wooloong komentáře u knih
Na komiksech o Rychlých šípech jsem vyrostla, prakticky jsem se na nich naučila číst a celé repliky znala zpaměti. V dětství jsem tyhle sešity (ze kterých dali dohromady výše uvedenou knížku) prostě milovala. Teď v dospělosti a s odstupem mi už ty jejich příběhy nepřijdou až tak křišťálově čisté a jejich charaktery zas tak bezchybné, ale asi už jsem na ně moc stará. Za první dojem musím dát pět hvězd.
Nedávno jsem četla Kafku a 1Q84 a dost se mi to se Sputnikem míchalo. Vypravěč K. s Tengem - oba učitelé, oba mají nějakou tu vdanou "přítelkyni" a osudovou lásku. Fialka měla několik rysů shodných Fukaeri - mladá, krásná, osobitá až neomalená, obě začínající spisovatelky. Záhadná žena středního věku, která žije jen napůl - Mjú nebo Saeki? Paralelní světy. Taky mi vadil závěr. Rozplynul se do ztracena. Představovala bych si, že nakonec opravdu zazvoní telefon, a Fialka se ozve. Žádné zbytečné vysvětlování, jenom zmínka o tom, že je naživu. Bylo by to tak vlastně ještě tajemnější a ještě nedořečenější. Ještě více otázek, ale přesto by to mohlo fungovat.
Pokud má tahle paní renomé nástupkyně Agathy Christie, potom to touhle detektivkou ani trochu nepotvrdila. Jak jen by si dokázala Agáta pohrát s tajemným a trochu strašidelným prostředím, jak by dokázala rozvést a pak rozplést celou zápletku až do oslnivého finále v podání pana Poirota! Škoda! Agáta byla prostě jenom jedna.
Četla jsem ji poměrně nedávno a zdlouhavě jsem se musela rozpomínat, o čem to vlastně bylo. Nebylo to úplně špatné, jenom ne tak dobré, aby mi to uvízlo na dlouho v paměti.
Tuhle detektivku jsem četla snad ještě na základce. A tehdy se mi fakt hodně líbila.
Autorka nám možný motiv předhodí několikrát a nakonec nám všechny kostičky puzzle seskládá přímo před očima bez jediné mezery. Podle mého by ale knížce prospěla polovina stránek. Vadí mi vycpávky, které přímo nesouvisí s dějem.
Překvapivé finále, dobře rozvedená zápletka. Jedna hvězda dolů je za bohorovnou, protivnou, závistivou a nesympatickou Veru Stanhope.
Tak nevím, Vera Stanhope mi přijde jako pěkně protivná baba a ty její špinavé bosé nohy v sandálech, atopické ekzémy, oškubané sukně, usmolený kabát a neurvalé chování mě vůbec nedojímají. Pokud se paní spisovatelka snažila vytvořit dámskou variantu slavného Columba, ani trochu se jí to nepovedlo, ale příběh byl super.
Vera Stanhope mi prostě není sympatická, ale detektivka byla napínavá a dobře se četla.
Vera Stanhope mi není moc sympatická, ale detektivka se mi líbila, byla napínavá a měla překvapivou pointu.
Pět hvězdiček dávám za knihu + TV film. Všechny knihy zpracované do filmové podoby se mi bez výjimky líbí především díky dokonalé postavě Hercula Poirota (přesně tak si ho představuju) a dále díky krásným reáliím vesměs z třicátých let, především architektura je zvolena dokonale. A tady jsem si navíc vychutnala let letadlem. Nevíte náhodou někdo, kde leží dům z filmů White Heaven Mansions?
U některých povídek jsem si záhadu rozluštila sama, a to nemám u Agathy ráda. Nejradši ze všeho jsem napnutá až do samého konce a posledních pár stránek rozluštění čtu s čelistí překvapením spadlou až na podlahu.
Jako vždy záhada jako řemen a překvapivé rozuzlení. Výborná je i v TV verzi.
První Agatha, kterou jsem kdy četla, ještě jako dítě. Tehdy mě moc nezaujala, ale zpětně hodnotím výborný nápad, jak spáchat téměř dokonalou vraždu, i její řešení.
Souhlasím s Píšťalkou, že postavy nejsou příliš sympatické a exotické reálie nevyužité, ale detektivní zápletka se mi líbila.
Dostat na pár stránek excelentní záhadu, její řešení a konečné rozuzlení, to chce výborného spisovatele. Paní Christie to prostě dává!