majc
přečtené 148
Kladivo na čarodějnice
2007,
Václav Kaplický
Kniha, ač skvěle napsaná, se mi četla nesmírně těžko. Ta nespravedlnost, ta zbabělost některých postav, všechny ty hlouposti, kterým lidi dokážou uvěřit. Bylo mi při čtení nejednou ouzko. Asi je to ovlivněno i tím, že jsem před nějakým tím měsícem navštívila Šumperk i Velké Losiny a jejich papírny. Procházela jsem tehdy městem téměř v nevědomosti toho, co za zvěrstva se tam před pár stoletími děly. Smutné, co člověk dokáže udělat jinému. Tolik zmařených životů a vše zbytečně. Tolik jsem při čtení fandila děkanu Lautnerovi, i když jsem jeho osud znala, stále jsem doufala, že mám mylné informace a skončí to jinak. Ta bezmoc, kterou on a ostatní prožívali, z toho mi lezl mráz po zádech. Kniha má jinak dost svižné tempo, stále se něco děje. Byla jsem ráda, že tam nebylo tolik detailně popsáno z prováděné tortury. I když i z té trochy se mi dělalo blivno. Ta nespravedlnost a krutost. Ach jo.... celý text
Utrpení mladého Werthera
1999,
Johann Wolfgang Goethe
Knížku jsem sfoukla za jedno odpoledne. Musela jsem si dělat přestávky, jelikož některé myšlenky mě hluboce zasáhly a potřebovala jsem si dát sem tam přestávku a pomyšlenkovat si o nich. Je zajímavé vidět, jak se hlavní hrdina mění, jak je postupně ničen. Nicméně ke konci knihy jsem k němu cítila určitý odpor. Nemohla jsem s ním soucítit, nemohla jsem ho pochopit. To, co předváděl, není v mém chápání pravá láska. Spíš mi to přišlo jako touha, chtíč, jako přelud, který si vytvořil a akorát ubližoval nejen sobě, ale i svému okolí. V dnešní době bychom ho měli za psychopata a Lotta by si pravděpodobně vyžádala soudní zákaz přiblížení. Nicméně celkově se mi dílko líbilo, četlo se mi moc dobře, čehož jsem se bála asi nejvíc. A některé stránky jsem si musela přečíst dvakrát, jak mě nadchla daná myšlenka. Myslím, že knihu si minimálně ještě jednou přečtu, právě kvůli těm několika úžasným částem. Mladý Werther na začátku knihy mi přišel jako skvělý člověk, škoda, že utrpení člověka tolik poznačí a změní, když mu podlehne. "...je to snad vnitřní nespokojenost s naší vlastní bezcenností, nelibost nad námi samými, která je vždy spojena se závistí, podněcovanou hloupou marnivostí: Vidíme šťastné lidi, které neobšťastňujeme my, a to je nám nesnesitelné."... celý text
Farma zvířat
2009,
Bill Willingham
Perfektní. Prostě perfektní. Teď jsem dočetla a už tu mám vedle sebe třetí díl. Já tyhle komiksy prostě žeru. :) SPOILER Kdo by to byl do té Zlatovlásky řekl, že najde zalíbení v medvědovi a ještě k tomu je z ní revolucionářská sniperka. :D A stejně jako Sněhurka, po přečtení jsem chvíli poseděla v tichu za Colina, ach jo, toho jsem měla moc ráda, hlavně díky hře The Wolf Among Us. :/... celý text
Daleká cesta za domovem
1986,
Richard Adams
Milovala jsem ten animovaný seriál, co kdysi dávno běžel v televizi. Králíčci Lískáč, Hlavoun a Pětík mi uvízli v paměti až do dospělosti, a racek Kehár mi vždy přišel děsně otravný. Když jsem se později dozvěděla, že tento seriál je podle knihy, bylo mi jasné, že tu knížku musím mít! A včera jsem ji dočetla a už teď vím, že si ji zase přečtu znovu za pár let (nebo možná měsíců?). Opravdu mě chytla. Četla se dobře, není napsána nijak složitě ani komplikovaně a zajímavosti ze života králíků mě těšily. Líbily se mi jména králíčků odvozena od různých rostlin, králičtina jakožto jejich oficiální jazyk a samozřejmě příběhy o El-hréranovi, které krásně doplňovaly celou králičí "kulturu". Mylně jsem očekávala, že se bude jednat o roztomilou pohádku. Dobrodružné putování králíků je místy drsné, a králíkům v podstatě nejde o nic jiného, než o přežití. Králíci jsou přirození, nejsou moc polidštění a hlavně, každý z nich má svůj ojedinělý charakter. Ani slovy asi nedokážu vyjádřit, jak mě tahle knížka nadchla. Myslím, že se stala oficiálně mou nejoblíbenější knížkou a dokonce uvažuju, že si pořídím zakrslého králíčka a pojmenuju ho Lískaran. :D... celý text
To
2016,
Stephen King
Včera večer jsem knihu po měsíci přečetla. Ač má tato kniha přes tisíc stran, ani na okamžik jsem neměla pocit, že je děj nějak uměle a zbytečně protahovaný. Co mě však docela štvalo byly kapitoly psané kurzívou, hrozně špatně se mi tyto části četly. Jinak se mi knížka moc líbila, klasická kingovka, během které má člověk husinu. Moc se mi líbilo prolínání minulosti s přítomností. Hlavně na konci to na mě působilo tak nějak napínavě a nemohla jsem přestat číst. Posledních sto stran jsem zhltla během večera. Tahle knížka ve mně navíc probudila takovou nějakou nostalgii. Vždy, když jsem ji večer zaklapla, že půjdu spát, nemohla jsem se ubránit vzpomínkám na své vlastní dětství, o kterých jsem ani netušila, že je v paměti vůbec mám. V posledních kapitolách na mě padl takový nějaký smutek a držel se mě ještě pár hodin po zavření knihy. Za mě geniální příběh s geniální příšerou, která využívá dětský strach. Krásná definice přátelství a odvahy.... celý text
Legendy v exilu
2008,
Bill Willingham
Brácha do mě dlouho hustil, abych si tenhle komiks přečetla. Nejsem zrovna komiksová, takže se mi úplně nechtělo. Mám však zrovna rozectenou hrozně tlustou knihu a potřebovala jsem si trochu oddychnout, tak jsem Mýty otevřela a zhltla je během odpoledne. Tak jsem se do toho zacetla, že jsem zapomněla na kávu, která vedle mě smutně zchladla. Komiks je to peckovni. Pohádkové postavy v moderním světě, Sněhurka je prostě hustá, i když její pohádkovou verzi jsem nikdy neměla ráda zrovna a pan Vlk, na něj mi slova nestačí. Určitě nezůstanu jen u tohohle prvního dílu. A upřímně mi bylo líto Pinocchia :D... celý text
Rose Madder
1997,
Stephen King
Tuhle knihu jsem četla hrozně dlouho. Nějak jsem se nemohla začíst. Příběh je sice od začátku zajímavý, jako celkově námět knihy, ale pak se to tak nějak táhne. Když jsem se dostala přes půlku, opět mě to ale chytlo a pak jsem dočetla knihu během pár dnů. Fantasy prvek s obrazem se mi velmi líbí, stejně jako symbol lišky. Vývoj Rose je skvělý, kdo by to byl řekl, že se chlap dokáže takhle vcítit do ženy, i když mistr King již ukázal i u jiných děl, že tohle prostě zvládá. Znovu bych si knihu už asi nepřečetla, ale i tak, klobouk dolů za to, jak se dokázal vypořádat s tímto podle mě docela těžkým tématem. Znám osobu, která si domácím násilím prošla a proto bylo pro mě byla tahle kniha v některých věcech jakoby poučná. Není lehké od něčeho takového uniknout, a kdo si tím jednou prošel, bude ho to ještě dlouho doprovázet.... celý text
Lisey a její příběh
2007,
Stephen King
Tahla pro mě byla ze začátku hrozně těžko čitelná, nemohla jsem se začíst, nebavilo mě to. Avšak pak se to postupně pomalu rozjíždělo a na konci jsem už byla zvědavá, co bude dál, a chytlo mě to. Hodně se mi líbilo Bájodolí, podle mě úžasnej nápad a hodně dlouho jsem pak ještě nad tímhle světem myšlenkovala. Příběh měl podle mě takovou svou hloubku, kterou třeba úplně nedával najevo, ale pro mě jako depresivního člověka jsem tam viděla prostě něco víc a cítila takové nějaké pochopení se Scottem. Díky téhle knize jsem začala v hovoru plynule používat slovo "zasejřený" a "darda", za což má u mě bod navíc i překladatelka. :)... celý text
Will Grayson, Will Grayson
2016,
John Green
První kniha od autora, kterou jsem četla. Byla mezi pár knihami, které jsem dostala minulý rok k Vánocům. Je to takové pohodové čtení. Řekla bych až odpočinkové, což se mi zrovna hodilo. Námět je zajímavý a ještě jsem se s tím nikdy nesetkala, takže podle mě i originální, že se sejdou takhle dvě náhodné osoby, které spojuje akorát stejné jméno. Postavy jsou také fajn. Je to taková kniha, která neurazí, ale ani nijak extra nenadchne. Ale jako víkendové čtení na odpočinek úplně ideální.... celý text
Severská mytologie
2017,
Neil Gaiman
Hnedka, co mě jako první překvapilo na této knize, bylo, že se tak sakra dobře četla. Příběhy jsou podle mě skvěle zpracovány. Úplně se v severské mytologii nevyznám, spíš naopak, ale i tak mě tahle kniha bavila a leccos nového jsem se dozvěděla.... celý text
