tulipi komentáře u knih

Krásné čtení o nelehkém životě obyvatel jedné odlehlé vesnice v průběhu časů. Takový Gabriel Garcia Marquez na arménský způsob. Krásně napsaná kniha, moc hezky se čte.
Těším se, až se mi dostane do ruky další titul autorky.

Moc hezky napsaná kniha o tom, jak pan Desenský se psy začínal, "vyrůstal", učil se s nimi pracovat, rozumět jim, žít s nimi...
První polovina knihy je o něm a jeho práci, druhá polovina se zabývá konkrétními dotazy jiných pejskařů.
Četlo se hezky, spousta zajímavých myšlenek, rad.

Poslechnuto jako audiokniha na ČRo (natočeno: 2013; čte: Dana Černá).
Osobním bonusem byla skutečnost, že se děj odehrává v reáliích, které znám...

Poslouchala jsem jako audioknihu; zvláštní.
Naprosto souzním s Maky78 - u tištěné / papírové verze bych do konce zaručeně nevydržela.

Sympatické povídky ze života, veselejší i smutnější, inu, jako život sám.
Čtení na kdykoli, žánr ideální na dobu, kdy nemáte dostatek času nebo chuti na obsahově rozsáhlejší a náročnější text. Přečtete jednu, dvě a buď čtete dál, nebo odložíte na později, až zase bude moct či chtít pokračovat...
Za mne příjemné překvapení.

Poslechnuto jako audiokniha.
Přesto, že kniha popisuje těžkou dobu a neveselý osud hlavní hrdinky násilně přesunuté z domova do pracovního tábora na Sibiř, poslouchala se mi kniha dobře. Jestli bych stejně snadno vydržela u knihy v její tištěné podobě, si nejsem úplně jistá...

Poslechnuto jako audiokniha na Českém rozhlase, těším se, až bude čas na pokračování - v jakékoli podobě...

Úžasné, kolik síly a hloubky je v sobě schopen skrýt tak krátký text/příběh...

Viděla jsem film - 1991, přečetla jsem knihu - 1992 a nyní - 2023, po letech, jsem si příběh připomněla díky Českému rozhlasu v audio verzi; jako mnozí další tady :o)

Pěkné čtení o módě a životě v Paříži těsně před i v průběhu 2. světové války; o lásce, rivalitě, touze uspět, ale také o boji o vlastní osobnost i přežití v pravém i přeneseném slova smyslu...
O módních ikonách - pozapomenuté Else Schiaparelli i známější Coco Chanel vypráví třetí žena, která do Paříže přijede navštívit svého bratra.
Úžasné detailní popisy módy, které podpoří vaši fantazii a rozehrají příběh barevností, hravostí a atmosférou večírků pařížské smetánky té doby (máte chuť namíchat si drink a "hodit" na sebe něco chic ;o)
Doporučuji na léto, byť válečné téma, které je součástí příběhu, se jako úplně letní nejeví.

Četla jsem dlouho, nemohla se začíst, zkoušela znovu a znovu. Dostala jsem se asi do půlky a dál mi to prostě nešlo. Po ještě několika pokusech jsem odložila (nerada) nedočtené. Možná někdy časem...

Kniha plná moudrých postřehů, životních zkušeností, rozumného, ale zároveň tvůrčího pohledu na svět a všeobecného nadhledu. Forma knížky je velmi příjemná, moc se mi líbila. Četla se mi pěkně, lehce, byť témata v ní zmíněná svým zaměřením vždy tak lehká nejsou - často právě naopak: komplikovaná, nelehká, odrážející problémy doby.
Osobně jsem při čtení měla neustále nejasný příjemný pocit, že je mezi řádky stále postřehnutelná linka optimismu, odhodlání, víry, naděje...

Kniha objevená kdysi, náhodou, má v naší knihovně své místo a občas, když si v ní zalistuji, dýchne na mne nostalgie.
"Konec dobrý, všechno dobré."

Příjemná, čtivá kniha o knihách a knihomolech, přátelství a naději...
Oddechové čtení, nad kterým ale můžete i přemýšlet (budete-li chtít).

Milá, relativně útlá knížka o hledání sebe sama. Příjemně plynoucí text i děj společně nabízejí drobný vhled do Japonska prostřednictvím návštěv zahrad a chrámů v Kjótu, které absolvuje hlavní hrdinka na přání svého zemřelého otce.
Kniha pohladí, vtáhne, inspiruje k zamýšlení...

Milujeme ji my, dospělí, i naše aktuálně již pubertální děti. Stále se k ní čas od času vracím(e) a nikdy nezklame. "Ublizování červánků" mne vždy pohladí po duši a spolehlivě vykouzlí úsměv na tváři. Krása, poetika, něha.
Několikrát jsem tyhle pohádky věnovala kamarádkám, když se staly babičkami...

Po Havraních kruzích se autorka pustila do další fantasy trilogie - Vardari.
Byla jsem hodně zvědavá, ale dlouho jsem se nemohla úplně začíst. Zlomilo se to až cca za polovinou knihy. Pak jsem se pro změnu nemohla odtrhnout :)

Před hodně dlouhou dobou jsem od téhož autora četla knihy Oceán moře (2001), Hrady hněvu (2003) a Hedvábí (2004). Styl psaní a způsob vyjadřování se mi hodně líbil. Hlavní postavy bývají, řekla bych, tak trochu "fantasy" (?)...
Nedávno jsem náhodou narazila na Pana Gwyna (2015) a se zvědavostí se dala do čtení. Líbila se mi i tato útlá knížka, ale pravdou je, že tento styl asi neosloví každého, pokud ale Alessandra Baricca znáte a jeho knihy se vám líbí, doporučuji.
(Hledáte-li knížku do kabelky, tedy takovou, kterou můžete pohodlně nosit stále u sebe a číst kdekoli se vám zamane, je tenhle kousek formátu cca A6 ideální.)

Kniha nemá žádnou extrémně dramatickou zápletku (byť osud Anežky v mnohém drama připomíná), přesto děj plynul příjemně, kniha se mi četla dobře a vtáhla mne tak, že jsem se k ní vracela v každé volné chvilce.
Za mne velmi povedená kniha, která ty, jimž stylem "sedne", opravdu potěší.
Určitě si ani další knihu autorky nenechám ujít.

Hezké, oddechové čtení - takový "Ove" po česku.