Marťanská kronika

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Jedno z nejslavnějších děl Raye Bradburyho vlastně není románem. Je to soubor kratších i delších textů, povídek, náčrtů, popisů a příběhových spojek, které se dají pojmout skutečně pouze pojmem kronika. Kniha zachycuje události dvou planet ovládaných lidským pokolením mezi lety 1999 až 2026 okem spisovatele z poloviny minulého století, děsivou vizi budoucnosti odrážející lidský duch v celé jeho kráse a zrůdnosti. Na Rudou planetu ze Země startují jedna raketa po druhé, expedice za expedicí, snažící se prozkoumat neznámá území nebeského tělesa. Každá ze skupinek se tu setkává různým způsobem s původním obyvatelstvem – marťany. Ti si vybudovali v průběhu věků vyspělou společnost plnou výstavních měst, hradů a zámků, umění a vědy, která stojí na základní vlastnosti celé populace – telepatii....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/33_/33116/big_martanska-kronika-wML-33116.png 4.31269
Žánr:
Literatura světová, Povídky, Sci-fi

Vydáno: , Mladá fronta
Originální název:

The Martian Chronicles, 1950


více info...
Nahrávám...

Komentáře (207)

Kniha Marťanská kronika

veriszv
27. ledna

Skvělé myšlenky, podané s literárním talentem. Čtení o lidech, které lidi neukazuje v moc dobrém světle. Kniha o které přemýšlíte, i když ji zrovna nečtete! Super!

Bratt
19. ledna

Při čtení se občas usmějete. Ale nebude to takový ten úsměv, který vám na ústa vloží pociťované štěstí a radost. Je to takový ten ironický úsměv, který vám vykouzlí fakt, že kniha poprvé vydaná v roce 1953, kniha reagující na tehdejší dění a problémy, je stále aktuální dnes. Je to takové to pozasmání nad tím, jací jsme byli a jací stále jsme ve skutečnosti dementi.

Kniha je vzniklá sešitím ne-vždy a ne-zcela navazujících příběhů, nad kterými je potřeba myslet. Je zde popsána žárlivost, konzum, samota, naleznete i příběhy popisující přísloví jako "nechtěného největší krajíc", nebo "přání otcem myšlenky". Ale většinou zde najdete příběhy popisující i dnešní způsob života společnosti a příběhy popisující jedince v dnešní společnosti. Kniha není zcela sci-fi dílem, spíše jen používá Mars k tomu, aby mohla volně a bez svazování popsat to, co má být popsáno.

Rád se k ní vrátím. Protože pochybuji, že jsem pochopil vše, co nám chtěl autor říci. Přečtěte si ji také. Ta hořkost v úsměvu, kterou budete při čtení mít, za to stojí.


Thomas1222
15.10.2022

Obsah povídek nebo spíše motivace pro jejich sepsání je dnes opět aktuální. Kniha ukazuje, že od roku 1950 se mentalita lidstva příliš moc nezměnila. Brabdury v povídce "Výlet na milion let" píše:

"Život na Zemi se nikdy neustálil na něčem opravdu dobrém. Věda nás příliš rychle předběhla, lidé se ztratily v pralese techniky, jako malé děti se předháněli ve výrobě hezkých věcí, důmyslných přístrojů, helikoptér, raket a kladli přitom důraz na nesprávné položky, důraz na stroje místo na to, jak s těmi stroji zacházet. Války byly čím dál větší a větší a nakonec Zemi zabily."

V děsivé povídce "Přijdou vlahé deště" je pak:

"Jenže bohové odešli a rituál jejich náboženství nesmyslně a bezúčelně běžel dál."

Kniha je zdviženým prstem. Po dočtení knihy jsem si představoval, co by dnes Ray Bradbury asi mohl říct, napsat apod. a pak se mi ulevilo, protože autor nás opustil roku 2012 a nemusel tak sledovat, jak se opět plíživě válka vlévá do srdcí a myslí lidí.

Děsivé na těchto povídkách není to, na co by člověk mohl narazit mimo sebe při putování časoprostorem, nejděsivější pro člověka je sám člověk a to dalece před tím, než vůbec vesmírem cestovat začne.

los
10.10.2022

tohle jsou drobná filozofická podobenství demaskující morálku lidstva a člověka 20. století, s fascinující nadčasovostí a pro úvahu pozemšťana 21. století (který mj. vysílá sondy až k exoplanetám a skutečně se chystá expandovat do prostorů za Mléčnou dráhou)

črty nejsou moc dějové, proto jistě zklamou mnohého fanouška klasické sci-fi či thrilleru, ovšem děsivost nepostrádají, a dokonce i pro humor je místo = velmi jsem se bavil odhalením sentimentálního klišé, v němž autor vymýtí všechen život, aby ponechal jedinou (biblickou) dvojici, posledního žijícího muže a poslední žijící ženu, jejichž úkolem je znovu obnovit lidstvo = a tak nějak se vždycky romanticky předpokládá, že to jsou oba fyzicky dokonalí mladí jedinci - a Bradbury mě dostal... přečtěte si...

Leonora
27.09.2022

Na první pokus kdysi před lety mě to čert ví proč moc nezaujalo, ale teď... jsem unešená. Před tímhle jsem četla Clarkův Měsíční prach a byla jsem znechucená autorovým nedostatkem fantazie - a teď tohle! Potůčky na podlaze, šála ve spreji, postel z mlhy, puška střílející včely a telepatické halucinace! Famózní!!!
Je to poetické, je to hravé... a přitom zároveň hořce (sebe)kritické. Chce se z toho střídavě snít a brečet.

floribar
01.09.2022

Ze začátku naprosto geniální a dokonalé. Přesně takhle by vypadalo osidlování jakékoliv planety lidmi, podle mých představ. Ke konci mě ale kniha přestávala bavit a měla jsem se problém začíst.

lukaskmn1
21.08.2022

Geniální.

Renatka11
14.08.2022

(+ SPOILER) Ray Bradbury si mě vloni získal skvělými 451 stupni Fahrenheita a teď mě opět dostal svou nádhernou kronikou z Marsu. Oproti nedávno čtenému Marťanovi se tady téměř neřeší technické detaily osídlování rudé planety jako ty psychologické a její kolonizace se bere jako logické vyústění poměrů na Zemí. Mars postupně osidlují astronauti, dobrodruzi, vědci, střední třída, černoši, stáří lidé a mnoho dalších a každá skupina i jednotlivec pro to má své vlastní důvody a svá vlastní očekávání. Některé kapitoly mě zasáhly víc než jiné, ale u všech se mi líbilo, jak na sebe krásně logicky navazují. Nejlepší pro mě byly Ylla, Pozemšťani, Třetí expedice, ...ač bude stejně luna plát, Má duše se vznáší ve výši, Marťan, Dlouhá léta i závěrečný Výlet na milión let. Bradburyho tak ráda přidávám k mým oblíbeným autorům a těším se na další setkání s ním.

1 ...

Doporučujeme

Já, robot
Já, robot