Související novinky
Bezcitně, Krev křišťálového květu a další knižní novinky (9. týden)
Vítáme vás u dalšího pravidelného článku připravovaných knižních novinek. Tentokrát se podíváme, jaké tituly vyjdou do k... celý text
Populární knihy
/ všech 22 knihNové komentáře u knih François Villon
„Závěť kombinuje syrově vylíčené příběhy s humorným tónem, čím vzniká unikátní pohled na nižší vrstvy středověké společnosti. Mě osobně se villonovská poezie líbí, avšak přílišná syrovost a vulgarismy mohou být pro některé čtenáře náročné. K maturitě bych knihu doporučila.
Jde o jedno z nejpozoruhodnějších a nejvýznamnějších děl pozdního středověku. Pod pojmem Závěť básníka Françoise Villona se obvykle chápe souborné dílo Malý testament (známé též jako Malá závěť) a Velký testament (známé též jako Velká závěť). Jde o dvě samostatné skladby, kde Malý testament je mladistvější, humornější, kratší, více situační a hravější, zatímco pozdější Velký testament je rozsáhlejší, existenciálnější, zralejší a temnější, literárně významnější a obsahově hutnější. Velký testament je rozsáhlá básnická skladba (přes 2000 veršů), do níž jsou vloženy samostatné balady, rondea a další lyrické části – přesný počet těchto vložených básní se liší podle vydání a členění. Tato rozsáhlá skladba je považována za stěžejní dílo Françoise Villona, předchůdce „prokletých básníků“. Verše psal pod pseudonymem Vaillant. Autorovy texty kolovaly rukopisně a první tištěná vydání vyšla až po jeho zmizení.
Kratší i rozsáhlejší básně Velkého testamentu se liší dle překladu. O první kompletní překlad jeho veršů do češtiny se na začátku 20. století postaral Otokar Fischer, jehož verše jsou drsné a působí starobyle. Další kompletní překlad vytvořila v druhé polovině 20. století Jarmila Loukotková, která Villonovy verše modernizovala. Oproti Fischerovi měla k dispozici více historických faktů a některé nově objevené básně. A poslední je překlad od Gustava Francla.
Kapitoly Závěti nesou pro představu přibližně těchto sedmnáct jmen, např. Závěť, Balada o dámách někdejší doby, Nářek někdejší siličné zbrojmistrové, Balada sličné zbrojmistrové nevěstkám, Dvojbalada o bláznovství v lásce, Modlitba k Panně Marii, 1. rondeau, Balada a modlitba, Balada o jazycích klevetníků, Balada-protest, Balada o zobáčku Pařížanek, Balada o tlusté Margot, Balada mravoučná, 2. rondeau, 3. rondeau, Balada kajícná a Balada závěrečná.
Historicky dílo Françoise Villona pochází z doby pozdního středověku, konkrétně z 15. století (cca 1431– 1463). Literárně se řadí k středověké francouzské literatuře v období doznívání gotiky a přechodu k humanistickému cítění (ale ještě nejde o renesanci). Malý a Velký testament jsou v maturitním přehledu časově řazeny pod světovou a českou literaturu do konce 18. století.
Ústředním tématem Závěti je vědomí pomíjivosti lidského života a konfrontace člověka s vlastní vinou, tělesností a smrtí. Villon tematizuje existenci na okraji společnosti — život mezi šibenicí a modlitbou, mezi hříchem a touhou po vykoupení. Vedle motivu smrti a rozkladu se objevuje ironická reflexe lásky, mládí, sociální bídy a pokrytectví společnosti. Text propojuje vysokou náboženskou symboliku s jazykem ulic a věznic, čímž vytváří napětí mezi spiritualitou a hrubou realitou.“... celý text
— xantypa2013
„Básně Francois Villona rozeznívají něco zvláštního v duši. Jsou plné života, bolesti, zklamání i naděje a srovnání se s osudem. Co pro člověka neznalého francouzského jazyka dělá Villonovy básně tak hluboké, je naprosto mistrovský překlad Otokara Fischera. Jeho uchopení, jemnost, dokonalost a bohatost jazyka, umožnilo původním slovům znovu rezonovat s plnou silou a emocí i v naší řeči.“... celý text
— Syara
„Opět návrat k tomuto francouzskému rebelujícímu poetovi, kterého mi tak pěkně přiblížila Jarmila Loukotková v knize Navzdory básník zpívá ....
Jeho balady jsou dobové, výstižné a nesmrtelné ....
Co dělat ? Člověk nemá viny !
Co naložil ti osud, nes !
Osud je vinen, nikdo jiný -
a já - já zkusil jako pes !
Když můžeš, odpusť mi ! a věz :
kde chudoby je víc než dost -
to ví už každé dítě dnes -
tam nerodí se samá ctnost ....
/ úryvek ze Závěti /“... celý text
— intelektuálka
„Mistr žil tak, že si ve své době zasloužil odsouzení a dnes by to nikomu nepřišlo ani tolik divné. Tu jednu báseň - vy víte kterou - zná skoro každý, protože se neustále vyučuje. Někdo by měl zjistit, kdy přesně se z degenerovaných jedinců stávají klasici hodní povinné četby ve středoškolských lavicích. Já si ale nestěžuji, protože jsem na ně díky tomu přišel.
Naprostá pecka.
Doporučuji každému, kdo je depresivní.“... celý text
— AntonPaduansky
„Villon mě zaujal jednat tím, že píše balady, ale také tím, že je označován za prvního prokletého básníka. Tato skupina mi totiž velmi sedla, a proto jsem se rozhodla vzít si Závěť a jiné balady rovnou k maturitě. Jedná se o čtení na jedno odpoledne, jazyk díla je srozumitelný, avšak objevují se zde archaismy i historismy, kterým jsem jednoduše nerozuměla. Téma a myšlenky autora nejsou nijak ukryty, při pozorném čtení je musíte objevit všechny. Verše mě opravdu bavili, jsou určitě krásné i k přednášení. Villon stvořil krásný popis své doby z pohledu, který se v 15.století téměř nezobrazoval. Knihu můžu jistě doporučit i pro náročné čtenáře.
Františku, už tě nepotěší,
že Francouz jsi a ze vsi zdejší;
teď na krk oprátku ti věší,
ať pozná, oč je zadek těžší.“... celý text
— VéjaTarabová
Vypněte si reklamy na Databázi
Za 99 Kč vám vypneme všechny reklamní bannery na CELÝ ROK:
Nebo se staňte členem DK Premium a využijte Databázi naplno - více o DK Premium
Knihy François Villon
| 1961 |
Básně |
| 1985 | Velká závěť |
| 2009 | Básně |
| 2010 | Malý a Velký testament |
| 2009 | Já u pramene jsem a žízní hynu |
| 1964 | Já, François Villon |
| 2007 | Balady |
| 1987 | Šibeničník |
| 2018 | Závěť a jiné balady |
| 1945 | Malá závěť |
Štítky z knih
francouzská literatura středověká literatura středověká poezie François Villon, 1431-1463 balady výbor z díla satira komentovaná vydání smrt 15. století
Villon je 91x v oblíbených.



