lucy.sankovaPřečtené 218
Robert Fulghum je pro mě stále naprostá jednička. Bohužel syn mu nesahá ani po paty. Ani jedna esej mě neoslovila.
Předchozí dvě sbírky se mi líbily o dost více :) tady jsem byla malinko ztracená, sbírka mě začala bavit až zhruba v polovině čtení :)
Ano, hodně mouder známe.. Ale je potřeba se zastavit a zamyslet se, jak moc nás čas na mobilu a na sociálních sítích okrádá o čas s rodinou a přáteli.. Není potřeba chodit s mobilem spát, koupat se, jít na procházku.. Dopřejme si být víc OFF ..
Brooklyn. Místo, které mě osobně moc nezaujalo.. ale ten příběh. Super. Super. Super. A ten konec, to už byla opravdu už jen taková třešnička na dortu. Povedené.
Krásné příběhy! Motivační :)
Krásná obálka! Ale to bylo tak jediné.. Začátek skvělý a poté už to bylo místy až absurdní. Charaktery hlavních postav mě štvaly, jejich nerozhodnost, nezodpovědnost, sobectví… No ještě, že je to útlá knížka, jinak bych to ani nedočetla.
Jak málo stačí k tomu obohatit tento svět.. Slova svět nemění, svět mění činy.
Mě se povídky líbily moc! Krátké, melancholické, hořkosladké s nádechem naděje. Malinko mi připomínaly povídky Petry Soukupové.
Příjemné pohlazení po duši. Četla jsem ji zachumlaná v dece v těchto podzimních dnech ať už s kávou v ruce, s vínem nebo s dobrým čajem.
Četla jsem mojí dceři, když byla maličká. Moc se jí líbily obrázky :)
*audiokniha Knihu jsem registrovala snad všude, skoro všichni o ní mluvili, tak jsem si řekla, že ji dám taky šanci a poslechla jsem si ji jako audioknihu. Ze začátku byla Anna opravdu na průplesk, říkala jsem si.. no na to, že jí má být už skoro 30, tak se chová jako má 20ti letá sestra. No puberta. Ale pak.. pak jsem s ní soucítila, snaha zavděčit se rodičům, zůstat sama bez přítele, velký životní krok a to zrovna do neznáma.. vypořádala se s tím dobře. A ty trapasy… na tom jsem se fakt zasmála, nad tou vířivkou se směju doteď
Mě teda moc nenadchla. Některé pohádky byly dost děsivé a hodně zvláštní. Takže spíš takový průměr ..
Zajímavě propojené příběhy. Občas jsem se zasmála některým přirovnáním :) Příjemná oddechovka :)
Sářin boj s rodiči, minulostí, nepochopením.. Bylo mi jí líto. Jak mladou, tehdy desetiletou dušičku, ovlivnila “nepříjemná opakující událost”, se kterou ji nikdo nedokázal pomoci.. snad jen les, to ticho, ta samota... Bravůrně napsané!
Poslouchala jsem jako audio .. a prostě nepřišla jsem tomu na chuť. Nelíbil se mi styl knihy.. nezaujal mě ani obsah.
Přečteno za dva dny. Nemohla jsem se odtrhnout. Až se mi nechtělo věřit, že se tohle opravdu mohlo stát. Mohlo. Bohužel. Bylo mi z toho slabo :( .. Člověk si hned o to víc váží toho, co má a jak dobře se tu vlastně máme ..
Zajímavé, krátké příběhy z psychologické praxe autora. Na mě až moc dlouhý úvod, jinak kazuistiky moc pěkně zpracované.
Doslovy! Ty miluju nejvíc. Byla to taková třešnička na dortu.. vysvětlení, co bylo s hlavními postavami dál :) Svižný příběh a třech hlavních postavách - Viktor, jeho maminka Hana a babička Eva. Rozdílné pohledy na výchovu, na život a na to “co je nejlepší pro všechny”
Moje první audio. Vtipné vykreslení Jonathanovi rodiny :) dobrá půlhodinová oddechovka :)
Přibližně od 20té stránky jsem se nemohla odtrhnout a prostě jsem ji musela zhltnout do konce jedním dechem! Je to má druhá kniha od této autorky a zase mě dostala ! :)
odpad!
Vleklé, nudné, už na začátku jsem se ztrácela .. bohužel jsem se nemohla začíst. Knihu jsem v půlce odložila. Velká škoda.
Kupodivu mě zaujaly víc povídky od pro mě neznámých autorů (Epstein, Hejdová) Mornštajnová, Soukupová, Dvořáková mě malinko zklamaly ..
Má druhá přečtená kniha od této manželské dvojice. Skvělé. Napínavé až do poslední stránky ! Moc se mi líbilo v závěru kapitoly dovysvětlení co právě v jednu dobu prožívají hlavní postavy.
Není to kniha, kterou by jste měli přečíst na jeden zápřah. Musíme si ji rozkouskovat na jednotlivé kapitoly a přemýšlet nad tím, co vám vlastně autor chce číst. Mé dojmy jsou tedy takové - zpomalit, soustředit se na dech, myslet na to, co je teď a ne na to, co bylo.
Několik chytrých rad, jak začít s BLW metodou. Mé dceři je 7 měsíců, takže určitě tuto metodu vyzkouším :) Kniha je jednoduše, pěkně a srozumitelně napsaná :)
Občas jsem se ztrácela v tom, v jakém roce zrovna hlavní hrdinka je .. a taky jsem čekala daleko lepší konec .. jinak moc pěkný příběh :)
Bohužel, kniha mě moc nezaujala. Některé pohádky byly náročné na pochopení a některé jsem raději přeskočila, jelikož mi pro děti nepřišly příliš vhodné..
Některé pasáže mě bavily více, některé ne. Moc se mi líbilo, že autor ke každé pasáži dodal několik myšlenek k zamyšlení a také příklady pro jasnější ucelení úvah..
Kniha se pěkně četla.. a mimo jiné nese s sebou i krásná poselství. Moc se mi líbily také ilustrace.
Knihu mi četli rodiče, když jsem byla malá.. nyní jsem ji četla své dceři před spaním. Některé pohádky poukazovaly na krásná poselství, některé však byly příliš nesmyslné..
Mě se kniha líbila moc. Krásně popisuje vyrovnání se s tím, že tady nebudeme navždy a konec může přijít prakticky kdykoliv. Hlavní hrdina Albert shrnuje své období, to, co zažil se svými blízkými, jak se cítil a proč pro něj dané okamžiky byly důležité a "tak akorát"
Spousta zajímavých myšlenek, určitě si ji ještě přečtu až naše malá bude na světě. Co si z celé knihy odnáším je hlavně to, abychom jednali s dětmi na rovinu, rozvážně a fér, byli jim nápomocní, byli tu pro ně a naslouchali jim. Být rodičem jistě není jednoduché, kniha také není rádcem k tomu, jak být skvělý rodič... ale napomáhá k tomu, abychom si uvědomili, co je v životě důležité a jak být k dítěti blíž.
Tato kniha by se mi hodila, když jsem ještě studovala humanitní vědy na vysoké škole. Je v ní dost užitečných postřehů. Knihu jsem si však zakoupila až v období mého těhotenství. Je pravda, že některé myšlenky pro mě byly obohacující, avšak není to úplně povinná četba pro nastávající rodiče. Stále je kniha psána odborným jazykem a zaměřuje se spíše na výzkumy.
Mám pocit, že už žádná kniha od R. Třeštíkové nepřekoná Bábovky a Osm. Jsem trochu zklamaná. Veselí a bohužel ani tato kniha mě moc nezaujala. Pořád jsem čekala něco víc. A to ani nemluvím o tom, že jsem chtěla knihu po prvních padesáti stranách odložit.. tak moc mě to nebavilo, šíleně jsem se v tom ztrácela.
O malinko více se mi líbily jeho předešlé knihy. Moc mě nezaujala pasáž "o dobrodružství" a klidně bych ji z celé knihy vyškrtla :D .. ale abych nebyla jen negativní.. některé myšlenky mi zůstanou hluboce ukryté v hlavě a duši ... "My lidé jsme květiny, kveteme, jen abychom umřeli. Ale stále zůstáváme krásní v zahradách, které jsme vytvořili.
Mě osobně teda kniha moc nenadchla. Možná je to i tím, že bydlím na vesnici .. tedy mi všechny příběhy přišly až moc obyčejné a jakoby se děly v mém sousedství každý den .. Jediný příběh, který ve mě zanechal určitou stopu byl ten poslední, o stáří, o lásce, o závisti. Sama jsem si uvědomila jak někdy jsme až příliš krutí na naše blízké babičky a dědečky.. a často bezdůvodně.