majc
přečtené 148
Nevhodný návrh
2005,
Julia Quinn
Popelka v Bridgertonech! Tahle knížka mě také bavila, jako ty předchozí. Také se četla úplně sama a byl to parádní oddych. Nicméně bylo pár věcí, co už mi začalo lézt na nervy. Mám pocit, že muži v hlavních rolích v této sérii jsou zatím jak přes kopírák. Přemýšlela jsem, jak si mám v hlavě přehodit, že tento příběh není o Anthonym z předchozího dílu, ale o Benedictovi. Moc mi to nešlo. Další, co mi po pár kapitolách lezlo na nervy, bylo neustálé opakování smutného osudu hlavní hrdinky Sophie (Popelky)... Ano, Sophie, vím, že máš strastiplný osud, není potřeba to neustále opakovat dokola a ještě snad i stejnými větami. Už jsem to pak přeskakovala a bylo to občas už dost nervy drásající. Ale jinak cajk. :)... celý text
Pytel kostí
2012,
Stephen King
Tahle knížka mě bavila od začátku až do konce. :) Mike mi byl velmi sympatický, jak prožíval smrt své ženy a zaháněl zármutek, jako bych to celé prožívala s ním. Byla jsem zároveň napjatá a zvědavá, co za tím vším stojí, jaká tajemství jeho zesnulá manželka měla. Duchové a nadpřirozeno mě hrozně děsí, takže když se tam objevili už jen první náznaky, měla jsem husinu. Mattie a její malý puclík jsem si zamilovala. A držela jsem jim pěsti do samotného konce. Celou dobu jsem přemýšlela, co se v tom městečku stalo, co to Jo objevila a proč to před Mikem tajila. A King nám to vše odhalí, ale až úplně na konci. Měla jsem tušení a teorie a tak jsem byla ráda, že na konci knihy je vše vysvětleno a ukázáno. Dost zajímavý. Zároveň konec ve mně probudil takový rozpor, jestli mi má být líto někoho, kdo zažil něco otřesného, ale pak se pomstil za mě naprosto nevhodným způsobem na nevinných.... celý text
Vikomt, který mě miloval
2005,
Julia Quinn
Prvně jsem viděla seriál a tak mě potěšilo, že v knížce se děj odehrával jinak. V seriálu mi to přišlo už dost na sílu překombinované. V knize se to vyvinulo jednoduše, přirozeně a četlo se to jedna báseň. Začala jsem číst večer a vydržela jsem až skoro do půl druhé do rána. Přemohl mě spánek a tak jsem knížku dočetla ráno u šálku kávy. Výborný odpočinek. Dvě postavy, které se přitahují jako magnety, ale zprvu se nesnáší. Jejich vzájemné provokování se, postupné zamilovávání se .. aaaah. Sladší už to být nemůže. :) Nemám co vytknout. Už se těším na další díl. Je to fajn odpočinek po náročném dni v práci. O:)... celý text
Vévoda a já
2007,
Julia Quinn
Dobrá oddychovka. Seriál jsem taky koukala jako takovou oddychovku, když byl náročný den v práci. Knížka se četla skoro sama, unaveně jsem večer chtěla přečíst kapitolku a najednou byla půlnoc a v knize jsem byla o sedmdesát stránek dál. Čte se to opravdu s lehkostí, Daphne nejde nemít rád, inteligentní zvídavá slečna. Ke konci mě už trochu unavovalo neustále řešení otce a rodinných problému vévody. Přišlo mi to trošku natahované, ale jinak cajk. Co se týče občasných sexuálních scén, tak jsem je ke konci jen v rychlosti proletěla očima, protože to bylo furt dokola to samé v podstatě. Určitě se pustím i do dalších dílů časem.... celý text
Běh o život
2011,
Richard Bachman (p)
Společnost mi připomínala v některých aspektech knihu 1984 (kterou miluju!). Zvrácený systém her, bezohlednost vyšších vrstev vůči těm chudším. Zatajování informací, obelhávání mas pomocí televize... No prostě kniha má toho hodně co nabídnout k zamyšlení se - Co všechno by byl člověk ochoten riskovat pro své blízké, kteří trpí? A co pro úplného cizince v nouzi? Hlavní hrdina neskutečný sympaťák, upřímný, nebojí se říct svůj názor. Byl nápaditý a vždy dokázal něčím dalším překvapit. Neskutečné odhodlání. A přitom všem byl stále lidský. Držela jsem mu napjatě palce s každou další stránkou víc a víc. Ale je to King (vlastně Bachman), takže nelze moc očekávat šťastný konec zalitý sluncem. Knihu vřele doporučuji. Je krátká, až mi bylo líto, že už se blížím k posledním stránkám. Čte se velmi svižně. Kapitolky jsou krátké, nicméně člověk je stále poháněn tím, že chce vědět, co bude dál.... celý text
Stopařův průvodce Galaxií
2002,
Douglas Adams
Nepropadejte panice! Já se spíš musela držet, abych nepropadala smíchu. Asi první polovinu knihy jsem četla strašně dlouho, protože jsem se u každé druhé pasáže pohihňávala a měla jsem v sobě zkroušený pocit, že nemám komu ty vtipné pasáže ukázat, aby se zasmál se mnou. Druhou polovinu knihy jsem přečetla teď večer. Odsejpalo to raz dva. Příběh se nikde neflákal, hrdinové sympaťáci, hlavně Arthur, naprosto jsem s ním soucítila. Před pár lety jsem viděla film, který mám moc ráda. Nicméně oproti knižní předloze je to slabota. :) No nic, jdu prohledat knihkupectví a objednat další díl asi.... celý text
Soudné sestry
1995,
Terry Pratchett
Kniha mě bavila od začátku až do konce. Miluju čarodějky a tohle byla jedna z posledních knih, co mi chyběla k přečtení. Mám teď chuť se vrhnout hned na další. :) Bavily mě pohádkové narážky na Černou Alyssu. Bavilo mě mytí vlasů a koukání na špičky bot. Asi je to tím, že jsem Pratchetta delší dobu nečetla, nicméně jsem se u knížky nejednou hihňala. :)... celý text
Když teče krev
2021,
Stephen King
Všechny čtyři povídky měly něco do sebe. Je to asi poprvé, co se mi líbila a bavila kompletně celá sbírka. Každá povídka měla své kouzlo a zaujala mě něčím jiným. Četlo se to svižně a dobře. Jak už u Kinga bývá zvykem :) Akorát je dobrý si před povídkou s Holly- Když teče krev, přečíst prvně Outsidera a Mr Mercedes.... celý text
Nikdykde
2006,
Neil Gaiman
Knížka se mi četla hrozně těžko. Přišlo mi, že to vůbec neutíká, po dvou stránkách jsem měla pocit, že už čtu minimálně půl hodiny. Nějak mi asi nesedl styl pana Gaimana. Až ke konci se to rozjelo a četlo se mi to mnohem lépe. Nicméně nápad a samotný příběh byl skvělý. Podlondýn a Nadlondýn mě uchvátil a vůbec bych se nezlobila, kdyby vzniklo někdy pokračování. :)... celý text
Prokletí Salemu
1994,
Stephen King
Tak tuhle knihu řadím mezi ty nejlepší od pana Kinga. :) Knížka začíná pozvolna, napětí postupně pomalu stoupá, postavy a městečko si zamilováváte čím dál víc a pak bum! Prostě klasický King! Úžasně vybarvené charaktery, to on prostě umí. Každý má svou osobnost, každý reaguje jinak na příchozí hrozbu, a nechybí ani pár chvilek, kdy se objeví moudro, nad kterým se člověk zamyslí (viz níže). Obrovské plus za mě získává rozdělení knih do kapitol, kdy je kapitola pojmenovaná podle různých postav a jimi se pak zabývá. A pak jsou kapitoly nazvané Lot, a v nich vidíme život všech obyvatel postupně od rána až třeba do večera, to mě strašně bavilo. Knihu jsem dočetla včera večer, pak jsem si uvědomila, že jsem naprosto sama v bytě a padl na mě obrovský strach. Chvíli jsem zvažovala, zda nepůjdu spát s česnekem. Moudro z knihy nakonec: Než usnul docela, zjistil, že uvažuje - nikoli poprvé - o tom, jak jsou dospělí divní. Berou projímadla, pijí kořalku nebo užívají prášky na spaní, aby zahnali své strachy a usnuli, a jejich strachy byly tak krotké a domácké: práce, peníze, co si pomyslí učitel, když nemůžu dát Jennie hezčí šaty, jestlipak mě manželka ještě miluje, kdo jsou mí přátelé. Úplně vybledaly vedle hrůz, se kterými lehá každé dítě ve své temné posteli, bez možnosti svěřit se někomu, kdo by dokonale porozuměl; jenom jinému dítěti. Neexistuje žádná skupinová terapie nebo psychiatrická nebo obecná sociální služba pro dítě, které musí každou noc bojovat s tou neznámou věcí pod postelí, nebo na stropě, s věcí, která poskakuje a šklebí se a vyhrožuje, ale před přímým pohledem utíká. Noc za nocí musí svádět stejnou osamělou bitvu a jedinou léčbou je konečné zkostnatění představivosti, kterému se říká dospělost.... celý text
1984
2020,
George Orwell (p)
Když jsem začala číst, přišlo mi to extrémně přehnané. Tohle by přece nikdo nedopustil! Takhle by nikdo nechtěl žít! Bohužel čím dál člověk čte, tím víc to dává smysl, člověk je tvárný, snadno ovlivnitelný a i opravdová a silná láska se dá zničit a zamordovat. Je mi z toho smutno, protože je to všechno tak reálné.... celý text
