Terošu
přečtené 228
Způsob bytí
1998,
Carl Ransom Rogers
Obohacující. Myslím, že rozhodně nikomu neuškodí si tuhle knížku přečíst :) Ne vždy mi byl Rodgers sympatický tak, jak jsem očekávala, někdy to na mě bylo nějak příliš do hloubky, ale lidé jako on se asi nerodí každý den a jako lajk mám dojem, že právě díky té schopnosti hlubokého prožitku byl tak výjimečný a dovedl naslouchat lidské psychice. Každopádně mi jeho terapeutický přístup změnil život a tak pro mě jeho myšlenky budou asi už vždycky vzácné a těším se, co dalšího si od něj přečtu.... celý text
Návrat do Valbone
2019,
Josef Habas Urban (p)
Nemůžu se zbavit dojmu (po přečtení a shlédnutí webových stránek propagujících knihu), že se tu přiživuje na cizím neštěstí a za bohulibou maskou “hledání pravdy” se skrývá chytrý marketing. Po stylistické stránce to pro mě bylo zmatené a těžko čitelné. Asi už jsem ve svém oblíbeném žánru thrilleru zvyklá na standard, který tu nebyl dosažen. Jedna věta v minulém čase, další v přítomném... vůbec nerozumím, čeho chtěl tímto originálně nelogickým vyprávěním autor dosáhnout. Ale to asi není ani tak důležité. Kde je pravda příběhu skutečně nevím a ani mi není jasné, do jaké míry je to prezentace autorova názoru nebo výsledku jeho bádání. To jsem se z žádné části knihy ani z doslovů nedozvěděla. Myslím, že by si příběh zasloužil důstojnější zpracování. Udělat z toho thriller, kde není absolutně jasné, kde je začátek fikce, mi připadá nevhodné. Rozhodně bych si ale přála, aby se pravda ukázala a je mi líto každého, kdo traumatem z takové ztráty musí procházet.... celý text
Všem sráčům navzdory
1996,
Jan Urban
Sladká nevědomost, to je můj pocit z knihy. Zavírat oči před nepěknýma věcma na tomhle světě, kterým nemusíme sami přímo čelit, asi je to nějaký přirozený obranný mechanismus, jak se ze všeho nezbláznit a žít normálně, ale je to dvousečná zbraň no.... celý text
Temné kouty
2014,
Gillian Flynn
odpad!
Wow, “bestseller”, aha. Tahle autorka mě fakt nebaví. Zmizelá mi přišla jako nepovedená a za vlasy přitažená parafráze na Cathy Amesovou a tohle zas nějaký pokus o navození podobné zoufalé marnosti Chladnokrevně, dokonce tam je Holcomb i mimochodem zmíněný (!!!), ale tohle je tak neuvěřitelně za vlasy pritažené... že tady asi někdo chyběl, když se ve škole brala kombinatorika. Ve stínu díla Chladnokrevně, na které jsem při čtení často vzpomnínala, tohle působí fakt jako pokleslá zábava. Capote tomu dílu obětoval kus života a nikdy na ten pocit zmaru při čtení nezapomenu. Tohle je oproti tomu srajda a rozhodne existují jiní současní autoři, kteří žánr zvládají reprezentovat důstojně.... celý text
