David Lewis-Williams

Přidat do oblíbených Koupit knihy

Populární knihy

Mysl v jeskyni: Vědomí a původ umění

Uvnitř neolitické mysli: Vědomí, vesmír a říše bohů

Nové komentáře u autorových knih

Mysl v jeskyni: Vědomí a původ umění

„David Lewis-Williams v této knížce představuje svoji teorii vzniku paleolitických jeskynních maleb prostřednictvím originálního pohledu tzv. paleopsychologie. Tato teorie stojí na dvou základech. Jednak na výsledcích experimentální psychologie Ronalda D. Siegela, podle kterých se může lidská mysl vyskytovat ve třech pozměněných stavech působením psychotropik, holotropního dýchání nebo například repetitivní hudby. V každém takovémto stavu pak člověk vidí různé obrazy – od abstraktních až po figurální. Dalším základem této teorie je role šamanismu, ve kterém se lidé do těchto stavů dostávají. Vize šamanů měly být následně zachovávány prostřednictvím maleb v podzemí. Malby pak představovaly zásadní informace pro tehdejší společenství. To je zhruba hlavní myšlenka této knížky. Osobně jsem k tomuto zdůvodnění skeptický. Pro životaschopnou teorii se zde vyskytuje nadmíra výrazů typu: „zdá se, může být, věřím že, pravděpodobně“ atd. A to je docela problém. Že je něco pravděpodobné, znamená, že je to podobné pravdě. Ale je to skutečná pravda? Opravdu se dá – pro mě docela pochybná – teorie tří stavů mysli v tomto případě takto použít? Opravdu se dají tímto způsobem provádět analogie s indiánskými praktikami novověkých šamanů? Sám autor to sice v jednom místě jemně zpochybňuje, ale skoro celou publikaci tyto analogie předkládá. Knížka navíc neuvěřitelně rychle zestárla. Za posledních deset let archeologové zjistili o neandrtálcích a jejich životě tolik nového, že zde uváděné informace o zvířecích lidech, kteří vůbec nemohli mít náboženské myšlení, již neplatí. I neandrtálci si zdobili jeskyně malbami. Dále zde autor na moje gusto až příliš používá marxistické názory (hned v úvodu je citováno jedno Marxovo moudro). Náboženství je tu smeteno ze stolu jako výplod pozměněné mysli, čehož si věřící nejsou vědomi, a jako takové je v dnešní době rozumu tedy nevymýtitelné. Autor zde tak, jako zarytý ateista, vnímá víru čistě materialisticky. Chybí mi tu dále odpovědi na zásadní otázky – proč se nachází naprostá většina evropských jeskynních maleb na území Francie a části Španělska? To na jiných územích šamani nebyli a lidé neprožívali extatické stavy? Proč většina obrazů zobrazuje lovená zvířata? Proč třeba chybí rostlinné motivy? Základním problémem je, že jakákoliv takováto teorie je nedoložitelná. Princip paleopsychologie je neověřitelný. Co když je vše jinak a jeskyně sloužily jako skladiště pro uchování ulovené zvěře a lidé si tyto sklady zdobili výjevy svých úlovků? Co když si malby malovali jen z dlouhé chvíle, když počasí neumožňovalo lov? Takových teorií tu můžu napsat spousty. Loni se objevila bombastická zpráva, že vše je ještě jinak. Jeden londýnský restaurátor zjistil a údajně dokázal, že malby sloužily jako pravěký lunární kalendář. A teď si vyberte...“... celý text
— David81

Mysl v jeskyni: Vědomí a původ umění

„Kniha nabízí originální pohled na původ a smysl pravěkých jeskynních maleb. Je psána formou, která zaujme i lajka, ale hodí se i třeba pro studenty archeologie, antropologie, religionistiky apod.“... celý text
— Drunknlanding

Uvnitř neolitické mysli: Vědomí, vesmír a říše bohů

„Co se odehrávalo v myslích neolitických stavitelů kamenných monumentů v západní Evropě, starších než egyptské Pyramidy? Fascinující kniha ke které se budu určitě často vracet.“... celý text
— ludek7426

Uvnitř neolitické mysli: Vědomí, vesmír a říše bohů

„Každý den četby této knihy jsem bojoval s jejím odložením. On je to vlastně Lewis-Williamsův styl - už u jeho první knihy Mysl v jeskyni jsem měl podobný problém; do té jsem se také přehoupl až v druhé polovině. On se zřejmě David děsně rád poslouchá a než se dostane k meritu věci, přece jen to chvíli trvá. Tím pádem rozumím všem předchozím komentářům i souhlasím s názorem, že první kniha byla lepší. Pokud však dáte Davidovi šanci, zkusíte s ním hrát jeho provokativní hru, narazíte nejen na zajímavé myšlenky, ale nakonec i jeho styl pojmete za svůj (mě se to povedlo až u samého konce páté kapitoly) a knihu, přes výhrady, zdárně dočtete. Nutno říct, že vyznění celé knihy poškodil velmi špatný překlad, plný nejen obsahových, ale i gramatických chyb. Pro dokreslení určité myšlenkové nesourodosti (či chybného překladu) uvádím tuto pasáž, v nezkrácené verzi: Kámen uzavírající vchod do hrobky Newgrange byl naproti tomu zdoben na místě. Teprve poté, co byl dotažen před vchod, bylo rozhodnuto o přesném umístění motivů. Soudě podle jejich pečlivého uskupení si jejich tvůrci celkový vzor nejprve načrtli, než ho začali vydlabávat. Celý povrch kamene na vnější straně pokrývají dvě řady spirál, na okrajích zkrácené. Spodní řada končí u země, i když není vyloučené, že vzor pokračoval i na spodní straně kamene a symbolicky propojoval nadzemní svět s podzemním. (Academia 2008, strana 280 dole) Jak mohl vzor pokračovat na spodní straně, když byl, podle dvou předchozích vět, upraven až na místě, poté, co byl převlečen na pečlivě vybrané místo? Toto jsou bohužel myšlenkové nedostatky, které se vyskytují v knize na více místech.“... celý text
— roman9739

Mysl v jeskyni: Vědomí a původ umění

„Teorií "splétání nitek" lze vysvětlit mnohé a mezioborovou spolupráci považuji naprostou nutnost současné vědy. V knize se pohybujeme na polích atropologickcýh (paleoantropologie, kulturní antropologie, ...), archeologie, etnografie, neurobiologie, etologie, navíc velmi čtivou formou.“... celý text
— medvedice3

Přejít na knížky autora