Otcové-dcery, matky-synové

03.01.2020

Z knihy som mal zmiešané pocity a dlho som uvažoval nad konečným hodnotením.

Na jednej strane som zistil, že hoci má jungiánska psychológia niečo do seba, spôsob, akým nasledovníci starého Carla G. vnímajú svet a psychiku ako celok proste nie je pre mňa (a to asi ani analytická psychoterapia ako taká).

Na druhej strane, to, čo autorka tvrdila a uvádzala na príkladoch (hoci , ako si sama priznala výrazne jednostranných, t.j. s prevažujúcim komplexom len od jedného rodiča - modelových, dá sa povedať) mi dalo možnosť pozrieť sa na vývoj a cestu človeka z inej perspektívy. Rodičia a ich vzťah s nami na nás holt majú vplyv, či chceme, či nie.
Existuje vôbec človek bez rodičovského komplexu?

Samozrejme nesmel chýbať jungiánsky výklad rozprávok, prekvapilo aj vysvetlenie jednej z foriem otcovského komplexu na živote Franza Kafku.

18 09.04.2018

Byla jsem ( pořád vlastně jsem ) dcerou svého otce, mám tu kliku, že jsem ( a už navěky věků zůstanu ) matkou dvou nejúžasnějších chlapů, které tahle Země kdy viděla ( komplex všech matek na světe? ) a až tak si nemyslím, že bych pro pochopení našich rodinných vztahů potřebovala někoho jiného než naši rodinu. Určitě jsem ze své původní rodiny přinesla rozličné nešvary, které si i moje děti berou do dalšího života a určitě by se jim bez nich žilo snadněji . Proto ne zcela s touto knihou souhlasím. V něčem se určitě pozná každý a po dočtení mě napadlo jej jediné ( a možná se to až tak k tématu nevztahuje)- "Kdo jsi bez viny...atd" a konec tohoto citátu známe přeci