ZiPur komentáře u knih
Každá povídka psaná jiným jazykem, každá povídka má jiný příběh, jiný náboj, přesto mluví o tom samém. Silné, krásné a zvoucí k opakovanému čtení a meditaci nad nadznačeným.
Další výborná satira našeho světa přenesená do světa Zeměplochy.
Rozporuplná kniha, silná, zneužívající, ve vypjatých chvílích prázdná a používající klišé,vedoucí k zamyšlení,hrající na city,vyvolávající silné city,extrémní a v těch a díky těm extrémům nesoucí nereálný příběh, který může sloužit jako zrcadlo k vyjádření řady věcí, ale zůstává osten bezcitnosti k lidem, co některé aspekty příběhu žijí reálně a nemohou z nich utéci zavřením knihy. Rozhodně stojí za přečtení, pomáhá k tříbení názorů a jako zrcadlo.
Podnětná kniha, nejen o vyrovnávání se se smrtí a ztrátou obecně. Druhá část - otázky smrti v širším smyslu opouštění mrtvého/neživého, aby člověk mohl jít dále - je určena i pro běžný život a není zaměřena jen na vyrovnávání se se smrtí ve fyzickém slova smyslu.
V dospívání mne kniha nadchla. Po dvaceti letech jsem ji nedočetla. Příběh pro mne byl až příliš strojeně vystavěný a jaksi šroubovaný, ale stále je plný nápadů a poetiky.
Z řady popularizačních knih o psychologii a psychoterapii tato kniha vybočuje především tím, že mezi řádky jasně vyplyne, že i terapeut je jen člověk a že psychoterapeutická práce je hledání cesty pomoci pro každý konkrétní lidský příběh a ne kopírování postupů, otázek a návodů jak se chovat a co říkat. Terapeutický proces jako setkání dvou lidských bytostí, které buď k sobě padnou jako zámek a klíč nebo se setkají na jiné rovině nebo se nesetkají vůbec nebo dokonce do sebe s třeskotem narazí, a přesto si něco odnesou.
Svět, který je popsaný v knize, se ze začátku zdá velmi vzdálený a nereálný, ale jak příběh pokračuje, je to svět velmi reálný a od našeho jen krůček. Kniha nadhazuje řadu otázek (politických, filosofických, náboženských, psychologických), na které neodpovídá. Paradoxní svět, který vlastně není paradoxní. A jak jsem postupovala příběhem, začínala jsem mít husí kůži z těch všech paralel s dnešním světem. I příběh toho, jak se svět od našeho dostal ke světu, kde jsou děti rozpojovány, je až příliš uvěřitelný. Nadchla mne práce s městskou legendou. Styl chvílemi vázne, mohl by být více rozpracovaný, ale spádu a autentičnosti hodně dodává systém "jedna scéna postupně popsána pohledem několika jejich aktérů". I psychologický portrét jednotlivých postav by mohl jít hlouběji, nezůstat jen náčrtem. Ale kniha mne jednoduše strhla, takže pět hvězdiček za všechny podněty a otázka k přemýšlení, které mi přinesla.
Nejsem příznivec fotbalu ani roadmovie, ale Hájíček oboje spojil a navíc znovu přesvědčil, že má výborný pozorovací talent, takže jsem přečetla jedním zátahem. Hájičkově stylu, kdy většina věcí je naznačena a nedořčena, prostě sedí velmi dobře kratší literární útvary.
Z mého pohledu příliš zjednodušené na úkor historické přesnosti. Ale jako úvod do dané problematiky slušné.
Stručné, přehledné, doplněno několika vysvětlujícími tabulkami a schématy.
Velmi dobrá učebnice. Psáno svižně a srozumitelně, zaměřeno na praxi, řada kazuistik a příkladů z praxe. Za vydatnou pomoc považuji i otázky na konci každé kapitoly.
Osobně v knize vidím především vynikající satiru na akademický svět, jeho zahleděnost do sebe a odtrženost od "běžného světa", stejně tak jako na francouzský systém definitiv.
Výborná klasika. Při každém čtení najdu řadu podnětných námětů a myšlenek. Škoda, že do češtiny nejsou přeloženy i další knihy.
Osobně mi učebnice příliš nevyhovuje. Především v části týkající se metabolismu chybí přehledná schémata a vysvětlující obrázky. Z dnešního pohledu je v některých částech učebnici i zastaralá. Nicméně stále patří mezi klasiku biochemických učebnic psaných českými autory.
Velmi dobrá učebnice. Obsahuje i esejistické části, které formou volného eseje, přibližují témata z "volnějšího" úhlu pohledu.
Četla jsem ve francouzském originálu. A ten příběh mi přišel neuvěřitelný, přitažený za vlasy, ale strhl mne a pamatuji si ho dodnes ...Uvidím, jak se mi bude líbit český překlad.
Styl knihy je jedinečný. V celé knize není ani jedna rozvitá či vedlejší věta. Je to sousled konstatování faktů, komentování a pozorování vnějšího světa z dětského pohledu, občasné poznámky o světě vnitřním. A přeci z této skladby běhá mráz po zádech (tragické věci jsou řečeny jaksi mimoděk, dětskou logikou), zachycené obrazy jsou velmi přesné a vznikají reliéfní obrazce, kterých se lze téměř dotknout prsty. Při čtení povídek se mi navíc propojilo několik souvislostí z další Radůziny tvorby (viz píseň Studený nohy atd.).
Pověsti a legendy jsou zajímavé, nicméně čtení pro mne bylo trochu těžší. Styl je těžkopádný, stavba vět komplikovaná, takže je nutno se plně soustředit. Ale rozhodně kniha stojí za přečtení, náměty příběhu jsou velmi zajímavé a čtenář se dozví mnoho (často velmi smutných) historických údajů.
Soubor povídek různých autorů,který rozhodně stojí za přečtení. Záměrně jsem si chtěla přečíst knihu z jiného kulturního prostředí, nicméně povídky - i když z jiných reálií - hovoří o všeobecně lidských věcech. Většina povídek je lehkých, poetických, s pointou, která se dotýká lásky, odvahy, hrdosti. Povídky jsou velmi lehké, krásně se čtou a při tom zanechají námět k přemýšlení.