DustinMind
přečtené 129
Mladík v exilu
2005,
C. D. Payne
Do třetice s panem Paynem a znovu s Nickem Twispem, Francoisem a Sheeni. Nevím, ale mám to vždy tak krásně časově naladěný. Přečtu si Dostojevského, Palahniuka, Kerouaca a najednou mam zase tu hroznou chuť na Mládí v hajzlu. Je to taková sladkost, kterou si hrozně moc rádi dopřejete znovu a znovu. Dočtete a jste spokojeni, ale po několika literárních odbočkách se znovu vrátíte za Paynem a jste šťastní. Jo a tenhle díl má navíc a překvapivě šťastnej konec, což jsem tedy, vzhledem k minulým dílům, moc nečekal.... celý text
Program pro přeživší
2008,
Chuck Palahniuk
Zkouška klávesnice. Qwertz. Oops. Můj čtvrtej Pólanik, má čtvrtá extáze. Tak jo. Nejde jen o to, poslouchat Tendera, kterej nikdy neměl sex, z letovýho záznamníku linky číslo 2039. Autorova nejlepší kniha? Možná že jo. Jeho styl psaní se nemění a ty rysy, který zde pálí jako munici z kulometu - tyhlety rysy jsou tam nacpaný přes okraj a tečou ven. Chcete mi snad říct, že jste knihu ještě nečetli? Zabijte se. Že se vám kniha nelíbila? Zabijte se. Zabijte se. Zabijte se.... celý text
Zalknutí
2009,
Chuck Palahniuk
Ach můj bože. Znovu jsem se dostal ke svému nejoblíbenějšímu a nejinspirativnějšímu spisovateli, jakého jsem kdy četl. Jeho dílo, u kterého vám píše už na začátku je sprosté, až příliš sprosté a plné sexuálních zážitků a podrazů v restauracích. Palahniuk si často vybírá prostředí, ze kterého během jediné chvíle dokáže udělat něco naprosto jiného - sahá do detailu a používá nejpozoruhodnější formu psaní, kterou to popisuje. Jeho postavy jsou cynické, sprosté a jeví se jako opravdoví suchaři - vysvětlete si to jak chcete. Jeho díla jsou zatracována a milována, což je mnohým z nás známo. Když si čtu komentáře typu: první a poslední od tohoto autora, nemám ani nejmenší chuť plýtvat energií na facepalm nebo slovní komentář sám pro sebe. Ano, chápu, že se jedná o nihilismus, vulgarismus a těžká sousta, která nestráví každej, ale hned kvůli tomu vynechat jeho jména v knihovně a obcházet písmeno P obloukem? Sorry, ale je akorát poznat, že autor je oproti spoustě z vás několikrát tak inteligentní. Jediné, s čím by se dalo souhlasit je, že začít u něho rovnou s knihou Zalknutí, nebo Neviditelné nestvůry, to si žádá kuráž. (Jako první Palahniukovu četbu bych spíše radil Klub rváčů) Pro mě je kniha, stejně jako ty minulé, něčím absolutně špičkovým, už jen kvůli té formě a vybranému slovníku, ve kterém užívá spousty lékařských slov, ve kterých se jeví opravdu inteligentně a mě osobně to často inspiruje, abych prolezl google a cpal si do hlavy nová odborná slova.... celý text
R.U.R.
1921,
Karel Čapek
Neskutečná krása a opravdu velkolepé, nadčasové a strhující dílo plné tužeb, cílů a hlavně citů. Karel Čapek poukázal na své roboty a na to, že s vývinem a konečným cílem rozmnožování přišli i jedinci, kteří měli city a dokonce pociťovali lásku. Dílo mi připomíná film - Já, robot -, až na mnoho odlišných věcí, ale i přesto je tématika uhozená v podobném místě. Přeci jen to byl Josef Čapek, kdo s tím začal a díky němu je toto téma v dnešní době velice běžné a do budoucna hodně vědecké.... celý text
Poprask na laguně
2009,
Carlo Goldoni
Vzhledem k tomu, že hra je většinu času rozporná, hádavá a občas to vypadá, že se celá odehrává v průběhu jedné půlhodiny tak je zde také druhá stránka věci - jít na to do divadla, což já zatím neudělal - vzhledem k k obsazenosti východočeského divadla v Pardubicích. Po divadelní verzi - ke které se snad někdy dostanu - určitě hodnocení znovu přehodnotím :)... celý text
Zločin a trest
1966,
Fjodor Michajlovič Dostojevskij
Literární skvost, který by si měl každý povinně přečíst. Dostojevskij Vás dokáže zatáhnout do reálného děje knihy a postavy se Vám začnou zdát opravdu živé. ,,Hej, Aleno Ivanovno, ty stará můro! Lizaveto Ivanovno, kráso nadzemská! Tak otevřete!´´ Zločin a trest je ukázka toho, že starší věci mohou být oblíbené i v nové době. Stále se sice najde i menšina, která knihu dostane k povinné četbě a stane se pro něj horrorem, ale pro lidi, které po knize sáhnout s chutí a budou se na jednotlivé stránky opravdu těšit, těm je opravdová Petrohradská zábava a drama na úrovni opravdu zaručeno.... celý text
Neviditelné nestvůry
2010,
Chuck Palahniuk
,,Musim si dát jedno kafe a kapsli dexedrinu, abych se cítila aspoň přibližně nakrknutě, na cokoli.´´ Dokážu pochopit názory lidí, kteří tvrdí, že je to blbost nebo, že je to až moc chaotický. Chaotický to je solidně dost. Děj nejede chronologicky, ale retrospektivně a Chuckův styl psaní je geniální. Občas se dostal k opravdu nechutným věcem (pucování, fisting), ale často taky trefil dobré postřehy, které mě okouzlily. ,,Chci vidět na tomhle posraným světě cokoli, co je takový, jak to vypadá!´´... celý text
Řbitov zviřátek
1994,
Stephen King
Má první droga Kingovka, kterou jsem měl v plánu číst až po jeho veleúspěšným TO. V tomto příběhu sem začal plavat už od samotného začátku. Díky stylu psaní a vyprávění do detailu se naprosto sžijete s prostředím a jede vám to před očima jako na plátně - což je perfektní. Všechno se tu hlavně - jak tu zmiňuje drtivá většina - schyluje pouze k jednomu konci a to čtenář tuší. Nesou se s vámi pocitu strachu, melancholie, nostalgie po zesnulých a především jde o atmosféru. Nemám zde nic, co bych chtěl vytknout a proto si tento příběh zaslouží naprosto a jedině pouze plný počet bodů. Uvidíme se příště pane Kingu. Nejspíš při tísici stránkové sešlosti.... celý text
Legenda o svatém Prokopu
1939,
Jaroslav Vrchlický (p)
Těžko se k tomuto vyjádřit, jelikož se jedná o duchovní téma a život svatého muže.