Elantris

1 31. března

Bohužel už podruhé neudeřil Sanderson na mé struny. A průběh byl takřka stejný jako u prvního Mistbornu: nejprve nadšení z báječně vymyšleného světa, pak zjištění, že román má silné young adult prvky a nakonec trochu nucené dočítání pasáží o intrikování šlechty. Naštěstí v poslední desetině se kniha docela slušně rozjela, takže jsem znovu získal tempo. Ale číst si o emancipaci dvorních dam, které nejdřív vyšívají a pak je hlavní hrdinka naučí šermovat, anebo o lásce princezny ke kdysi krásnému a náhle zošklivělému princi (no samozřejmě, že zase zkrásní) a o hodném, ale přísném tatínkovi králi, tak na to už jsem opravdu trochu starý. Asi se zdá, že Sanderson není se mnou úplně kompatibilní, a přitom po Cestě Králů se mi zdálo, že by to šlo... No dám si na to příště už pozor. 60%

1 23. února

Sandersona mam rad (Mistborn!), Elantris mi ale prilis nesedl. Nanestesti jsem knihu cetl ihned po stavnatem Abercrombiem, coz mi v kombinaci s jejim mirne sosnym pojetim postav a jakousi pohadkovo-tragickou patinou, privodilo lehkou ctenarskou apatii. Snad jindy v jine nalade.

17 27.12.2018

Znáte ty pohádky o zakletých princeznách ve strašidelných hradech a statečných princích, kteří bojují proti Zlu, aby vše završila královská svatba... Tak to je ve zkratce "Elantris", akorát genderově obrácená: v roli zakletého je princ Raoden, třeskutě kladný, inteligentní a odhodlaný objevit tajemství města, kde je spolu s dalšími ubožáky uvězněn, zlepšit jejich trýznivou existenci, vrátit ztracenou lidskost. Umíněná, emancipovaná princezna Sarene zatím využívá veškerý politický um, tedy hlavně přetvářku a pletichaření, aby ubránila svou vlast (rodnou i tu novou, kam se přivdala) před dobyvačnými sousedy a jejich agresivní vírou. Ve třetí linii pak sledujeme úspěchy, minely a duševní pochody zástupce padouchů Hrathena. Časem se jejich osudy jako obvykle spojí.
Stylem je to typický Sanderson (s náběhem ke škatulce young adult): román je navzdory jednoduchosti a naivitě příjemně čtivý, trochu však zamrzí předvídatelnost - spoilerem je už samotná obálka, přímo inzerující, že princ nezůstane ošklivým zombie žabákem navěky. Přičtěme si k negativům mnoho šťastných náhod a zachránění v poslední vteřině, černobílou realitu - hrdinové ze strany dobra jsou natolik urputně sympatičtí správňáci, až z toho životem otřískaný čtenář chytá kopřivku. Takhle dokonalí, nesobečtí, morálně čistí jedinci patří jedině do tvorby pro děti. Protistrana je hotový Mordor, jedině "zlosyn" Hrathen představuje rozporuplnou postavu (díky za něj, jakkoliv má nejnudnější linii).
"Elantris" se tváří jako samostatná kniha, autor si nicméně ponechal otevřená vrátka k pokračování, příběh není kompletně dořešený. Možná bych měla zkusit vyhledat povídku "Naděje Elantris", jestli vše patřičně uzavírá.
Celkem jasně si uvědomuji, že je dost důvodů k nižšímu hodnocení, ovšem tenhle román mi poskytl jaksi milou duševní relaxaci, tudíž přivřu oko... no, zavřu obě oči a udělím čtvrtou hvězdu s notně odřenými cípy.

4 21.12.2018

Fantasy literaturu čtu hlavně kvůli všem těm rozmanitým a nádherným světům, které díky knihám mohu navštívit. V tomto ohledu mě Elantris naplnila dokonale. Vše v Brandonově světě je originální, nápadité, vše má svůj význam a vysvětlení. Krása i hrůza Elantris je popsána tak věrně, až člověk autorovi věří, že se po dlažbě tohoto města skutečně procházel a co viděl, přenesl na papír. Příběh je vyprávěn z pohledu tří postav v různém postavení, z nichž si některé oblíbíte více, než jiné. Je zřejmá snaha autora důkladně popsat politiku a složité vztahy mezi mnoha objevujícími se charaktery, zeměmi a náboženstvími, nicméně chvílemi zde nevyhnutelně dochází k jistým zjednodušením a lehkým nelogičnostem (někde jsem četl srovnání Elantris s Písní Ledu a Ohně, Brandonovo dílo je však bohužel v tomto ohledu o několik tříd níž). Tak od poloviny knihy frčí děj takovým tempem, až skoro zapomenete, že všechno, co se stane, se odehraje ani ne ve třech měsísích. Přes to všechno však kniha jako celek funguje skvěle, v Elantris se spojil fascinující svět se svou vlastní logikou a historií, uvěřitelné a neklišoidní postavy a zápletka, v níž samotný všehomír je v ohrožení, aby do sebe na konci vše zapadlo nechalo čtenáře s pocitem skvěle strávených 553 stran.

3 07.12.2018

Stále mě Sanderson čím dál víc přesvědčuje, že je ten nejlepší autor fantasy vůbec. Nechápu, že ještě se nenašel nikdo, kdo by jeho úžasné příběhy dostal na filmové plátno. Elantris se čte lehce a děj postupně graduje a ke konci ani nedýcháte a hltáte jeho slova. Děkuji, opět jsem se skvěle bavila a knížku doporučuji všem!

4 02.12.2018

Brandon Sanderson dokázal nemožné (více méně). Že jde napsat dobrá fantasy knížka bez pokračování , že existují zajímavé až neotřelé zápletky a že když člověk umí psát, je jedno kolik stran příběh bude mít, vždycky bude bavit.
Jistě možná s menší naivitou a přílišným optimismem, vypráví příběh o boji na mnoha frontách. Vážná tématika hrozící války, politických intrik a náboženských dogmat představuje jistou paralelu k našemu světu. Ale přesto zvládl zakomponovat do děje i celou řadu epizodních příběhů - vtipných, odlehčujících, někdy až kouzelných, díky kterým si kniha zvládá udržet pozornost čtenáře a oživuje méně zajímavé části. Nezdá se, že by jediná postava nebo jediná zápletka byla v knize navíc. Vše do sebe krásně a plynule zapadá.
Sanderson také zvládl vykreslit celou řadu postav a jejich charakterů z mnoha úhlů tak dobře, že si většinu nebylo možno nezamilovat. Nejzajímavější ačkoliv mnou nejneoblíbenější postavou se stal gyorn Hrathen, který byl představen jako záporná postava, ale během příběhu došlo mnohokrát k situacím, kdy jej čtenář i polituje a některé jeho činy pochopí (mnohokrát ovšem ne). Tak jako v životě má každý svou dobrou i špatnou stránku a je třeba s tím počítat.
Jediné výtky, které mám, jsou pouze drobnějšího charakteru. Dějová linka s Adienem mne překvapila a velmi zmátla. Celkově mě zaráželo množství událostí, které se během knihy odehrály, ve velmi krátkém časovém úseku, což se mi zdálo až neuvěřitelné. Na druhou stranu byly velmi záživné. A samozřejmě bych ráda věděla, jak to bylo s Kiinem doopravdy.

1 11.09.2018

Kniha je fajn, ale autor se dlouho rozepisuje o skoro az detsky pojatem politikareni a nabozenstvi. Kdyz se timhle clovek prokouse v nadeji ze se brzy dovi neco vic o Elantris a magii, najednou prisel rychly konec, "hala-bala", a bylo po vsem. Nevim, proc neprislo pokracovani. Urcite by to melo potencial...