Miloslav Linc

Míla Linc · pseudonym

česká, 1982

Populární knihy

/ všech 8 knih

Nové komentáře u autorových knih

Stín Černého hvozdu Stín Černého hvozdu

Pozor, lehký spoiler. Uživatelka tatjana1737 celkem vystihla i můj názor, tak to zkrátím, abych se neopakoval. Tohle se mi dost líbilo. Pan Linc umí navodit atmosféru středověce laděné fantasy. Ale na můj vkus hodně mrtvých, přestože to ke stylu patří. Líbí se mi autorův styl psaní. Zrzavá kuchařinka a Flora, která dává každému, dostaly každá paradoxně opačnou nálepku, než by jeden čekal. Taky mi to nepřišlo úplně fér. Sovička je jednoznačně největší hrdina knihy, i když kejklíř Žibřid je také velmi sympatický. A vůbec, magie v celé knize se točí kolem světa mrtvých a paladinů, svět se mi líbí svou vyvážeností a zároveň syrovostí. Za mě jednoznačně 4* a kousek, na příběh jen tak nezapomenu a těším se na další díl série (to je výhoda, číst knihy vydané před více lety, již mají pokračování :) ). Fanouškům fantasy jednoznačně doporučuji.... celý text
RyonMathrin


V prachu a krvi V prachu a krvi

Takový trošku nepřirozený. Vzhledem k ukončení sérije je tohle nový rozjezd. Dostalo to westernový nádech, ale podstata je stejná.
Ingenír


V prachu a krvi V prachu a krvi

Zkáza zmar a smrt v období třicetileté války, depresivní dobrodružství.
zbuy



Mrtví muži netančí Mrtví muži netančí

Mám úplně zničenou knihu a můžu si za to sama. Knihy si nepůjčuji, ale kupuji, abych si mohla – ano, je to ohavný zvyk – ohnout rožek v místě, kde je něco, co bych si chtěla zapamatovat, znova přečíst, nebo jednou dohledat. V případě této knihy to dopadlo trochu jako špatná variace na origami, tolik je tam ohnutých rožků. Zamilovala jsem se autorových popisů, které jsou jako poezie psaná prózou. Některé věty jsem musela číst dokola, abych si užila, jak do sebe slova zapadají jako tóny v hudbě. Kvůli těm přehýbaným rožkům se ke knize budu vracet, abych si připomněla atmosféru dokonalých popisů a načerpala inspiraci. Díky...... celý text
Míša1980


Stín Černého hvozdu Stín Černého hvozdu

!!! POZOR SPOILERY !!! Coby někdejšímu čtenáři Pevnosti mi jméno Míly Lince samozřejmě není neznámé, ale přiznávám, že jsem od něj nic nečetla. (S výjimkou Středověkého světa, po němž jsem coby student historie svého času skočila a od té doby ho mám v knihovně.) Až když jsem četla jeho článek na Fantasymag, kde se obouval do začínajících autorů a kritizoval platformy typu Hithit, jsem si říkala, že si od něj něco přečtu, abych posoudila, nakolik je kompetentní radit druhým a "kecat jim do toho". Pokud je Stín Černého hvozdu jeho prvotinou, tak musím uznat, že jde o prvotinu velice zdařilou. Jistě, něco bych třeba proškrtla, a něco naopak doplnila, ale celkově jsem coby čtenář fantastiky byla spokojená. Pochvala za propracovaný příběh, který se rozjíždí pozvolna, aby se nakonec stal jen jednou linkou v celém dějovém schématu. Líbilo se mi i to, že v knize není jen jeden klasický hlavní hrdina, ale několik postav, kdy vždy některá z nich zrovna hraje prim a přebírá žezlo. Oceňuji i několik zvratů a propojení jednotlivých aktérů. Doufám, že některé zmínky a narážky na události z doby minulé (např. Ran Uchvatitelka) autor ještě v rámci svého universa rozvede (možná již rozvedl?). Vytkla bych poněkud useknutý a uspěchaný konec i skutečnost, že Flora je pořád vnímána jako ideál ženy, ale na zrzavou kuchařinku zapomněl nejen Žibřid, ale podle všeho i sám autor. Zklamaná jsem byla i z osudu Sovičky, který si byl zasloužil víc. Moc mi nesedělo i užití jmen slovansky / staročesky znějících v těsném sousedství se jmény s germánským základem. Linc zde vycházel zřejmě z naší historické reality, ale četlo se mi to ne dobře. Perfektní ale naopak bylo začlenění písní do příběhu. Ač nejsem pijákem piva, pokud by autor měl zájem, klidně ho na jedno pozvu a můžeme hodit řeč. Nejen o jeho článku, ale klidně i o knihovnické praxi a samozřejmě o Černém hvozdu.... celý text
tatjana1737