Mišan2024
přečtené 98
Za obzor
2023,
Emma Bamford
Oddechové čtení, bez nároků na uvěřitelnost všeho dění, krom hrdinky málo vykreslené ostatní postavy, ale příběh vystavěn tak, že když vyprávění začalo být fádní, přišla událost, která vystačila na dalších 50 stran, a tak dokola až do finále. Již je to kolikátá kniha, kde mám pocit, že měla skončit o 30-50 stran dřív, aby závěr nekazil dojem z přečteného. A tak předepsaný mustr, hollywoodský scénář, se opakuje v thrillerech, detektivkách, ale též u románů, kde happy end ani nečekáte, protože dosud jste příběhu věřili. Vyčnívá pak dost uměle a jaksi navíc. Platí to i zde. Chápu však nakladatele, že vědí, co čtenářky (-ři) požadují a co je tím pádem na trhu úspěšné. Dobré knihy do našich knihoven !... celý text
Hana
2017,
Alena Mornštajnová
Po přečtení jsem si musel nechat týden odstup než jsem mohl napsat tyto řádky. Krásné čtení o lidských osudech na pozadí hrůzných časů holokaustu, o neštěstí. Kniha vás postupně připravuje na stěžejní část. Nejdříve doba 'po', poté doba 'před' a pak vlastní osudy Hany, mladé slečny, která svým ojedinělým (jindy bezvýznamným) činem zapříčiní následné domino všem nám známých hrůz. Je to dívka čistá, dobře vychovaná, nepošpiněná neduhy dospělých, na prahu dospělosti, zamilovaná a tím i naivní. Autorka pak ale Haně naložila do následných let na záda tak těžký kříž a dostala do tak zoufalých situací, že jiný by už dávno klesl. Hanu nechala toto vše prožít a přežít (i proti její vůli), aby na konci knihy toto vše dávalo nějaký smysl. Doufejme jen, že bude neteři v jejím dospívání oporou (z velké rodiny zbyly jen ony) a Smrtihlav, který ji celou dobu seděl na rameni, s poslední stránkou už odlétl. Každý čtenář si z knihy odnese to své. Že nejsme pány svého osudu? Že máme v dospívání posluchat rodiče, protože oni už ví? Že zamilovanost není nejlepším rádcem do následných kroků směr realita? Že toto už je dávno za námi a už se to nemůže stát? ("Žijeme ve 20. století...I kdyby byla válka, ženám a dětem nikdo neublíží"). Nebo že toto je stále nutno si připomínat, protože lidé... jsou jen lidé? To jsem si odnesl já. Hezké čtení přeji a nebojte se tématu ani doby. Autorka příběh píše velmi citlivě, zaměřuje se na hloubku postav a temná doba na pozadí jen vše dokresluje. Dobré knihy pro dobré dny. SB... celý text
Tiché roky
2019,
Alena Mornštajnová
Tiché roky jsem přečetl během pár dní. Příběh dcery a otce mě vtáhl do děje a v hlavě mi běžel barevný film (i když většina knihy se odehrává v šedivé minulosti). Skvěle popsané postavy, zvláště otce, kterého sledujeme po celý jeho život. Nikdo zde není černobílý, každá postava má tvář příjemnou i tu druhou, odvrácenou. Všichni však mají svoje 'dobré' důvody, jakou tvář komu zrovna ukazují. Příběh se dobře čte a dvě časové roviny vyprávění se v závěru sejdou do jedné. Zajímavá je i vazba kapitol na sebe, kdy poslední slova z přečtené, začínají kapitolu novou. Za mě bych story ukončil o 50 stran dříve. Ale toužebné světlo na konci tunelu bylo asi příliš lákavé. Určitě doporučuji k přečtení zvláště mužům s šedinami. Mnohé si připomenou, v mnohém se možná poznají.... celý text
Pláňata
2023,
Petra Dvořáková
Skvělé čtení. Podepisuji každou větu. Také jsem již něco zažil a pamatuji. Pohled očima dospívající dívky na vztahy v rodině a vhled do osobního života, proložené naopak pohledy obou rodičů na stejné situace, odhaluje syrovou skutečnost. Pravdivou. Nikoli takovou, co předhazují ostatním. Zvláště oceňuji, že autorka jasně popisuje chování Aleny, která snad nemůže být nikomu sympatická a že když chlap začne chlastat, má to i svoje příčiny. V dnešní době ženského tažení proti chlapům tak ukazuje, že ne vždy vše je tak, jak na první pohled vypadá. Nevyzpytatelnost žen je mnohdy kořenem všeho dalšího dění. Těžko však soudit (ani psychiatři si však nevěděli rady) a jsem rád, že Pavlína (i Jana) našly odvahu vzít osud do svých rukou. Ačkoli jsem se v epilogu 2020 nedozvěděl, jak se jí Doopravdy daří ( ano, splňila si svůj sen), dopis sestře však mnohé naznačuje. Skládám hold autorce, že namířila lupu do vlastních řad a vykresluje myšlenkové pochody zralé ženy, která v mladí si vysnila budoucí život, ale její schopnosti, vitalita, nerozhodnost, okolní realita, jí znemozňují tyto sny naplnit (alespoň částecně). Dobré knihy všem!... celý text
Kde zpívají raci
2020,
Delia Owens
Krásné čtení. Příběh je k zamyšlení nad námi samými, jak bychom se zachovali my, žijíce "civilizovaně". Vypadá to, že opravdového štěstí můžeme nalézt jen mimo toto společenství. Proto s nadšením alespoň čteme tyto příběhy, které nás přenesou jinam, jsme součastí jiných životů, a toužíme po spravedlnosti a šťastném konci. Všeho se nám zde dostalo vrchovatě. Poslední stránky pak potvrdily naše tušení. A je jen na nás, jak to přijmeme. Já s autorkou souhlasím, že jiné cesty pro Kyu nebylo. Kdyby Chase měl 'poslední slovo' , odsoudila by to tehdejší společnost? To, že soud dopadl dobře, nebylo jen kvůli dramatičnosti příběhu. Skvělý obhájce, který všechna svědectví a tím i obvinění znevěrohodní, ukazuje na skutečnost, že svůj osud (život), nemáme ve vlastnich rukou. (Kde se najednou vzal? A kdyby nebyl?) Snad nám autorka toto vše chtěla sdělit a pak vůbec nevadí některá zašimrání v logice, která mě napadla, po přečtení poslední stránky. Přidáno do knihovny. Hezké dny všem s dobrou knihou .... celý text
