majc
přečtené 148
Klobouk s oblohou
2005,
Terry Pratchett
Přečteno podruhé. Ani nevím co napsat... Já prostě Toničku, Bábi Zlopočasnou a celý tenhle příběh prostě miluju.
Kde jsi, když nejsi
2023,
Radka Třeštíková
Knížku jsem na své poměry přečetla dost rychle. Četla se totiž dobře. Vyprávění z první osoby, kdy vypravěčka měla nutkání odbíhat do tématu, míchat do děje další "nepodstatné" příhody, to mě moc bavilo. Když něco vyprávím, zní to podobně :D nicméně tady v každém odběhnutí byla nějaká informace, ždibíček skládačky. Z knížky jsem byla napnutá jak kšandy a přemýšlela jsem i mimo čtení, co se to tam děje a co bude asi následovat. Asi dvakrát se mi stalo, že jsem si musela od knížky odpočinout a nemohla jsem pokračovat dál - bylo mi z toho špatně. Jak se k sobě dokáží lidí chovat, jak dokáží být toxičtí a jak to vlastně všechno odnáší hlavně děti pak. Několikrát jsem se při čtení otočila k příteli a říkala mu, takhle my nedopadneme, nebudeme se k sobě chovat ošklivě. Nejhorší je, když si ti lidi ani neuvědomují, že se k sobě chovají toxicky a zle, až to u jednoho z nich překročí hranici únosnosti a začne vidět skrz ty brejle každodenního stereotypu a bouchne a... No jako tady v knížce. Knížku rozhodně doporučuji, myslím, že je to poučné čtení o vztazích a člověk se nad tím může docela dost zamyslet. Jediné, co bych vytkla, je, že jsem se ztrácela v čase. Kapitoly jsou zpřeházené, což mě ze začátku bavilo, ale postupně jsem zapomínala, co se v jaké kapitole dělo a kde se časově vlastně nacházíme a měla jsem v tom docela zmatky pak.... celý text
Poznáš to z polibků
2007,
Julia Quinn
Čím dál silněji si uvědomuju, co mi na těchto knížkách nesedí. Sice je to fajn oddych, ale hrozně mě během čtení frustruje, jak je v knížkách pro ty ženský cokoliv úplně nemožný - ani nemůže jít sama po ulici! A zrovna v této knížce mi to hrozně vadilo a úplně mi byl mužský hrdina Gareth nesympatický. Jak chce furt někoho vlastnit. Už mi to lezlo na nervy. Hyacinth je naopak supr, inteligentní a odvážná. Zavřená ve zlaté klícce a očividně ji v životě chybí ždibec dobrodružství, vzrušení a vlastně nějaký cíl, co dělat, jak se vymanit ze stereotypu, který si dlouho ani neuvědomuje. Jen ten chlap mi to tam kazí. A mám radost, že člověk zas více pozná lady Danburyovou. Působí i v seriálu majestátně, velice silný ženský charakter, autoritativní a všechno tohle, a přitom romantička, co si ráda nechá předčítat naivní dívčí romány. I přesto to byl pro mě ale slabší díl oproti ostatním, kde se mi většinou líbil pár celkově, tady mi Gareth vůbec ale vůbec nesedl.... celý text
Dračí oči
1996,
Stephen King
Kdybych nevěděla, že knížku napsal King, vůbec by mě to nenapadlo, že je autorem této knihy. Zatím jsem od něj četla jen horory a tohle bylo docela něco jiného. Moc se mi líbil styl vyprávění s vypravěčem. Postavy mi byly sympatické, i s tím Tomášem jsem soucítila. :) Příběh mi utíkal, četlo se to svižně a i jsem zažila chvilky napětí, kdy jsem nechtěla přestat číst! Konec byl takový... No, v určitý okamžik jsem začala tušit, co se stane a ono se to stalo, vypravěč mi k tomu odhadu dál spoustu indicií. :) Nicméně za mě supr kniha. První knížka tento rok! :)... celý text
Farma zvířat
1991,
George Orwell (p)
Četla jsem podruhé, a i tak na mě knížka udělala silný dojem jako při prvním čtení. Má prostě sílu. Postupné měnění přikázání, historie a celkové myšlenky animalismu, z toho mi šel mráz po zádech.... celý text
Svědectví
2008,
Stephen King
Za mě opět skvělá kniha. Žádná pasáž mi nepřišla zbytečná, zdlouhavé a nudné mi přišlo jen zasedání výboru, to mi fakt lezlo na nervy. :D Každá postava, každý okamžik popsaný v knize budoval atmosféru. Klidně bych v knize oželela všechno nadpřirozené, ale i tak to bylo fajn. :) I když je kniha fakt dost dlouhá, tak mě moc bavila a po dočtení jsem cítila takové prázdno.. jakože co teď budu po večerech číst? Tak moc jsem si navykla na svou rutinu přečíst si pár stránek před spaním z tohoto příběhu a měla jsem pak několik dní čtecí krizi, kdy se mi nechtělo číst nic nového a vstřebávala jsem ten příběh. Knížku jsem četla dlouho taky proto, že jsem onemocněla během čtení a to jsem číst nezvládala, ani s rýmou, měla jsem takový skličující pocit z toho. Obzvlášť, když byli nemocní všichni kolem mě, to jsem si taky musela dát pauzu, abych po večerech nemyslela na dění v knize a co když to opravdu přijde i do reality? Píšu tento komentář po několika dnech po přečtení a stále mám myšlenky rozběhané a nedokážu napsat smysluplně svůj pohled na tento příběh, ještě ho stále vstřebávám. Skvělá kniha za mě.... celý text
Restaurant na konci vesmíru
2008,
Douglas Adams
Jak jsem zjistila, na tento styl vyprávění musím mít náladu, jinak se mi to čte strašně dlouze a nechytám se. Dnes jsem jako lusknutím prstů přečetla sto stran a utíkalo mi to. Ten humor mám prostě ráda. Mám nutkání se vrhnout na další díl, abych věděla, jak se některé věci budou dál odehrávat. Bohužel ten zatím v knihovně nemám. Humor v knize je dost specifický a nemusí sednout každému. Mě však baví a jsem ráda, že nejsem sama. :)... celý text
Kříďák
2018,
C. J. Tudor
Jak už tu pár lidí zmiňuje, také mi to až moc urputně připomínalo IT od Kinga. Co autorce nemůžu upírat je to, že kniha se čte vcelku dobře. Děj utíkal a oproti Kingovi zde nebyla hromada popisů, bohužel ale ani přílišné budování charakterů, které u Kinga tolik obdivuju. Kdybych měla vzít některou z postav, klidně i hlavního hrdinu, a popsat, jaký je. Tak je to pro mě velmi obtížné. Vlastně jsem tam ani neměla komu fandit, ani mě netrápilo, co se s postavami děje a co prožívají. Ve čtení jsem pokračovala jen z čiré zvědavosti, jestli ten Kříďák bude obdobný klaunovi, nebo autorka přijde s něčím novým. Co mě po přečtení knihy dokáže nakrknout je, když některé věci zůstanou nevysvětleny a člověk si říká. Dobře, skončilo to takto, ale tohle nedává smysl, tak jak to bylo. MOŽNÝ SPOILER!!!!!!!!!!!! Konec knihy mě ani moc nešokoval. Spíš mi to přišlo chvílemi matoucí. Ed skáče od jednoho známeho ke druhému a sbírá nitky vzpomínek. A konec jakoby se autorka rozhodla, že to teda nějak uzavře a hledala koho kam napasovat, kdo co udělal a hlavně co nejvíc šokovat. Nevím, jsem z toho docela zklamaná. Čekala jsem něco mnohem víc.... celý text
Les v domě
2023,
Alena Mornštajnová
Od knížky jsem se nemohla odtrhnout. Paní Mornštajnová umí prostě vyprávět. Až tak, že jsem z toho teď v mírně depresi. Musela jsem si dávat kratší přestávky během čtení a zatlačovat slzičky. Aneb jak jeden člověk zničí hned několik životů. Na malou lež se postupně nabalují další. A koloběh utrpení je téměř nezastavitelný. Příběh je z pohledu napřed malé holčičky, která potom čtenáři před očima vyrůstá. Sledovat, jak jí nikdo nedává lásku, nikdo jí neobejme, nikdo si s ní nepovídá a nezajímá se. Trhalo mi to srdce. Tolik nezájmu, obviňování, lhostejnosti. A všechno kladeno na bedra malého děvčátka. A pak člověk dál vidí, jak všechny bolesti dětství se promítají do puberty a dospělosti. I když se zdá, že je tělo v pořádku, duše dál trpí. Marně jsem doufala, že sebere všechnu odvahu a sílu a půjde na policii a všechno tam poví. Na druhou stranu - uvěřil by jí to po těch letech někdo? Zoufalství, které z knížky na mě dopadalo, mě postupně zabalovalo a teď tu jen sedím a nadávám na svět a chce se mi brečet, jak to není fér! A myšlenka, co mi nedá spát - co se stalo s jejím tátou, co sice nebyl táta, ale byl to jediný táta, kterého poznala?... celý text
Dolores Claiborneová
2010,
Stephen King
Úžasná kniha! Prvně jsem měla obavy, že čtení bude zdlouhavé a divné a nudné, protože celá kniha je vlastně jeden dlouhý monolog Dolores sedící na policejní stanici. Ještě nikdy jsem nečetla knihu, která by byla napsána úplně celá tímto stylem. A Kingovi se to podařilo! Příběh byl poutavý a já Dolores hltala každé slovo. Jako kdybych v té výslechové místnosti seděla taky. Knížka není rozdělená do žádných kapitol. Prostě fakt nepřetržitý monolog! Takže pokaždé, když jsem knížku odložila, měla jsem v sobě takový špatný pocit, že ten monolog přerušuju. Jako kdybych Dolores skočila do řeči, jako nezdvořák. To mě nutilo vždy číst co nejdéle a tak jsem knížku sfoukla za pár dní. Příběh byl drsný a surový a plný sra*ček, a to doslova. Ale to je u Kinga už vlastně taková klasika. :)... celý text
Čekanka
2006,
Julia Quinn
Penelope je velmi sympatická. Milá, trochu naivní, avšak loajální, inteligentní šedá myška. Soucítila jsem s ní, vím jaké to je být přehlížená, což teď zní hrozně smutně, když to tak píšu. :D Asi nejvíc se mi líbilo, že jejím životním cílem není mít rodinu a zplodit co nejvíc dětí a činit manžela šťastným. Ale má potřebu pracovat. Dělat něco víc. A tím se mi velmi zalíbila. Colin je také velmi sympatický, občas působí jako dítě, ale postupně vyzrává. Přijde mi, že oba charaktery postav tu byly zpracovány zatím úplně nejlíp. Poznala jsem více Colina, který byl zatím zobrazován jen jako vtipný a lehkovážný mladík. Teď vidím, že za touto tváří je další tvář - a to muž, kterého trápí jeho život, v kterém mu něco neustále chybí a chce se vyrovnat svým starším bratrům a něco dokázat, stejně jako oni. Zanechat po sobě na tomto světě stopu. Penelope se z plaché stydlivé slečny stává ženou, která ví, co chce, jen nemá odvahu to říct. Je chytrá, jenže to do teď nikdo neviděl, protože neměla odvahu dávat to najevo. A tihle dva se k sobě náramně hodí! A když Colinovi konečně spadnou klapky z očí a uvědomí si, že mu na jeho kamarádce záleží více, než si uvědomoval. Že už to není malá holka, ale dospělá žena, dokonce přitažlivá. Tak je to paráda. A takové věci se opravdu dějí! :D Zažila jsem na vlastní kůži tohle pomalé vyvíjení lásky, napřed přátelství, které postupně rostlo. :) "Záleží na tom, co člověk píše, pokud to nikdo nečte? Mají slova smysl, když je ostatní neslyší?"... celý text
Lunapark
2013,
Stephen King
Skvělá kniha! Čtenář společně s Devinem prochází bolestivým rozchodem a vzpamatováváním se z první lásky. Dostává se do hlavy mladého muže, což mi přišlo dost zajímavé. Zároveň to ve mně probudilo nostalgii po mládí a po starých časech. Atmosféra Lunaparku na vás ze stránek knihy dýchne jako byste tam fakt stáli. Knížka se četla dobře, stránky utíkaly jedna za druhou. Některé postavy si oblíbíte, některé méně. Každá má ale svůj charakter a osobnost a nejsou to jen ploché kulisy příběhu. Pak přichází detektivní zápletka. I teď po přečtení je pro mě tak nějak na vedlejší koleji. Hlavní pro mě byl Devin a jeho myšlenky, jeho přátelé, jeho lásky, prostě jeho příběh. "Když jde o minulost, všichni si vymýšlejí." "Láska nechává jizvy."... celý text
Tulák po hvězdách
2001,
Jack London
Chvílemi se mi četlo hůře, chvílemi stránky utíkaly samy. Kniha o jednom muži, který zažil tisícero životů a o některých nám povypráví. Díky tomu se v jedné knize dostáváme do různých časových období a do různých světadílů. Nevyhneme se ani indiánům, ani lovcům a sběračům či ztroskotanci na opuštěném ostrově. Za tím vším společně s hlavním hrdinou trpíme na samotce sevření v kazajce. Zaslouží si odsouzený vrah tohle nelidské zacházení?, honí se mi hlavou. Je hrozný, jaká je na světě nespravedlnost a že lidé pasou po moci a zneužívají ji. A je obdivuhodné, jak dokáže být lidská mysl odolná. Jaké odhodlání náš hlavní hrdina měl, zachoval si tvář i po všech útrapách a nespravedlnostem, které se mu děly. "Pokud rozumný člověk dokáže být krutý, o hlupákovi to platí dvojnásob." "Kdepak, ani hvězdy netrvají věčně, zato povědomí o nich zůstává. Ulpívá ve mně, v mém duchu coby neskonalém sídle paměti. Jedině duch nepomíjí. Všechno ostatní, pouhá hmota, bez výjimky hyne a nemůže jinak." "Žena je poklad... v rukách muže."... celý text
Nevhodný návrh
2005,
Julia Quinn
Popelka v Bridgertonech! Tahle knížka mě také bavila, jako ty předchozí. Také se četla úplně sama a byl to parádní oddych. Nicméně bylo pár věcí, co už mi začalo lézt na nervy. Mám pocit, že muži v hlavních rolích v této sérii jsou zatím jak přes kopírák. Přemýšlela jsem, jak si mám v hlavě přehodit, že tento příběh není o Anthonym z předchozího dílu, ale o Benedictovi. Moc mi to nešlo. Další, co mi po pár kapitolách lezlo na nervy, bylo neustálé opakování smutného osudu hlavní hrdinky Sophie (Popelky)... Ano, Sophie, vím, že máš strastiplný osud, není potřeba to neustále opakovat dokola a ještě snad i stejnými větami. Už jsem to pak přeskakovala a bylo to občas už dost nervy drásající. Ale jinak cajk. :)... celý text