vlkcz komentáře u knih

Hlavní poselství knihy by se dalo shrnout do jedné věty. Jak ekonomie zdegeneruje, když z ní zmizí lidský rozměr a zůstanou jenom vzorce a tabulky, k čemu vede, když se ptáme jenom na jak a rezignujeme na proč.
Ten historický přehled byl nutný k tomu, aby si člověk uvědomil, že to tak vždycky nebylo.

6 10.05.2016

Pokud budete ke knize přistupovat jako k románu, nevyhnete se zklamání. Jedná se o rekonstrukci (pravděpodobnou) vztahu dvou mladých lidí na základě jejich (notně) neúplné korespondence. Jako obraz doby je ale kniha zajímavá právě tím, že je postavená na originálních textech a myšlení tehdejších lidí.
Po zajímavém úvodu kniha trochu ztrácí spád, protože se pořád dokola řeší stejné city a problémy, které oba mladí lidé měli se schůzkami a nepřízní okolí. Nový impulz se dostavuje v okamžiku, kdy Giustiniana odjíždí z Benátek a sledujeme hlavně její další osud, protože se zachovaly zejména její dopisy a jen pár dopisů od Andrey.
V závěru knihy je dovyprávěn osud obou hlavních protagonistů a několika vedlejších osob na základě archivních materiálů.

2 08.05.2016

Ve srovnání s prvním dílem už to není tak jednoznačná akce, ale to je jedině dobře. Přesto, že to občas může vypadat, že autorovi místy docházel dech, střídání klidnějších a prudších sekvencí knize pomohlo.
Velice propracované má autor principy kouzlení.

4 05.05.2016

Člověk nemůže nesrovnávat se světem Pána prstenů a tady první díl poněkud zaostává. I když je to dáno asi mojí konzervativností, přece jen mi představa "hodného" draka dost dlouho neseděla. Ale přesto, že moje hodnocení není až tak vysoké, navnadilo mě to k četbě i dalších dílů. A dopředu prozrazuji, že tam už byla moje spokojenost podstatně větší.

2 05.05.2016

Kniha patří do žánru titulů "Mnich, který prodal své Ferrari", "Muž, který chtěl být bohatý" a podobných.
Oproti těmto knihám má dvě ingredience navíc, a záleží na tom, jak se čtenář s tímhle kořením potká.
První spočívá v tom, že na rozdíl od většiny podobných knih, které vycházejí ze západní kultury a do exotických míst se hrdinové dostávají během své cesty, tady se celý příběh odehrává v Japonsku, i když je zde samozřejmě otázka autenticity popisovaného prostředí, když je autor Francouz.
Druhá přísada s tou první souvisí. Je jí zenové myšlení. A tady už záleží na čtenáři, jak mu vyhovuje.

"Učit se je příjemná věc. Méně příjemné je odnaučovat se."

Když učí mistr svého žáka meditovat a dává mu pokyn aby se pokusil nemyslet na nic, žák se ho ptá:
"Jako kdybych byl mrtvý?"
"Ne. Jako kdybys byl jarní květina nebo pták. Nemysli svým osobním vědomím, mysli jiným vědomím, vědomím světa, třeba jako rašící strom nebo padající déšť."

5 04.05.2016

Těžko hodnotit nedokončený román. Rozhodně měl nakročeno k těm nejlepším Meyrinkovým dílům.
Úroveň doplňujících textů je různá, některé odrážejí dobu vzniku a z dnešního pohledu se zdají překonané.

2 02.05.2016

Osobně mi o trochu více sedí Anděl západního okna, ale Golema mám jen o málo níže.

6 02.05.2016

Jedna z knih, které jsou při každém čtení jiné. Určitě nejpůsobivější Meyrink, i když zároveň asi nejobtížněji uchopitelný.

6 02.05.2016

Nevím jak je to s láskou k předloze. Malý Artuš, Art nebo také Capart bere lekce od roztržitého a krátkozrakého Merlina s brýlemi, po lese se prohání Robin Hood (pardon Wood), Artušova sestra (poloviční) Morgana Le Fay je asi o padesát let starší atd.
Ještěže Merlin občas Artuše pošle ke zvířatům na zkušenou, jinak by se to nedalo číst.
Mýtu velice vzdálené, na parodii málo vtipné, ale milovníkům Pratchetta by se to třeba líbilo.

3 30.04.2016

Pro mě trochu zklamání. Na jedné straně zajímavý příběh, inspirativní myšlenky, ale na můj vkus z toho příliš okatě kouká obchodní model. Ale kdo má pocit, že se na této cestě našel, tomu to přeji. Z mého pohledu je mnohem působivější a ne tak vtíravá Anita Moorjani - Musela jsem zemřít.

5 30.04.2016

Tuhle knížku doporučuji všem jako první setkání s Robertem Heinleinem. Je v ní všechno, co se pak objevuje ve všech jeho dalších románech. Svěží tempo vyprávění, neotřelá zápletka, vypjatý individualismus hrdinů, to všechno okořeněno osobitým humorem. Ve srovnání s jeho pozdějšími díly tu ale chybí některé kontroverznější prvky a vše je takové "učesané".

Kdo, tak jako já, viděl nejprve Jirešův film (i když mám takový dojem, že jeho výslednou podobu ovlivnila víc Ester Krumbachová než režisér), bude asi trochu zklamán. Tím nechci říci, že kniha je špatná. Nemůže být, už jenom proto, že film je vcelku věrným přepisem novely. Ale přes nádherný jazyk a nezvyklý příběh prostě nemůže konkurovat vizuální dokonalosti filmu a neskutečné hudbě Luboše Fišera.

3 30.04.2016

Ignor je hutný text. Někteří z těch, kteří ho četli tvrdí, že se dá číst maximálně po stránkách, spíš po odstavcích. Takhle těžce mi to nešlo, možná proto, že v mnoha popisovaných zážitcích jsem se nacházel. Každopádně to není kniha, kde by příběh byl v hlavní roli. Autor se naopak občas od všech pravidel vyprávění příběhu úmyslně silně vzdaluje.
Určitě to není kniha, kterou bude nadšen každý. Pro hledající a přemýšlivé čtenáře jde však o nevšední zážitek.
No a Patero nemá chybu:
1. Nemusíš-li běžet, jdi!
2. Nemusíš-li jít, stůj!
3. Nemusíš-li stát, seď!
4. Nemusíš-li sedět, lež!
5. Nemusíš-li bdít, spi!

8 29.04.2016

"Povinná" četba pro všechny milovníky české krajiny. Václav Cílek s Květou Fialovou jsou milí průvodci, kteří jen tak "mimochodem" sdělí spoustu zajímavostí o horách a vrších České republiky.

3 29.04.2016

Některé z povídek dnešním pohledem mohou vypadat poněkud naivně a přímočaře, na druhou stranu je třeba uvědomit si, že Dick je psal v době, kdy právě povídky tohoto typu teprve tvořily žánr. Takže poměřování s tvorbou pozdějších autorů není úplně fér.
Pokud bych měl vybrat tři, které mě zaujaly nejvíc, tak by to byl Jonův svět, Cestující a naprosto nepřekonatelný Svět, který si vysnila.

5 29.04.2016

Na čtení snad nejnáročnější Dick. Jeho obvyklá kvalita, ale tentokrát je to skutečně příval myšlenek, vizí, halucinací a to vše podáno takovou formou, že člověk mnohdy neví, v jaké rovině se zrovna pohybuje. Určitě to není kniha, kterou by čtenář měl s PKD začínat, tam by asi reálně hrozilo, že to bude zároveň poslední kniha tohoto autora. Ale znalý čtenář ji určitě ocení.

8 29.04.2016

Z těch Vondruškových knih, které věnoval postavě Oldřicha z Chlumu, hodnotím nejvýš. Hlavní důvod je ten, že po předchozích příbězích, které jsou už poněkud schématické, tady je přidán motiv vysoké politiky a legenda ze samých počátků přemyslovských Čech. Jakkoliv oba momenty jsou historicky diskutabilní.

6 23.04.2016

Praktická cvičení a tipy jsou fajn, i když některé z doporučovaných webových stránek již nejsou funkční. Samotný obsah je slušně napsán, autor v mnoha případech vychází z vlastních zkušeností. Nevím jestli je to pro knihu klad nebo zápor, ale v podstatě kontinuálně jsem při četbě s autorem polemizoval. Autor v knize řeší rozdíly mezi přístupem a myšlením levé a pravé mozkové hemisféry (ponechává stranou, že samotná problematika je mnohem složitější) a snaží se "rehabilitovat" pohled na dnes upozaďované pravostranně řízené myšlení. Hlavní důvod mých námitek je v tom, že celá kniha, přestože je věnována především pravostranně řízenému myšlení, je psaná příliš optikou levé hemisféry a na pravou hemisféru kouká hlavně jako na nevyužité zdroje, které jsou v současném paradigmatu hanebně nevytěžované.
Také by mě zajímalo, jak by kniha vypadala, kdyby ji autor psal dnes, s desetiletým odstupem od vydání se zdá být řada tehdy formulovaných očekávání a závěrů příliš optimistických až naivních.
Neodpustím si ještě poznámku k překladu titulu. Domnívám se, že přesnější překlad by zněl Úplná nová mysl, ostatně v textu je několikrát tento obrat použit. Použitý český překlad je tak poněkud manipulativní, na druhou stranu není tak zavádějící, protože při nejlepší snaze, to co autor předkládá, model celistvé (úplné) mysli není.

2 23.04.2016

Nejsem běžec a zřejmě proto tato kniha u mě nedosahuje na 5*. Přesto Murakami dokázal i z tak neliterárního "zadání" vykouzlit velice kvalitní čtení. Trochu pohled do soukromí, trochu přiblížení běžecké "potřeby", hlavně ale úvahy, které mají dosah i přes tato témata.

11 28.03.2016

Zdá se mi, že všechno s touhle knihou je jinak, než má.
Začíná to už překladem. Lords of light jsou spíše Vládci světla, což je také text, který se objevuje v záhlaví stránek. Jen na přebal to nějak neproniklo. Těch nakladatelových lapsů je ale víc. V textu čas od času vypadne písmeno "s", v několika případech takovým způsobem, že text při přečtení dává smysl, a až po chvíli člověku dojde, že tam mělo být jiné slovo. Úplně šťastně nevyšla ani volba písma, jeho velikost a husté řádkování čtení příliš neusnadňují (asi požadavek, aby se výtisk vešel do 200 stran).
Diskutabilní je i zařazení mezi thrillery, což vzbuzuje představu oddechového čtení. Samozřejmě, že se to dá číst i tak, ale přišlo mi, že v knize je daleko víc. Řeší se otázka předurčenosti a svobodné vůle, i ten avizovaný teror a peklo vypadají trochu jinak, než si ho většinou představujeme a při jeho popisu se člověk neubrání otázce, do jaké míry si ho pouštíme do svých životů dobrovolně a mnohdy s nadšením.
Vřele doporučuji, jen trochu varuji čtenáře, kteří jsou alergičtí na "duchovní žvásty". Ale děj má spád, zápletka je originálně vystavěná, takže i tahle, pro někoho překážka, se dá lehce opominout.

4 18.03.2016