Fiesta / Stařec a moře
Ernest Hemingway
https://www.databazeknih.cz/img/books/36_/36061/bmid_fiesta-starec-a-more-lHg-36061.jpg
4
339
38
Fiesta (1926) je román o tzv. ztracené generaci, která po válečných zkušenostech prožívá hořkou deziluzi a ztracená léta se snaží nahradit honbou za nejrůznějšími prožitky. Jádrem vyprávění je atmosféra ve skupině lidí, kteří se vypravili do Španělska za býčími zápasy a rybařením a při ztřeštěných zábavách se každý z nich snaží nalézt odpověď na otázku, jak dál žít. Novela Stařec a moře (1952) je hluboce lidským příběhem starého rybáře, který na sklonku svého života svede vítězný zápas s obrovským mečounem.... celý text
Literatura světová , Romány
Vydáno: 1985 , Odeon
Originální název:
The Sun Also Rises / The Old Man and the Sea
více info...
Přidat komentář
Fiesta - parta kamarádů z války pořádá tahy noční Paříží, vymetají všechny možné hospody, bary a kluby, jenom se opíjejí a mezitím jí. Pak jedou na fiestu - několikadenní býčí zápasy, kde zase střídají jednu hospodu za druhou, hned oběd, hned večeře, mezitím pořád pijí a neustále je některý z nich namol. Ano, vím, že se jedná o "ztracenou generaci", pan Nenadál to v doslovu všechno objasnil, ale přesto - toho chlastu tam bylo až příliš.
Stařec a moře - líbilo se mi daleko více. Staříka jsem musela obdivovat, jak se dokázal se vším vypořádat. Taky se mi líbilo jeho přátelství s chlapcem.
Toto byl můj první Hemingway a nevím nevím, kdy sáhnu po něčem dalším od něho. Moc mi nesedl.
Fiesta: Jak se mají hlavní hrdinové zbavit pocitu, že nikam nepatří? Válka je zdecimovala tak, že na bolavou duši pomůže jen alkohol, zábava až do rána, podívaná na býčí zápasy. Ranní kocovinu je nejlépe zahnat dalším alkoholem a dalším přívalem adrenalinu. Smutné čtení, ač se tváří vesele. Smutné postavy, ač se po celou dobu vlastně jen baví. Chápu problémy ztracené generace, ale ke knize se už vracet nebudu.
Stařec a moře: V literatuře určitě ojedinělé dílo. Každý by si ho měl přečíst. Vůle vyhrát a zároveň se nepoddat se neúspěchu je inspirující.
Fiesta na mě nepůsobila tak silně jako Stařec a moře. Možná je to jen o zážitcích, které si já neumím jen přestavit a docením je až časem.
Kdyby v té knize byla pouze ta druhá část - Stařec a moře, tak tomu dám plný počet hvězdiček, ale Fiesta mě zklamala. Nemyslím po literární stránce, v tom je Hemingway mistr, ale ten příběh, jak tam pořád chlastali se mně opravdu příčí.
Stařec a moře je jedinečný příběh, který nám ukazuje, že člověk si musí jít za svým cílem a bojovat až do konce.
Sice jsem chtěl každou knihu zadat zvlášť, ale bez Starce a moře bych si Fiestu nepřečetl a s ní vidím ten pokrok v autorově přístupu k životu i psaní knih. Dohromady, nejen díky doslovu, to funguje úžasně. Mladý cynik, starý humanista. Člověk vidící lidi a jejich osudy od do. Fiesta mne zaujala méně, u Starce jsem uviděl tu sounáležitost s Adventem Gunara Gunarsona, tu touhu se porvat s osudem a s životem, být prospěšný, nebýt na obtíž. I ten pohled mladíka uznávajícího zkušenosti stáří. Jak to říkal Hrabal: "Život je krásný. Ne že by byl, ale já ho tak chci vidět."
Velmi krásná kniha. Fasinoval mě rybář, který měl odvahu se prát se žralokem a nebylo vidět, že by měl strach. Dneska, kdyby někdo viděl žraloka, tak se snaží dostat z moře a a nebude se s ním kvůli rybě prát.
Po letech jsem si zopakoval něco z autorovy tvorby a zjistil jsem, že s přibývajícím věkem na mne jeho příběhy více a více působí.
Před tím, než jsem knihu vzala do ruky, jsem netušila, co mě čeká. Ano, příběh Starce a moře jsem znala ze školy. Povinné četbě této knihy jsem se však vyhnula a myslím, že mé rozhodnutí bylo v té době správné. Myslím, že v té době bych nedokázala ocenit její kvalitu. Tehdy bych v příběhu pravděpodobně nedokázala vyčíst nic z toho, co je napsáno mezi řádky a co v něm vidím nyní. Odnesla jsem si z příběhu především to, že každý člověk je mnohem silnější, než si sám dokáže představit. Jsme schopní všeho, čemu uvěříme a čemu se zcela oddáme. Byla to pravděpodobně první kniha, kterou jsem kdy četla, kde byl tak moc odhalený myšlenkový/niterný život hlavní postavy. To, jak se stařec hádal sám se sebou, se svými končetinami, se svým mozkem, mi přišlo velmi zajímavé a blízké. Vždyť takovéhle rozepře sám v sobě má snad každý člověk.
Fiestu jsem dočetla před pár okamžiky a zatím se ve mně teprve rozkládá její poselství. Předem jsem nevěděla, o čem její příběh pojednává. Chvílemi jsem se sice ztrácela v dialozích a téma býčích zápasů je pro mne nepochopitelné a jejich realita přímo odporná, nicméně musím vzdát hold Hemingwayovu vypravěčskému talentu i tomu, jak dokázal popsat a přiblížit život poválečné generace mladých lidí, která si ve světě marně hledá své místo.
Fiesta je nestárnoucím příběhem „ztracené generace“. Je to půvabná cesta poválečnou noční Paříží, vzrušení z býčích zápasů, zábava na nekonečných večírcích, radost z rybaření s věrnými frontovými přáteli. Jejich pocit štěstí z toho, že přežili válku, se mísí s hořkou deziluzí a rozčarováním, ale i odhodláním vzít život navzdory osudu do vlastních rukou.
Pokud milujete ztracenou generaci, pak je toto povinnost. Skvělý popis přírody, chytání ryb, koridy a Fiesty samotné. Jednou udělám přesně takový výlet. Novelka o starci je pak sázka na jistotu. Hemingway je prostě génius.
Fiestou jsem se prokousala s vypětím vůle, zato Stařec a moře člověku spraví chuť.
Fiesta mi posloužila jako takový důkaz toho, jak si ztracenou generaci a celkově její dobu představuji.
Bylo zvláštní sledovat osudy malé skupinky lidí, jak se jejich životy táhnou od ničeho k ničemu. A vše zapít pořádnou dávkou alkoholu. Postava Cohna mi pak byla silně nesympatická. Ostatní měli každý něco do sebe.
Naopak Stařec a moře mi přišla jako velmi čistá povídka. Žádné zbytečné detaily, stručný ale zároveň barvitý příběh staříka. Snaha o dosáhnutí nějakého osobního cíle s tím, že jeho naplnění neznamená nutně to, že už je vše hotovo a nikdo nás o to nemůže připravit.
Co se týče Fiesty, po jejím přečtení jsem byla mírně rozpačitá a nevěděla jsem, co si o příběhu vlastně myslet. Do čtení jsem se nevracela s velkým nadšením a i když jsem nikdy nečetla vyloženě „z donucení”, tak to nebylo úplně ono. Pomohlo mi přečíst si doslov Radoslava Nenadála, díky kterému jsem si utřídila myšlenky a který mně také pomohl více pochopit celkovou myšlenku díla a celé čtení mezi řádky, které tu tolik vypovídá o tzv. „ztracené generaci”. V konečném důsledku tedy příběh hodnotím 3.5/5.
Naproti tomu Stařec a moře, další velký rest, který jsem konečně napravila, ve mně zanechal mnohem hlubší dojem, než jsem očekávala. Tady je ten symbolismus o lidském nekonečném snažení a proher v boji už jasně patrný. Od začátku do konce ve mně tento příběh vyvolával hluboký smutek. Dojímal mě vztah mezi starým Santiagem a chlapcem, a všechny jeho myšlenky na chlapce během jeho cesty a úmorných bojů. Hluboce působily na moje emoce Santiagovy myšlenky, jeho nezdolnost, síla, vytrvalost a naděje, kterou si víceméně udržoval přes všechno, co se mu stalo. Nemůžu hodnotit jinak než 5/5.
„Stařec a moře je uměleckým vyznáním soucitu a obdivu: soucitu s lidským údělem věčného snažení a boje, v němž člověk nejednou prohrává, a obdivu k důstojnosti a nezlomnosti tohoto zápasu.”
Jak jsem se Fiestou skoro nemohla prokousat (toho alkoholu a hýření bylo na mě příliš a nedokázala jsem nahlédnou pod povrch věci), tak se mi Stařec a moře četl úžasně. Naprosto chápu, jaká bomba to musela ve své době být. Jako naprosto neznalá rybolovu (obzvláště toho mořského) jsem měla pocit, že si tu loďku se starcem, které unáší nádherná ryba, umím představit. Krásný čtenářský zážitek!
Fiesta - text o lidech, kteří nevědí, co se životem a jenom se tak nějak propíjejí k dalšímu dni, střídají partnery a v podstatě nemají žádný cíl. Hodně dobrý je popis atmosféry Pamplony během býčích zápasů, jinak je příběh dost od ničeho k ničemu. Tři hvězdy.
Stařec a moře - rovněž téměř žádný děj, a je s podivem, jak zajímavě a čtivě jde něco takového napsat. Čtyři hvězdy.
Hodnotím pouze Starce a moře, který mě rozhodně nějakým způsobem zasáhl. Brilantně sepsaný příběh, překvapilo mě, že se mi to dobře četlo. V budoucnu se určitě vrátím i k Fiestě, zajímá mě, jak Hemingway přemýšlel a psal o tolik let dříve :)
Štítky knihy
Část díla
- Fiesta
- Stařec a moře 1952
Autorovy další knížky
| 2015 |  Stařec a moře |
| 1974 |  Sbohem, armádo |
| 1966 | Pohyblivý svátek |
| 2016 | Komu zvoní hrana |
| 1985 | Fiesta / Stařec a moře |
Kniha Fiesta / Stařec a moře je v
| Právě čtených | 8x |
| Přečtených | 641x |
| Čtenářské výzvě | 71x |
| Doporučených | 30x |
| Knihotéce | 203x |
| Chystám se číst | 47x |
| Chci si koupit | 9x |
| dalších seznamech | 4x |
Stařec a moře je i po letech inspirativní - tím, jak je napsaný, co v něm je a co není. Starcův vnitřní monolog je úžasný. A vztah chlapce ke starci dojemný. Prostě je to o životě.