Fiesta / Stařec a moře

2 20. února

Stařec a moře. Asi právem v top 100

4 25.01.2021

Fiesta na mě nepůsobila tak silně jako Stařec a moře. Možná je to jen o zážitcích, které si já neumím jen přestavit a docením je až časem.

5 10.11.2020

Kdyby v té knize byla pouze ta druhá část - Stařec a moře, tak tomu dám plný počet hvězdiček, ale Fiesta mě zklamala. Nemyslím po literární stránce, v tom je Hemingway mistr, ale ten příběh, jak tam pořád chlastali se mně opravdu příčí.

Stařec a moře je jedinečný příběh, který nám ukazuje, že člověk si musí jít za svým cílem a bojovat až do konce.

11 11.02.2020

Sice jsem chtěl každou knihu zadat zvlášť, ale bez Starce a moře bych si Fiestu nepřečetl a s ní vidím ten pokrok v autorově přístupu k životu i psaní knih. Dohromady, nejen díky doslovu, to funguje úžasně. Mladý cynik, starý humanista. Člověk vidící lidi a jejich osudy od do. Fiesta mne zaujala méně, u Starce jsem uviděl tu sounáležitost s Adventem Gunara Gunarsona, tu touhu se porvat s osudem a s životem, být prospěšný, nebýt na obtíž. I ten pohled mladíka uznávajícího zkušenosti stáří. Jak to říkal Hrabal: "Život je krásný. Ne že by byl, ale já ho tak chci vidět."

4 01.08.2019

Velmi krásná kniha. Fasinoval mě rybář, který měl odvahu se prát se žralokem a nebylo vidět, že by měl strach. Dneska, kdyby někdo viděl žraloka, tak se snaží dostat z moře a a nebude se s ním kvůli rybě prát.

21 31.05.2019

Po letech jsem si zopakoval něco z autorovy tvorby a zjistil jsem, že s přibývajícím věkem na mne jeho příběhy více a více působí.

11 19.01.2019

Před tím, než jsem knihu vzala do ruky, jsem netušila, co mě čeká. Ano, příběh Starce a moře jsem znala ze školy. Povinné četbě této knihy jsem se však vyhnula a myslím, že mé rozhodnutí bylo v té době správné. Myslím, že v té době bych nedokázala ocenit její kvalitu. Tehdy bych v příběhu pravděpodobně nedokázala vyčíst nic z toho, co je napsáno mezi řádky a co v něm vidím nyní. Odnesla jsem si z příběhu především to, že každý člověk je mnohem silnější, než si sám dokáže představit. Jsme schopní všeho, čemu uvěříme a čemu se zcela oddáme. Byla to pravděpodobně první kniha, kterou jsem kdy četla, kde byl tak moc odhalený myšlenkový/niterný život hlavní postavy. To, jak se stařec hádal sám se sebou, se svými končetinami, se svým mozkem, mi přišlo velmi zajímavé a blízké. Vždyť takovéhle rozepře sám v sobě má snad každý člověk.
Fiestu jsem dočetla před pár okamžiky a zatím se ve mně teprve rozkládá její poselství. Předem jsem nevěděla, o čem její příběh pojednává. Chvílemi jsem se sice ztrácela v dialozích a téma býčích zápasů je pro mne nepochopitelné a jejich realita přímo odporná, nicméně musím vzdát hold Hemingwayovu vypravěčskému talentu i tomu, jak dokázal popsat a přiblížit život poválečné generace mladých lidí, která si ve světě marně hledá své místo.