MadamC
přečtené 272
Beatrice a Vergilius
2011,
Yann Martel
Tak to byl nářez! Od pana Martela je to má druhá kniha a už ho zařazuji do kolonky autorů, kteří mě nikdy nezklamou. Kniha začíná pozvolna jako Pí a jeho život. Ale je podstatně tenčí, tak to i rychleji utíká a najednou je tu zlom! Z pohodové a lehce tajuplné knihy se stává dílo, které jde až na dřeň. Podle mého názoru tato kniha strčila do kapsy všechny, které pojednávají o stejném tématu. Naprosto bravurní. Nestačila jsem se divit, jak se vše obrátilo vzhůru nohama a šlo opravdu do hloubky. Autorovi se popis dokonale vydařil. Tohle je za mě jedna z nejlépe napsaných knih. Opravdu jsem byla šokována a to jsem téma věděla brzy, ale na něco takového jsem rozhodně připravená nebyla. A to bylo moc dobře. Kdybych mohla dát 10 hvězd, tak dám! TOHLE OPRAVDU STOJÍ ZA TO!... celý text
Kde se les dotýká hvězd
2022,
Glendy Vanderah
Měla jsem velké očekávání a to bylo asi špatně. Příběh knihy je vymyšlen skvěle. Líbilo se mi, jak se vztahy mezi postavami proplétají a zamotávají, ale přehledně. Postavy byly milé (osobně mi moc nesedla Jo) a lehce se vám zaryly pod kůži, ale ne zcela uvěřitelné. Když má postava psychické potíže, čekám, že se tak i bude chovat... Také jsem velmi ocenila, že bylo v knize hodně témat, o kterých je potřeba mluvit. Bohužel autorka nešla do hloubky a klouzala jen po povrchu. Možná se o nich chtěla pouze zmínit, to jí nechci křivdit. I když se polovina knihy odehrává v přírodě, popisů krajiny zde moc nenajdete, což může některým čtenářům vyhovovat. Kniha je postavena na dialozích, které mi nepřišly vždy propracované a někdy jsem se dokonce ztrácela v tom, kdo mluví. Mrzely mě také překlepy a chyby v textu. Jsem toho názoru, že by v knihách být prostě neměly. Co mě hodně iritovalo bylo nadužívání slova jo. Vždyť je tolik synonym, která by se dala použít... Ne, pokaždé jo a většinou na začátku věty. A když se hlavní postava knihy jmenuje Jo... Fakt to mate. Asi vtípek překladatele. Konec byl takový americký, ale velmi emotivní. Stále jsem čekala, kdy přijde kouzlo, ale nepřišlo, neklaplo to a na mě kniha moc nefungovala. Nechci říct, že by se mi nelíbil příběh a postavy, ale to je asi všechno. Knihu bych doporučila spíše teenagerům. Osobně doufám, že se v dalších knihách autorka v psaní posunula a určitě ještě jednu zkusím. Radši tentokrát v originále, ať si udělám lepší obrázek.... celý text
Elementární částice
2013,
Michel Houellebecq
Poslouchala jsem na Českém Rozhlasu v rámci Četby s hvězdičkou. Takže tento komentář nemůže být celistvý, protože je dílo osekané, aby se vešlo do stopáže... (Ale hodlám ho posléze doplnit, až si přečtu i knihu.) Pro mě strašné utrpení, všude sex a ani postavy nebyly nijak sympatické. Dva bratři, kterým je tak nějak svět ukraden každému jiným způsobem. Do toho atmosféra bezútěšných příběhů ve kterých jsem nenacházela poučení a nijak mě neoslovily. Pak se čtenář dostane do fáze pomyslného konce snad všech postav a pak konce lidstva. V 75% jsem se nudila, byla rozčarovaná, znechucená nebo jsem z toho měla špatnou náladu. A proč hodnotím 3 hvězdami? Protože mi to konec vynahradil! Což jsem nečekala. Není kdo ví jak překvapivý ani velkolepý, ale já jsem konečně měla trochu pocit, že chápu, proč ty bláboly před tím M. H. psal. Asi bych chtěla více dopodrobna konec a počáteční "vatu" trochu zredukovat, ale dostala jsem nakonec, co jsem chtěla a to přemýšlení, přemýšlení a přemýšlení. Ale jedno si nemyslím, nemyslím si, že by se lidstvo zachovalo tímto způsobem a ještě se na tom poklidně shodlo. To opravdu ne. Zase tolik depresivní lidstvo není a už vůbec by se nedokázalo na ničem shodnout, zvlášť na něčem tak fatálním. Těším se na knihu, myslím, že začátek (3/4 knihy) pro mě bude stravitelnější, když už vím, do čeho jdu. Budoucím čtenářům: Při čtení knihy myslete na to, že už má víc než pár let od prvního vydání, nečtěte ji smutní nebo v horším rozpoložení a také vás možná zklame, protože jak nad tím tak přemýšlím, zas tak dobrá není...a pokud vše dodržíte, věřím, že vás může překvapit a dokonce zasáhnout. Já osobně stále váhám nad tím, jestli mě uspokojila. Když si vzpomenu, jak moc jsem trpěla při jejím čtení....... celý text
Pokušení být šťastní
2019,
Lorenzo Marone
I když se kniha zdá oddechovou, nakonec vlastně ani není. Pobaví, potěší, místy vás možná i nakopne, ale zabývá se těžkými tématy. Nakonec mě docela rozložila. Čas od času si nějakou tu transformaci vyzkouším. Poslouchala jsem ji v rámci rozhlasu ve výborném zpracování Jana Dvořáka.... celý text
Úzkosti a jejich lidé
2020,
Fredrik Backman
Tak milou knihu jsem dlouho nečetla! Není jen vtipná, jak by se mohlo podle obálky na první pohled zdát. Jak zase název napovídá, je o lidských úzkostech. Ale velmi velmi něžně a opatrně o nich hovoří. Nebo tak to alespoň přišlo mně. Nedostanete z ní depku. Možná se díky ní zamyslíte, na pár místech si popláčete (ale v dobrém smyslu), ale především se zasmějete. Okolnosti příběhu jsou rozhodně úsměvné samy o sobě. Do toho neotřelá slovní spojení, milé postavy (skoro všechny), úžasný vypravěčský talent autora a nejlepší je, že to všechno dokonale dává smysl! Vše se nádherně propojí. Takže doporučuji strašně moc! Nebojte se toho názvu. A obálka opravdu ukazuje vše podstatné. Takže vlastně takový trailer na knihu. A odehrává se den před Silvestrem, takže je vhodná na vánoční čas :-).... celý text
Pochovejte mě pod podlahu
2020,
Pavel Vladimirovič Sanajev
Stále ubírám hvězdičky. Na knihu jsem se těšila a první polovinu si i užila, ale pak to začalo nabírat obrátky trošku nepříjemným a mrazivým směrem. Snažila jsem se pochopit psychologii všech postav, především babičky a porozumět jim, ale s každým dalším poslechem jsem se víc a víc děsila. Vše vyvrcholilo přezdívkou Moranka, kterou dal syn své matce, aby jí nemusel říkat stejně jako babička dýmějový mor. To už je na mě asi opravdu moc. A konec mi přišel hodně useknutý. Ale poslouchala jsem v rámci rozhlasu, takže je možné, že jsem přišla třeba o doslov. Kniha mi toho moc nedala a zanechala ve mně úděs. Takže proto hodnotím tak nízko.... celý text
Nadechnout se
2003,
George Orwell (p)
Takové krátké povídání jednoho pána v krizi středního věku? Možná spíš jen v krizi. Opravdu neurazí, nenadchne. Občas se pobavíte nějakou trefnou glosou, ale to je vše. Na druhou stranu nepříjemné čtení to není. Ale ke spokojenosti mi to nestačilo.... celý text
Rosemary má děťátko
1976,
Ira Levin
Kniha o tom, co se vám všechno může stát, když budete mít štěstí a narazíte na nejbáječnější a nejstarostlivější sousedy. A když se k tomu přidá přítel, na kterého se můžete spolehnout, je to úžasná kombinace. Ale proč je v této skvělé lokalitě více sebevražd než je obvyklé, to už musíte zjistit sami. Nápad, který funguje, dobře psychologicky rozložené, čtenáře kniha rozhodně vtáhne a příjemně ho mrazí, někdy až děsí (mě nejvíce děsil Rosemaryin přítel teda). Nemůžu se dočkat na paničky. Taková jednohubka. Ideální na pochmurné večery.... celý text
Cesta
2008,
Cormac McCarthy
Útlá knížečka, která je tak hutná! Až se v ní dá utopit, možná spíše udusit. Ale zatím máme volbu. Můžeme se nadechnout. Zatím... Strohý jazyk dělá dílo opravdové. Každý krok je tak skutečný, až to čtenáře fyzicky bolí. A nebrečíte. Nemůžete. Nejde to. Přeci musíte být silní. Pokud tohle někdy nastane, můžeme si za to sami a musíme si to vyžrat. A tak to má být. Zdánlivě jednoduché dialogy velmi hlubokých myšlenek. Možná spíše našich myšlenek, které zákonitě v hlavě vyvstávají a nemizí. Naopak je jich čím dál víc a víc. Asi všichni myslíme na to samé. Je nám těžko. Aby ne. Snad ještě nejsme tak otupění životem v bavlnce. Tahle kniha vás nepustí. Zakousne se pěkně hluboko. Na dlouho. Tak si ji užijte a vychutnejte. Protože může člověku ukázat cestu a může ho někam posunout. Ale nemusí se mu to líbit. Opravdu excelentní!!! Otázka: Mám já v sobě oheň?... celý text
Jací jsme dnes - Česko od roku 1989 očima investigativního novináře
2018,
Jaroslav Spurný
Mohu jen doporučit! Tisíckrát!
Novičok nebo kulka: Jak umírají Putinovi kritici
2021,
Ondřej Kundra
Poslouchala jsem jako Radioknihu a vřele doporučuji. Rozhodně zajímavé. Pokud chcete nakouknout pod pokličku ruských tajných služeb a jejich vražedných operací, je tahle kniha rozhodně dobrá volba. Poodkrývá velké kauzy a co za nimi bylo. Českého čtenáře asi nejvíce budou zajímat Vrbětice, které jsou až na konci. Ale stále jen poodkrývá, já bych samozřejmě chtěla jít víc do hloubky, proto jsem se nakonec rozhodla pouze pro 4 hvězdy. Možná mě ale jen kniha tak moc navnadila, že mi to prostě nestačí a chci vědět víc. Ale rozhodně skvělá investigativní práce! Poselství nese kniha jasné: Rusko nikdy nebude náš partner. A my jako stát musíme táhnout za jeden provaz a říct jasné NE! Tvrdý postoj je totiž to jediné, čemu ruský stát tajných služeb rozumí.... celý text
Jarmilka
1992,
Bohumil Hrabal
Pan Hrabal nikdy nezklame. Prostě nikdy. Povídka poněkud těžšího kalibru, ze které můžete mít trochu depku. Zaměřuje se na popis života lidí pracujících za trest ve fabrice ocelárny, především pak na trable těhotné Jarmilky. Do toho se mísí historky z koncentračního tábora. Ale samozřejmě je vše propleteno i vtipnými pasážemi a i pořádné vulgarismy se tu najdou. A nechybí ani popisy běžných věcí a dějů naprosto famózním způsobem. Moc hezká jednohubka. Vřele doporučuji poslechnout na Rádiu Vltava v podání skvělého Oldřicha Kaisera.... celý text
Syn Buvola: Wen Anyar - V Agoku s Lékaři bez hranic
2019,
Stanislav Havlíček
Poslouchala jsem jako Radioknihu. Výborný výběr interpreta a i znělka mezi kapitolami se opravdu povedla. Knihu jsem si velmi užila. Když bych měla porovnávat, tak je méně akční, než ty Šebkovy knihy, ale i tak je skvělá! Zase úplně jiná a možná čtenářům více řekne o prostředí a domorodcích. Moc se mi líbila některá přirovnání a nevtíravý vtip autora. Těším se na jeho další knihy. Obecně bych knihy z misí s Lékaři bez hranic doporučila naprosto všem. Dokonce bych i řekla, že tato kniha je pro laiky stravitelnější ve smyslu toho, že neobsahuje tolik odborných termínů. A je zde také o poznání méně krve :).... celý text
Pohádky
2005,
Hans Christian Andersen
Pro mě velké překvapení. Vůbec jsem netušila, jak Andersen píše. Znala jsem samozřejmě pár jeho smutných pohádek, ale to bylo všechno. Naprosto mě dostal jeho, místy až poetický, jazyk. Alespoň tak to na mě dýchalo. A jaké všechny předměty obživly! To mi bylo velmi sympatické. Navíc skoro každá má hlubší obsah s poselstvím na konci. Moc jsem si všechny užila!... celý text
Svědectví o životě v KLDR
2020,
Nina Špitálníková
Je velmi těžké tuto knihu číst/poslouchat, přemýšlet o ní, přemýšlet o lidech a o zemi, která je nám na hony vzdálená nejen smýšlením, nejen ideologií, nejen hodnotami, nejen životní úrovní. KLDR jako taková je odlišná naprosto vším! Ale lidé jsou tam stejní. Mají bijící srdce, touhy, sny, cíle, pocity jako my. A proto je to tak náročné. Člověk žijící si v blahobytu nadávající na vedra, sedící u kafíčka a najednou... Ano, víme o všem, ale přecházíme to, protože se to neděje nám. My jsme v pohodě. Stále tu žijí malí Hitlerové, kteří se mohou zvětšit do rozměrů velkého vůdce. Možná jsou zatím hezky v bezpečí daleko od Evropy, ale stále tu jsou s námi. A to je děsivé. A také by být mělo! Rozhovory jsou skvělé, naprosto autentické a to je to, co z knihy dělá ještě větší poklad. Autorka rozhodně zachytila lidskost. Také je to hodnotná výpověď. Spoustu velmi silných momentů a to je to pouze 7 rozhovorů.... Velmi špatně se něco takového popisuje. Toto je opravdový život a čtenář je jím zcela pohlcen. Ne vždy nadšeně, spíše zděšeně, ale je. Ale protože jsou rozhovory ze života, jsou zde i veselé momenty nebo alespoň trošku úsměvné. Převažují ale samozřejmě ty smutné až šokující. O tom žádná. Tuto knihu bych doporučila všem a nejraději bych ji dávala každému, koho uslyším si stěžovat. A pokud uvidím na zemi zabalený bonbón, vzpomenu si, jak by v KLDR udělal někomu radost minimálně na týden. Osobně mne asi nejvíce zasáhla důchodkyně.... celý text