Vera Silent
komentáře u knih
Moře potkalo oblohu
Eric Fan
Syn po knize okamžitě sáhl a chtěl ji číst, to samotné už je doporučení. Vybrala jsem ji právě proto, že je v ní málo textu, takže moje malé dítě udrží pozornost. Např pro 5lete dítě už by to bylo málo příběhu, ale zas nadruhou stranu kniha přímo vyzývá ke spontánnímu vyprávění. Holt rodič musí sám aktivovat mozkové závity a fantasii a pak to jde samo.
Krtek a čísla
Jiří Žáček
Syn má rád krtka i počítání, takže v knize se našel asi tak do 5 vteřin. Tak se mi to líbí.
Duna
Frank Herbert
(SPOILER) Skvěle vymyšlený originální svět, ale špatně napsaný, to mě neustále napadalo při čtení a přetrpěni Dune. Jak už to bývá, partner je fanoušek, rok mě přemlouval k četbě a na zfilmovani se podívám ráda - myslím, že odlehčená filmová verze s krásným hercem v hlavní roli bude super.
Zpátky ke knize: bože to bylo plné rádoby prorockych keců, které se tvarily metafyzicky. Vadilo mě ohaneni se vymyslenymi pojmy, kterých prostě bylo zbytečné moc, vadilo mě šifrování řeči, kdy všechno, co se řeklo, znamenalo něco jiného. Jak u Abercrombieho chválím, že v jeho knihách jsou přesně ty scény, po kterých jako čtenář toužím, tak tady je to naopak. Scény mezi Chani a Paulem téměř nejsou, dítě je pokaždé jen zmíněné a tudíž i má emocionální odezva byla minimální. Zato některé zmatené úvahy o ničem, zdrogovane blouzněni či hrabání se v pisku, toho je tu dost.
Poslední 3 kapitoly byly hodně badass a konečně jsem knihu nemohla odložit, ale to se bavíme až o posledních 100 stránkách téhle bichle. Další díly už vysloveně číst nechci, hlavně proto, že už je mi předem jasné, jak autor zametá se svými postavami a navíc se to blbě čte.
Dobrý den, dobrou noc
Jiří Žáček
Hezký soubor, ale syn je na něj ještě malý. Je tu moc textu na málo obrázků a většina básniček je velice abstraktních - nerozumí jim, tak se mu nelibi. Zkusíme knížku znova tak za 2-3 roky.
Hrdina věků
Brandon Sanderson
Nejlepším dílem série je za mě rozhodně ten první.
S posledním dílem jsem měla několik problemu: Prostředek se táhl tolik, že jsem knihu na několik dní odložila a musela jsem se k ní zpátky dokopat. Děj je roztříštěný do 5 různých dějišť - Elend a armáda, Vin a Ruin, Spook a spol, kandra TenSoon, Marsh - to je prostě už moc, věčně prehopsavat mezi postavami a jejich vlastními epizodami. Kandra má málo prostoru a přitom je to tak zajímavá postava. Postavy, které se furt jenom lituji, mají až moc prostoru, už to bylo frustrující číst. Vztah Vin a Elenda je v 3 hrozně sterilní. Zase mi seňor Sanderson zmasakroval oblíbenou postavu, to je prostě k vzteku.
Ale konec je fakt dobrý, když už se k němu člověk dokope. Tím myslím fakt posledních 150 stran téhle bichle. Nečekala jsem, že mě to znova tak chytí a vše bylo zdůvodněné perfektně. Epilog byl velice uspokojující číst, opravdu krásné.
Mája a ohnivý lišáček
Udo Weigelt
Ilustrace a zpracování knihy jsou nádherné, příběh samotný nás bohužel moc nezaujal. Je takový nezazivny a hlavně konec nemá žádnou pointu.
Ve městě
Miroslav Růžek
Ilustrace nemusí být styl každého, ale pro děti jsou obrázky snadno rozpoznatelne a hodně se toho na obrázcích děje. Malé děti si tak s pomocí rodičů rozšiřují slovní zásobu. Synovi se knížka líbí, nutno však říci, že mu jsou 2 roky. Pro pětiletého by byla už moc jednoduchá.
Třináctkrát proto
Jay Asher
Hej to bylo celkem dobré (hodnotím anglicky originál a ten rozhodně nevyzniva řečově stupidní). Kniha mě chytla a přečetla se rychle.
To ovšem neznamená, že bych se s Hannah ztotožnila. Její reakce byla opravdu přehnaná - děvče, vždyť tys byla oblíbená, si představ, jaké to je být neoblibeny nebo dokonce zažít ve škole otevřenou a nepřátelskou šikanu, to je jiný kalibr a taky jsme se nezabili ba dokonce ani nepřišli na takovou myšlenku. Nadruhou stranu je ale realistické, že někomu prostě stačí min, někdo není automaticky šťastný jenom pro svou krásu a oblíbenost a někdo prostě trpí depresemi bez ohledu na důvod. Je sice pěkné obvinit děcka z toho, že tě k tomu dohnaly, ovšem ty některým z nich v rámci tvého poučení taky možná trvale narušís život. Jak je vidět, kniha opravdu umí vyprovokovat mnohé myšlenky. A už jen kvůli tomu se vyplatí ji precist...
Krtek a malí pomocníci
Jiří Žáček
Mě se knížka líbí asi víc než synovi, u toho vítězí větší a souvisle krktovy příběhy.
Bleška a veška
Jan Werich
Skvěle rymovane a vtipné vyprávění s velice zvláštním obsahem a hrdiny.
Liščí děti
Paul Tobin
Me pribeh celkem i bavil, i kdyz to vecne chytraceni Geralta (je to jen iluze hosi) a vzapeti prihlouple hupsnuti vedlejsich postav do baziny bylo trosku na palici. Zvlaste, kdyz se stejna iluze dokonce i opakovala... nojono. Liščice byla fajn.
Krtek ve městě
J. A. Novotný
(SPOILER) Tož ten příběh je vlastně politovanihodny. Zvířátkům zničí les, postaví město a jako odškodnění je zavřou do paneláku s koši žrádla. Naštěstí to dopadne relativně dobře ve stylu hobita - přiletí orl.. Ne pardon labutě.
Tož detickam se touto cestou zprostředkuje pár méně libivych vlastností lidstva. Obrázky a text samozřejmě super.
Lži Lockeho Lamory
Scott Lynch
Konečně jsem našla knihu, která mě chytla a odmítla pustit. Konečně jsem zase hltala stránky a přemýšlela o příběhu, I když jsem zrovna nečetla.
Opěvovat jde mnohé : svět příběhu, který připomíná naše vlastní 17.stoleti, ale vyvíjí se jiným směrem - má magii, alchymii na fantasticky vyspělé úrovni, žádné pistole ale zato kuše a alchymisticke bomby. Ženy mají v tomto světě rovnoprávnost - vedou obchody, jsou bojovnice, spionky, knezky, dělnice, mafianky, zkratka jsou zastoupeny všude. Také je svět poset tajemnymi artefakty vymřele civilizace, která byla vyspělejší než lidé. Cenou tohoto nádherného vykreslení světa je sice dost vysvetlujicich pasáží, ale mě bavily.
Hrdinové mají také skvělé charaktery. Každý je osobitý, sympatický, má své chyby, ale i svůj talent. Locke není žádný bojovník či superhrdina, ale je velmi inteligentní a to se dobře čte. Avšak hraje značně nebezpečnou hru a ta když se posere, tak jsou následky brutální. Jsou tu krutá zranění a občas někdo zařve, takže jako čtenář nikdy nevím, co čekat. Ano, i nějaká ta slza ukapla. Pár badass momentů tu taky je.
Jako poslední bonus vidím to, že kniha sice patří do série s celkovou pointou a příběhem Lockeho, ale zároveň má ukončeny dej a co jsem slyšela, tak další díly výpravi o novém dobrodružství, které je opět zakončené. Díky za to, protože další díly vychází ztuha (stejně pomalu jako tehdy díly Hry o trůnu, s odstupem několika let) a to čtu v originále a mám tedy o jeden díl navíc k dispozici než český čtenář. Jen aby Lynch nedopadl jako George R R Martin, ten chce/chtěl taky 7 dílů...
Prchající kůň
Martin Walser
Tohle je hodně zvláštní novela. Přiznám se, že jsem se do čtení musela docela nutit a první 2/3 si říkala, proč tohle dílo vůbec existuje. Až poslední část mě překvapila, navrsila na sebe několik nečekaných zvratů a donutila k zamyšlení.
Je to holt o dvou typcich, kteří mají oba krizi středního věku a řeší ji úplně rozdílným způsobem. Jeden se rozhodne smířit s nudnou práci a rezignovat na sex, aby došel klidu. Druhý se vším sekne, opustí ženu a děti, da výpověď, ožení se s mladší partnerkou, žene se za slávou a úspěchem, ovšem nervy má zase na dranc. Šťastný a spokojený není ani jeden.
Ženské postavy byly zmanipulovaní chudáci. Chlapi bez nich nemohli žít, ale zároveň musely furt dělat, co chlap vyžadoval. Feministkam knihu nelze doporučit.
Da Vinciho kód
Dan Brown
Vetsinou mam radsi knihu nez film, ale tady u me jednoznacne vitezi filmove spracovani s uzasnym soundtrackem a zkracenym dejem. Na knize me nejvice stvalo rozcuckovani do petistrankovych kapitol. Co deset minut postavy to kapitola, hrozne me to stvalo. Styl psani Dana Browna me uz u druhe knihy proste neoslovil, a pritom me jeho navrhy pribehu pritahuji (proto jim opakovane davam sanci i pres me zklamani), ale Brownovo vypravecske provedeni se mi proste nelibi. Scenarista filmu rozhodne prepracoval pribeh k lepsimu.
Hvezdicku pridavam jen za konec pribehu, ktery se mi v knize libil o neco vice nez ve filmu. V tom kontextu mi chovani Jacquesa Saunièra davalo vetsi smysl. Take rozhovor Bezu Facheho s Aringarosou v nemocnici krasne dokreslil Facheho postavu. U vseho ostatniho preferuji filmovou verzi vcetne ztvarneni Langdona (come on, Browne, musi tvuj hlavni hrdina byt opravdu kanec stylu Jamese Bonda, po kterem kazda kost leti, boooze...)
Galantní lest
George Farquhar
Pribeh me popravde pozitivne prekvapil a prekonal me (nulove) ocekavani. Bylo to docela vtipne a dostatecne nepredvidatelne. V divadle bych podobnou hru videla rada, navic s dobovymi kostymi.
Neuvěřitelný a tklivý příběh o bezelstné Eréndiře a její ukrutné babičce
Gabriel García Márquez
Márquezovi romany mam moc rada, ale povidky me zatim moc neohromily. Nectou se spatne, ale maji pro me malou pritazlivost a taky evidentne nejsem fanynka absurdismu a z magickeho realismu jsem uz cetla i lepsi veci. Tak se mi zda, ze Marquez v techto povidkach predevsim testoval hranice spisovatelstvi.
Vzestup Endymionu 2
Dan Simmons
Závěr této Sci-fi ságy byl o trochu lepší než většina předešlé části Vzestupu Endymionu, ale konec se mi bohužel nelíbil. Byl předvídatelný, hrůzný a dovětek posledních stránek až moc zdlouhavý. Škoda, že z Raula byla vytvořena taková nablblá postava a že mě motivy Aneina počínání evidentně inspirované křesťanstvím fakt nenadchly. Možná ještě přetrvává šok z hrozné kvality Vzestupu Endymionu 1, který tento díl nezachranil. Čtenářský zážitek pořád zůstává světelné roky za prvními 3 díly kantosu. Jak se to po třech tak skvělých dílech mohlo Simmonsovi stát?
Píseň o lásce a smrti korneta Kryštofa Rilka
Rainer Maria Rilke
Rilke je skvely basnik. Jeho rec je nadherna a zpevna, impresionisticka basen chytne za srdce a uz ji nedate z rukou. Vzdy kdyz uz chci rezignovat s tim, ze poezie proste neni pro me, staci si precist neco od Rilkeho.
Až budou viset
Joe Abercrombie
Holy c*w, toto byl dost intenzivni zazitek. Bavily me vsechny tri dejove linky, ktere byly srovnatelne napinave a se zajimavymi zvraty. Doslo na masivni epicke bitvy, doslo na sex, doslo presne na ty sceny, po kterych jsem touzila a dost me tesi, ze autor ma stejny vkus. Dokonce jsem parkrat i zavrcela na lidi, kteri se ve vlastni naivite a nevedomosti pokusili na me behem cteni promluvit, coz se za poslednich 15 let urcite nestalo.
Jedine, co me potencialne trosku stvalo, je kdyz ma oblibena dejova linka ma dalsi kapitolu az po 100 strankach. To boli (prvni 15 minut, nez se clovek zase zacte do jine). Na me to funguje trochu rozporuplne - casto pak preskakuji k dane kapitole, ctu to dopredu, samozrejme vyctu nejaky zasadni spoiler, ktery jsem se mela dozvedet az pozdeji, pak se vracim zpatky a v konecnem dusledku ctu nektere casti knihy 2x-3x. Bavi me to stejne, ale toz trochu schizofrenni a casove neusporny vedlejsi ucinek. Ale co uz, byla to jizda!