kiki11 přečtené 261

Hledání Aljašky 2013, John Green

Kdo četl "Ten, kdo stojí v koutě" se určitě neubrání srovnání. Tato kniha se mi líbila o dost méně. Na to, že nemá tolik stran, jsem ji četla hrozně dlouho. Od Johna Greena jsem četla "Hvězdy nám nepřály". I tam mi vadili přemoudřelí puberťáci, stejně jako tady. Neumím si v reálu představit, že by takhle mluvili. Ze začátku se mi knížka líbila, čím jsem ale četla dál, tím víc jsem se začínala nudit a nakonec jsem to dočetla jen ze setrvačnosti. Asi mi tento autor moc nesedl, nevím, jestli půjdu do další jeho knihy.... celý text

Dům ozvěn 2017, Barbara Erskine

Na tuhle knížku jsem narazila úplnou náhodou a moc si od ní neslibovala, ale nakonec jsem nadšená. Je pravda, že některé věci byly dost přitažené za vlasy, vše nebylo vysvětleno tak, jak bych si představovala, ale všechny tyhle nedostatky předčilo to, jak se mi to dobře četlo, jak hrozně dobře se mi to četlo, protože přečíst půlku tak dlouhé knihy za den, to byl u mě asi rekord. :D Chování postav jsem někdy nechápala, zvlášť to, jak Joss mohla nechávat děti samotné v pokoji, když věděla, co se tam děje. Luke a Lynn byli doslova na ránu. Docela se divím, že knížka není označena jako horor, ale jen román pro ženy, protože autorka dění v domě popisuje opravdu autenticky a málokdo se asi u čtení ubrání aspoň mírnému mrazení v zádech. Já se během čtení bála hodně, před spaním jsem se téhle knížce oklikou vyhýbala, protože jsem hrozná posera a jsem pak schopná slyšet trávu růst. :D Skvělá duchařina, jednoznačně doporučuji. ;)... celý text

Skvrna 2017, Gillian Flynn

Krátká jednohubka, od které jsem příliš nečekala, ale která mě velmi mile překvapila. Skvěle promyšlené, když už si myslíte, že víte, jak to bylo, v zápětí je to vyvráceno. Moc jsem si čtení užila. Od této autorky jsem se pokoušela přečíst Zmizelou, kterou jsem po pár stranách vzdala, ale tady se mi Gillian Flynnová trefila do noty.... celý text

Byla to tichá dívka 2019, Michele Campbell

Ale jo, nakonec to nebylo špatné. První třetina knihy je dost zdlouhavá, nic moc se tam neděje, ale pak se to rozjede, příběh se začne zamotávat a čtenář musí číst stále dál, aby se dozvěděl ten geniální závěr. Ten se bohužel nekoná, protože je to celé průhledné a předvídatelné, akorát epilog je zajímavý a celkem nečekaný. Líbilo se mi, že čtenář dlouho neví, která ze sester byla zavražděna, celou dobu to mohla být kterákoliv z nich, protože obě mělo dost lidí důvod zabít. Přemýšlela jsem, jestli dát tři nebo čtyři hvězdy, nakonec dávám 4, protože autorka píše čtivě a celou dobu udržela mou pozornost, ale je spousta lepších detektivek.... celý text

Heidi, děvčátko z hor 1989, Johanna Spyri

Moje snad nejoblíbenější dětská knížka. Čteno x krát a nikdy se mi neomrzela. Příběh se odehrává v nádherném prostředí hor a já si jako malá tolik přála přenést se do něj a prožívat dobrodružství spolu s Heidi a jejími kamarády. Nezapomenutelná knížka.... celý text

Duch domu Ashburnů 2019, Darcy Coates

Téma "strašidelný dům" bylo použito ve filmech i knihách tolikrát, že už mě nemá čím překvapit, ale já si přesto nemůžu pomoct a mám ho ze všech nejraději. Autorka píše neuvěřitelně čtivě, ze začátku se nic moc neděje, ale později se příběh tak rozjede, že není možné přestat číst. Napětí bylo doslova hmatatelné a poslední třetinu jsem přelouskala na jeden zátah, protože už jsem se nemohla dočkat, jak to celé dopadne. Neříkám, že to byla nejlepší knížka, jakou jsem kdy četla, příběh postrádá originalitu, ale všechno bylo hezky vysvětleno a celé jsem si to moc užila, takže dávám plné hodnocení.... celý text

Divočina 2018, Cheryl Strayed

Můj první cestopis o zdolání pacifické hřebenovky, který mě tak naladil na cestování, že bych se tam nejraději hned vydala. I přesto, že mi Cheryl nebyla nějak extra sympatická a v mnoha věcech jsem se s ní neztotožňovala, oceňuji její statečnost a odvahu, že se na takovou cestu vůbec vydala. Úplně sama, s minimem zkušeností. A zvládla to. Knížka se mi hrozně dobře četla, i když byly jednotlivé kapitoly docela dlouhé, utíkaly jako voda. Jen jsem se začetla, byla jsem na konci. Dávám plné hodnocení a doporučuji. Ráda se podívám i na film.... celý text

Sůl moře 2016, Ruta Sepetys

!SPOILERY! Nemůžu si pomoct, ale podle hodnocení a komentářů jsem čekala víc. Jak už tu bylo zmíněno, příběh postrádal hloubku, krátké kapitoly se sice četly dobře a velmi rychle, ale kdyby byly delší, dostal by čtenář více prostoru zžít se s postavami. Očekávala jsem, že se celá kniha bude odehrávat na lodi a ono je tam zatím do tří čtvrtin popsáno, jak lidé utíkají před Rusáky. Když tedy v závěru došlo k oné tragédii, přišlo mi to až moc rychlé a konec jsem si musela přečíst dvakrát a stejně si nejsem jistá, jestli jsem ho pochopila správně. Ale nechci být jen kritická. O této tragédii jsem neměla tušení, takže bylo zajímavé se něco nového dozvědět. Oceňuji to, jakou si autorka dala práci s hledáním informací. Skutečně klobouk dolů. Co se týče stylu psaní, knížka mě bavila, i když některé pasáže se nečetly vůbec lehce a občas jsem měla i husí kůži a slzy v očích (smrt Ingrid a básníka v botách). Takže celkově se mi kniha líbila a určitě je fajn si ji přečíst, ale četla jsem lepší.... celý text

Gejša 2018, Arthur Golden

Gejšu jsem měla doma už před hodně dlouhou dobou, ale nějak mě odrazovala ta délka, takže jsem ji pokaždé odsunula do pozadí a řada na ni přišla až teď. Už několikrát se mi potvrdilo, že když nějakou knížku dlouho odkládám, tak je nakonec naprosto úžasná, a já si pak vždycky říkám, proč jsem si ji nepřečetla už dávno. A přesně tak tomu je i teď. Celý příběh Sajuri jsem přečetla doslova jedním dechem, byl to neskutečně zajímavý a poučný náhled do světa lidí, kteří žijí úplně odlišný život než my. Moc se mi líbil autorův květnatý styl psaní, popisy všech tradic a japonské kultury, o které jsem dosud nic nevěděla, takže jsem byla mnohdy dost překvapená. Gejša je jednou z těch knih, které jsem si tak zamilovala, že když přišel konec, měla jsem jsem pocit, že jsem ztratila smysl života. :D Každý den jsem se těšila na to, až se večer začtu a najednou nebylo co číst. A to jsem se jí vyhýbala kvůli délce. :D Knihu rozhodně doporučuji a ráda se podívám i na film. :)... celý text

To nejlepší v nás 2019, Colleen Hoover

Asi do tří čtvrtin jsem všeobecné nadšení z knihy nesdílela. Vadilo mi, že se tam donekonečna omílá totéž, v každé kapitole z minulosti byl jen sex a spousta klišé a v přítomnosti zase neustálé fňukání hlavní hrdinky. Chápu, že je to kniha o problémech v manželství, že autorka chtěla popsat, jak se Quinn a Graham seznámili, jak spolu začali chodit a tak, mám ráda romantické příběhy, ale když se tam po celou dobu nerozebírá nic jiného než vztah, tak mě to trochu nudí. Od Colleen jsem četla ještě "Život jedna báseň", která mě úplně uchvátila, a "Možná jednou", která byla taky celá o vztahu hlavních postav, což mi docela vadilo a právě tato kniha mi "To nejlepší v nás" hodně připomíná. Chtěla jsem dát jen 3 hvězdičky, ale potom přišla část s dopisy, která mě úplně dostala, a taky se mi líbil konec, takže jsem názor trošku poupravila a protože nakonec bylo všechno tak hezky promyšlené, dávám 4*.... celý text

Hotýlek 2015, Alena Mornštajnová

Hotýlek je (zatím) mou poslední knihou ze seznamu od Aleny Mornštajnové. Hana, Slepá mapa a Tiché roky nasadily hodně vysokou laťku, která se jen velice těžko překonává, takže v porovnání s nimi se mi Hotýlek líbil o chlup méně. Přesto jsem si ale životní příběhy několika generací užila a autorka opět ukázala, jak skvěle dokáže psát, jak úžasně dokáže vykreslit charaktery postav a vtáhnout čtenáře do děje. Takže už teď se nemůžu dočkat její další tvorby.... celý text

Stíny nad zálivem 2018, Lucy Clarke

Psycho thrillerem bych tuto knihu nenazývala, ale je to výborný psychologický román. Autorka dokázala skvěle zpracovat zápletku, tolik lží, nevěr, vysvětlení, která jsou vzápětí vyvrácena, jsem nečekala. Líbil se mi autorčin styl psaní, s každou další stránkou jsem byla víc a víc napjatá a těšila se, jak to dopadne. K tomu se příběh odehrává v krásném prostředí moře. Doporučuji, čtení jsem si moc užila.... celý text

Chůva 2019, Gilly Macmillan

Moje první kniha od této autorky. Začátek byl trochu pomalejší, ne že bych se vyloženě nudila, ale říkala jsem si, že jsem od toho očekávala víc. Naštěstí příběh začal nabírat na zajímavosti, hodně mě bavily flashbacky do minulosti, bylo fajn i střídání vypravěček, jen pohled detektiva mi přišel tak trochu navíc a zbytečný, protože autorka v něm postupně odhaluje to, co už dávno víme, ale budiž. Jinak Gilly Macmillanová píše čtivě, stránky rychle ubývaly a já už se nemohla dočkat toho šokujícího závěru. Ten se bohužel nedostavil, tak jak láká obálka, bylo to celkem předvídatelné a některé věci trochu nedomyšlené, ale i tak jsem si to užila a kniha určitě stojí za přečtení.... celý text

Kladivo na čarodějnice 2011, Václav Kaplický

Taková pitomost, jakože někomu přestane dojit kráva a jaké peklo se díky tomu rozpoutá. Kolik nevinných lidí zbytečně zemřelo tak příšernou smrtí a kam až sahá lidská hloupost a omezenost. Strašná představa, že se to skutečně dělo. Autor píše opravdu dobře, autenticky, kniha je čtivá, i když by se našlo i pár pasáží, které byly zbytečně rozvleklé a až příliš popisné. Je tu mnoho postav, měla jsem trochu problém zorientovat se kdo je kdo, ale to nic nemění na tom, že je Kladivo na čarodějnice velmi hodnotné dílo, které by si měl přečíst každý.... celý text

Maminka 1986, Jaroslav Seifert

Poezii moc nevyhledávám, ale Maminka je moje srdcová záležitost. Takže když se toto téma objevilo ve výzvě, hned jsem věděla, jakou knížku si přečtu. Některé básničky mi utkvěly v hlavě z dob základní školy, takže při jejich čtení jsem se znovu ocitla v dětství a ponořila se do nostalgické nálady. Sbírka Maminka je krásná knížka, ke které se ráda vracím.... celý text

To prší moře 2015, Radka Třeštíková

Moje první setkání s Radkou Třeštíkovou. Chvíli mi trvalo, než jsem si zvykla na její styl psaní, ale pak jsem se začetla a knížka mě začala opravdu bavit. Líbilo se mi prolínání časových os, styl vyprávění, autorka píše opravdu čtivě a i přesto, že kniha není nijak akční, vůbec jsem se nenudila a celý den se těšila na večer, až se zase začtu. U Radky Třeštíkové ještě chvíli zůstanu a ráda si přečtu její další knihu.... celý text

Trhlina 2016, Jozef Karika

Trhlina je jednou z těch knih, kdy po přečtení několik minut jen sedíte a tupě zíráte do zdi. Alespoň já jsem to takhle měla. Nevím, jestli je příběh pravdivý nebo ne, bylo tam pár nesrovnalostí, každopádně možnost, že se to stalo je fakt děsivá, což jen umocnilo můj pocit z celé knížky a můžu říct, že jsem se po celou dobu čtení dost bála, často mi běhal mráz po zádech a rozhodně jsem se této knížce vyhýbala před spaním. Autor umí psát perfektně, stupňuje napětí takovým způsobem, že jsem si ohryzala skoro všechny nehty a kdybych na to měla čas, přečetla bych celou knihu na jeden zátah. Další věc, kterou musím pochválit, je nádherná obálka, díky které mě kniha zaujala a vůbec jsem se k ní dostala. Čtení mě moc bavilo a ráda si přečtu další autorovo dílo.... celý text

Temné lesy 2008, Harlan Coben

Moje první kniha od Harlana Cobena mě docela zklamala. Čekala jsem víc. Zápletka byla vymyšlena dobře, sice dost překombinované, ale to mi až tak nevadilo. Měla jsem problém prokousat se přes první polovinu knihy, kde se do nekonečna omílal soud, který tam ve výsledku vůbec nemusel být a připadalo mi, že tím autor potřeboval jen nějak "zaplácnout čas". Druhá půlka knihy už je zajímavější, konečně dostávají víc prostoru staré vraždy a děj se začne posouvat. Jako celek kniha nebyla špatná, ale četla jsem lepší. Dala bych 3,5 hvězdy.... celý text

Záměna 2012, Nika Peas (p)

Po přečtení této knížky vím, že po červené knihovně hodně dlouho (a možná už nikdy) nesáhnu. Kdyby mi bylo patnáct, tak by mě to asi bavilo, ale já už mám éru romantických slaďáren definitivně za sebou a při jejich čtení si říkám, do čeho jsem se to zase pustila a proč jsem raději nesáhla po detektivce, která by určitě nebyla taková ztráta času jako toto. Co se týče autorčina stylu psaní, docela mi vadily stále se opakující slova a fráze (jediná žijící příbuzná, sladké obliny) a ty zdrobněliny (ouško, bradička) mě přímo dováděly k šílenství. Na druhou stranu autorka píše celkem čtivě a zaplať pánbu za tu délku. Konec konců u takovéto obálky jsem nemohla očekávat nějaký hlubší román, kniha je taková jáká asi má být, to jen já se zase pustila do špatného žánru. Hodnotím průměrně a do dalších dílů se určitě pouštět nebudu.... celý text

Není úniku 2018, Taylor Adams

Do této knížky jsem se pustila s tím, že jsem od ní podle hodnocení a komentářů mnoho neočekávala. Po přečtení jsem ale velice mile překvapená. Přesně takhle si představuji psychothriller. Nervy drásající atmosféra se nese celou knížkou od začátku do konce a o zvraty tu není nouze. Příběh mě úplně pohltil a po celou dobu čtení se mi odehrával před očima jako film. Dávám zasloužených pět hvězd a doporučuji.... celý text