Eibe
přečtené 251
Zvěstovatel: Hodina zapomenutých
1988,
Ondřej Štolba
Druhý díl se mi zdál výrazně lepší, než ten první. Autoři si nejspíš lépe ujasnili, které informace jsou pro čtenáře důležité a podle toho jim věnují prostor a důraz. Ke spoustě postav z prvního dílu přibude spousta dalších, ale jsou lépe odlišitelné díky výrazněji vykresleným povahám a vlastnostem, dozvídáme se často více o jejich motivaci stát na té které straně. Střepy se pomalu skládají dohromady a odhalují příběh, který se sice odehrál dávno, ale který vlastně neskončil a který několik hrdinů stále žije, ať už vědomě nebo nevědomky. Dostává se nám odpovědí na spoustu otázek a spousta jich opět vyvstává. Oproti prvnímu dílu plynou rozhovory méně šroubovaně, byť někdy by to na nich neuškodilo zapracovat. To samé dle mě platí o vypravěčském stylu. Autoři se na předchozím románu a na povídkovém sborníku dost vypsali, přesto si myslím, že by všem třem knihám ještě nějaká péče neuškodila (a nemluvím jen o pravopisných chybách, kterých je stále mnoho). Jako celek se mi příběh líbí, oceňuji propracovaný svět, různorodé, nečernobílé postavy, ale myslím, že forma by zasloužila více pozornosti. Přesto se těším na třetí díl.... celý text
