Addie komentáře u knih

Nebylo snadné se při poslechu Chopina (který až příliš pasoval do atmosféry četby) seznamovat se Szpilmanovou životní cestou s vědomím, že jde o nic než pravdu.
Nelze ani vyjádřit, jakou úctu po přečtení chovám k němu, Hosenfeldovi a životům milionů dalších válkou postižených.

8 21.04.2011

Po brilantní Farmě zvířat jsem se ani nenamáhala se domnívat, že má Orwell ještě větší eso v rukávu, měl však - v podobě románu 1984. A tak mi po nepřímém zobrazení režimu na zvířatech tahle kniha poskytla mnohem děsivější náhled na dané téma - zřejmě proto, že tohle všechno v příběhu prožíval člověk.
Ačkoliv zpětně nedokážu pochopit, proč jsem se zprvu nedokázala pročíst dál za prvních 20 stran, jsem neskutečně ráda, že jsem došla konce, protože mě kniha jako celek patrně ovlivnila (jsem obezřetnější, i když při našem současném režimu zrovna nemusím) a zanechala na mě nesmazatelný dojem. Rovněž mě napadá, že jsem jakožto obsahu neznalá měla pocit, že pravděpodobně půjde o jakýsi odborný výklad antiutopických názorů, za což se teď zpětně stydím, neboť to má i silnou dějovou linku, spád, živočišnost (ale i bestialitu, jinak to nešlo).
V momentě, kdy se Winston ocitl v mučírně, jsem měla nekonečno chutí naživo řvát na ty bestie, nenáviděla jsem VB i Stranu. Jak by jen někdo mohl...?!
Patrně nemám, co bych vytkla. Je to trefné dílo bez příkras z těch, co asi vždycky budu vyhledávat.

8 12.04.2011

Napadlo mě učinit "návrat" do dětství a přečíst si muminí Čarovnou zimu, kterou jsem tehdy opomněla. Musím říct, že setkání s muminky bylo milé i po letech, navíc mě knížka jakožto milovníka zimy chytila za srdce.

09.04.2011

Nemohla jsem z nostalgických důvodů nepřidat jednu z mých dětských "biblí".
To bylo tehdy krásně, s medvídky v lese...
Doporučuji i všem dnešním špuntům! :o)

09.04.2011

Což o to, přebásněno je to vskutku hezky, jen nejsem příliš fandou básnických povídek.
Jako milovník "nehappyendů" jsem si tedy aspoň částečně přišla na své.

08.04.2011

Užitý způsob vyjadřování dodává dílu na věrohodnosti (jako by jej vážně psal malý klučina), celkem mě překvapilo, že mi nepřekážel. Možná pro to pojetí, pro které má člověk pocit, že vyrůstá s autorem deníku... Nenáročná, milá oddechovka.

2 06.04.2011

Kdo by neznal silnou, velmi nezávislou Pipi?
Často jsem jakožto malá toužila navštívit vilu Vilekulu...
Myslím, že šlo o moji první povinnou četbu vůbec a učitelka si při jejím výběru počínala velmi dobře.
Krásně se mi teď vzpomíná, třebaže mám vzpomínky chvilkami matné...

3 06.04.2011

Pár povídek jsem četla už dřív, aniž bych si je pamatovala, ale tím, že jsem se ke knize vrátila, jsem si víceméně od povídky Hanspaul City Limits dál připomněla (jako už tolikrát) Šabachovo umění vtipu, které nemá obdoby.

05.04.2011

Babičky jsem četla už před lety, výborně mě pobavily i přes částečnou vážnost tématu.

03.04.2011

Pan básník těžko někdy ukáže jinou tvář, než s kterou jsme od začátku seznámeni, ale upřímně bych si to ani nedokázala představit, protože právě tuhle beru jako jeho neodmyslitelnou součást, myslím, že právem.
JHK se nebojí vyjádřit, - co na srdci, to na jazyku, bez zbytečného pozlátka.

2 03.04.2011

A jsem zase hlouběji, co se Villonova jezera duše týče (ano, i pro doslov).
Až mám chuť egoisticky zakřičet, co odkáže mně?
Mně a všem milovníkům jeho poezie odkázal chtě nechtě právě tu jeho, což je dar ze všech nejvzácnější.
Jeho verše v sobě mají totiž kouzlo, kterému nelze odolat, i kdybychom chtěli sebevíc.

4 02.04.2011

Vidno, že Poe se zuby nehty drží svého stylu, což mi velmi imponuje.
Strach na každé stránce, v kdejakém verši...

4 02.04.2011

Jedna z mála výjimek, kdy jsem se raději dívala na Brada Pitta ve stejnojmenném filmu, přestože snímek příběh posunul trochu jinam. Kresba mi přišla navíc celkem netradiční, i když víceméně zdařilá.
Nejvíce však platí, že samotnou použitou myšlenku považuji (navíc za její povahu na tehdejší dobu) za naprosto unikátní a maximálně fascinující pro namáhání mozkovny při představě jejího převedení do praxe.

3 02.04.2011

Kniha o nemalém úsilí a odhodlání překonávat překážky.
Jde příkladem, tak se ho držme.

1 01.04.2011

Propojení myšlenky a vtipu bezchybné.
Jen si nemůžu pomoct, a proto:
Odpočívej v pokoji, Ramone...

1 01.04.2011

,,Když něco chceš, celý Vesmír se spojí, abys toho dosáhl."
To mluví za vše, alchymie k tomu ani není potřeba...
Moje první Coelhovka, nemohu říct, že kdovíjak srdcová záležitost, ale své poslání u mě splnila.

2 01.04.2011

Pokračování Kruhu mi přišlo o něco slabší. Několik šifer sice obohatilo povahu knížky o další a další nevyjasněné záležitosti, ale mě to celkem otrávilo, protože společně s nimi se mi vytrácela základní předešlá srozumitelnost formy.

2 01.04.2011

Psáno formou deníku, odzbrojující vtip, ale...
Jakmile ke konci došlo na vyložení karet na stůl, už jsem se tak nesmála, protože pěst reality je vždycky tvrdá.

1 01.04.2011

Nějak na mě ti dva nezapůsobili, po celý čas četby jsem zaujímala neutrální stanovisko čtenáře a příběh šel zcela mimo mě...

01.04.2011

Tuhle knížku jsem vyhrála, ačkoliv bych se hádala, zda ji lze považovat za výhru.
Nerada si čtu o něčem, co je nad slunce jasné. A lituji potřeby autorů plýtvat svým časem na tomto již ožehavém tématu...

01.04.2011