ElvisJagger
přečtené 100
Hovory k sobě
1999,
Marcus Aurelius
Samotné myšlenky Marca Aurelia jsou zcela jednoznačně hodnotné a pod většinu z nich bych se sám podepsal. S čím jsem však problém měl byla jejich ubíjející repetitivnost. Aurelius si vytyčil pár stěžejních témat, které neustále omýlá dookola a variuje jejich sdělení v různých metaforách a analogiích. I přesto, že je vám jádro jeho filozofie jasné už po pár stránkách, vodí vás za ručičku a jako učitel neustále opakuje své zásady do zbláznění. Ze začátku vás uhrane, ale zhruba v půlce vám dojde, že všechny rány vystřílel a že k dalšímu prohloubení nedojde. Pokud je vám stoicismus alespoň z části známý, nemá cenu Hovory k sobě číst. A pokud vám známý není, nechte si o něm raději od někoho povyprávět.... celý text
Bílý tesák
1995,
Jack London
Ačkoli mě dobrodružná stránka románu nestrhla tak, jak by tomu zřejmě bylo v mladším věku, dokázal ve mě Bílý tesák rozvířit celou řadu otázek. Kniha totiž není pouhým výpravným příběhem z kruté divočiny. Jedná se především o fascinující zamyšlení nad tenkou hranicí mezi divočinou a naši civilizací. Co dělá člověka člověkem a co zvíře zvířetem? Je mezi námi vůbec rozdíl? London tuto dualitu líčí bez patosu a vyhýbá se tak romantuzijícímu pohledu na přírodu, který by se v tomto případě mohl jednoduše nabízet. Prostředí divočiny je kruté a nemilosrdné - to vyvolává skoro až určitý distanc. Tento nehostinný svět je totiž svými zákonitostmi natolik odlišný od toho, co současný člověk zná, že napojení se na něj je poněkud obtížné. Když však Bílý tesák postupně proniká do lidského světa, který je nám pochopitelně bližší, začne čtenáři docházet, že některá jeho zákoutí dokáží být ještě temnější. I přes nepopíratelnou krutost světa však London neopomíjí také momenty, které se nesou ve znamení lásky a hlubokých citů. Ty nám ostatně (stejně jako Bílému tesákovi) pomáhají tuto náročnou pouť, plnou nástrah, překonat. Komplexnost s jakou dokázal London vylíčit povahu Bílého tesáka je stejně tak pozoruhodná. Na jeho vývoji se odráží průchod trnitým životem - to vše popsáno s detailní přesností, díky které ani na moment čtenář neztrácí přehled o motivech jeho jednání. Empatie a porozumění, kterou London prokazuje vůči zvířecímu (ale stejně tak i lidskému) světu, dalece přesahuje drsný povrch mnohdy drastických výjevů. Bílý tesák je průvodce životem, který vás mírně odradí svou krutostí, aby vám vzápětí dokázal, jak krásný umí být.... celý text
Malá kniha stoicismu: Stoická filozofie pro moderní spokojený život
2022,
Jonas Salzgeber
Obecný přehled stoicických myšlenek, které se v knize jako mantra cyklicky opakují. Ač se s některými z nich neztotožňuji (např. jedna z rad jak z života eliminovat věci, které nejsme schopni ovlivnit - omezit sledování politické situace), pod drtivou většinu bych se podepsal. Prozaické vyznění v tomto případě není na škodu. Zpřístupňuje totiž principy, jejíž osvojení vede čtenáře ke kritické reflexi vlastního jednání. A to je důležité.... celý text
Ako byť šťastný?
2022,
Vitalia Bella
Nepříliš strategicky zvolený název (vzhledem k obsahu) zapříčinil, že jsem knihu "Jak být šťastný?" chybně odsoudil jako tuctovou motivační literaturu. Vzal jsem ji do rukou, abych se mohl trochu vnitřně pousmát nad tím, o jakých moudrech se to dočtu. Po seznámení se s obsahem jsem však zůstal mile překvapen - můj soud byl naštěstí unáhlený. Tedy, alespoň z větší části. Ač kniha pozůstává z aktuálních témat z oblasti psychologie a duševního zdraví, ani jednomu z nich se nevěnuje do větší hloubky. Někdo by mohl namítat, že je to důsledkem krátkého prostoru několika málo stran, které každá kapitola má. Shodou okolností jsem se nedlouho po dočtení vrhl na "Cesty k sobě i k druhým" od Ivo Pondělíčka, což je kniha strukturovaná velmi podobně (dokonce i s podobnými tématy), ovšem výstupním poznáním daleko bohatší a inspirativnější. Jakoby se autoři báli, že přijdou o čtenáře, bude-li výsledný text působit příliš akademicky a složitě. Důsledkem toho kniha občas klouže po povrchu a připomíná spíše sérii rozhovorů z relevantního internetového blogu, než literární ponor do lidské duše. I přesto však jejího přečtení nelze litovat.... celý text
