roman9739 přečtené 173

Rozvrh fenomenologické interpretace Aristotela 2008, Martin Heidegger
5 z 5

_________________________________________________________________________________________ Poznámka pod čarou: Uff! Knihu jsem skutečně dočetl, ale musím se přiznat, že Martin je skutečně silná káva, proto je tento můj komentář pouhou poznámkou pod čarou, protože se k tomuto spisu budu muset po čase vrátit. V mém předchozím komentáři k Nietzschemu sem popsal svou následující čtenářskou cestu; původně jsem chtěl pokračovat v chronologické četbě Nietzscheho díla, ale vzhledem k aktuální situaci to není úplně možné, neboť Lidské, příliš lidské nelze ani vypůjčit, natož zakoupit... Jak mi můj mentor Jan napsal (viz rovněž můj předchozí komentář), ještě před uzavírkou knihoven jsem vedle FN sáhl i po Heideggerovi, takže jsem místo chronologie rozšířil okruh. No, tohle je, řekl bych, nejvyšší meta a při vší skromnosti se budu muset ještě mnohému přiučit; neboť teď už vím, co ještě nevím.... celý text

Nečasové úvahy 2004, Friedrich Nietzsche
5 z 5

Moje cesta k Nietzschemu byla spletitá; od gymnaziálních, takzvaně poučených póz, přes neustálé opatrné kroužení okolo, pár opatrných pokusů se začátkem četby, až po mnohaleté zapomnění, které skončilo s četbou Hermanna Hesseho; do deníku jsem si napsal: Hesse o Nietzschem píše tak často, že bych se do něj měl konečně pustit. Ale definitivním apelem byla nedávná sms od mého gymnaziálního učitele Jana Palkosky, který zcela jasně definoval mou budoucí četbu: "... doporučuji číst Nietzscheho, Heideggera a Foucaulta..." A tak jsem se do toho pustil v napsaném sledu! Přes prvotinu (ó, jak miluji prvotiny), o níž jsem psal nedávno, jsem se dostal k Nečasovým úvahám. Wow! Neuvěřitelná kniha, obsahující tak úderně trefné, peprné a aktuální myšlenky, že jsem mnohokrát šel při četbě do kolen (a napsal bych to i expresivněji). Jak už jsem napsal ve svém předchozím nietzschovském příspěvku, k této filosofii se člověk musí opravdu prožít; ale pokud se mu to podaří, hltá plnými doušky to nejcennější, co ve filosofii vzniklo. Stále platí, že mnohému nerozumím, ale ty jiskřičky, které se zablyští v mém intelektu, ty vkládám do suchého troudu svého života a s veškerou opatrností s nich, jemným dechem, rozfoukávám veliký oheň. Na závěr mého obdivu se dopustím jedné literární ekvilibristiky: Zdá se mi, že, nejen Nietzscheho myšlenky, ale i jeho život, se velmi odráží v celém díle Hermanna Hesse; že jsou si mnohem blížší, než by se na první pohled mohlo zdát.... celý text

Židovská teologie křesťanství 2011, Pavel Hošek
5 z 5

Asi to není správné, ale začnu posledními dvěma větami celé studie: Každopádně je docela zřejmě, že židovská teologie křesťanství je zatím z mnoha hledisek metodologicky nepropracovaná disciplína, která vlastní kritéria a adekvátní nástroje teprve postupně nalézá a formuje. Právě to ji ovšem činí zajímavou a sledování jejího pozoruhodného vývoje bylo pro autora této studie napínavým, strhujícím dobrodružstvím. I pro mě to, Pavle, bylo dobrodružství, s Vámi již druhé! Vlastně jsem se na tuto výpravu vydal jen díky Vám, protože jsem se po předchozí, skvělé zkušenosti s Evangeliem lesní moudrosti, těšil na další kus od Vás - že to bude zrovna Židovská teologie náboženství je dílem náhody, protože jsem zrovna tuto knihu našel v regále Městské knihovny. A že to bude výprava dobrodružná, na kterou jsem měl jen náhodou dobře zabaleno (v metafoře - byl vybaven jistou zkušeností, např. Putování - Dějiny Židů od Potoka, či, díky odkazové literatuře z předchozího, již zmíněného Vašeho díla, Buber a další), jsem zjistil už po vystoupení z vlaku (pokud výprava, tak jedině vlakem) a s každým metrem, či stránkou jsem nepřestával býti fascinován onou "nepropracovanou disciplínou", která se přede mnou nořila z dálky horizontu! Takže opět díky, opět jste rozšířil mé obzory, těším se na každé další dobrodružství s Vámi.... celý text

Zrození tragédie čili Hellénství a pesimismus 2008, Friedrich Nietzsche
5 z 5

Předně trocha faktografie - Nietzschemu je v čase vydání této jeho prvotiny 28 let! Už to je pro mne absolutně fascinující, neboť mám prvotiny rád a tohle je vážně nářez. Člověk nemusí být velký mudrlant, aby pochopil, že má před sebou text nebývalé velikosti... Tohle byl můj první Nietzsche, a co si pamatuji, v minulosti jsem se o jeho četbu pokusil několikrát - ale zdá se, že člověk si ke svému přečtenému Nietzschemu prostě musí dospět. Není to lehká kniha a lhal bych, že jsem všemu rozuměl, ale v textu jsem se neztratil a pravdou je, že si odnáším několiko výpisků; obzvláště pasáže o hudbě, mne chytaly přímo za srdce.... celý text

Jak řeč ovlivnila člověka: O evoluci moderní lidské řeči a mysli 2020, Jan Krása
5 z 5

Myslím, že se mi nikdy nestalo, abych seriózní vědeckou studii přečetl jedním dechem a s takovou chutí. Děkuji pane Kráso, Vaše kniha je opravdu skvěle napsaná! S radostí jsem se vrátil k antropologii, jež je mým letitým koníčkem, s potěšením jsem zjistil, že celou plejádu citovaných knih mám ve své knihovně a další do ní, díky seznamu literatury ve Vašem díle, jistě přibudou... Je úžasné se spolu s Vámi zaměřit na tolik opomíjené lidské dílo, jakým je naše řeč.... celý text

Chůze lesem 2018, Ernst Jünger
5 z 5

Les, loď a strach - pojmy, které se prolínají celým textem. Silná, nekompromisní kniha z roku 1951, která je překvapivě velmi aktuální právě v těchto dnech, v době epidemie a nadcházejících voleb, aniž by to spolu nějak souviselo. UPDATE 24. 10. 2020: Když jsem 18. září psal tento komentář, ještě jsem nevěděl, jak se později ukáže, že epidemie v Česku a volby spolu velmi, opravdu velmi úzce souvisely.... celý text

Ontologická nouze a dnešek 2019, Anna Hogenová
5 z 5

I přes štědrou výpůjční dobu, způsobenou trváním zvláštního stavu v Městské knihovně, jsem tuto zcela nadčasovou knihu nestihl dočíst do konce; ani ne tak z hlediska délka, jako spíše hloubky obsahu, o němž bych řekl jen jedno - myslím, že by Anna Hogenová byla ráda, kdyby každý její knihu prožil, protože pokud s ní udělá cokoliv jiného, zdá se mi, že vůbec nepochopil, o čem píše. A píše složitě, ale srozumitelně, trpělivě vysvětluje nastolená témata, metá fakta a pravdy jako šurykeny a povzbuzuje. I když takovým svým, hogenovským, způsobem, který si pamatuji z dob, kdy jsem měl, jako student tu čest, a účastnil se jejích krásných přednášek.... celý text

Mystéria křesťanská aneb o kosmogonickém tajemství Velikonoc 2009, Zdeněk Neubauer
5 z 5

Moje první setkání s neuvěřitelným Zdeňkem Neubauerem a hned taková řacha! Asi bych normálně napsal, že jsem tuto knihu smlsnul za jeden den, ale myslím, že by to nebylo, vůči tomuto dílku, důstojné. Je to úctyhodné pojetí Velikonočního tajemství, které mi, díky Neubauerovu výkladu, poodhalilo roušku (jak milé v těchto dnech) svého hlubokomyslného základu. Update 1. 4. 2021 (Zelený čtvrtek) Když jsem tuto knihu četl poprvé, loni v létě, slíbil jsem si, že si ji znovu přečtu před Velikonocemi, což se mi povedlo a jsem za to náramně rád, neboť to Velkým nocem dává zcela jiný, a zrovna v této době, podstatný rozměr. Řekl bych, že se pravidelné čtení této knihy o Svatém týdnu stane mou tradicí. Update 13. 4. 2022 (Škaredá středa) Ani letos jsem nemohl odolat, znovu objevil skryté, znovu se podíval na Velikonoce z poněkud jiné perspektivy. Jo tradice, je tradice. Letos i s citátem: Obecné uznání vede k společnému vyznání - confessio, tj. vydávání svědectví o tom, co jsme spatřili. Společný způsob vyslovování, tedy artikulace - členení si vyžádá shodu na vyslovení společných "článků víry" (articuli fidei). A tak, zatímco u Descarta je zakoušena povaha světa očištěného od "vosku", tj. zbaveného společné minulosti a obecné zkušenosti, paschální mystéria se soustředí na "vosk", tj. na to, co přijímá, obsahuje, nese a udržuje společenství světa jako "kolektivního nevědomí" společné kosmogonické minulosti a živí její světlo. Tak paškální vosk ztělesňuje duši společného světa. (str. 37)... celý text

Ozim: Tesařské črty 2019, Jiří Váňa Stigen
5 z 5

Před samotným komentářem si dovolím malou odbočku: Tato půvabná kniha mi svou atmosférou připomněla poněkud starší Deník kastelána; četl jsem jej ještě v době, kdy ho obklopovala aura záhadnosti ohledně identity autora; vzpomněl jsem si, jak jsem tehdy psal dopis vydavatelství Petrov, aby předali můj jiný, obdivný dopis, tajemnému kastelánovi... Ale zpět k tomuto útlému skvostu; už jsem někde poznamenal, že nejsem teoretik literatury, takže se neumím vyjadřovat v těch správných termínech, ale myslím si, že tomuto žánru se říká poezie v próze. Nádhera! Jak já těm obrazům, přirovnáním, metaforám rozuměl, jak jsem dýchal ledový vzduch a cítil vůni starého dřeva. A navíc moje oblíbené téma - tesařina! A když jsem v kapitole Sedlák a selka četl větu Nová zrna budou růst ze starých plev, srdce mi bušilo radostí, vždyť to přímo navazuje na Fukuoku, které jsem zblajznul těsně předtím! Mám rád, když se mi knížky takto proplétají, to jen podtrhuje obrovskou rozmanitost literatury a jednotu obyčejného přirozeného, usebraného rozumu.... celý text

Revoluce jednoho stébla slámy 2019, Masanobu Fukuoka
5 z 5

Tato stručná, ale myšlenkami nacpaná, knížka by se měla vydávat v souborném díle s Tajným životem stromů, který jsem nedávno dočetl! Tyto osvícené a nenásilné průniky do magického světa opravdové přírody jsou pohlazením duše, obzvláště v tomto zvláštním období.... celý text

A 2016, Pavel Čech
5 z 5

Když napíšu, že kniha zabodovala u obou našich dětí, šest a tři roky, bude to pro ní to nejlepší hodnocení.

Tajný život stromů 2016, Peter Wohlleben
5 z 5

Dvoudenní svátek pro každého milovníka přírody! S otevřenou pusou, přes kterou jsem měl naštěstí toho času roušku, jsem hltal tuto zasvěcenou prohlídku lesa. Kniha výborně plyne, občas se pro jistotu opakuje a mám takový pocit, že zcela změnila můj pohled na lesní společenství. Jak jsem napsal, kamarádovi, který mi útlou knížku zapůjčil: Ty vole, ta kniha mi otevřela oči; žil jsem tady na mlýně, uprostřed bující vegetace, a přece vůbec nic neviděl. Díky.... celý text

Zvířata hrdinové 1998, Ernest Thompson Seton
5 z 5

Začnu zeširoka, protože se nejdřív musím vrátit k Pavlu Hoškovi a jeho Evangeliu, o němž jsem psal nedávno; totiž díky Pavlovi jsem objevil tvorbu páně Setona, u něhož jsem do té doby měl zařazené jen Dva divochy. Chyba lávky! Povídkové celky, které vyšly u nakladatelství LEPREZ v rámci Sebraných spisů, jako Blesk (svazek 2), Zvířata hrdinové (svazek 3) a Král vlků (svazek 7) jsou fantastickými průniky do života zvířat. Proto uvedu tento komentář u všech tří knih. Ernest měl opravdu výjimečný pozorovací talent a díky Bohu byl nadán i literárně, a tak zaznamenal neuvěřitelné osudy poštovního holuba, divoké kočky, zajíce, psů, medvědů, jelenů, vlků a dokonce i potkana. Všechny texty jsou nesmírně čtivé, dech beroucí a poučné. A drsné jako příroda sama. K našemu rodinnému srdci nejvíce přirostl Pírko, šedý veverčák, povídka, kde je mnohé ze Setonovy lesní moudrosti. Scéna, kdy Pírko pozoruje Zrzouna (ten se mimochodem stane i hrdinou samostatné povídky, kde se opět věnuje své vášni pro červené houbičky), jak vláčí červenou muchomůrku dokládá výše řečené o pozorovacím a literárním talentu. Ale i ostatní povídky nezůstávají pozadu a odhalují bohatý zvířecí život, jeho veselá i temná zákoutí. Mimochodem psát povídky o krvelačných vlcích, řekl bych, ve vší úctě, jde samo, ale napsat poutavou povídku o pouštním klokánkovy nebo poněkud alternativně pojatý noční výjev s mývaly, tam spočívá Setonova velikost, zde zhodnocuje hodiny strávené v divoké přírodě. Takže, Pavle, opět díky!... celý text

Král vlků 1999, Ernest Thompson Seton
5 z 5

Blesk 1998, Ernest Thompson Seton
5 z 5

Uvnitř neolitické mysli: Vědomí, vesmír a říše bohů 2008, David Lewis-Williams
3 z 5

Každý den četby této knihy jsem bojoval s jejím odložením. On je to vlastně Lewis-Williamsův styl - už u jeho první knihy Mysl v jeskyni jsem měl podobný problém; do té jsem se také přehoupl až v druhé polovině. On se zřejmě David děsně rád poslouchá a než se dostane k meritu věci, přece jen to chvíli trvá. Tím pádem rozumím všem předchozím komentářům i souhlasím s názorem, že první kniha byla lepší. Pokud však dáte Davidovi šanci, zkusíte s ním hrát jeho provokativní hru, narazíte nejen na zajímavé myšlenky, ale nakonec i jeho styl pojmete za svůj (mě se to povedlo až u samého konce páté kapitoly) a knihu, přes výhrady, zdárně dočtete. Nutno říct, že vyznění celé knihy poškodil velmi špatný překlad, plný nejen obsahových, ale i gramatických chyb. Pro dokreslení určité myšlenkové nesourodosti (či chybného překladu) uvádím tuto pasáž, v nezkrácené verzi: Kámen uzavírající vchod do hrobky Newgrange byl naproti tomu zdoben na místě. Teprve poté, co byl dotažen před vchod, bylo rozhodnuto o přesném umístění motivů. Soudě podle jejich pečlivého uskupení si jejich tvůrci celkový vzor nejprve načrtli, než ho začali vydlabávat. Celý povrch kamene na vnější straně pokrývají dvě řady spirál, na okrajích zkrácené. Spodní řada končí u země, i když není vyloučené, že vzor pokračoval i na spodní straně kamene a symbolicky propojoval nadzemní svět s podzemním. (Academia 2008, strana 280 dole) Jak mohl vzor pokračovat na spodní straně, když byl, podle dvou předchozích vět, upraven až na místě, poté, co byl převlečen na pečlivě vybrané místo? Toto jsou bohužel myšlenkové nedostatky, které se vyskytují v knize na více místech.... celý text

Liturgický rok. Historický vývoj a současná praxe 1997, Adolf Adam
5 z 5

Ledacos jsem se přiučil, ledacos se dozvěděl. Kniha je skvěle, přehledně a poutavě napsaná.

Evangelium lesní moudrosti 2019, Pavel Hošek
5 z 5

Tato jedinečná kniha ve mě bude ještě dlouho rezonovat. Musím se Vám, Pavle, na dálku omluvit, z počátku čtení jsem nad Vaším počinem poněkud ohrnoval nos, bla bla fakta, bla bla kvanta poznámek pod čarou, ale v druhé polovině dostala Vaše studie takové tempo, že jsem nestačil zírat, hltat a vypisovat poznámky! Moc děkuji za úžasnou iniciaci do duchovního pojetí lesní moudrosti, děkuji za vcelku neuvěřitelná upozornění na překladatelské nedostatky a úskalí, moc děkuji za ohromnou spoustu odkazové literatury, na kterou se těším a závěrem děkuji za trpělivost, kterou jste se mnou, na počátku čtení, měl.... celý text

Dynamika kapitalismu 2019, Fernand Braudel
5 z 5

Jestli by mě někdo naučil milovat historii, byl by to Fernand Braudel. Podotýkám, že jsem v tomto oboru opravdový diletant (například až tato kniha mi osvětlila postavení buržoazie ve společenském žebříčku) a i ekonomie je mi na hony vzdálená. Tohoto génia jsem objevil díky Montanariho Hladu a hojnosti, kde se o něm autor mnohokrát obdivně zmiňuje. Proto lituji, že doposavad vyšla v českém překladu, pokud jsem dobře hledal, jen tato Dynamika kapitalismu a krátká studie Dlouhé trvání (La longue durée). Výklad a souvislosti tohoto mistra každodennosti jsou naprosto fascinující. Díky doslovu Martina Nodla jsem pochopil i souvislosti významové a pustil se do četby znovu. Opět stejně fascinován. Volám bravo a nastupuji do rychlokurzu francouzštiny, abych si mohl přečíst ono Braudelovo veledílo Středozemí v originále:)... celý text

Kolem Česka za 66 dní 2019, Tomáš Lachman
4 z 5

Vážený Tomáši, v první řadě máte můj respekt, v průměru 35 kilometrů každý den, to je slušná kláda, to jsem začal obdivovat hned od prvního okamžiku, kdy jsem vzal vaší knihu do ruky. Kdyby se Vaše kniha jmenovala Zpráva o stavu republiky, byl by to trefný, ale marketingově nešťastný titul - ale já osobně v tom vidím největší přínos Vašeho záznamu; kůrovec, sucho, zanedbanost, příhraniční turistika v dobrém i špatném světle, to vše odhalujete na unikátně krátké ploše, v unikátně krátkém čase. V tom vidím hlavní, opět unikátní, přínos, obzvláště v kontextu Vás, jakožto pamětníka minulých dekád, tohoto deníku z Vašeho hlavního počinu Cesty z hobitína a zpět. A proč tedy jen čtyři hvězdy? Protože to, pro mě nejdůležitější, Vaše niterné myšlenky, které se rozhoupou spolu s chůzí v každé hlavě, jste shrnul jen na dvou a půl závěrečných stránkách! A přitom v sobě nesou silné poselství, například: A to je v životě typické - míváme tendenci řešit dopředu krize, které ani nenastanou, a kazit si tím přítomný okamžik, jenž vlastně skýtá i mnoho důvodů k vděčnosti. Škoda, že těchto perel neprosáklo na stránky deníku víc. Každopádně klobouk dolů.... celý text