Jíst, meditovat, milovat
kniha od: Elizabeth Gilbert
https://www.databazeknih.cz/img/books/21_/21850/bmid_jist-meditovat-milovat-VlO-21850.jpg
3.7
959
Pouť pro mladé dámy za pozemskými i duchovními rozkošemi napříč Itálií, Indií a Indonésií Úspěšná, dobře zajištěná novinářka po rozvodu s manželem a dalším nevydařeném vztahu prochází krizí, má pocit, že zklamala okolí i sebe. Rozhodne se odpoutat od všeho, čím dosud žila, opouští zaměstnání a vydává se sama na roční cestu kolem světa v naději, že pochopí, kam vlastně chce svůj další život nasměrovat. Na první zastávce v Itálii jí okouzlí italská bezprostřednost, žena pookřívá a bezstarostně vychutnává stejnou měrou nezávazné dvoření i bezkonkurenční kuchyni. Po čase odchází na čtyři měsíce do Indie, kde se v ášrámu usilovně pokouší prostřednictvím meditací najít cestu do vlastního nitra a ne vždy se jí to úplně daří. Hrdinčina cesta končí v Indonésii, kde se stane na ostrově Bali žačkou místního šamana. Nakonec, obohacena setkáním s odlišnými kulturami si postupně vyjasňuje vlastní představy i cíle a své cestování uzavírá s pocitem, že nyní již dokáže uvést svůj život do rovnováhy a stanovit jeho základní hodnoty.... celý text
Literatura světová , Romány , Pro ženy
Vydáno: 2007 , Metafora
Originální název:
Eat, Pray, Love: One Woman's Search for Everything Across Italy, India and Indonesia , 2006
více info...
Komentáře (234)
Komentáře 234 Recenze 10
Od shlédnutí filmu jsem si chtěla přečíst, protože film mne zaujal námětem, né ta zpracováním. Ale kniha se mi moc líbila, zejména část na Bali. Takový trochu zakuklený cestopis. Čte se dobře, spirituality tak akorát, vždycky obdivuji osoby, které se dokáží sbalit, nechat vše za sebou a jedou do neznáma...
Trvalo mi se tím prokousat. Psané to bylo sice hezky, ale na mě tam bylo spirituálna až moc. Nejvíce se mi asi líbila poslední část na Bali, ale i tak se přiznám, že jsem se těšila, až knihu dočtu. Celkem ráda bych se ale podívala na filmové zpracování.
Díky ČV jsem si mohla tuto knihu znovu přečíst.
Miluju jí, miluju jí stejně, jako když jsem jí četla poprvé. Je to tak inspirující, tak příjemné čtení na zpříjemnění propršených, nebo dovolenkových dnů. Mám z toho vždy krásný pocit a vždy si z knihy vezmu něco nového.
(SPOILER)
Chm. Mám z toho takové všelijaké pocity. Je to kniha o životě jedné ženy a jejich útrap a chvil radosti, proto vím, že kritika knihy částečně vyzní jako kritika života té ženy. Asi jsem byla hodně ovlivněna filmem, který jsem viděla coby skoro čerstvou novinku. Tak nějak mě nenadchla Julia Roberts, protože ji jako herečku moc nemusím, a Chavier Bardem coby milovník mi taky značně nesedl. Takže uteklo něco přes desetiletí a já se vrhla na knihu, že to zkusím (a shodou náhod jsem četla jinou, ve které byl odkaz na tuto).
Na knize se mi líbil ten začátek, uvedení do života a proč vznikla ta kniha, rozdělení do tří kapitol dle přesunů hlavní postavy a podkapitol dělenou dle korálků. Od těchto příběhů se mi líbí, jak čtenář do děje spadne. Asi je i trochu podstatné, aby i on v životě "tam byl", takže pokud vám v životě nic nezlomilo srdce, asi to úplně nepochopíte. Taky jsem se ráda v čase vrátila do počátečních let nového tisíciletí. Příběh byl zajímavý i s ohledem na historické události. Paradoxně se mi nejvíc líbila poslední část v Indonésii, ale čím dále jsem v příběhu byla, tím se mi přestával líbit.
Jenže ... Kolik lidí se zlomeným srdcem, ležící na dně, dostanou štědrý finanční obnos a příslib napsat knihu z cesty, aby se vydal na roční pouť. Celkem mě tam i štvalo, že se neřeší v knize finance, očkování, průjmy a jiné zažívací problémy, strach cestovat sama, ... Našla bych spousty témat. Takhle to jen vyznělo, že tradá - všude líp než tam, kde právě jsem. A taktéž mi připadala hlavní postava - všude jinde je tráva zelenější. Tak nějak jsem se pídila po tom jejím životě dále a, nezlobte se, ale připadá mi, jako by stále nenašla své místo. V celé knize hledala jen berličky - o koho nebo o co se opřít (slovo má guru mi lezlo krkem) - meditace, guru, šaman sem a šaman tam, léčitelka, Felipe (ten drahoušek byl vykreslen snad ještě hůř než ve filmu; vasektomie? fajn, a co takhle pohlavně přenosné choroby?!). Je fajn se zastavit od toho dění venku a vytvořit si kolem sebe bublinu, kam se uchýlit, když je toho prostě moc. Ale v tak zoufalém a upnutém chtění to nemůže přece jít.
V knize byly taky zmínky o znameních, ale pak chyba - místo narození červen místo červenec (bylo by fajn, kdyby to někdo kontroloval). Co se týkalo použitých falešných jmen v příběhu - jak to teda bylo se jmény Balijců? Ty čtyři jména byla tedy taky vymyšlená? A co pak lidé, kterým se děkuje v závěru knihy za finanční přispění na stavbu hotelu (prohnaná Wajan ji pěkně tahala za fusekli) - také falešná?
Po pravdě nevím, jak na to nahlížet, jestli na cestopis nebo na životopis. Možná to první se mi líbí víc než to druhé. S radostí bych přála štěstí tak, jak ho nalezla, ale asi to pro ni nebylo ono.
Tahle kniha není rozhodně pro každého, a proto pak ty negativní recenze. Doporučuji ji jedině těm, co mají blízko k duchovnímu životu a zajímají se o seberozvoj. Ostatním bude asi k ničemu. Pro mě to byla knížka plná inspirujících myšlenek, lidí a zkušeností. Navštívení každé země bylo něčím zajímavým a obohacujícím. Mě však nejvíce přitahovala část v Indii, kde je poznat největší osobní rozvoj autorky. Každé její vyprávění bylo něčím důležité a rozhodně nenudilo. Mě to donutilo více se zamyslet nad aktuálním životem a začít se plně věnovat sama sobě.
Nic moc...
asi nebudu cílovka, je to spíše pro střední věk-odhaduji
Cestování mě baví, ale cestopis v beletrii už nemá takové kouzlo.
Četla jsem dlouho, nemohla se začíst, zkoušela znovu a znovu. Dostala jsem se asi do půlky a dál mi to prostě nešlo. Po ještě několika pokusech jsem odložila (nerada) nedočtené. Možná někdy časem...
Asi jsem měla velké očekávání, celkově na mě kniha působila zdlouhavě, četla se obtížněji, ale i tak se nemůžu zbavit pocitu, že jsem ráda za její přečtení. Mé vnitřní já se nějak záhadně zklidnilo.
Ještě pro porovnání jsem zvědavá na filmové zpracování.
Dlouho ve mně žádná kniha nevyvolala tak moc rozporuplné pocity jako tahle.
Kniha má tři části
Itálie - na tuhle část jsem se moc těšila, protože Itálii miluju. Bohužel to bylo trošku zklamání, jelikož větší část zde autorka věnuje své minulosti a většinou až přehnanému nimrání se ve svých problémech
Indie - jelikož jsem člověk, který není příliš duchovně založen, byla pro mě tato část velmi náročná a těžko se mi jí prokousávalo. Na jednu stranu některé informace byly zajímavé, ale na druhou stranu tam bylo také mnoho autorčiných pocitů a abstraktního myšlení.
Indonésie - tato část byla skvělá! Moc se mi líbil náhled do Indonéské kultury. Tady byla kniha konečně nabita pozitivní energií
V konečném shrnutí to byla těžká kniha, kterou jsem se prokousávala velmi těžce, ale nakonec jsem velmi ráda, že jsem se k ní dostala a přečetla si ji.
Tak ako tento film môžem pozerať neustále dokola, tak aj čítať túto knihu. Veľmi obohacujúce. A spätne si uvedomujem, že som ju zrejme prvýkrát čítala v "správnom čase", lebo niektoré analýzy a myšlienky mi veľmi pomohli "v reálnom svete". Bolo to ako dialóg s Liz :) :D
Jednu hvězdu srážím za prostřední část knihy (Indie)....to se fakt nedalo....ale začátek a konec (Itálie a Indonesie) se mi opravdu líbil. Je pravda, že autorka se opravdu hodně, hodně zaobírá různými náboženství a svými problémy ale dá se to pochopit a hlavně to krásně spojuje všechny části knihy ;)
Nič moc. Asi som mala príliš veľké očakávania. Nenaplnili sa. Miestami mi to prišlo príliš rozťahané a také nemastné-neslané, občas dokonca až neskutočne nudné. Videla som aj film - hoci by som ani ten neohodnotila plným počtom hviezd, možno tiež len troma, aspoň človek jeho pozeraním zabil len dve hodiny, takže mu ten čas nebolo až tak ľúto.
Tento autobiografický román pre ženy je mojou prvou prečítanou knihou od autorky. Ako sa uvádza už v anotácii, kniha je rozdelená na tri časti: Taliansko, India a Indonézia, ktoré obsahujú presne 36 príbehov. Prvú časť som zhltla ako malinu, páčilo sa mi hlavne rozprávanie v prvej osobe, krátke kapitoly a príjemný, jednoduchý a bezprostredný štýl autorkinho písania, ktorý bol navyše aj dobre a ľahko čitateľný. Na druhú stranu, do čítania druhej časti som sa miestami musela nútiť, ale tretia časť sa mi čítala už oveľa lepšie. Páčilo sa mi, ako autorka knihu napísala s ľahkosťou a nevtieravým humorom a ponúkla mi aj niekoľko hĺbavých myšlienok. Tak krásne a detailne opísala atmosféru Talianska, Indie aj Indonézie, svojim štýlom písania ma autorka dokázala vtiahnuť do deja, dokázala som sa vcítiť do jej situácie, prežiť s ňou každý pocit, myšlienku (okrem druhej časti, keďže hľadanie zbožnosti nie je moja parketa). Vďaka tejto knihe som si nielen oddýchla a zasmiala sa, ale zamyslela som sa aj nad mnohými vecami, ktoré by mohli zmeniť môj pohľad na život. Túto knihu odporúčam všetkým čitateľom, ktorí chcú prežiť príjemný a oddychový príbeh a ktorí Vám okrem toho aj vyčarí úsmev na tvári.
Trochu zdlouhavé rachání ve stále stejných pocitech - vztahy, mit děti nemít děti, atd. Toho jidla v Italii zas tak moc popsano nebylo. Libila se mi Indie a kamarád z Texasu. A Indonesie... cestování s románkem navrch a spousta prima přátel...bylo to už trichu dlouhé. Občas zajímavé myšlenky.
Asi nejsem typická cílovka, ta postava mě prostě nebavila. A když vás nebaví hlavní protagonistka, její přemítání o víře a životě vás už tuplem nenadchne. Knížku jsem dostala, bohužel jsem ji poslala zase dál…
Kdyby šlo dát dvě a půl hvězdy, tak bych dala dvě a půl. Ze všech tří příběhů mě nejvíce bavila Indonésie, protože tam se konečně něco děje. Konečně už totiž Liz nemluvila jen o bohu a o tom jak je nešťastná a osamělá. Konečně si začínala užívat života a to mě bavilo. Chápu, že k tomu nejdřív musela postupně dojít a nebýt její pouti za sebepoznáním a za poznáním boha, tak by k tomu asi nedošla, ale na můj vkus si až moc na všechno stěžovala. A to mě nebavilo. Neustále omílala své problémy dokola. Je tam pár myšlenek, které se mi líbily a nad kterými jsem se pozastavila a zamyslela se. Ale tady musím říct, že film je daleko lepší.
Kniha se četla vcelku jedním dechem ... nebylo to špatné čtení ... děj měla ... jen pro mě to asi nebyl přímo šálek kávy ...
U téhle knihy jsem docela rozpačitá v hodnocení. Byly tam zajímavé pasáže, ze e kterých se člověk i poučí, ale většinou mi to přišlo jako změť dlouhosáhle popisovaných příhod a psychických stavů věčně nevyrovnané Liz. Nejvíce se m iasi líbila část Indie, ale až ta druhá polovina a pak část Indonésie. Bylo zajímavé sledovat v průběhu čtení změny v povaze Liz. Ale spíš jsem se knihou protrápila.
No, asi jsem byla míň unešená, než jsem čekala... víc se mi líbí její knížka Velké kouzlo...
Upřímně napsaná kniha o hledání svého místa na světě, do které člověk musí dorůst a alespoň částečně sdílet hodnoty autorky. Přestože se Elizabeth Gilbertová ocitla v těžké a nezáviděníhodné životní situaci, popisuje vše s upřímným humorem a nebojí se jít ven se svými problémy a pochybnostmi, které ji často přemáhají. Právě otevřenost, se kterou autorka mluví o depresi, nenaplněnosti, zlomeném srdci i rozhodnutí nestát se matkou, je velkou kvalitou knihy. A věřím, že její cesta může být pro mnoho žen inspirující.
Nevím, jestli to bylo tím, že jsem měla od knížky už nějaká očekávání, ale musím říct, že to bylo zklamání. Bavily mě zážitky z cestování, jaké tam navázala přátelské vztahy, občas se i objevily zajímavé myšlenky, které vás donutí přemýšlet a možná i trochu zpochybňovat, ale nemohla jsem se začíst do děje a knížku dočetla spíše kvůli tomu, že nemám ráda, odcházet od nedočtené knihy. Za mě je to jeden z hodně mála případů, kdy je filmová verze lepší než kniha.
V knize jsem našla spoustu myšlenek, které mne zaujaly a nad kterými jsem se pak mohla zamyslet. Jinak to pro mne byl exkurz do cizí hlavy a cizích problémů, což mne moc neuchvatilo. Některé části šly zdlouhavé.
Je zajímavé číst komentáře a hodnocení zde, jako kdybychom každý četli jinou knihu :D.
Viděla jsem i film, nevím, jestli jsem nejdříve četla knihu, nebo naopak, a kniha s filmem se mi hezky spojily.
Třeba příběh o sbírce na dům na Bali (který si z filmu nepamatuji), nebo popis Lizy vnitřního boje na začátku knihy, anebo podrobnosti setkání se šamanem, její užívání si života v Itálii...
Prostě každý si své štěstí definujeme a hledáme sami.
Pro mě kniha i film hezké a inspirativní.
Bohužel tohle mě už od začátku nebavilo, možná jsem tomu měla dát ještě pár stran šanci, ale...zatím ne, odkládám na neurčito.
Je tak trochu přeslazený blábol :) ale i tak se mi kniha líbila a ráda si ji přečtu znovu. Nic náročného, čte se dobře.
Mám z knihy rozporuplné pocity.... Někdy jsem Liz úplně chápala a cítila s ní, jindy jsem byla úplně mimo.... " Itálie a Bali úplně skvělé čtení, Indií jsem se těžce prokousavala, ale to je tím, že duchovno a jóga nejsou moje parketa. Nicméně určitě to čtenáře obohatí. Koukla jsem i na film, libil se mi, kniha ale trošku víc jak film.
Našla jsem si v knize odpovědi, které mi film nedal. Miluji tento příběh. Je odvážný a cením si spisovatelčiny síly.
Štítky knihy
láska meditace cestování rozvoj osobnosti, osobní rozvoj
Autorovy další knížky
| 2007 |  Jíst, meditovat, milovat |
| 2014 |  Podpis všech věcí |
| 2016 | Velké kouzlo |
| 2011 | V dobrém i ve zlém |
| 2021 | Město dívek |
Kniha Jíst, meditovat, milovat je v
| Právě čtených | 42x |
| Přečtených | 1 455x |
| Čtenářské výzvě | 230x |
| Doporučených | 72x |
| Knihotéce | 456x |
| Chystám se číst | 398x |
| Chci si koupit | 72x |
| dalších seznamech | 13x |