KapitánSmrt přečtené 536
Krev je můj chleba
2019,
Laird Barron
Taková ta správná nahláškovaná drsná krimi, kterých není nikdy dost. Přesto nejde jen o lacinou kriminálku s hektolitry krve a notnou dávkou ultranásilí. Autor se totiž dost nevybíravě pouští i do seriózních témat jako je rasismus nebo problematika gangů a obchodníků s drogami. To vše prodkládáno popkulturními odkazy. Navíc je fascinující, jak jsou Spojené státy v otázce násilí a glorifikace zbraní tak odlišné od Evropy. Těším se na další díl. Skvělá práce Gnóme.... celý text
Konec Evropy: Diktátoři, demagogové a doba temna před námi
2018,
Jamie Kirchick
Na to, že knihu napsal americký novinář, jde o fundovaný a zajímavý pohled na dnešní Evropu. Autor identifikuje několik akutních hrozeb pro EU. Jde o uprchlickou krizi, rostoucí agresivitu Ruska a vzestup politických extremistů z obou stran politického spektra. Tyto problémy jsou zároveň mnohdy úzce propojené. Zarážející proto je, že nejsou mnohdy vládnoucí garniturou rozpoznávány jakožto problémy. Ještě do nedávné doby chápal západ Rusko jakožto partnera, ne hrozbu (východ si za varování před Ruskem vysloužil nálepku paranoiků a alarmistů), proto je nynější válka na Ukrajině uvrhla do totálního zmatku. Obdobné platí o nezřízené migraci, kterou je nutné vnímat jakožto existenční ohrožení a takto s ním i nakládat. Což se bohužel neděje. Jakožto levičák nemohu s některými tezemi autora souhlasit (ten je zcela jasně konzervativec), na druhou stranu je jeho kritika levice dost konstruktivní a podnětná. Což je nutno ocenit.... celý text
Věž kosmonautů
2009,
Kenneth MacLeod
Velká bída. Autor se snaží vykreslit originální a živoucí svět plný bizarních bytostí. Moc se mu to ale nedaří. Míchat obří olihně, bohy, Rusy, dinosaury, reptiliány, cestování nadsvětelnou rychlostí a kdo ví co všechno dalšího dohromady působí dost překombinovaně. Navíc je kniha rozdělena do dvou nesourodých částí, jedna působí jako slabý odvar kyberpunku, druhá pak jako vzdálený (a nudnější) příbuzný Duny a dalších velkolepých sci-fi. Co je ale nejhorší, je absence zajímavého děje. Žádná osudovost, hrozba, ohrožení. Jen banda nesympatických hrdinů, co cestuje sem a tam. To vše doplněno dost bídnou romantickou linkou.... celý text
Setkání s Rámou
1984,
Arthur Charles Clarke
Starosvětské klasické sci-fi, které zaujme hlavně svým optimismem a s tím spojenou určitou naivitou. Jde tak o výlet do dob starých dobrých Star treků, kdy vesmír nebyl jen temným místem plným hrozeb a děsu, ale spíše místem naděje, objevů, krás či lepší a spravedlivější budoucnosti. Jak moc se sci-fi žánr změnil! Dnes takové humanistické, optimistické dílo aby člověk pohledal. Je to dobře? Nebo špatně? Po pravdě nevím. Co mi vadilo? Snad jen přílišná popisnost, s množství technických detailů, které jsem si dost dobře nedokázal představit. Což ale může vypovídat spíše o tom, že má fantazie je příliš omezená a nedostačující...... celý text
Prach
2016,
Hugh Howey
Uspokojivé zakončení celé ságy. Mám jen pár kritických připomínek: 1, počáteční rozvláčnost. Předchozí díly měly za úkol připravit vše na epické finále. Bohužel úvodních sto stran jen pomalu posouvá figurky po šachovnici. Pak už se ale jede na doraz. 2, občasná patetičnost. Autor se nevyhnul občasné lacinosti a patetičnosti, alespoň co se vztahů mezi postavami týče. Je to rušivé. Celkově jde ale o nadprůměrné postapo sci-fi, promyšlené, čtivé. Bavilo mě i ono etické dilema, souboj dvou legitimních (a nadčasových) myšlenkových směrů. Je lepší bezpečí a jistota, vykoupená nesvobodou, nevědomostí a tvrdě sešněrovaným (totalitním) systémem, nebo svoboda a pravda, jež se ale pojí s nejistotou, hrůzou z odpovědnosti za osud svůj i svých nejbližších a také s dost reálnou možností, že za tyto vysoké ideje budeme muset obětovat to nejcennější či nejbližší... Milované osoby, potažmo i vlastní život.... celý text
Neshoda. Politika a filosofie
2011,
Jacques Rancière
Poměrně zajímavá kniha, která se zabývá fundamentální otázkou toho, co je to vlastně politika? Za jakých podmínek je politika vůbec možná a jaký je její vztah k politické filosofii? Autor zároveň předkládá tezi, ve které udává tři základní stádia či vývojové stupně politiky a jaké jsou mezi těmito stádii rozdíly. Pokouší se i o analýzu politiky v nedávné minulosti (90. léta). Dle mého by byla zajímavá i reflexe politiky současné, ovlivněné sociálními médii, kulturními válkami či (meta)populismem. Osobně by mi pomohlo i uvedení vícera historických příkladů, takto je publikace hlavně teoretickým rozvíjením daných témat.... celý text
Neutěšenci
2020,
Kazuo Ishiguro
Méně zdařilá variace na Kafku. Poměrně rozvláčné, plné prázdné slovní vaty, zároveň postrádající lehkost a vtip Kafkova Zámku, ale třeba i Dostojevského Běsů či Musilova Muže bez vlastností. Absurdity je zde dostatek, podivný snový svět je fascinující a některé postavy baví. Zajímavý je i důraz na neschopnost komunikace mezi hrdiny, kdy jsou dialogy plny nepochopení či nedorozumění, z čehož následně vyvstávají zajímavé konflikty. Lidé jsou zklamáni z jednání druhých, z toho, že neodpovídají zvnitřněným kategoriím úspěchu či slávy, což dále roztáčí spirálu zmaru či pocitu promarněného a ztraceného času případně celého života. Tyto nepříjemné pocity ztráty, nemožnosti dostát kladeným nárokům blízkých (ale také společnosti) dílo pozvedají. Bohužel jsou často zaneseny silnou vrstvou balastu.... celý text
Po otřesech
2010,
Haruki Murakami
Spíše než o povídky třeskutě nabité dějem jde o ryzí pocitovky. Murakami i na malém rozsahu dokáže vykreslit jeho typickou atmosféru melancholie, lehkého smutku, pomalu plynoucích všedních dní... Jeho postavy se potýkají s pocity vnitřní prázdnoty, s úzkostmi, samotou a vlastní nerozhodností či průměrností. Čekají na zlom v jejich životech, pozorují svět kolem sebe, bádají ve svém nitru. A pro čtenáře je to radost o tom číst.... celý text
Kulhavý osud
1989,
Arkadij Strugackij
Za mě dost roztříštěná kniha. Dva příběhy jsou jen lehce propojené, zároveň postrádají spád či nějakou jasnější dějovou linku. Kniha mi přišla spíše jakožto vypořádávání se autorů s dobou, ve které žili. Tedy jako ironický komentář ke zkostnatělým a morálně rozvráceným posledním létům Sovětskému svazu. Kniha je zároveň prodchnuta dost dusivou a potemnělou atmosférou, jakousi rezignací a temnými myšlenkami o tom, že to dobré je již za námi a jedinou útěchou v nelehké době je láhev koňaku nebo sličná žena po boku. Některé myšlenky rozkrývající bezzubost a falešnost všech možných ideologií mě zaujaly, naopak stařecké stýskání nad ztracenými iluzemi, které uměle natahovalo děj, mě naopak iritovalo.... celý text
Terminus
2019,
Tom Sweterlitsch
Dobré, ba velmi dobré. Napínavé čtení, které však nerezignuje ani na komplexnost a zároveň popisnost. Autor je zdatný vypravěč, dokáže vykreslit žijící a dýchající svět se svými nejednoznačnými postavami. Zároveň umně dávkuje jak napětí, tak odpovědi na čtenářovi otázky. Je vidět, že vše dobře naplánoval, propojil, vysvětlil. Což u knih o časových paradoxech není úplně běžné. Takto všestrannou a chytrou sci-fi detektivku jsem dlouho nečetl.... celý text
V existencialistické kavárně
2019,
Sarah Bakewell
Takové milé povídání o životě a díle nejznámějších existencialistů. V hlavní roli Sartre, Heidegger, Beauvoir. Možná někdo bude namítat, že tato odlehčená forma podání příliš zjednodušuje velké filosofické myšlenky. Dle mého tomu tak ale není. Však mnoho existencialistů psalo prózu (Sartre, Camus, Beauvoir...) a snažili se o to, aby jejich myšlenky byly srozumitelné a tím pádem se šířily i mezi širokou veřejnost. Jasně, nelze to říct o všech a komplikované a šroubované teze Heideggera rozluští jen kovaný fenomenolog. Přesto se mi líbí, jak autorka myšlenky filosofů zasazuje do kontextu jejich osobních prožitků, jejich strastí i slastí. Však úkolem filosofie by mělo být oslovovat lidi, otevřít se jim a nějaké to moudro jim předat. Ne psát interpretace interpretací pro úzkou skupinku podobně "postižených" akademických myslitelů.... celý text
Turnus
2015,
Hugh Howey
Slušné pokračování, které umně rozvíjí celkovou mytologie světa sil. Dozvíme se odpovědi na mnohé otázky, další nové naopak vyvstanou. Odpovědi jsou zároveň uspokojivé a v celkovém kontextu dávají smysl, vše do sebe zapadá, což není u tak rozmáchlých ság úplně zvykem. Tempo kniha ztrácí jen v jedné příběhové rovině, která mi přišla dost zbytečná (protože z předchozí knihy víme, jak dopadne) a působí tím pádem jako vata uměle natahující děj. Celkově je ale druhý díl čtivější a je těžší se od něj odtrhnout. Navíc se naplno rozjíždí určitá morální nejednoznačnost u jednání postav, která mi v prvním díle chyběla. To knihu prohlubuje a dodává jí to i na realističnosti a uvěřitelnosti.... celý text
Otčina
2012,
Robert Harris
Napínavý a promyšlený detektivním román v atraktivním prostředí alternativní historie. Nacistické Německo je stále fascinujícím úkazem a inspirací pro spisovatele (ale bohužel i pro politiky). Výhrady tak mám jen k trochu laciné romantické lince, která je ale naštěstí jen okrajová. Malé upozornění, četl jsem staré vydání od Riopressu a musím konstatovat, že jde o vydání dost otřesné. Plné překlepů, chyb a nedodělků. Tak pozor na něj.... celý text
Na konci cesty
2020,
John Barth
Z počátku jsem byl nadšen. Břitké, inteligentní a zábavné dialogy krásně doplňují zajímavý příběh. Je možné vše naše konání, všechny naše činy vysvětlit, vměstnat do slov, musí mít nějaký význam či smysl? Nemůže se jednat občas jen o nahodilosti, souhru náhod, či iracionální rozhodnutí? Rozum se totiž dost často přeceňuje. Ke konci ale hlavní hrdina ztrácí svůj nadhled, svou pozici pozorovatele dění a stává se lehce afektovaným a šablonovitým. Což celkový dojem trochu kazí. Rozhodně se ale těším na další knihy od Bartha.... celý text
Kapitalismus, socialismus a budoucnost aneb Mikeš už přišel
2017,
Ilona Švihlíková
Hodně zajímavá a netradiční ekonomická analýza současného kapitalismus potažmo upadajícího neoliberalismu. Kapitalismus ztrácí dech a bez státní pomoci (dotace, daňové úlevy, státní zakázky...) nedokáže generovat dostatečný zisk. Politici tak nezastupují lid, který je zvolil, ale spíše zájmy soukromého sektoru a udržují kapitál v chodu. Otázkou je, jak dlouho to takto může fungovat. Jak dlouho lze dotovat kapitalisty na úkor veřejných dluhů? Doufám, že moc dlouho již ne. Výhrady mám spíše ryze formální. V knize je dost překlepů. Zároveň struktura a pořadí textů mi občas přišly nahodilé a některé části až zbytečné.... celý text
Doba přechodu: Tranzitivní ontologie a dílo Alaina Badioua
2021,
Michael Hauser
Postmoderna se vyčerpala, neoliberalismus ztratil krizí svou legitimitu. Co příjde dál? A v jakém že bodě dějin se nyní nacházíme? Zajímavá filosofická reflexe současného doby, ale také nástin, jak by mohla alternativa k výše zmíněným upadajícím kulturně ekonomicko politickým úkazům vypadat. Jako bonus úvod do filosofie Alaina Badioua.... celý text
Praskliny
2020,
Klára Vlasáková
Koncentrovaná deprese. Nemyslím si, že by autorka popisovala možnou budoucnost lidstva. Ba naopak. Zabývá se současnými problémy, které pomalu ale jistě probublávají na povrh. Ona netečná a podivná koule jen tento proces uvědomování si akceleruje. To, před čím každý den zavíráme oči, tedy nesmyslná a ubíjející práce, ekologická krize, závislost na lécích apod., to vše je již dávno tady. Jen naprostá většina z nás předstírá, jako by tomu tak nebylo. Netečnost koule, do které si každý promítá své naděje, strachy, fantazie, pak tyto problémy nebývale jasně odkrývá. Dává dnes ještě něco smysl? Tváří v tvář možnému zániku, bezůtěšné budoucnosti plné únavné práce, krizí a válek, budoucnosti, kterou lze přežít jen díky jedům a farmakologickým únikům. Je zde cesta ven? Kniha moc nadějných odpovědí nenabízí. Otázkou totiž je, zda vůbec nějaké takové nadějné odpovědi existují...... celý text
Foucault
1996,
Gilles Deleuze
Slušný náhled do myšlení velké persóny francouzké filosofie. Bohužel jsem naivně doufal, že kniha se bude zabývat spíše postmodernou, biomocí a Foucaltova pohledu na neoliberalismus a obecně politiku. Což zde chybí. Probírají se spíše teoretičtější myšlenky. Jako je pojetí subjektu, síly (a z toho vyplývající moci), možnosti myšlení, řeči apod.... celý text
Zběsilá jízda
1998,
William Gibson
Asi nejslabší z celé trilogie. Přišlo mi, že značnou část knihy se seznamujeme s hrdiny (starými i novými). Zároveň se děj nikam moc neřítí, vše se pomalu připravuje a lajnuje k možnému velkolepému finále. Které ale tak velkolepé zase není. Čekal jsem více informací k oněm UI, kolem kterých se všechny knihy více méně točí. A ono (takřka) nic.... celý text