evasmem přečtené 51

R.U.R. 2010, Karel Čapek

Další skvělé drama od Čapka. Zrovna toto mne opravdu bavilo číst. Jednak je to jedno z jeho raných, ovšem klíčových děl, které dosáhlo přímo světového významu, jednak se zde poprvé objevuje slovo robot (které mu vnuknul bratr Josef). I když by se možná některým mohla hra jevit jako patetická či zidealizovaná, já ji beru jako dílo varující před zapomenutím na základní lidské hodnoty. Stejně jako u ostatních Čapkových děl je zde cítit obrovská pokora a úcta k životu, k člověku. A samozřejmě je velká čest a zážitek smět pozorovat, jak obratně pracuje s jazykem; skoro jako by kouzlil.... celý text

Mládí na křídlech 1960, Helena Šmahelová

Tato kniha mi jednou byla půjčena mou babičkou... a poté se stala trvalou součástí mé knihovny. :) Vypráví moc pěkný příběh osiřelé dívky v rušném období života, která žije se svou v minulosti zaseklou pratetou. Silně se zde tudíž vyskytuje téma rodinných, generačních problémů. Útěchu hlavní hrdince Máše později poskytne obrovská vášeň pro bezmotorové létání, kterou v sobě objeví díky členství ve Svazarmu. Přicházejí též trable s kamarádkami, chlapci, zkrátka běžné záležitosti, se kterými se mladiství potýkají. V knize je opravdu nádherně a barvitě popsáno počasí; atmosféra minulého režimu zde má jen kladné zabarvení. Krásný příběh v čele se sympatickou, odhodlanou hrdinkou, jenž nám umožní nahlédnout pod pokličku dnes už sotva se vyskytujícího koníčku. :)... celý text

Hlas kukačky 2019, Hana Marie Körnerová (p)

Zajímavá kniha odehrávající se v průběhu několika dramatických desetiletí české historie. Je rozdělena do částí, každá pojednávající o jiné ženě z jedné rodiny. Prolínání dějových linek je zde moc pěkně zpracováno, informace o postavách a vztazích mezi nimi se dozvídáme postupně, tudíž o napětí není nouze. Povedená kombinace historické fikce, kapky romantiky a, nu, utrpení. Toho je v knize opravdu hodně, ale hlavní postavy jsou naštěstí silné ženy, které vydrží a přenesou se i přes nejzoufalejší životní situace. Líbí se mi, jak autorka píše, dále bych mohla vyzkoušet třeba známé Heřmánkové údolí.... celý text

Spalovač mrtvol 2022, Ladislav Fuks

Mrazivé dílo. Kdysi jsem viděla filmové zpracování, tudíž jsem před četbou už byla poměrně dobře seznámena s dějem a znám mi byl hlavně velkolepý konec; nicméně to ani v nejmenším nezabránilo tomu, aby mi atmosféra knihy pronikla až do samého morku kostí. Miluji styl, jímž Ladislav Fuks příběh vypráví: spisovná mluva, vznešená slova... Přívlastky, jimiž pan Kopfrkingl nazývá svou rodinu; postavy, které se v průběhu knihy objevují opakovaně, například bláznivá žena s manželem nebo dívka v černých šatech. Ne každý si umí atmosféru díla dost dobře představit, obzvlášť když nezhlédl filmové zpracování - při jeho sledování se ani nemusíme snažit, z něj to na nás dýchá samo - ale to ničemu nevadí. Snímek je mimochodem mistrovské dílo plně si zasluhující označení jednoho z nejlepších československých filmů. Já osobně po přečtení knihy a opětovném zhlédnutí filmu nemám favorita - obě verze mají své unikátní mrazivé kouzlo, obě jsou nezapomenutelné.... celý text

Jana Eyrová 1998, Charlotte Brontë

Jana Eyrová je fenomenální kniha. Autorka nám poskytuje neskutečně podrobný, až intimní náhled do Janiných myšlenek a úvah. Při čtení obdivujete její odhodlanost a duševní sílu (původ a patrně obyčejný zevnějšek ji nikdy neodradí od honby za svými cíli a prosazování svých práv) a zároveň jí moc přejete, aby našla štěstí a s ním i klidný život po boku milované osoby. Příběh lásky Jany a pana Rochestera mne dojal jak už dlouho nic ne. Jsou zde obsažené též mnohé promluvy ve francouzštině a odkazy na jiná díla a historické osoby či události, což svědčí o autorčině vzdělanosti. Tato kniha se mi líbila mnohem více, než bych si byla myslela, a získává čestné místo na mém seznamu oblíbených klasik. Možná se i opovážím říci, že pan Rochester u mne svým osobitým kouzlem převyšuje pana Darcyho z Pýchy a předsudku. (:D)... celý text

Z deníku kocoura Modroočka 1986, Josef Kolář

Miloučká knížka o kocourkovi a jeho dvojnožci. Modroočko potkává ostatní kočky i jiná zvířátka, postupně poznává okolní svět a učí se důležité schopnosti pro život. Veškerá vydání této knihy jsou provázena krásnými ilustracemi paní Zmatlíkové. Nostalgie; a pokud máte kočku, nejspíše si, stejně jako já, trochu pouvažujete, jestli ona o vás smýšlí podobně jako Modroočko o svém dvojnožci.... celý text

Farma zvířat 2004, George Orwell (p)

Orwellova unikátní a geniální alegorie. Reference jsou jasné a kvalitu díla už dávno prověřil čas. Tak dobře napsané, že se mi z toho samého "soudruhu" sem, "soudruhu" tam až vařila krev v žilách. Byla jsem naplněna pocitem odporu (a zároveň lítosti a soucitu k pár snad skutečně dobrým zvířatům). Obávám se, že po přečtení této knihy se už bohužel nikdy nebudu moct podívat na prase, aniž bych si vzpomněla na jistý tragický příběh, který se kdysi odehrál na jedné fiktivní anglické farmě.... celý text

Petr a Lucie 2015, Romain Rolland

Nádherná novela. Velmi romantický a opravdu tragický příběh dvou mladých lidí. Autor místy využívá květnatý poetický jazyk plný metafor, kvůli kterému se kniha pomaleji čte, ale je tak krásný, tak krásný... Při čtení jsem se zamyslela nad válkou, nad láskou, ale i nad životem obecně. Mnoho stránek a pasáží jsem si poznačila. Pro mne jedna z nejlepších maturitních knih a zároveň kniha, která mne neopustí.... celý text

Stařec a moře 1957, Ernest Hemingway

Moje první kniha od Hemingwaye. Prý krátká, velmi se hodící k maturitě. Krátká? To ano. Čtivá? O tom by se dalo spekulovat. Vím, že je velké množství lidí, kterým Hemingwayův styl psaní nevyhovuje. Co se týče mne, nejsem si úplně jistá, jestli se na jejich stranu přikloním, či nikoli. Pro mne jakožto pro člověka, který nikdy nebyl na rybách a o rybaření nemá ani učebnicové znalosti, bylo občas těžké číst technické pasáže popisující starcovu manipulaci s vybavením lodi. Naproti tomu Hemingway zde ukazuje svou rybářskou technickou expertizu, kterou za mnohá léta získal. Kniha je samozřejmě alegorie a jsou do ní silně promítnuty Hemingwayovy myšlenky a světonázor. Po dočtení je mé smýšlení o ní z nějakého důvodu mnohem pozitivnější než při čtení samotném, nicméně hodnocení ponechávám na třech hvězdách. Abych to shrnula, přestože mne čtení v určitých momentech až nudilo, myslím, že způsob, jakým se autorovi podařilo vtisknout do díla tolik, mimochodem se mnou souznějících, myšlenek, je obdivuhodný. Tu Nobelovu cenu si zasloužil.... celý text

Krysař 2021, Viktor Dyk

Dykovo zpracování staroněmecké pověsti. Na knihu jsem se těšila, středověk mám ráda a ohlasy například maturantů bývají více než dobré. Ovšem, hm, nevím, nejspíše to není zrovna můj šálek kávy. Dyk využívá nádherný poetický jazyk; pověst, která je už sama o sobě dosti zajímavá, krášlí milostnými trabli. Myslím, že tato útlá novela rozhodně stojí za přečtení, mne jen zastihla v ne příliš vyhovujícím rozpoložení.... celý text

Selský baroko 2005, Jiří Hájíček

Pygmalión 2013, George Bernard Shaw

Na západní frontě klid 2011, Erich Paul Remark

Nejznámější (proti)válečný román, co k tomu říct... Remarque tu bravurně vykresluje prostředí na frontě, nebojí se brutálních scén, moc pěkně líčí pouto mezi hlavními postavami, které jim pomáhá se z toho všeho nezbláznit... Těžká, ale důležitá četba. Když člověk čte takovéto knihy, jeho problémy mu, aspoň na chvíli, připadají trivální. Filmové zpracování určitě také stojí za zhlédnutí.... celý text

Matka 2010, Karel Čapek

Jedno z nejznámějších Čapkových děl, velmi silné. Je to samozřejmě dílo protiválečné, ale nejvíc zde na mne působí konflikt mužů a žen. Matka, která pro své syny obětuje všechno, jen aby pak šli dobrovolně zemřít kvůli lidstvem sestrojeným nesmyslným krutostem jako je válka. Rozmluvy matky s mrtvými syny a manželem jsou asi nejvýznačnějším prvkem díla; prvek pro mne osobně velmi zajímavý, který však samozřejmě jen smutně poukazuje na chorobný stav zničené matky - vždyť se proti ní pak snad všichni do jednoho spikli. Konec měl asi vyslat jistou zprávu, podnět k činu.... celý text

Kdo chytá v žitě 2021, J. D. Salinger (p)

Tato kniha je známá jako soubor keců puberťáka, který si na všechno a na všechny stěžuje. V určitém slova smyslu by se tak dala brát. Celý děj, který není nikterak dramatický, protože se nejedná o nejdůležitější aspekt díla, se odehrává v průběhu pouhých tří dnů. Náš vypravěč Holden opouští svou školu, potkává různorodé existence a na závěr nám blíže představuje svou rodinu. Do vyprávění přimíchává množství příhod ze své minulosti, na které si zrovna vzpomene a které nám umožňují lépe pochopit jeho situaci a pohled na svět. Musím uznat, že kniha byla vtipná, přestože se jedná o zpověď náctiletého chlapce, který se nevyzná ve světě dospělých. Finální části už mne popravdě začaly lehce nudit, protože se tam nic nedělo a Holden mne zásoboval pořád těmi stejnými řečmi. Konec za to však stojí. Knihu hodnotím dosti kladně, protože jsem se, stejně jako mnoho jiných mladých lidí, v Holdenovi trochu našla; to také jistě zajišťuje nadčasovost díla. Je to zkrátka vyprávění poskytující velmi podrobný náhled do mysli jednoho dospívajícího kluka, občas protkaný nadsázkou a vtipem. S mnoha typy lidí, se kterými se setkává, přicházíme i my do každodenního styku; příběh v sobě kromě frustrace a bezradnosti skrývá i jistou útěchu a naději do budoucna.... celý text

Nebe nezná vyvolených 2010, Erich Maria Remarque (p)

Příběh o milostném vzplanutí mezi Lillian, která má přes své smrtelné onemocnění obrovskou touhu žít, a Clerfaytem, který je sice zdravý, avšak pravidelně svůj život vydává všanc při automobilových závodech. Pracuje se zde s tématem života a jeho pomíjivosti, nevyhnutelnosti smrti... Určitě je pozoruhodné a trochu ironické, jak Lillian, která se na začátku knihy rozhodne žít, jako by nebylo zítřka, v jednom momentu při sledování závodícího Clerfayta kroutí hlavou nad skutečností, že on a ostatní závodníci tak lehkomyslně hazardují se životem, a Clerfayt, pro něhož samotného byla vždy charakteristická přelétavost a frivolnost, dostává pocit, že Lillian jeho způsob života jaksi překonvertovala do podoby, kterou není možné dlouhodobě provozovat. Kniha je naplněná zajímavými myšlenkami o životě, jeho vlastnostech, kladech, záporech... Pro Remarqua poněkud netypické dílo, poněvadž téma války je zde zmiňováno opravdu jen okrajově, ovšem velmi čtivé a podněcující k hlubokému zamyšlení.... celý text

Svatý Xaverius / Newtonův mozek 2012, Jakub Arbes

Tak jsem přečetla dvě nejznámější romaneta Jakuba Arbesa. Jelikož nejsem příliš zvyklá na archaický jazyk, čtení mi podstatně ztěžoval, ovšem nepochybně má i své krásy, jako například mnohokrát zmiňovanou "lunojasnou noc" a různorodé přechodníky. Z těchto dvou romanet se mi určitě více líbil Svatý Xaverius. Hned na začátku se seznámíme s velmi zajímavou zápletkou, již autor ve zbytku příběhu pěkně zpracovává. Vytváří též samozřejmě úžasnou tajuplnou a napínavou atmosféru. Postava Xaveria mi byla sympatická, haha, jeho životní příběh nanejvýš pozoruhodný. Co se týče Newtonova mozku, který je označován jako první české sci-fi, to byl trochu jiný šálek kávy. Mám pocit, že zde šlo o trochu něco jiného, opravdu spíše sci-fi smíchané s filozofií než záhada v pravém slova smyslu. Ke konci se nachází dlouhá filozofická pasáž, ve které sice najdeme na tu dobu velmi pokrokové myšlenky a úvahy, ovšem zdála se mi trochu zdlouhavá. A závěrečný výčet jistých událostí, které vypravěč se svým přítelem mohli pozorovat, už byl vyloženě nudný. Obě romaneta jsou v určitém smyslu melancholická, což mi bylo líto, poněvadž Xaveria i přítele vypravěče jsem si oblíbila. Obě obsahují jistou nadčasovost, obzvlášť u Newtonova mozku nejen co se týče vědeckých myšlenek, ale hlavně nenapravitelné a stálé nátury lidstva. Asi to není úplně to nejskvělejší, co si z naší starší literatury člověk může přečíst, ale rozhodně obstojná jedinečná díla, na která by se zapomenout nemělo.... celý text

Ten, kdo stojí v koutě 2018, Stephen Chbosky

Atomové návyky 2019, James Clear

Posel 2012, Markus Zusak

Od tohoto autora už jsem četla skvělou Zlodějku knih, takže od Posla jsem měla poměrně vysoká očekávání. Na úvod uvedu, že při prvotním prolistování knihy mne překvapilo, jak nespisovně je napsaná, ale člověk si na to velmi rychle zvykne. Vždyť za vypravěče tu máme devatenáctiletého taxikáře Eda. Ten nemá žádné velké ambice, ale v průběhu knihy se setkává s lidmi různého věku a původu, kterým má nějak pomoct. Vyvíjí se též jeho vztah s přáteli a jeho přístup k životu. Jednotlivá poselství člověka donutí se zamyslet, na samém konci se nachází poselství největší a nejhezčí. Markus Zusak má dle mého opravdu unikátní a zajímavý styl. Určitě kniha stojící za přečtení.... celý text