Mystéria křesťanská aneb o kosmogonickém tajemství Velikonoc

Velice pozoruhodná brožurka s myšlenkově hutným obsahem, která jde k nejhlubšímu jádru Velikonoc, kde už nejde jen o katechetickou dogmatiku, ale o mystérium zasvěcení. Ne, že bych ve všech souvislostech dokázal držet s autorem krok, ale co mě na tom velmi bavilo, je typický "neubauerovský obrat", kdy svým předkoncilním ultrakonzervativním pojetím (založeném ovšem nikoli na katolické věrouce, ale na symbolické a etymologické hermeneutice) v podstatě dospívá k přitakání postmoderně:

"Ve světle dosavadního výkladu bychom mohli současnou postmoderní dobu přechodu a prolínání světů, v němž se povaha světa rozplývá, označit za ,Paschu dějin' – za křižovatku či kříž, pod nímž ,skály pukají a hrobové se otevírají' – aby se zjevily základy světů a otevřely se cesty k pokladům skrytým v hlubinách. V tomto směru mohou mystéria Vzkříšení povzbudit důvěru v ,život budoucího věku' ".

Jak sám Neubauer píše, teologové a klasičtí filosofové mohou být z jeho interpretace Velikonoc zaskočeni až pohoršeni, jenže to je právě vlastností mystérií, že podkopávají všechny příliš ustavené a zakonzervované hranice. To je trvalé poselství bez ohledu na to, že už jsme se dnes od optimismu postmoderny přesunuli kamsi do období totální skepse. Nemůžu si pomoct, ale i tato knížečka potvrzuje můj dojem, že Zdeněk Neubauer byl jeden z největších (a ve školní filosofii dosud nedoceněných) českých filosofů.

Velmi fundovaně ale současně poeticky napsaná kniha vysvětlující liturgii velikonočních obřadů. Přestože má jen 50 stran, vyčleňte si na přečtení delší čas; ideálně v době půstu.

Konečně jsem díky Z. Neubauerovi porozuměla mystériím Velikonoc. Bylo pro mně překvapivé, jakou hloubku a rozsah v nich lze vidět a prožít.