aamis přečtené 48

Lakomec 2008, Molière (p)

Křest svatého Vladimíra 1948, Karel Havlíček Borovský

Jednou a asi stačilo! Tématem jistě potěší srdce nadšených kritiků všemožných režimů či církve, navíc ve vtipné podobě, ale mě ani veršem, ani tématem bohužel neoslovil ...... celý text

Maryša 2004, Vilém Mrštík

Já se tam vrátím... 2001, František Halas

Spalovač mrtvol 2005, Ladislav Fuks

Zvláštní děj, zvláštní motivy, zvláštní slova, zvláštní lidé ... a přesto tak dechberoucí! Nepřestává mě fascinovat kontrast jazykových prvků a skrytého charakteru pana Kopfrkingla. Přehnaná sladkost jeho slov a hrůzu nahánějící opakování všemožných prvků (růžolící dáma, panoptikum ...) mi nahání husí kůži a nemůžu se zbavit dojmu, který jsem měla při dočtení knihy: "Je to tak skvělé, nebo jsem tak divná?" ...... celý text

Velká závěť 1985, François Villon

Máj 2002, Karel Hynek Mácha

Smrt krásných srnců 2007, Ota Pavel

Jedna z nejlepších knih, které jsem za svůj "maturitní maratón" četla. Spojení humoru, běžných i neobvyklých životních situací vytváří takový lehký a milý způsob vyprávění, což mě neuvěřitelně zaujalo. Naprosto procítěné a dokonalé příběhy o kráse přírody a o dětském vnímání hrůzného světa, ze kterých jsem čerpala mnoho pozitivní energie!... celý text

Proměna 2007, Franz Kafka

Začátek mě docela překvapil. "Sem se proměnil v brouka. A co? Nic nenormálního." Od začátku do konce má kniha takovou zvláštní přitažlivost, že se vám snad ani nechce přestávat číst. Je zde navíc nádherně vidět, jak lidé jednají s odlišnými jedinci ve společnosti - někdo se snaží těmto lidem pomáhat, ale vlastně se jich štítí; někdo už je předem odsoudil, takže se o ně nezajímá a někomu prostě nevadí, a tak se s nimi setkává. Rozhodně to reflektuje autorův rodinný vztah a pocity, např. pocity Řehoře jako brouka a vztahy mezi ním a rodinnými příslušníky. Přitom vše zůstává chladné a nijak emotivně zabarvené, což ulehčuje čtení, ale přesto to nebrání k "vydolování" toho nejlepšího čtenářského zážitku.... celý text

Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou 2003, Arnošt Lustig

Obdivuji, že knihu autor napsal údajně během jedné noci! Pro mě velmi precizně napsané - ze začátku těžké číst, ale ke konci už přečtené jedním dechem. Je to velmi emotivní a donutilo mě to přemýšlet nad tím, v jaké si vlastně žiju pohodě. A to si člověk pořád stěžuje, jak se má špatně. Nedokážu si představit, že bych byla v tom vlaku a musela si nechat lhát do obličeje. Mimochodem, Brenske je brilantní manipulátor a lhář! Málem jsem mu to uvěřila a během čtení jsem sebe samu musela přesvědčovat, že to není dobrý člověk a že mu opravdu nemám věřit.... celý text

Balada z hadrů 1957, Jan Werich

Aktuálnost sama! Nejvíc se mi líbí styl humoru, který bohužel tolik nevynikne v knize, jako v podání pana Voskovce a Wericha v originální hře, kterou jsem viděla na záznamu. Moc jsem se pobavila a překvapilo mě, že se mi to tak líbilo ..... celý text

Čekání na Godota 2005, Samuel Beckett

"A co tady děláme?" "Čekáme na Godota." A na co čekáme my? Já jsem zde nalezla mnoho prvků, které mě nějakým způsobem nakoply. Přijde mi, že takových prvků je zde mnoho .. A hodně jsem se u toho nasmála. Občas, tedy spíš často, bych si přála mít takové starosti a tolik času jako Gogo a Didi. Je to tak obyčejné, až je to zapeklité. Také nacházíte v těch nejobyčejnějších příbězích ty nejlepší myšlenky? Já jo.... celý text

Farma zvířat 1991, George Orwell (p)

Takovým jednoduchým a alegorickým způsobem znázorněný komunismus. Hlavně vlna zmanipulování a jednoty. Však se říká: "Když ptáčka lapají, pěkně mu zpívají," ale nakonec z počátku nezkaženého jedince přesvědčíte, že zabíjení ostatních vlastně vůbec nevadí, a že co řekne a udělá vůdce je pravda. A konec, kdy vlastně autor poukázal na to, že se prasata ztotožnila s lidmi, je naprosto skvělým ukončením knihy! K zamyšlení a k jednoduchému a čtivému připomenutí toho, co se dělo před nedávnem za nechutnosti ..... celý text

Bílá nemoc 1948, Karel Čapek

Geniální. Toto je první Čapkovo dílo, které jsem četla a musím říct, že jsem k Čapkovi asi byla dříve poněkud skeptická, protože kdybych věděla, jak píše, určitě bych to četla dřív. Zhltla jsem to během pár dní po cestě vlakem a v čekárně u lékaře. Tam jsem nevnímala vůbec nic, jen to, jak je Galén silným člověkem. Já jsem ho celou dobu obdivovala, jak si umanul, že bude prostě léčit jen chudé, tamhle na třináctce a nikoho jiného. Já takto silný člověk nejsem a rozhodně bych se nechala ovlivnit. Ale byl mi velmi sympatický - nešlo mu o slávu, ale o mír. Negativem na něm zůstává to, že nechtěl, nebo spíše v jeho situaci nemohl pomoci všem lidem. Konec byl vážně nečekaný. Ale pro mě to v knize představovalo ztracenou naději na záchranu. Dalo by se o tom tolik říct a napsat, ale naposled ještě snad jen to, že je to skvělé drama!... celý text

Kytice 2014, Karel Jaromír Erben

Pokaždé skvělý zážitek - mrazivé, napínavé, čtivé. Vždycky mě znovu a znovu nadchne Svatební košile. Film jsem neviděla, ale i přes to mi vstávají všechny chlupy hrůzou, když to čtu. Ale nejde jen o to "bát se", vždycky to má i nějakou hlubší myšlenku ..... celý text

Pygmalión 2007, George Bernard Shaw

Je to fajn. Psané tak obyčejně, prostě - jako bych četla to, co se včera stalo. Velmi jednoduchý děj s humornými scénami. Nijak mě to neohromilo, ale hezky se to četlo ... a je zde o čem mluvit (např. u maturity). Nenadchlo, ale neurazilo. Nic víc k tomu nemám.... celý text

Anděl 2000, Jáchym Topol

Knihu jsem četla k maturitě. Věděla jsem, že autorův styl psaní je velmi odlišný od autorů tradičních maturitních knih, a proto jsem si svoje čtení chtěla něčím oživit. Ze začátku mi toto netradiční zpracování textu poměrně vadilo, ale potom jsem se do toho nějakým způsobem dostala. Samotné téma bylo na první pohled zajímavé. Hledají se složky velmi účinné drogy a nakonec se zjistí, že poslední složkou je lidská krev. To mě docela zaujalo, tak jsem knihu začala číst. Ale musím říct, že mě bavilo spíše až to závěrečné vyústění, kde se pojednávalo právě o poslední přísadě a bylo tam trošku více prapodivné až nechutné akce. Celkově mě ale kniha nezaujala na tolik, ale myslím, že k maturitě je to docela dobrá volba. Dá se moc pěkně rozebrat. Pro příklad uvádím mnoho vulgarismů, metafor a to, že text je zcela bez uvozovek, což dodává knize takovou obyčejnost dialogu.... celý text

Mistr a Markétka 1969, Michail Bulgakov

Je to jako číst normální příběh, ale být naprosto našrot. Ožralej, sjetej. Čtete to, ale smějete se tomu, co je to za kravinu. Ale baví vás to. Přemýšlíte, jestli je to vůbec možné. Kocour co mluví? Nahé dívky, kterým fosforeskují oči a některé dokonce létají? Hlava bez těla, která mluví? Blbost. Řeknete si, že je to blbost a že knížka musí být taky hrozná pitomost. Absurdní. Ale společně to tvoří ďábelské dílo! Je to dřina - číst tuto knížku. Ale stojí to za to!... celý text

Stařec a moře 1957, Ernest Hemingway

Při čtení téhle knihy jsem se na chvilku odpoutala od běžného světa, kde se toho děje tolik, že ve výsledku nestíháme ty nejdůležitější věci. V této knize je to úplně opačně - děje se toho docela málo, takže je dost času na to, přemýšlet o hlubším významu. Dokážu si představit, že kniha někoho absolutně nebavila, ale možná je to tím, že se zaměřuje na dějovou linii. Ta je hodně prostá - starý rybář vyrazí sám na moře, kde chytí velkou rybu a dlouhé dny s ní zápasí. To je, dá se říct, vše. Ale především je nutné se zabývat právě tím hlubším významem. Souboj člověka a přírody a také vnitřní souboj člověka, kdy se starý rybař snaží přesvědčit sám sebe o tom, že vše zvládne a že není ještě tak starý. Má totiž obrovskou duševní sílu, protože se tolik snaží přemoci stáří a nakonec se to z vyčerpání nepodaří a myslím, že to na závěr i pochopí. Také se mi líbí ta jednoduchost, skromnost a chudoba starce. Takovýmto životem se, myslím, stal tak úžasnou postavou. Dokáže žít život, který ho naplňuje a potřebuje k tomu doslova jen pár lan, loďku a postel vystlanou starými novinami. Pěkné čtení, na jeden večer. Stojí to za to!... celý text

Obraz Doriana Graye 1999, Oscar Wilde

Super! Děj je na tu dobu originální a myslím, že dost nadčasový, protože v knize nacházím mnoho (především záporných) prvků dnešní společnosti. Vztahy postav i jejich psychologii a charakter se dají rozebírat snad do nekonečna; ale jak brilantně, nevtíravě, zvláštně a zároveň decentně (no prostě "wildovsky") je v knize vše napsáno, to zapomenout nesmím. Kniha jako celek mě nadchla o něco méně, než jsem čekala, ale i přes to se k ní určitě vrátím, protože to stojí za to.... celý text