Lev
přečtené 168
Vraždy bez svědomí
2014,
Luke Delaney
Příběh je zaměřen na policejní vyšetřování několika brutálních vražd v ulicích Londýna. Jak se zdá, kriminalisté mají co dělat s velmi inteligentním sériovým vrahem, který za sebou účinně zametá všechny stopy. Navzdory těmto skutečnostem se však v hledáčku policie brzy objeví první podezřelý, který dokonale odpovídá profilu pachatele. Postupně ale na povrch vyplouvá řada nových faktů, které komplikují zdárné vyřešení případu. Díky tomu je v ději udržována velmi vysoká míra napětí a nejistoty a otázka vrahovy identity je uspokojivě zodpovězena až na úplném konci knihy. Hlavní postavou je vyšetřovatel Sean Corrigan, který má pozoruhodný smysl pro detail a nevídanou intuici, čímž se stává jedním z nejlepších detektivů na oddělení. L. Delaney ovšem pozornost soustředil i na samotného vraha, přičemž odhalil zákoutí jeho temné mysli a částečně tak odkryl roušku skutečného zla. Jednotlivé zločiny proto můžeme vidět z obou stran barikád, otázkou však zůstává, jestli je děsivější popis samotného vraždění nebo podrobnosti z právě objeveného místa činu. Zde je třeba připomenout autorovu minulost v řadách policie, protože na stránkách jsou popsány nejenom krvavé a nechutné detaily, ale částečně i forenzní postupy při ohledávání místa činu, čímž celý příběh působí velmi autenticky. Kniha je navíc velmi čtivá a člověk je ihned vtažen do děje, takže ji můžu jen doporučit.... celý text
Černý jestřáb sestřelen: příběh moderní války
2008,
Mark Bowden
Kniha pojednává o vojenské misi Mogadišu v roce 1993, která rychle přerostla v těžkou bitvu, při které zahynulo několik amerických vojáků a několik stovek Somálců. Největším šokem pro Američany bylo sestřelení 2 vrtulníků (tzv. Černých jestřábů) a následná záchranná akce. Kniha se netýká pouze samotné bitvy, ale člověk se krátce dozví i něco o samotném pozadí místní mezinárodní intervence. Děj se skládá z příběhových linií mnoha postav z americké a také somálské strany. Zde je třeba připomenout, že kniha je psaná přesně dle skutečných událostí a všechny postavy jsou tak reálné. Vždy se seznámíme s minulostí a charakterovými vlastnostmi konkrétního člověka a poté sledujeme jeho další osudy v bitvě a často jsme svědky jeho zranění nebo smrti. Bitevní vřava je popsána opravdu živě, kdy frustraci vojáků dokresluje všudypřítomné hvízdání kulek a výbuchy střel z RPG . Autor se navíc snaží psát snad o každé přestřelce v různých částech města, kde se zbraní chopila nejenom somálská milice, ale i řada obyčejných lidí. Čtenáře tak nevyhnutelně čeká i detailní popis střelných zranění a celkové brutality během boje. Kniha je tedy plná akce a v tomto ohledu určitě zaujme. Dalším plusem je autorova snaha zachovat autenticitu a hlavně neutralitu, takže ani jedna strana není vykreslena v tom nejlepším světle. Špatně jsem se ale orientoval mezi všemi postavami a když byl někdo např. vyřazen z boje, už jsem ani nevěděl o koho se vlastně jedná. Filmová verze je až na několik detailů v podstatě totožná, ale musím říct že mě bavila mnohem víc.... celý text
Šest dní hněvu
2016,
Ryan Gattis
Autor na stránkách popisuje události během rasových nepokojů v Los Angeles v roce 1992. Po kontroverzním zbití a zatčení R. Kinga a následném soudním procesu s danými policisty, město postupně zachvátilo násilí. V dnešním politicky korektním newspeaku by se to dalo označit jako zcela pokojné protesty proti policejnímu rasismu, při kterých se jen několik sociálně vyloučených občanů dopustilo násilných excesů. Ve skutečnosti se ale jednalo o další z vln násilí a výtržností z rádoby ušlechtilých pohnutek. Město bylo postiženo zakládáním požárů kvůli pojišťovacím podvodům, vraždami ze msty a samozřejmě krádežemi (doporučuji autentické videozáznamy, na kterých lidé zdůvodňují proč kradou). A samotná kniha je všemi těmito skutky přímo nasycena. Nevěnuje se sice černošské komunitě, ale ukazuje jak nepokojů využily hispánské gangy, které asi solidaritu s R. Kingem moc nevyjadřovaly. Poznáme tu několik členů včetně žen a seznámíme se s jejich dosavadním životem a typickými charakterovými vlastnostmi. Jsme svědky jejich drsného života, naplněného drogami, pouličními přestřelkami a absolutní neúctou k lidskému životu. Autor zde nastiňuje jak jim postupně narůstala čím dál větší odvaha, protože policie byla v oněch dnech prakticky ochromena a jednotlivé hlídky tak musely zasahovat v různých částech města. Další příběhovou linku tvoří např. zdravotní sestra nebo příslušníci hasičského sboru, který byl během zdolávání plamenů rovněž cílem útoků. Setkáme se tu i s několika místními Korejci, kteří se rozhodli své obchody a svou bezpečnost hájit se zbraní v ruce. Kromě nich se zde mihne třeba narkoman nebo sprejer. Chyběly mi zde ale úhly pohledu řadových členů policie (píše se tu pouze o jedné akci blíže nespecifikované speciální jednotky) a národní gardy, čímž by byl celý děj ještě zajímavější. Kniha je celkově velmi čtivá a díky zvolenému tématu a pouličnímu slangu mě vtáhla hned do děje. Líbilo se mi také propojení jednotlivých příběhů a postav. Jediným záporem pro mě byly závěrečné pasáže, které mě už příliš nebavily. V budoucnu by ale z knihy mohl vzejít velmi dobrý scénář na film.... celý text
Marťanská kronika
1959,
Ray Bradbury (p)
Knihu tvoří několik kratších či delších příběhů, které na sebe sice chronologicky navazují, každý z nich se však týká něčeho jiného. Celkově nám ale kniha podává náhled na postupnou kolonizaci Marsu. Čtenář se tak útržkovitě dozvídá o prvních výpravách, původních obyvatelích planety, pohnutkách které jednotlivé lidi vedly k odletu ze Země a s narůstajícím počtem osadníků také bohužel o typických charakterových vadách a pohnutkách lidské populace. Kniha tak čtenáři poskytuje především náhled na absenci patřičné pokory před mimozemskou civilizací a egoistický přístup při samotném osidlování. Ve vzduchu se mimo jiné objevuje i tehdejší hrozba atomových zbraní. Kniha mě ale celkově dost zklamala, protože mi nevyhovovala forma jakou nám autor kolonizaci představuje. O všem se člověk dozvídá útržkovitě a spousta otázek zůstane nezodpovězena. Marně jsem také doufal v detailnější popis marťanské civilizace.... celý text
My
1989,
Jevgenij Ivanovič Zamjatin
V této knize je vykreslena technicky vyspělá společnost, kde je všechno dění podřízeno jedinému a nejvyššímu státnímu představiteli - Dobroditeli. Lidé jsou naprosto oddáni nejen jemu a státu, ale také preferovanému kolektivismu a jsou navíc apatičtí i vůči zásahům do jejich soukromí. To se týká neustálého dohledu Strážců, bydlení v prosklených bytech, pouličních odposlechů, cenzury dopisů nebo dokonce organizačních procesů v oblasti sexuálního života. Ve všem zkrátka platí víra v naprostou neomylnost Dobroditele a všude se objevuje pouze uniformita. Aby toho nebylo málo, převládají zde pouze stavby a hlavně hojně využívané sklo (to mi lezlo vyloženě na nervy) a příroda je tak prakticky od lidí úplně oddělená. Hlavní postavou je inženýr D-503, který je hlavním konstruktérem vesmírného Integrálu, který by měl po dokončení sloužit při šíření všech nesmrtelných "pravd" této společnosti dále do vesmíru. Postupně se ale u hlavní postavy začínají projevovat city a fantazie, což je zde bráno jako nemoc a také jsou proti takovým excesům později zavedena potřebná opatření. Hlavní hrdina se dokonce začne sbližovat s ženou a díky ní postupně začne zjišťovat, že se mezi všudypřítomným a stejnorodým stádem vyskytují i lidé, kteří s daným zřízením nesouhlasí a snaží se proti němu bojovat. Jak to dopadne už musíte zjistit sami, což určitě doporučuji, protože kniha je čtivá a děj člověka vtáhne podobně jako Orwellův román 1984. Je až děsivé kdy autor My napsal, protože řada popsaných věcí je dnes velmi aktuální jen v jiném hávu. Kdo by se tak dnes podivil nad odposlechy hovorů, sledováním internetu, mediálním dohledem nad utvářením těch vhodných a správných názorů. Snadno ovlivnitelné masy totiž prostupují historií až do dnešního dne a politické systémy toho budou samozřejmě vždy zneužívat.... celý text
451 stupňov Fahrenheita
2015,
Ray Bradbury (p)
Autor zde popisuje společnost, ve které jsou lidé zbaveni veškerého zdravého intelektu a jsou tak absolutně bez zájmu o dění kolem sebe. Tyto lehce ovlivnitelné konzumní davy, jsou státem udržovány v klidu díky moderním výdobytkům v oblasti dopravy nebo elektroniky. Lidé tak tráví čas hlavně doma u povrchní zábavy v telestěnách a nejsou už schopni udržovat nebo budovat normální lidské vztahy nebo projevovat skutečné city. Hlavním přízrakem jsou tu však jednotky požárníků, které místo hašení plamenů požáry naopak zakládají. Jejich cílem jsou všechny knihy a tito "hasiči" v podstatě plní úkol jakési ideopolicie a udržují tak skutečnou kulturu a rozum v patřičných mezích, tedy vlastně v plamenech. Hlavní postavou je jeden z členů místních požárníků, který i přes svou počáteční otupělost v sobě postupně probouzí city a také první pochybnosti o své práci, což samozřejmě vyvolá patřičnou odezvu. Myslím že autorova vize by se dala použít i na dnešní společnost. Rozdílem je snad jen to, že zatím se knihy nepálí, ale případy kdy se na nepohodlné knihy sesype vlna mediální kritiky a lidem je vštěpováno co je kontroverzní a co je přijatelné, asi taky není zrovna ideálním stavem. To se samozřejmě netýká jenom knih. Kniha se čte celkem dobře, ale myslím že autor mohl více rozepsat další represivní praktiky státu jako např. v románu 1984, protože u podobných témat se to přímo nabízí. Příliš mě neoslovily ani pasáže kde je použit mechanický ohař a ani samotný závěr knihy.... celý text
Na mušce lovce
2013,
Albrecht Wacker
Příběh knihy je věnován Josefu Allerbergerovi, který během 2. světové války působil u tzv. horských myslivců na východní frontě. V knize jsou zachyceny jeho válečné osudy coby odstřelovače, který se v podstatě sám bez předchozího specializovaného výcviku "vypracoval" na druhého nejlepšího odstřelovače německé armády. Zážitky J. Allerbergera, které jsou mj. zasazeny i do širšího kontextu vojenských operací, jsou barvitým popisem života frontového vojáka, který díky svým zkušenostem a také notné dávce štěstí přežil celou válku v podstatě jenom s několika lehčími zraněními. Hlavní postava je zde vykreslena jako přímočarý muž, který se smířil s údělem vojáka zabíjet nebo být zabit a podle toho se také odvíjí celý příběh, který je namísto filosofického náhledu na válku zaměřen převážně na jednotlivé akce odstřelovače. Je třeba připomenout, že v knize je válka popsána s veškerou brutalitou a vyskytuje se tu detailní popis účinků jednotlivých zbraní a střeliva na lidské tělo a kromě toho se zde často objevují nepochopitelné scény násilí na druhém člověku, jako je mučení, kanibalismus nebo znásilňování. To stejné platí i pro bohatou fotografickou přílohu. Přesto je však kniha velmi napínavá a čtivá a jistě ji ocení nejenom zájemci o historii 2. světové války.... celý text
