TomTomis komentáře u knih
Konečně jsem si přečetl po x dílech i ten první, ledacos se mi jako puzzle začalo skládat dohromady.
Komiks čtu jen jako oddech. A tohle je takové... No pěkné, ale v zásadě asi zapomenutelné. Prostě pobavení se příběhem, zápletkou... , ale víc mi to asi nedalo.
Kupodivu se mi kniha jako celek líbila. Úspornost vyprávění. Vše směřuje k finále, které překvapí. Konec ve mně zanechal poněkud trpkou příchuť. Autorka krásně ukázala , jak někdy s některými věcmi bojujeme kus života... A když se ohlédneme, mnohdy si říkáme, že tohle bylo tak zbytečné...
Tak tohle bylo těžší čtení. Některé věty se táhnou jak med. A jejich význam je občas docela komplikovaný. Příběh se mi místy zdál neuvěřitelný a motivy hlavního hrdiny poněkud nepřesvědčivé. Ale to nemohu posoudit. Nežil jsem v době, o které Nabokov vypráví. Opravdu hrdina? Otázka, kterou jsem si po dočtení kladl a odpověď tak nějak nenašel...
Musím říci, že s autorem mívám občas problémy. Jazykově je kniha vytříbená, líbila se mi. Jednotlivé linie se mi ale zdály zvláštně propojené. Váhal jsem, jaký příběh se mi vlastně líbil víc. Kloním se k tom u starověkému, i když...
Postavy mi nebyly zrovna sympatické, místy se mi text četl hůř a říkal jsem si, co zase má být tohle. Kniha si zaslouží pozorné čtení, jinak občas něco unikne...
I tato kniha od autora mě bavila. Líbilo se mi, jak si pohrává se čtenářem, jak buduje vztahy mezi postavami. Četlo se jedním dechem. Prima odpočinková knížka, která si ovšem klade i důležité otázky života. Myslím, že neurazí ani staršího čtenáře.
I s odstupem od přečtení mi kniha přijde skvělá. Příběh , záhada, hádanka vražd, mezilidské vztahy. Co víc si přát od knihy pro mládež. Napsáno s citem. Četlo se jedním dechem.
Další komiks. Musím si v knihovně půjčit další. Asi si tuhle sérii ale popořadě nepřečtu:) Takže občas se mi to v hlavě skládá jak puzzle, než se tak nějak vše projasní...U tohohle dílu mi chybělo dost neukončených věcí, ale co bych čekal u komiksu, co vychází na pokračování...
Útlá knížka, co jsem si přinesl z knihovny... Přečteno rychle. Knížka dovede dojmout. Citlivé vyjádření o pomalém odchodu člověka. O tom, jak je to těžké, když někdo odchází dřív než jeho tělo...
To byla jízda. Ke konci možná trochu uspěchaná, místy možná jsem všechno nepobral já. I tak vytvoření tohohle zajímavého světa zaujalo. Mám pocit, že Sanderson zatím všude vytváří zajímavé styly magie. Po Mistbornu- Finální říši a rozečteném Vyjednávači si říkám, že přece nejde vymýšlet pro každou knihu nový a nový magický svět a pravidla toho, jak co funguje. Uvidíme, jak mi Sanderson bude vyhovovat dál. Prozatím jsem spokojen. Autor s velkou fantazií.
Letos můj pátý Sanderson. Pomalu se jeho dílem prodírám, čeká mě toho ještě mnoho. Císařova duše mě okouzlila. Odvěký meč a jeho Probouzení bylo taky super. Nejvíce mě upoutala zajímavá postava z části Spousta. Postava, co má v sobě kupu lidí... Zajímavé, netradiční.
Tento komiks čtu napřeskáčku, jak si ke mně díly hledají cestu podle toho, který objevím v knihovně. Každý příběh si tak nějak užívám. I když musím říci, že na obrazové sdělení si stále musím zvykat. Je to jiné, než když čtu nějaký román... I tak je tohle svět, co dovede zaujmout...
Kniha mi dala aspoň trochu náhled do meditace, do bdělé pozornosti. Knihou by člověk měl listovat častěji a hlavně některé věci praktikovat ve svém životě, aby její přečtení mělo nějaký smysl...
Knížku jsem si přečetl z nostalgie, vzpomínal jsem na dobu, kdy jsem tohohle autora četl, kdy jsem louskal detektivky jednu za druhou. Tahle nebyla špatná, ale zdlouhavá a místy nepřekvapivá. Prostě takový průměr. Opět se mi tu potvrzuje, že je blbost číst anotace. Někdy prozrazují zbytečně mnoho a kus knihy ztratí na tajemnosti...
Jazykově náročný román, výborný překlad. Obsahově jsem se ale srazil s tématem, co moc rád nemám. Drogy a experimenty hlavní postavy na sobě. Láduje se rozličnými látkami a zmítá se v jakémsi deliriu díky věcem, co zažil v dětství. Až se dostanu k dočtení druhé knihy, jsem zvědav, kam tohle vše povede. Hlavní postava si u mě moc sympatií nezískala.
Knihu jsem si užíval. Snad ne ani tak obsahem, ale tím, jak je napsána a pomalu odhaluje celou pravdu fiktivní budoucnosti. Místy běhá mráz po zádech. Některé postavy překvapí. Autor si šikovně zahrává se čtenářem. Vše nazíráme pohledem vypravěčky, která nás zavádí do svého dětství a pomalu poodhaluje podstatu života svého i svých přátel.
Moje první a asi i poslední manga. Kupovat si to nechci a v knihovně jsem je myslím ještě neviděl. Nakouknutí do jiného stylu komiksů. Děj jako takový mi přišel zjednodušený a nijak mě nic nepřekvapilo. Zůstanu u klasicky psané literatury...
Musím říci, že tohle byla jízda. Na knihu jsem se těšil a nezklamala mě. Je plná ilustrací. A neustále se tu opakuje věta, že o mnoha věcech nemůžeme vědět. Hromada osobností. Vším prochází linie příběhu muže v červeném kabátě. Na pozadí zkoumání dekadence. Autorova touha se dobrat nějakých pravd o životě vybraných jedinců a kruté uvědomění si, že to prostě nejde. Tato kniha nebude pro každého čtenáře. Myslím, že ti, co hledají v knihách akci, děj atd. si s knihou rozumět nebudou...
Pro mě zajímavý ponor do doby dávné, kdy hrály roli úplně jiné věci, než dnes...
Kniha shromáždila nebývalé množství studií, různých výzkumů, aby ukázala, kam může vést, když jsou zejména děti vystaveni neustálému tlaku digitálních médií. Postupuje v souladu s novými poznatky neurovědy.
Kniha místy nadbytečně opakuje, někdy by stačilo přečíst si shrnutí. I tak jsem si v knize našel hromadu podnětů k přemýšlení, podtrhl si kupu zajímavých myšlenek. Nadbytečnost opakování chápu jako autorovu snahu o to, aby člověk neopomněl, nezapomněl ... a je v tom cítit zapálení pro věc, což zastánce dig.médií asi musí štvát.
Kniha je prima vystavěný fantasy příběh s hrdinou, co dokáže zaujmout. Sledujeme jeho dospívání, hledání se ve světě a nakonec ho vidíme, jak najde sám sebe. Opouštíme ho v závěru v okamžiku, kdy to nebude mít lehké a kdy to člověka táhne k tomu přečíst si druhý díl. Místy jsem se v knize zasekl 4/5.
Dva kluci, co k sobě pomalu ale jistě nacházejí cestu. Citlivě napsané. Na dovolené se to krásně četlo. Jen z toho závěru jsem byl trochu rozčarován. Dal bych si pokračování...