Rihatama přečtené 742

Temná půle 1997, Stephen King

Myslím, že nejeden z nás se čas od času docela rád v "jiné" kůži a pod rouškou anonymity touží osvobodit od zažitých rituálů a společenských konvencí spojených se zaměstnáním, rodinou, přáteli a říkat či dělat, co si jindy třeba jenom myslí a pak se prostě zase pěkně v klidu vrátit do bezpečí své staré, známé kůže. Autoři využívající pseudonymy, a nejenom oni, o tom nejspíš vědí své. Každá mince má dvě strany. V Kingově románu je ta druhá strana mince, tak nějak pochopitelně, hodně temná, plná brutálního násilí a krve. A také nejistot, které do životů normálních lidí vnáší Kingovo promyšlené metafyzično. Skvělý nápad, skvělý začátek na operačním sále, skvělé vystavěný koncept, skvěle navrstvený příběh. Napětí nepovoluje ani v nejnevinnějších situacích. Jen by mi nevadilo o krapet méně krve. Díky za třepotání křídel vrabců.... celý text

Vegetariánka 2017, Han Kang

Vegetariánka získala mou pozornost jak samotným názvem, tak původem autorky. Je zde zachycena tradiční východoasijská konvenčnost a poukázáno na dominantní rys společnosti, tedy hlavně nevybočit z řady a nevyvolávat pozornost, což na straně druhé vzbuzuje potlačovanou touhu tuto poměrně pokryteckou jednolitost rozbít, šokovat a především osvobodit se. Vegetariánství (či veganství, což není v tomto případě podstatné) lze nicméně těžko vnímat jako ústřední téma tohoto příběhu. Hlavní hrdinka se stala vegetariánkou a "krvavý" boj se svými příbuznými za svou novou životní filozofii vede zjevně nikoli z přesvědčení, ale protože ji nahání noční můry, které spojuje právě s jezením masa. Maso a krev ale vytváří ideální dramatický protiklad křehké a jemné kráse hlavní protagonistky a barevnému, snovému světu květin a stromů, které jsou spolu s ptáky a motýly výraznými prvky asijského výtvarného umění. Možná proto si autorka vybrala právě vegetariánství, jakkoli to klidně mohla být třeba homosexualita či jiné tabuizované téma ve společnosti. Knihu chápu především jako kritiku zažitých, tradičních zvyků a způsobů chování, které jednotlivce, a ženy obzvlášť, v (nejen) této asijské zemi sešněrovávají, o které se zde svádí boj, a kvůli nimž je snaha potlačit a potrestat jakýkoli úkrok stranou nezařazeného jedince. Pro mne přesvědčivé, věrohodné a přes násilnosti a známý zvýšený důraz na sexualitu (podobně jako u Murakamiho) i velmi poetické. Za podání příběhu z pohledu prvních dvou vypravěčů, manžela a švagra, dávám plný počet bodů. Třetí část, sestřino vyprávění, už poněkud ztrácí dech, vlastní myšlenku spíše rozmělňuje a kniha vyznívá pomalu do prázdna.... celý text

Mrtvá zóna 1999, Stephen King

Nepatřím (nepatřila jsem...) mezi zanícené čtenáře Kingových děl. Zatím. Přečetla jsem dost knih a mnohem, mnohem více jsem jich nepřečetla, vč. od Stephena Kinga. Přitom jenom přečtení všech jeho knih jednomu musí vzít hooodně času. Horor obecně není žánr, který bych zrovna vyhledávala. Jak jsem byla bláhová. Chtít zploštit a vměstnat do jedné jediné škatulky takového spisovatele. Teď už je Mrtvá zóna mou čtvrtou Kingovou knihou a určitě není poslední. V Mrtvé zóně King balancuje na pomezí politického thrilleru a psychologického románu. John Smith, který stráví roky v komatu, prožívá svůj vlastní vnitřní duševní horor, za jehož ukončení má zaplatit nejvyšší cenu. King naprosto přesvědčivě vytváří plastickou představu duševního pekla, kterým John Smith musí nevyhnutelně procházet. Děsivé. Smutné. Působivé. Do Castle Rocku se budu vracet znovu a znovu.... celý text

Osamělost prvočísel 2009, Paolo Giordano

Přízračně zpracovaná metafora magického světa prvočísel jejich překlopením do lidského světa obtížně integrovatelných/neintegrovatelných jedinců do emocionálního, nedokonalého lidského společenství. Lidská prvočísla v románu čelí nejenom nevyhnutelným - prakticky vždy negativním - dopadům svého konání, či spíše nekonání/bytí, ale i dopadům svých rozhodnutí. Efekt motýlích křídel je asi nejpřiléhavější pojmenování kruté osudovosti a dosahu takových rozhodnutí. Giordanova výborně zpracovaná typologie hlavních hrdinů nevybíravě poukazuje na neschopnost či dokonce oboustranný nezájem o vzájemně vyhovující koexistenci většinové společnosti s jakkoli odlišnými individualitami vlastního druhu. Nečekejte žádnou selanku. Autismus, anorexie, sebepoškozování, vykořeněnost, neschopnost odpuštění, narušená sebedůvěra, vina, nenaplněné tužby aj. Fakt velká spousta nešťastných lidí v příběhu několika lidí. Koho by to mohlo zajímat? Mám za to, že mnohé z nás. Vždyť všichni musíme žít ve většinové společnosti a snad téměř každý z nás si nese životem nějaký svůj menší či větší handicap. Pochopit ty druhé. Pochopit sebe sama. Nebo se o to aspoň snažit. Ne každý má odvahu být jiný, tedy sám sebou. Giordano nenabízí rozhřešení. Odkrývá však to, co na odiv obvykle vystavováno není.... celý text

Neviditelný 2006, Jaroslav Havlíček

Neviditelný mne k sobě lákal velice pozvolna, stejně jako byl pozvolný, popisný, až nezáživný, dlouhý začátek příběhu nadcházející budoucí rodinné tragédie rodiny Hajnových a Švajcarových. Jako byl neviditelný Cyril, neviditelné, ale stále pevnější, kratší a neodolatelnější bylo pouto, jakým mne k příběhu připoutával Jaroslav Havlíček. Již v druhé třetině knihy mi po jejím odložení činilo nemalé potíže odpoutati se myšlenkově od Soni a Petra a soustřediti se na jinou práci... a ano, začít myslet a mluvit "normálním" jazykem. Jaký to manipulátor, znalec psychologie nemocných duší i jejich blízkých. Vlastně je to ideální svět, v němž osudu a božím mlýnům člověk neunikne. Jenže v podání Havlíčkově rozervaný na kusy. Jaké obrazy přenášel Havlíček na papír, takové musel střežit i ve své hlavě a duši. Snad proto Havlíček zemřel ještě docela mladý. Knihu již určitě nebudu číst znovu. Nebude třeba. Jen tak mi z hlavy nevymizí. "Zachmuřený vrátný, takový nějaký Charon... stojí netrpělivě u vrátek perónu. Jsou stanice, do nichž nevstoupíš, než za cenu všech radostí života."... celý text

Muž jménem Ove 2014, Fredrik Backman

Mrzout Ove se mi pomalu, ale jistě zakousl hluboko do těla. A kam jinam, než přímo do srdce. Stáří, utrpení, samota, lpění na starých pořádcích, touha zemřít... Jak lze s tímhle probůh vystavět tak dojemný a přitom vtipný román o smyslu života, aniž jej hrdinové v knize vůbec hledají? Protože starý, unavený a zatrpklý Ove je v hloubi duše vlastně neskutečně dobrý a taky spravedlivý. Šťastný to kocour, který se i díky osudu v románové postavě nezřízeně optimistické sousedky připlete do jeho života. A nejen on. Jo, pozor při čtení ve veřejných prostorách, lidé by si vaše uslzené oči mohli mylně vyložit.... celý text

Paměť mojí babičce 2002, Petra Hůlová

Petra Hůlová zcela nevšedním, poetickým jazykem a s přiléhavými příměry popsala těžký život několika generací jedné chudé mongolské rodiny. V Mongolsku pár měsíců žiju a přiznám se, přečíst knihu před svým odjezdem, odjížděla bych sem se zdaleka méně lehkým srdcem. Příběhy všech hlavních protagonistů, asi bez výjimky, jsou neveselé, či spíše hrozné, bezútěšné, deprimující, ať už žijí ve Městě nebo na venkově, v Rudejch horách. Život, který Hůlová zachycuje, je krutý a nelítostný. A to od počátku až do samého konce. Závěrečné stránky už čtu spíše diagonálně, už tuším, že životy v knize mají svůj řád, ale jako by šly odnikud nikam. Těžko uvěřit, že to není dílo životem protřelého Mongola/ky.... celý text

Za zavřenými dveřmi 2017, B. A. Paris (p)

Hrozná představa, v jak velké a nebezpečné iluzi můžeme žít a jak snadno se v ní ocitnout. Hlavní zápletka chytlavá a taky uvěřitelná, děj napínavý a čtenář je do něj vtahován, takže čte dál a dál. Jenom příběh je až příliš lineární, místy přitažený za vlasy a také závěr je snadno předvídatelný. Knihu jsem si ráda přečetla, další díla už asi ale zkoušet nebudu.... celý text

Velký král Přemysl Otakar I. 2011, Vlastimil Vondruška

Složité období našich národních dějin se mi díky Vondruškovi přiblížilo jako živý, poutavý, plastický a taky a především srozumitelný obraz. Určitě se pustím i do dalších dílů Přemyslovské epopeje, byť některá vyjádření a popisy jsou bez obměny snad až příliš nadužívána a časem tak ztrácí na půvabu i sdělnosti - ad FrankCastle.... celý text

Vlak Sunset Limited 2013, Cormac McCarthy

Mc`Carthyho knihu Vlak Sunset Limited, či spíše brožuru, jsem si ve své oblíbené kavárně v oblíbeném knihkupectví vzala ke kávě s medovníkem spolu s dalšími knihami k prolistování. Vlak jsem vzala do ruky jako první. Na další vybrané knihy už nedošlo. Nejenom že jsem knihu téměř přečetla (není to pravda žádná bichle), ale ještě jsem si ji koupila domů, abych ji mohla přečíst znovu. A umístit mezi své poklady do knihovny. Nejsem přitom bůhvíjak zanícený fanoušek Mc`Carthyho. Bílá černá. Vzdělaný nevzdělaný. Věřící nevěřící. Smrt život. Pochopil nepochopil. Jednoduché protipóly. Jednoduché dialogy. Obrovská hloubka myšlenek o podstatě a smyslu života. Člověk čeká odpovědi. Místo toho přichází pochybnosti, další otázky. Je to nakonec jako téměř vždy. Poraď si sám... Smekám.... celý text

Divoké labutě 1996, Jung Chang

Mimořádně literárně ztvárněný životopis tří generací v daleké/nedaleké Číně! Díky životnímu příběhu tří "labutí" a jejich rodin poznáváme život normálních lidí, kteří žijí, pro nás, ve zcela nenormálních podmínkách. Ty jim dávají příležitost projevit svou odvahu (a ukázat slabost a zbabělost druhých), věřím ale, že by daly přednost normálním člověčím starostem. O hrůzách Maovy kulturní revoluce ví snad každý, přesto je užitečné čas od času si takovou dobu připomenout. Na rozdíl od šíleného svazování chodidel a nesvobodného života konkubín, což už je opravdu snad už jen historií, kulturní revoluce v různých obměnách hrozí i v současném světě. A vůbec ne daleko od nás. Historie nás utváří, proto je dobré ji znát, ani na ni nezapomínat. Tohle bych si chtěla jednou přečíst znovu.... celý text

Proroci z fjordu Věčnosti 2015, Kim Leine

Leine své proroky a Grónsko 18. st. popsal úžasně surrealisticky, uvěřitelně (víme, že tento norský Dán v Grónsku nějakých 10 let žil), fascinujícím a současně nechutně odpudivým způsobem. V Dánsku jsem žila a Grónsko jsem několikrát navštívila. Grónsko už vypadá jinak a Dánové jsou také jiní. A přesto to tam někde je stále cítit, jako hluboká, zasunutá vzpomínka. Věřím proto, že takhle to opravdu mohlo být. Bohužel pro Dány. Bohužel pro Gróňany. Je to ta z knih, kdy mnohokrát už nechci, ale musím. Dokonce se jí nemůžu dočkat. Je totiž geniálně napsaná a nabízí fascinující příběh. Hnus, bída a násilí většinou člověka samy o sobě normálně nepřitahují. Vážně skvělé dílo. Nebýt toho závěru, byla by dokonalá. Ovšem skvělá mi úplně stačí.... celý text

Myši Natálie Mooshabrové 2004, Ladislav Fuks

Balanc na pomezí banalit a bizarností. Fuksův svět je mi tak důvěrně povědomý a přece cizí zároveň. Paní Natálie Mooshabrová, budete mi chybět.

Společenstvo Prstenu 2006, J. R. R. Tolkien

Už je to dávno, co jsem poprvé přečetla všechny základní pilíře Tolkienovy tvorby spojené s legendou světa Středozemě, kterou stvořil. Začala jsem prvním vydáním Hobita v roce 1991, pokračovala temnými příběhy Společenstva prstenu a zakončila Silmarillionem, který, ač objasňuje samotné prvopočátky Středozemě, vyšel až dlouho po Hobbitovi a Společenstvu prstenu, a to po Tolkienově smrti, když jej dokončil jeho syn. Na počátku 90. let ještě v Česku Tolkienovy příběhy téměř nikdo neznal, tak jsem s úžasem mohla sledovat, jak se, zcela oprávněně, začíná vytvářet kult Společenstva prstenu. Tolkien vytvořil úžasný, dokonale svébytný svět, kterému jsem od té doby propadla a k jehož příběhům se stále vracím.... celý text

Píseň slonů 1996, Wilbur Smith

Exodus 2006, Leon Uris

Dílo je napsáno velice poutavě a člověka se musí tyto strašlivé příběhy židovského národa i jednotlivců znovu a zase dotknout, jakkoli je zná z mnoha zdrojů. A i když milostným linkám v takových příbězích obvykle moc nefandím, nelze přece jednoduše říci, že život židů je pouze o boji, jenom se kolem něj téměř všechno točí. Kniha je pozoruhodná a sdělná ve svém dějepisném zpracování a současně románově vykresluje hrdost, vytrvalost a nezměrné vlastenectví židů předznamenané staletími utrpení jejich národa. Exodus mi věnoval jeden izraelský velvyslanec. Autora Leona Urise si tento vzdělaný izraelský diplomat v důchodovém věku velmi váží a kniha dle něj předkládá věrný obraz života židů a izraelitů.... celý text

Spolčení hlupců 1995, John Kennedy Toole

Skvěle rozehraná tragikomedie na pozadí každodenních rituálů. Ve spolčení hlupců nezůstává nikdo opomenut, bohatý-chudý-bílý-černý-bisex-homosex-vzdělanec-nevzdělanec-vykuk-poctivec-párkař-obchodník... neuvěřitelná, paradoxní, komická fraška. Na určitou dobu vstoupíme do životů "hlupců", sledujeme jejich osudy a myšlenkové pochody. A najednou kniha končí (překvapení i úleva) a hrdinové knihy si dále žijí své životy. Žádné vyvrcholení a zdánlivě žádná pointa. Dokud si neuvědomíme, že to jsou naše vlastní stereotypy, předsudky a vykonstruované představy, které dělají z každého z nás svým způsobem hlupce. Nikdo z nás si to ale nechce, ani nesmí nepřipustit... Mimochodem, výborný překlad.... celý text

Happy Hour 2013, Jiří Slíva

Osvěžující dílko, ocení mnohý a nejen kavárenský povaleč, jako já. Jiří Slíva nachází humor tam, kde jej druzí nevidí.

Hlava státu 2016, Andrew Marr

Absurdní, satirický, politický thriller. Přitažlivá kombinace... Občas jsem knihu odložila, ale bezpečně po ní sáhla znovu. Aktuální téma brexitu, které nakonec samo o sobě není tím nejzajímavějším na celé knize. Pouze poskytlo prostor pro rozkrývání úřednických a politických praktik v Downing Street 10. Ovšem dovedených ad absurdum, a to zcela v duchu tradic britského humoru.... celý text

Pod kupolí 2010, Stephen King

Mimořádný počet hlavních postav vykreslených do nejmenších detailů, mimořádná psychologická sonda a vhled do charakterů a myšlení všech zúčastněných, mimořádný rozměr příběhu postaveného na jediném fenoménu, který neodlučitelně provází dnešního člověka, na nerespektu života druhých bytostí. Příběh brutální, jako člověk sám, a neméně uvěřitelný.... celý text