Nomia přečtené 501

Franny a Zooey 1987, J. D. Salinger (p)

Prostě Salinger, když ho miluješ, není co řešit. Jeho styl psaní je nezaměnitelný. Ale přeci jen si neodpustím poznámku, že Kdo chytá v živě bylo pro mě o chlup zajímavější a čtivější. Tohle je prostě chytrá kniha, která je psaná zajímavým stylem. Nicméně přiznávám se, že občas mi především Zooey pil krev. Někomu to opět bude připadat nudné, příliš hlubokomyslné, pokud vás nebaví dumání o životě, identitě a vlastně o všem, tak se do knihy asi ani nepouštějte.... celý text

Tahle země není pro starý 2007, Cormac McCarthy

Možná už jsem McCarthym krapet přesycená, ale i přes to, že se mi kniha líbila, byla zajímavá, měla švih i spád, tak z nějakého důvodu jsem se z ní na zadek neposadila. Jeho ikonický styl psaní, opět mrazivá atmosféra, nějaká ta brutalita - vše dobré, ale chyběla tomu pro mě ona pověstná třešnička na dortu. Je pravda, že většina autorových knih se sobě lehce podobá, ale snad všechny jsou výborné. (Až na dvě výjimky Krvavý poledník a Strážce sadu, tahle dvě díla mě neuchvátila.) Možná jsem jen očekávala ještě něco víc originální, nebo McCartyho v trochu jiné poloze. Tahle země není pro starý určitě uspokojí většinu autorových skalních fanoušků, ale i pokud chcete sáhnout poprvé po McCarthym, tak je to správná volba. Jen bych knize vytkla konec, očekávala jsem asi něco trochu epičtějšího.... celý text

Sviňák 2001, Irvine Welsh

Výborná kniha se skvělým koncem! Sviňák je naprosto vystihující a dokonalý název pro tuhle knihu, Bruce je totiž skvěle propracovaná postava, ovšem taky naprostý sráč. Koks, děvky a špína, toho všeho se Vám dostane vrchovatou měrou. I když hlavní postava rozhodně nevyvolává žádné sympatie, na seznam jeho negativ by snad nestačila ani A4 a životem se protlouká, jako největší lidský odpad, tak i přes to Vás jeho životní příběh totálně chytne. Tohle jedna z těch knih, kterou jsem nedokázala odložit. Ano, je to neskutečně sprosté, brutální, někdy až ujeté, ale všechno to vytváří skvělý výsledný dojem. Tahle kniha má prostě koule a Welsh se rozhodně nebojí přijít s něčím kontroverzním. U něj naštěstí nepociťuji jen nějaké bezúčelné snahy o šokování. Veškeré charaktery, hnusárny i vulgarismy mají v knize opodstatněné místo. Výborná kniha, skvělá psychologie postav a zároveň skvělá drsná jízda, která je plná syrových brutálních, ale i vtipných hlášek. Sviňák je pecka. Ať žijí tasemnice!... celý text

Nuda 2006, Alberto Moravia (p)

Jedním slovem - majstrštyk!

Rozmarné léto 2015, Vladislav Vančura

Jeden z románů, kde forma lehce vítězí nad obsahem, ale zároveň kniha nepostrádá vtip. Rozmarné léto mě bavilo, ale na Vančurův styl psaní si musíte chvíli zvykat, koneckonců to platí i pro jeho lehce zvláštní smysl pro humor. Ten jeho květnatý styl psaní v kontrastu s hlavními postavy byl prostě skvělý a nezapomenutelný, ale rozhodně nesedne každému.... celý text

Legionář 2013, Roman Bureš

Opuštěná společnost 2017, Erik Tabery

Kdo nemá rád Taberyho a Respekt, nebude mít rád ani Opuštěnou společnost. Tabery v knize dokazuje, že psát umí. A to zatraceně čtivě a poutavě, o věcech a tématech, které jsou momentálně tak trochu horký brambor. Vše je podáno jednoduše, ale zajímavě, připomenete si spoustu událostí a možná se dozvíte i nějaké historické souvislosti. Nebudu tvrdit, že je Tabery nestranný, ale vše podává logicky a smysluplně. Nemusíte být ani politolog, ani historik, abyste se v knize bezproblémově orientovali. Rozhodně zajímavé čtení, které snad v některých probudí trochu selský rozum a donutí nad některými věcmi přemýšlet.... celý text

Jiná Gabriela Koukalová 2018, Martin Moravec

Jiná se mi dostala do rukou vlastně úplně náhodou, rozhodně bych si ji sama o sobě nekoupila. Už jen mediální masáž kolem této knihy, manžela p. Koukalové atd. mi byla naprosto proti srsti, ale zvědavost mi nedala a tak jsem knihu přečetla. Nebudu se tu pitvat v sympatiích, či antipatiích vůči jednotlivým aktérům kauzy, raději se vyjádřím jen ke knize. Absolutní škvár. Chápu, že je kniha psaná na základně deníčků - v podstatě od dob telecího mládí, ale mix (s prominutím) absolutně přiblblých pasáži intimního charakteru, kydání hnoje na všechny ve svém okolí a jakási neustálá ukňouranost, to vše dělalo knihu skoro nečitelnou. Ocenila bych, že Koukalová šla s kůži na trh a mluvila o své chorobě, dejme tomu, že to bylo z ryze ušlechtilých důvodů a nejen z marketingové vypočítavosti, ale proboha proč takhle špatně napsaná kniha? Myslím, že tahle biografie může Koukalové jen a jen uškodit. Veškerý balast a hovadiny v dané knize trochu zastiňují celkové poselství o sportu a týmové spolupráci, o zrodu špičkové sportovkyně, o nemoci, to vše bylo utopeno. Knihu snad nikomu nemůžu doporučit, špatně napsané, nepříliš čtivé a místy mi snad bylo až trapně z toho, co se tam rozebírá za debility a jakým stylem. Přitom memoáry z biatlonového prostředí mohly být tak zajímavé...... celý text

Trainspotting 2004, Irvine Welsh

Všichni hlavní hrdinové jsou v podstatě nesympatičtí zmrdi, jeden vedle druhého jsou, jak vystřiženi z katalogu negativních vlastností, když k tomu přidáte chlast, drogy, dost brutální černý humor a moře vulgarismů, tak vznikne naprosto třaskavá směs jménem Trainspotting. Miluji filmovou verzi a až díky ní jsem přišla na to, že je i knižní předloha od Welshe. Pokud máte rádi film, tak možná budete překvapeni o kolik v podstatě ponurejší, depresivnější a černější je kniha. Jasně, občas jsou chvilky trochu brutálního nejčernějšího humoru, u kterého se celkem pobavíte, ale hlavně Vám tahle kniha skoro omlátí o hlavu, jaké šílené svinstvo jsou drogy. Nečekejte vyprávění ve stylu Rychlých šípů, je to prostě o pandě šmejdů, která propadla svinstvu, ale vše napsané a podané naprosto dokonalý a chytlavým stylem. Nicméně pro slabší povahy doporučuji spíš film, i postavy tam ve výsledku působily o chlup sympatičtěji. Welsh je mistr a v téhle knize se opravdu vytáhl, celá atmosféra knihy je dokonale nechutná.... celý text

Strach 2016, Jozef Karika

Slovenská obdoba slavného Kingova románu To. Nechci tím říct, že by Karika vykradl román svého proslulého kolegy, ale určitých podobností si nešlo nevšimnou. Pokud odhlédnu od zmíněno, tak musím Kariku pochválit. Opět předvedl, že umí psát tajuplné příběhy. Navodit ponurou atmosféru a navodit strach autorovi rozhodně jde. Kniha opravdu působí dost "depkoidně" a strašidelně, myslím, že slabším povahám nemusí dělat dobře některé lehce brutální popisky. Strach je dobrý, ale srovnám-li ho s Trhlinou, tak ta působila o něco lépe. Pro mě dokonce i strašidelěji, přestože neobsahovala nic explicitního. Karik určitě stojí za přečtení, dobrý hororových autorů je v českých a slovenských luzích a hájích jako šafránů. Strach udrží v napětí a zaujme.... celý text

Macbeth 2018, Jo Nesbø

Taková dekadentnější a temnější verze shakespearovské klasiky. Popravdě řečeno bála jsem se toho, co Nesbø spáchá za "svatokrádež" na Macbethovi, ale musím říct, že ve finále mě tenhle naprostý mišmaš Nesbø & Shakespeare celkem bavil. Rozhodně se nedostavil po přečtení pocit ve stylu: Bože, někdo zprznil klasiku! Kvituji myšlenku celého projektu a těším se další taková převyprávění Shakespeara. Jako snad každá nesbovka má i Macbeth hutnou ponurou atmosféru a trochu prohnilé hlavní postavy. Myslím, že tohle převyprávění se může líbit, jak znalcům klasiky, tak i skalním fandům autora. Ale počítejte spíš s drsnou akční jízdou, než nějakým hlubokomyslným psychologickým hloubáním. Nesbø ani příliš neupravoval základní dějovou linku, schéma příběhu je stále stejné, ale převyprávěné do modernějšího hávu, ke kterému přidal víc vášně, drog, a lží a celé to přesunul do 70. let. Volba sedmdesátek a zpustlého zkorumpovaného města se povedla na výbornou a rozhodně podtrhla atmosféru celého příběhu. Za jediné mínus knihy považuji, že dialogy občas působily trochu šroubovaně a u některých pasáží, vražd jsem měla pocit, že se stále opakují. Nicméně kniha jako celek je dobře napsána, je zároveň i poutavá. Nechybí pro Nesba tak typická dávka napětí, akce, ale i brutality. Pokud znáte dobře klasickou předlohu, tak budete asi při čtení postrádat kýžené překvapení, ale i tak si myslím, že Vás kniha zaujme.... celý text

Konečná diagnóza 1991, Arthur Hailey

A já naopak musím říct, že pro mě je Konečná diagnóza asi nejlepší Haileyho kniha. Arthur Hailey je pan spisovatel, že umí psát brilantně skoro o každém prostředí je o něm známe, ale tahle kniha se mě z jeho děl nějak dotkla nejvíc. Možná je to tím, že je pro mě nemocniční prostředí zajímavější, než třeba hotel nebo banka. Osudy lékařů i pacientů byly zajímavé, postavy sympatické, příběhy napínavé. Hailey vždy byl a bude trochu černobílý a šablonovitý, ale u něj mi to vůbec nevadí, jeho knihy se prostě přečtou jedním dechem.... celý text

Sedmilhářky 2017, Liane Moriarty

Ze začátku jsem se nemohla ubránit přirovnání k Desperate Housewives. Sedmilhářky jsou dobrá kniha, která je čtivá, obsahuje zábavné i napínavé momenty. Ale nemohu se ubránit pocitu, že nebýt seriálu z produkce HBO, tak by ani kniha nebyla tak opěvovaná. Sedmilhářky jsou takový koncentrát témat, která asi zajímají většinovou skupinu žen. Máme tu sortu postav střední třídy, jejich zdánlivě perfektní předměstské život a banální problémy, láska, krása a přátelství, ale zároveň i temnou napínavou zápletku, které se nevyhne spousta rodinných problémů, šikaně, hádek, lží, ale i násilí a zneužívání. Kniha je čtivá, o tom bez debata. Pro mě to jen nebyla až taková hitparáda, jak jsem možná očekávala. I když je tu jakási detektivní zápletka, tak i tak mi kniha přišla cílená jen a jen na ženy, u kterých nepochybně zaboduje. Myslím, že pánům se úplně nezalíbí tyto bohaté paničky a jejich svět.... celý text

Setkání s Rámou 1984, Arthur Charles Clarke

Možná je chyba v tom, že jsem Rámu četla až po Vesmírné odysee, ale touto optikou nemůžu hodnotit Setkání s Rámou plným počtem. Je to opět výborná, chytlavá a hlavně chytrá sci-fi, ale kvalit Vesmírné odysei dle mě nedosahuje. Arthur Clarke je prostě nestárnoucí klasika, myslím, že ať sáhnete po jakémkoliv jeho sci-fi, tak nebude zklamaní.... celý text

Paní Dallowayová 2008, Virginia Woolf

Přes veškerou snahu jsem se s Virginii Woolfovou nedokázala sžít a ani Paní Dallowayová nebyla výjimkou. Woolfová má hodně svérázný a zapamatovatelný styl psaní, ale její knihy mi prostě nejsou sympatické, postrádám u nich čtivost a větší spád. Opět budu za nekulturního barbara, ale mě prostě Clarissa Dallowayová, všechno to pozlátko i smutek, jen a jen nudilo. Hutné a místy rozvláčné, oceňuji maximálně její mistrnou hru s jazykem.... celý text

Zločin a trest 1966, Fjodor Michajlovič Dostojevskij

Tohle je přesně jedna z klasik, kterou všichni tak nějak známe, všichni jsme se o ni učili, je to uznávaný a opěvovaný literární poklad. A možná kvůli právě těmto důvodům se většinou mladší generaci do čtení nechce. Klasické romány jsou házeny spíš někam do kategorii nutné zlo, které se musí číst k maturitní zkoušce. A je to škoda. Nebudu tu rozpitvávat děj, myslím, že je dostatečně "profláklý", jen chci říct, že je to román, který rozhodně stojí za přečtení - i dnes. Ano, je to trochu těžší čtení, ale pokud se do něj ponoříte, vrchovatě se Vám odvděčí. Tahle kniha je naprosto nadčasová a je úplně jedno, jestli je Vám patnáct nebo padesát, Zločin a trest dostane snad každého čtenáře.... celý text

Škvár 1997, Charles Bukowski

Bukowski je král! Škvár má opět v sobě opět jistou dávku punku, sarkasmu a svéráznosti. Brilantní mišmaš. Věčná škoda, že se jedná o poslední autorův román, tohohle starého prasáka je opravdová škoda...... celý text

Sága rodu Forsytů 1971, John Galsworthy

Sága rodu Forsytů je bible pro všechny anglofilní fetišisty a vášnivé knihomoly. Megalomansky pojaté čtení, které obsahuje všechno po čem toužíte, zajímavé a charismatické postavy, intriky, zvraty, napjaté rodinné vztahy a to všechno v okouzlující době. Nemůžu srovnávat knižní sérii s tou filmovou, protože jsem ji neviděla. Ale tahle knižní série stojí za přečtení. Spletité, zábavné, nečernobílé. Tyhle bichle si zamilujete už jen kvůli Galswortyho poutavému vypravěčskému stylu.... celý text

Strach a chvění 2004, Amélie Nothomb

Dívka na klíček 2011, Paolo Bacigalupi