vladka321

Příspěvky

Svědkyně ohněSvědkyně ohněLars Kepler

Velmi pěkně zpracovaná kniha. A co kniha, celá série. Velice promyšlené, gradující, chytlavé a především napínavé. Těším se na další díl.

15. listopadu


Večeře u mahárádži a jiné povídkyVečeře u mahárádži a jiné povídkyIgor Chaun

S chutí jsem v knihovně sáhla po útlé knížečce s povídkami Igora Chauna a obsah mě nezklamal. Povídky jsou dlouhé tak akorát, abych si je mohla přečíst i vícekrát a ony dolehly přesně do toho koutku mozku, kam mají a vyvolaly přesně ten zvláštní pocit tajemna a provokace. Líbí se mi sloh, jazyk i forma jimiž jsou povídky psané. Doporučuji :-)

05. listopadu


KalypsoKalypsoIngar Johnsrud

Druhý díl trilogie jsem si se zájmem přečetla. Ovšem proti prvnímu dílu Vídeňské bratrstvo měla kniha dost hluchých míst, která mě nebavila a trochu mě odrazovala od četby. Musela jsem navíc číst velmi pozorně, abych se dobře v ději orientovala. Nicméně začátek a hlavně konec knihy je strhující a já se těším na díl třetí.

04. listopadu


Paganiniho smlouvaPaganiniho smlouvaLars Kepler

Paganiniho smlouva je opět dokonalá detektivka, která se celkem dost liší od prvního dílu série Hypnotizér a to mě opravdu baví. Děj byl úplně z jiného soudku a přesto opět dokonale zpracován, takže já si četbu užila a jsem opravu zvědavá, co mě čeká v dalším díle.

03. listopadu


Matla - Kuchařka plná příběhůMatla - Kuchařka plná příběhůRoman Staša

Název knihy je sice poněkud zavádějící, nicméně to i mnohé vypovídá o samotném protagonistovi knihy. Roman Staša je veselý, vstřícný člověk, který působí velice sympaticky a jak je vidět, tak neusnul na vavřínech a dokonce si umí i sám ze sebe vystřelit. Tak jak pozitivně a dalo by se říci snadno plyne život tohoto příjemného muže, tak pohodově vypadají i jeho recepty.
A musím si půjčit slova (saryk93) - "Roman je vzorem pozitivního člověka, který díky své otevřené povaze do svého života přitahuje štěstí." Protože to bych prostě lépe nevystihla. Roman Staša je opravdu člověk, který vyzařuje štěstí, pohodu a jakési lehké plynutí života. Pan Roman Staša má můj obdiv :-)

31. října


Adina Mandlová Fámy a skutečnostAdina Mandlová Fámy a skutečnostArnošt Tabášek

Zdá se, že kniha je psána z pohledu nezaujatého a nestranného autora a to se mi líbí. Je to vypovídající kniha o charakteru nejenom herečky Adiny Mandlové, ale i dalších menších či větších osobností tehdejší doby. Nicméně forma knihy jako takové mi až zas tolik nesedla a celkem dlouho jsem se s tím vyrovnávala.

31. října


HypnotizérHypnotizérLars Kepler

Kniha Hypnotizér - začátek série knih manželského páru píšících pod psedonymem je opravdu strhující. Kniha obsahuje přesně to, co vás posadí do křesla pod lampu a nechce vás pustit. Únosy dětí, brutální vraždy, zvrácenost, mučení... Postavy mají dokonale vykreslenou charakteristiku, že si je doslova představujete přímo před sebou. Děj, až na pasáže vracející se do minulosti je psán v přítomném čase a to se mi opravdu dobře četlo. Pravdou je, že konec knihy je najednou poněkud nedokončený, což mě trochu zklamalo. Nicméně moc se těším na další díly a věřím, že si to užiji.

30. října


Kde se země chvějeKde se země chvějeSusanna Jones

Kniha byla velice zajímavě napsána. Byla jsem doslova vhozena do děje a ve své fantazii si vytvářela vyústění, které nakonec bylo úplně jiné a překvapující. Stojí za to si knihu přečíst. Budete mít charaktery, morální pochyby, ale i životní rány a nepochopení ostatních jak na dlani.

17. října


NetopýrNetopýrJo Nesbø

Abych řekla pravdu vůbec se mi to nelíbilo. Bylo to takové utahané, nezáživné. Nic, co bych si musela přečíst znovu.

08. října


Něco skutečnéhoNěco skutečnéhoErin Watt

Kupodivu se mi kniha četla dobře. Děj byl předvídatelný, ovšem styl psaní je velmi příjemný, nenásilný a musím se přiznat, že i poutavý. Kdo by to byl řekl, že celebrity to mají tak těžké?! Trochu nahlédnout do jejich světa člověka až šokuje.

06. října


Sběratel motýlůSběratel motýlůDot Hutchison

Tato kniha mě přišla malinko přitažená za vlasy. Vlastně od začátku jsem se v ní docela hledala. Byla vyprávěna tak nějak stroze, jako by bez citů, ztraceně. Hlavní hrdinka byla smířena s osudem až moc a to i přesto, že věděla co se s ní pravděpodobně stane. Stále jsem od ní v tom jejím patetické líčení událostí čekala nějakou revoltu, vzpouru! Nakonec přišla odjinud, i když možná... No, nechci prozrazovat více. Kniha je to zajímavá a já jenom chci věřit, že psychopati nejsou až tak zvráceně vynalézaví, aby to mohla být pravda. Protože potom by to vážně bylo honě děsivé a nepochopitelné. A vlastně, jsou snad vyšinutí jedinci pochopitelní???!!!

02. října


HirošimaHirošimaJohn Hersey

Kniha, která se mi NE zrovna dobře četla. Vypovídající hodnota pro mne obrovská. Sice chaotický začátek. Celkem významně popsán samotný výbuch, prvotní ničivá zjištění, nevědomost i obrovská tragédie, která snad nejde dostatečně nikdy vylíčit. Hodně mě zarazil přístup samotného „Japonska“ k přeživším lidem tzv. hibakušům. Ovšem to lze přičítat době a opravdu zvláštní mentalitě a chápání života jako takového tehdejšími představiteli, ale i lidmi. Další líčení událostí jednotlivých vybraných postav je opravdu spíše reportážní formou. Myslím si však, že o to větší dopad na mě kniha měla. Díky formě se tak kniha stává tak trochu dokumentární záležitostí a faktické poznámky o to více přidávají na dramatičnosti a nutí člověka k zamyšlení - " je lidstvo opravdu dostatečně poučeno?!!"

19. září


Déšť smývá stopyDéšť smývá stopyMikaela Bley

Kniha s hodně smutným tématem. Konec mě ve své podstatě nepřekvapil, trochu jsem tušila… Nicméně jakékoliv dobro páchané zlem je zrůdné. O to více, že ne každý to má v hlavě nastavené správně. Alespoň podle našich humánních měřítek. Velmi zajímavé bylo zpracování, kdy na zločin bylo pohlíženo třetí osobou, která si nesla trauma z dětství. To vnášelo do celého příběhu nejen originalitu, ale i jistou dávkou citu, otázek a snad i vyrovnání se s minulostí.

18. září


Dvojitý křížDvojitý křížChris Carter

Velmi pěkná, napínavá detektivka se zajímavou zápletkou i řešením. Jenom ten konec mi přišel najednou takový rychlý.

14. září


PábiteléPábiteléBohumil Hrabal

Povídkové knihy mám ráda a pan Hrabal je v tomto žánru jeden z nejdokonalejších. Dokonalá obrazotvornost. Perfektně vystižené charaktery. Poetické, milé, ale také syrové a drsné.

13. září


Povídky z jedné a z druhé kapsyPovídky z jedné a z druhé kapsyKarel Čapek

Povídky z jedné a z druhé kapsy jsou literární lahůdkou. Takové milé pohlazení po duši. Je zde zápletka, humor a takové to živočišné, opravdové češsví. A ke všemu se mi toto dílko četlo daleko lépe než když to byla povinná četba. K něčemu hold člověk musí dospět :)

09. září


Poslušná dceraPoslušná dceraJasmin Darznik

Kniha, kterou mohu jenom doporučit. Voní orientem, zvláštními zvyky, vírou, ale i obrovským strachem a leckdy až neuvěřitelným nepochopením rodiny a okolí. Exotické prostředí vás dokonale vtáhne a nepustí. Budete přemýšlet a možná si i popláčete. Je to kniha napsaná velmi lidsky, poutavě a srozumitelně i pro nás, kteří tuto kulturu neznáme a často jí jen těžko rozumíme.

05. září


Sága rodu ForsytůSága rodu ForsytůJohn Galsworthy

Krása starých dobrých časů v hořkobolném provedení plného lásky, zrad, nadějí a ztrát. Výborně vykresleno prostředí vyšší střední vrstvy a život v Anglii za časů vládnutí královny Viktorie a lehce po jejím skonu.
Klasické dílo se čte velmi dobře. Je to dílo generační a vykresluje lásky i nenávisti, které jsou postaveny na páru Ireny a Soamese. U nich a díky nim vše začíná a také díky nim tak trochu končí. Člověk si uvědomí, že jsou věci, důvody a činy, které nelze zapomenout ani překonat i kdyby člověk sebevíce chtěl. Je zde krásně popsána pomíjivost i obroušení ostrých hrotů charakterů jednotlivých postav v čase. Tak jak zpočátku je člověk ochoten za své ideály se bít a bojovat, tak časem přijímá sám leckdy kruté rány osudu. Vše je pomíjivé a nic netrvá věčně. Ani to zlé, ale ani to dobré. To je poselství, které já osobně si z knihy beru. A také tu pokoru a klid těch, kteří už vědí…

05. září


Vídeňské bratrstvoVídeňské bratrstvoIngar Johnsrud

Kniha se odvíjí v napínavém stylu se střídáním časových linií, což jí přidává na dramatičnosti a dává punc originality. Témata minulosti nejsou vůbec zapomenuta a takové proplétání rasové čistoty s laboratorním vývojem nebezpečného viru, který by způsobil ničivou pandemii s ochromením zdravotnictví, ekonomiky a citelně zpochybnil a zničil stav životní úrovně je až nadčasově hmatatelný. K tomu snad až věštecky zmíněný afgánský prvek, islamismus, radikalizace a v neposlední řadě i nástin sektářských praktik dodávají první části trilogie neobyčejnou šťávu. To, že policie lže veřejnosti mi připomíná fakt, že vše je tak nesmírně až zrůdně zkorumpované, že vyznat se a vůbec najít samotné jádro pravdy je v dnešním světě velice těžké. Osobně se těším na další díly.

04. září


OsmOsmRadka Třeštíková

Příjemné oddychové čtení se zajímavým dějem. Kniha si tak samozřejmě plynula a postupně odkrýval lásky, nelásky, strachy i očekávání jednotlivých postav. Detektivní zápletka, zajímavá sociální prostředí jednotlivých protagonistů i dokonalé rozuzlení bylo prostě čtenářskou lahůdkou.

23. srpna


Vrazi bez tvářeVrazi bez tvářeHenning Mankell

Kniha nezačala vůbec špatně, děj se zpočátku napínavě rozjížděl, ovšem najednou jakoby to autor vzdal a příběh se začal vléci. K tomu ještě opravdu nešťastně zvolená jména vrahů a šup byl konec. Nemastné, neslané :(

21. srpna


Kukaččí mláděKukaččí mláděMagda Váňová

To byla jedna z nejsmutnějších knih, co jsem četla a jsem ráda, že dle právní a snad i lidské stránky to byla jen fikce. Takovou "sebranku", kde snad všichni měli černou duši jen tak někdo nevymyslí. Tolik zla, nenávisti, intrik a závisti vložit do tak útlé knihy je opravdu umění.

Co autorce nejde upřít jsou zdařilé dialogy, svižný děj, zajímavé téma a neotřelá jména ženských postav.

28. července


Paní ŘímaPaní ŘímaKate Quinn

Příjemné odpočinkové čtení. Škoda, že je zde více fikce nežli faktů. Taková pohádka pro dospělé, kde povětšinou dobro zvítězí nad zlem, i když to někdy vyloženě křičí...

25. července


Syndrom ESyndrom EFranck Thilliez

Velmi pěkné čtivo. Byla jsem napnutá, mozek pracoval na plné obrátky, představivost dokonale vyburcována.

Shlédneme film, který umně vyburcuje a naprogramuje mozek tak, aby člověk propadl násilí a šel díky agresivitě proti své rase, svým příbuzným, vlastně proti komukoliv. Ve jménu vědy, ale také ve jménu vojenských taktik, pokroku. Stačí, aby autority vystavily mozek stresu a strachu a získají dokonalou bytost, kterou bude možno ovládat. Bez pudu sebezachovy, bez svědomí, bez jakýchkoliv skrupulí...
Ano, bylo to děsivé. Vlastně děsivě představitelné.

24. července


Jako zabít ptáčkaJako zabít ptáčkaHarper Lee

Kniha, která v dnešní době přesně vystihuje slova: "Vše se nám vrátí. Především to zlé!"
V knize je výborně popsaná duše a přemýšlení dítěte, ale i to, jak otec chce citlivě svým dětem dávkovat to nesprávné a nedobré ( a je to bezesporu i profesí advokáta a místa i doby, kdy se příběh odehrává ) po troškách a tak, aby to dětská hlavička pobrala a pochopila.
A pak se stane něco, co hodí dítě do života až tak surově, jak bychom to my rodiče nikdy nechtěli. A dítě je najednou tak dětsky dospělé. Mozek dítěte zareaguje neuvěřitelně vyspěle, že to tak ani nechceme.
Je to kniha ze života, tak jak život běží a jaký je. A proto je tak čtivá, protože se v ní poznáváme a poznáváme i naše děti. Jejich chápání, jejich strachy, ale i naivitu, která k dětem patří.

14. července


Farma zvířatFarma zvířatG. Orwell (pseudonym)

Ani jsem netušila jak to bude smutné a bohužel také velmi nadčasové čtení. Dokonale a výstižně podáno. Až z toho jde mráz po těle.

06. července


Deset malých černouškůDeset malých černouškůAgatha Christie

Výborná detektivka. Perfektní rozklíčování. Skvěle popsané charaktery postav. Jako vždy dokonale dokonalá Agátha Christie.

05. července


Hello, Ameriko!Hello, Ameriko!J. G. Ballard (pseudonym)

Krásná pruhovaná obálka pro ČV a to je pro mě vše. Kniha si mě vůbec nezískala a jejím čtením jsem se vysloveně trápila.

28. června


PusinkaPusinkaSophie Hannah

Knihu jsem si půjčila v knihovně jen kvůli ČV. Moc se mi netrefila do mého vkusu, ale přečetla jsem ji. Nicméně jsem si v knize našla takové hezké moudro s nímž se ztotožňují: "Dělá-li člověk kariéru, stráví pět dnů v týdnu s lidmi, kteří ho obdivují a respektují - když má štěstí." "Ale, když si za životní poslání zvolíš rodinu, můžeš strávit veškerý čas s lidmi, kteří tě nejen obdivují a respektují, ale ještě tě mají rádi."

28. června


VeterinářkaVeterinářkaGillian Hick

Tato kniha se mi četla lehce a příjemně. Je psána svižným a vtipným jazykem. Smutná a vážná témata této profese vyvažují veselé a povzbudivé příhody mladé začínající veterinářky. Je to milé čtení. Knihu jsem četla díky čtenářské výzvě a musím říci, že mě bavila.

10. května


1 ...