totiž dost jistá, že můj názor již nemůže být ovlivněn (k lepšímu). Knihy čtu, protože unikám, odpočívám, inspiruji se, prožívám... V případě Tanečníka jsem se každý večer jen přemáhala tu těžce protěžovanou knihu otevřít.
Asi jsem už vážně stará, ale já si chci děj užívat a vychutnávat. Chci tam vztahy mezi lidmi, chci budovat vlastní vztah k postavám, potřebuji pracovat s psychologií motivů a způsobů. Tohle čarování z forenzních stop nebylo pro mě, vždyť je to už za hranou reality. No a Rhyme...fakt jsem si ho nepředstavovala jako labilní puberťačku. Škoda času. Pro čtenářskou výzvu však úkol splněn.

28 03.03.2022

Kniha zcela jistě poskytne rámec toho, co by bylo dobré při rozhovoru s dětmi znát a na co by bylo dobré nezapomínat (spoustu poznatků jsem si připomněla, přibyly mnohé AHA-momenty). Nicméně, nic než ten obecný rámec nabídnuto není. Chybí mi více příkladů, praktických ukázek a možná by bylo vhodné, kdyby ty již uvedené příklady působily více realisticky. Obecně mám dojem, že velká část publikace utrpěla překladem, který mnohdy působí značně kostrbatě. A rozhodně jsem pro odstranění slova "interviewer".

33 19.02.2022

Hora mezi námi a rozhodně hora mezi mnou a autorem. Chápu, že to měla být fikce, ale čeho je moc... aneb když McGyver schopný z ničeho vyrobit vše ztroskotá se silnou a statečnou Amazonkou. Příliš opakujících se popisů, příliš technických podrobností, na které mi chybí představivost, a to vše v bezbřehé sladkobolnosti, rádoby romantice. Musím si dát na Charlese Martina pozor, vážně se obávám toho, že naše příští setkání bych nemusela přežít.

37 03.02.2022

Tak jo, zase půjdu proti proudu. Věřím, že na kafi bych si s paní doktorkou perfektně pokecala, jenže taky věřím, že stromy by před určitým typem literatury měly mít přednost. Promiňte, nesedly jsme si, nerozumím poselství, které by tento Deníček měl přinést ostatním. Třeba to fungovalo na platformě FB, ale tady to na mě působí jen jako nesourodé noticky s občasným poselstvím, které snad zaujme. No a co mě rozčilovalo nejvíc? Velké písmo, dvě věty na stránce a zbytek (ne nutně vždy-občas stránka zůstala vážně prázdná!!) zaplněn nepochopitelnými kresbami.

39 30.01.2022

Přemýšlím nad tím, jak vlastně obhájit udělení dvou * Kniha se v mém seznamu ocitla jen na základě současné čtenářské výzvy a teď se tu snažím nelitovat času, který jsem do ní vložila. Necítím se být nikterak zasažena a rozhodně se ani nezměnilo mé vnímání viny, jak slibuje obálka. Co jsem obdržela bylo směsicí nesympatických až protivných postav, absence emocí (i když název slibuje pravý opak), předvídatelnosti, těžkopádnosti v ději i způsobu vyprávění a především pak prožívané nudy.
Tímto se s autorkou rozloučíme.

32 23.01.2022

Uff, konečně zdoláno. Tolik mé naděje umořeno v tak nezáživné knize. Těšila jsem se, velmi, po zkušenostech s autorovými předchozími díly, nalákána současným vysokým hodnocením, ale... Celou dobu, kdy jsem se po večerech nutila pokračovat v příběhu, jsem přemýšlela nad tím, co vše mi vadí, ale byl by to sakra dlouhý seznam. Vypíchnu tedy jen neuvěřitelnou míru balastu a psycho žvástů, snažících se o analýzu traumatizovaného... Jo a taky to označení "Andělská tvář" mi dávalo značně zabrat.... Nemá někdo zájem o knihu? :-) Jedna hvězda, snad jen z nostalgie nad O'Louglinem...

29 08.01.2022

Začínám rozumět občasným výtkám vůči 'ukecanosti" pana Kinga. V případě Pytle kostí jsem tento nedostatek pociťovala především na samém počátku, kdy se nedařilo mne přesvědčit, že se vůbec něco děje, nebo že je možné se na něco těšit... S otočením poslední stránky však veškeré mé připomínky mizí a zůstává jen hluboká spokojenost a chuť pustit se do dalších Kingových světů. Připouštím však, že hodnotím možná více nekriticky jen proto, že horory či duchoviny běžně nečtu, neb se hodně bojím a je pak vážně celkem snadné mě "dostat" :-)

41 27.12.2021

Nepamatuji si, kdy naposledy jsem četla tak "hroznou" knihu a zároveň neexistuje žádná jiná, u níž bych si již před 50. stranou říkala, že tohle nezvládnu a hrozně se bála otáčet stránky dál. Čtu opravdu dlouho, dávkování probíhá jen zvolna a postupně, a dnes večer rozhodně dosáhnu finále. Příšerně se bojím... ani k tomu nepotřebuji žádné nadpřirozené zlo, úplně mi stačí to naše obyčejné, lidské...
Neuvěřitelný zážitek.

53 02.12.2021