Ossisa
přečtené 81
V zajetí vlčích máků
2019,
Dominika Digtyar Vaňková
Je to fajn oddechovka za předpokladu, že vezmete v úvahu, že to není příběh podle skutečné události, ale spíš taková pohádka se vším, co k tomu patří - černobílé postavy, určitá osudovost a jednoduchý příběh s jasným koncem.... celý text
Nikdykde
2006,
Neil Gaiman
Zajímavá výprava do jiného světa. Čekala jsem takové to klasické fantasy plné akce. Ale chyba lávky. Chvíli mi trvalo, než jsem se začetla, ale tak v půlce mě příběh pohltil a už nepustil. Přijde mi, že Nikdykde je třeba číst pomalu, jinak si děj ani některé slovní obraty člověk nevychutná. Před stylem psaní vůbec smekám, autor si hezky hraje se čtenářem (někdy spíš nehezky). :)) Cítila jsem asi jako hlavní hrdina, s jeho myšlenkami na začátku i na konci souzním. Postavy obecně jsem si oblíbila, nejsou černobílé a mají své slabosti i přednosti. Takže když to shrnu - příběh byl zajímavý, chytře napsaný, postavy sympatické, jako celek dobré. Jojo, některé věci nejsou takové, jaké se na první pohled jeví. ;-)... celý text
Jsi tam, brácho?
2019,
Marek Herman
"Najděte si svého marťana" byla radost číst. Byla to jedna z těch knížek, co mi něco daly. Nová knížka je takové milé povídání o výchově, dětech a životě, což je fajn, četlo se to dobře, nicméně víc nečekejte. Autor jen opakuje, co už bylo napsáno v první knize. Asi tak. :)... celý text
Těžká noc
2019,
Lenka Lanczová
Knížky Lenky Lanczové jsem četla jako náctiletá, takže jsem byla zvědavá, jestli mě chytnou i teď. A musím říct, že mě nová knížka nezklamala. Ze začátku jsem trochu bojovala s jednoduchým stylem psaní, po skvělé Houbařce či Tichých krocích to byl docela šok, ale zvykla jsem si. Příběh jako takový se mi líbil, hlavně ke konci jsem hltala stránky a čekala, co se z toho vyvrbí. Konec potěšil. :) Naopak mi dost vadil ten pesimistický pohled na vztahy, jak tu už někdo zmiňoval, všichni přece nejsou nevěrní a nežijí v nefungujících vztazích (nebo aspoň v mém okolí ne). Ale jinak fajn čtení, ve své kategorii určitě nadstandard. :)... celý text
Tiché roky
2019,
Alena Mornštajnová
Když jsem začínala číst Tiché roky, moje očekávání nebyla moc vysoká. Četla jsem totiž už dvě autorčiny knížky - Slepou mapu, která se mi líbila, a pak Hanu, která mě naopak neoslovila vůbec. A já se tak nějak bála, aby další kniha nebyla v duchu Hany, což se naštěstí nestalo. Naopak. Příběh malé Bohdany a jejího otce mě dostal víc, než bych čekala. A předběhl tak i moji oblíbenou Slepou mapu. Hltala jsem stránku za stránkou, při některých scénách tajila dech a ke konci se i trošku dojala. Ano, asi to nebude příběh pro každého jako Hana, ocení ho spíš ti, co mají rádi psychologii, a to "něco" nevysloveného mezi řádky. Za mě rozhodně povedený počin. :-)... celý text
Osamělost prvočísel
2009,
Paolo Giordano
Pro mě svým způsobem výjimečná kniha. Četla jsem ji jako náctiletá a moc se mi líbila, pak jsem na ni úplně zapomněla, v hlavě mi utkvělo jen pár myšlenek, o kterých jsem ale nevěděla, odkud pochází. Letos se ke mně Osamělost prvočísel dostala podruhé, pomalu a s rozvahou jsem ji přečetla, byla trošku skeptická, ale zbytečně, opět mě zasáhla. Byť jsou obě hlavní postavy na facku, napsané je to skvěle.... celý text
Houbařka
2018,
Viktorie Hanišová
Z české literatury určitě jedna z nejlepších knížek za posledních pár let, četla jsem teď podruhé a pořád jsem z ní nadšená. Četla jsem i Do tmy, se kterou je srovnávána, ale ta mě moc nenadchla, Houbařka je mi sympatičtější. :) Vůbec celková atmosféra knihy mě dostává do kolen - ponurá, temná, přesto Sisi neztrácí naději, že bude líp. Jinak čtivě napsáno, konec by mohl být více uzavřený, ale nevadí. I tak výborné čtení, byť téma veselé nebylo.... celý text
Teorie podivnosti
2018,
Pavla Horáková
Čtivá kniha, drobné úvahy se mi líbily a spojování zdánlivě nesouvisejících věcí mě velmi bavilo. Na druhou stranu děj téměř žádný a pointa taky vlastně žádná. Závěr mě spíš zklamal, asi jsem čekala víc.... celý text
Lesní lišky a další znepokojivé příběhy
2016,
* antologie
Tak tohle byl docela úlet. První a poslední povídka ještě dejme tomu, ale ty ostatní? Nevím, co autoři těchto povídek berou, ale zřejmě to bude slušný materiál. Navíc je to celé takové ponuré, znovu bych to určitě nečetla.... celý text
Vyšlapaná čára
2018,
Sara Baume
Originální počin, zajímavá knížka. Zvláštní melancholický text plyne pomalu, soustředí se na detaily a myšlenky hlavní hrdinky. Nenajdete tu akční děj, spoustu postav ani složitou zápletku, jsou to prostě myšlenky, obrazy a pocity. A to vše výborně napsané.... celý text
Na konci světa
2018,
Hana Oboda Kolaříková
Velmi dobře napsané, krásná čeština. Autorka má osobitý styl psaní, který jsem si oblíbila už u knihy Mušle. Moc se mi líbí, jak pracuje s příběhem, z drobných střípků postupně skládá obraz, který se v celé své kráse většinou ukáže až na závěr. A často i překvapí. Tady mě konec potěšil. Nechat se vláčet osudem je jednoduché, vzít život do vlastních rukou těžší, ale myslím, že výsledek za to stojí. :)... celý text
Vlasy dryád
2018,
Renata Štulcová
Pozor, komentář obsahuje spoilery! Upřímně... nevím, co napsat. Rafaelovu školu znám snad od jejího začátku, kdy vycházela ještě na blogu. První čtyři díly jsem četla několikrát a líbily se mi moc. Ale tohle?! Pátý díl má s dřívější Rafaelovou školou společný leda název, připomínal mi spíš hodně špatnou fanfikci. Původní postavy kamsi zmizely, Marina se změnila k nepoznání. K tomu se tam objevil takový nesympatický nohsled jménem Rowan. Nevím, proč má knížka tolik stránek. Nic se tam vlastně neděje, příběh se točí jen kolem Mariny a toho úlisného Rowana, všechno ostatní ustoupilo do pozadí. Za mě velké zklamání. Další díly už nečtu. :(... celý text
Pes
2018,
Kerstin Ekman
Taková milá jednohubka, hlavně ze začátku se líbil mi styl psaní - je takový popisný a hodně o pocitech - úplně jsem tu zimu a hlad se štěnětem prožívala. Ke konci na mě ale začalo být těch popisů až moc, naštěstí je to krátké, takže v pohodě. Dobrý dojem zůstal. :)... celý text