Addie komentáře u knih

Jsem šťastná, že mi toto dílo krášlí knihovnu. Jsou knihy a myšlenky v nich, které vás chytí za srdce. Nelze tomu zabránit a bylo by pošetilé mít tu snahu. A vy už pak nikdy, nikdy nebudete stejní...

4 12.09.2011

"Můžeme jít, kam chceme, a máme možnost být, kým sami chceme."
Svoboda není jen slovo. A na ničem jiném, než abychom byli svobodní, vlastně nezáleží... A Jonathan to věděl.

1 03.09.2011

Goethe asi nebude víc básník než dramatik, nebo mě minimálně jeho básně neuchvacují tolik jako ty z řad prokletých básníků apod. Mají sice myšlenku, ale nezůstanou v paměti kdovíjak dlouho. Připouštím, že zvláštní verše mohou být i záležitostí překladu. Jedinou básní, kterou si hodlám přepsat, je Pozvání.

1 02.09.2011

Odnikud nikam...
Absurdní drama má něco do sebe, ale od knížky očekávám víc, než (zdánlivě?) nesmyslný ráz, který se (byť vtipně) neustále opakuje. A člověk se může dohadovat, jestli je dílo až tak beze smyslu, jak bylo asi původně míněno, ale to je asi vše.
Uznávám, že jakožto hra by mohlo být Čekání na Godota velmi oslovující, knižně mě ale neuchvátilo.

11.08.2011

Oscara naprosto uznávám a nikdy mě ještě svojí tvorbou nezklamal (až na dílo Intence, kde však nešlo o zklamání v pravém slova smyslu). Dílo asi věrohodně opisuje dobu, líbí se mi ona vznešenost, ale na to, že pochází z pera pána jménem Wilde, mě pro svoji předvídavost kdovíjak neoslovilo.

17.07.2011

Povídky se mi líbily, hlavně ta s Medovníky. Žabákovská mi přišla dost ,,ujetá", ale dejme tomu, že extravagance musí být. A někdy mi bylo líto, že povídky byly tak krátké.
Pochopitelně jako Evropanka asi nechápu jejich poslání tak, jak je potřeba, a tak na mě udělaly kladný dojem, kdežto kdejakého Asiata by asi především dojímaly...

2 17.07.2011

Ano, bylo to náročné čtení. Po přečtení jsem měla pocit, že bych Kafkův styl poznala snad všude. Dějová linka byla poněkud slabší, ale autor to vyplnil výkladem o tom, jak se věci u soudu mají. Proces chce po čtenářovi jistou dávku trpělivosti, ale ta se po přečtení ukáže jako užitečná.

4 17.07.2011

Ne zcela běžné téma, věrohodná psychologie postav... Zkrátka těším se na další Kafkovu tvorbu.

5 26.06.2011

Ne, Krysař vůbec není špatné čtení, dokonce mi nepřekážel (a byl pro mě srozumitelný) zvolený jazyk, ale kniha na mě nepůsobila uceleně (v rámci kompozice), spíš jen jako věty poskládané náhodně za sebou. Jenže moji pozornost dílo vzbudilo až cca od poloviny, což je trochu smutné.

2 23.06.2011

Smuténka je kouzelná, plná krásných slov krásného významu. Krásná při své melancholii a něžnosti dotýkající se lidského srdce.

7 18.06.2011

Přiznám se, že se mi malinko více líbil Hvězdný prach. To ale nemění nic na tom, že jsem ráda poznala příběh svým způsobem výjimečného děvčátka Koraliny. Stejně tak mě zaujala postava kočky beze jména, která naprosto věrně kopírovala obecně známý kočičí charakter. Kniha nebyla nijak náročná, tím spíš se četla sama. Oceňuji i některé Gaimanovy prvky (ruka - porušený slib), které příběh udělaly netradičním.

3 10.06.2011

O tom, jak Muminek potkal Šňupálka a o jednom a tisíci úsměvech.

1 08.06.2011

Nebudu dílo samozřejmě srovnávat s filozofií a jejími zástupci, ale myslím si, že by tato malá rozkošná knížečka mohla kdejaké dítko podnítit k zamyšlení. :o)

07.06.2011

Po tomto dramatu jsem sáhla ve snaze přiblížit si onoho slavného muže. V zásadě mi nic nevadilo, ale předvídatelný konec a málo dramatičnosti se na mém hodnocení zkrátka nutně muselo odrazit...

06.06.2011

Tentokrát mi povídky přišly spíše úsměvné než pro zasmání, ale rozhodně bylo v rámci kvality a Šabachova umu co číst.

2 31.05.2011

Nemohla jsem si nevšimnout několika podobností mezi mnou a mou jmenovkyní jakožto hlavní hrdinkou (leč nás od sebe dělí desítky let a zřejmě i zkušenosti). Rozhodně si nepřipadám plná iluzí (proti nimž myšlenky knihy vystupují), ale i přesto mi chvílemi hrdinka připadala přespříliš umanutá a neotevřená novým řešením (chápu, že s daným mužem nejspíš neměla moc na výběr, ale čeho je moc, toho je příliš), takže jsem knihu brala značně s rezervou.

1 27.05.2011

Neotřelé téma a jednoduchá (autentická s postavami v rámci vyjadřování etc.) forma, díky které máte přesný obraz o dané problematice.

1 22.05.2011

Obecně se traduje, že pokračování bývá mnohem slabší, než první dílo dané série (ačkoliv mě úvodní Kruh až tak nenadchl, protože jsem v něm značně tápala). A ano, pro mne samotnou byla i Spirála (druhý díl série) jistým druhem zklamání. To však nemohu napsat o Smyčce, která mi jakožto dílo uzavírající Suzukiho trilogii vše předchozí vynahradila. Měla spád, objasnila pavučinu záhad celého příběhu. Dokonce mi ani v nejmenším nepřekážela její jistá odbornost. Hrozně mi imponují obsažené myšlenky ohledně toho, co všechno by mohlo být (nebo snad i je?) ve světě možné. Stav, kdy jde realita rukou v ruce s imaginárním světem...

6 20.05.2011

Nemohu než souhlasit, až na předposlední stranu, díky které se mi ohledně poslání knihy konečně rozsvítilo, jsem s touto knihou příliš dlouho bojovala. Čapek je bezesporu pánem svých myšlenek, ale tímto nechronologickým pokusem o jejich prezentování mi je kdovíjak nepřiblížil, škoda. To však může být dáno i tím, že dílo mělo ve výsledku představovat prakticky vzato spíš sbírku fejetonů než román. Navíc jde o jeho prvotinu. Takže jsem sice zklamaná, ale vím, že bylo v rámci mnou přečtených jeho knih i lépe.

5 11.05.2011

Klasický nenáročný ,,čtivý" styl Coelha a téma, které zpracoval tak, že bych ho poznala v každé větě (kdo poznal jeho myšlenkové pochody, tak mi teď rozumí). Jakkoliv nepatřím k žádnému náboženství, tak jsem si přečtení říkala, jestli o ďáblovi etc. píše jen v rámci jeho víry, nebo jestli existuje možnost, že by se to mohlo stát.
Zajímavá polemika o Dobru a Zlu, ale nemůžu napsat, že bych se se závěrem zcela ztotožňovala, protože byl svým způsobem moc krásný na to, aby to byla pravda.

1 24.04.2011