timelady
komentáře u knih
Zoufalství
Yasmina Reza
Za mě poutavý monolog zhrzeného muže. Kniha mne díky své monologické formě vtáhla "do děje" - i když více bych hovořila o mysli člověka jak ději.
Existenciální rozpravy a myšlenky knize dodaly přesně to koření, které mám ráda.
Dlouhými naštvanými pasážemi autorka dokonale vystihla postavu hrdiny - muž znechucený životem, převážně však sám sebou. Je z nich cítit zoufalství a rezignace na svůj vlastní osud.
Ve tváři papírová jizva
Stanislav Vávra
Jedna obří strhující melancholická vlna. Parádní.
Hory jsou daleko ale my jsme tady
Dominik Zezula
Upřímně, čekala jsem víc. Knihu jsem si koupila na základě (pro mne) velice upřímných a krásných textů Zezulkovy kapely Děti mezi reprákama. Nicméně pevně věřím tomu, že se autor potřebuje v básnické sféře pouze otrkat. Tak snad za pár let s novou sbírkou!
Mléko a med
Rupi Kaur
Nějaké věci mne zaujaly, to bych lhala, kdybych tvrdila opak. Nicméně to bylo jen jedno dílko a poté několik jednotlivých řádků. Čteno v originále, jelikož dost lidí na překlad nadává... Kdyby kniha nebyla tak krátká, tak ji po chvíli odložím.
Jako miniaturky asi oukey. Nicméně do básní to má dle mého dost daleko.
Slova
Jacques Prévert
A potom jsem šel na trh s otrokyněmi
a hledal jsem tě tam
ale nenašel jsem tě
má lásko.
Kam teče krev
Miroslav Holub
Přesně něco takového jsem hledala. Poezii, od které se neodtrhnu, poezii, která mne obklopí svými verši. Poezii, které jsem součástí. Něco, co ve mně zanechá stopu.
A jenom trochu krve
na zemi
plakalo.
Krajina nad parapetem
Jan Borna
Neurazí, ale ani nenadchne. Něco mi tu chyběla, jakási jiskra. Autor sice podává obyčejné věci s nadhledem, ale na můj vkus ze špatného úhlu.
Změna myšlení
Susan A. Greenfield
Koupě této knihy a její následné přečtení bylo jedno z nejzbytečnějších věcí,co jsem dosavadně kbupli svému studiu musela udělat. Naprostá ztráta času, žádné nové informace jsem se nedozvěděla, autorka pouze shrnula veškerá známá fakta do populárně naučné publikace.
Ozvěna tenká jako vlas
František Novotný
Za mě celkem zklamání. Některé básně měly dobré pouze dva tři verše, zbytek mě ničím nezaujal.
Osobně mám radši verše volné, nicméně proti nápaditým střídavým rýmům nic nemám, naopak si velmi ráda přečtu něco originálního a nápaditého, ale autorovy rýmu vám/drahokam či arkády/zahrady k tomu mají daleko.
Rusko a virus svobody
Émile Michel Cioran
Tak tohle je ta nejvíc rudá knížka, co jsem doposud četla. A to jsem si myslela, že Marxe nic nepředčí. Dávám jednu hvězdičku za to, že moje utrpení trvalo pouhých třicet stran.
Mlčení mužů
Josef Bouček
No já nevím, ale čekala jsem něco víc. Děj dejme tomu, nicméně forma, jakou je kniha psána, je těžce proti gustu. Když už se nějaká větší začala "rozvíjet" v něco zajímavého, byla utnuta. Věty jsou až zbytečně krátké, jednoduché, místy nicneříkající.
Nahý oběd
William Seward Burroughs
Nedočetla jsem. Po půlce jsem knihu odložila, protože jsem se ztrácela v ději, myšlenky mi utíkaly jinam.
Můj život po životě
Michal Viewegh
Moje první setkání s Vieweghem. Smekám před autorovou otevřeností, dovedu si představit, že to nemuselo být úplně lehké o něčem takovém upřímně mluvit. Hledala jsem něco oddechového, to jsem u Vieweghovi formy psaní našla.
Na shledanou tam nahoře
Pierre Lemaitre
Příběh je sám o sobě poutavý, ale autorův styl je natolik...osobitý, že mi místy utíkaly myšlenky pryč a dělalo mi potíže udržet pozornost. Z toho důvodu mě některé pasáže nebavily.
Ostrov polámaných panenek
Egoni Scaar
Nápad je to dobrý, což o to, nicméně styl a forma, kterou je kniha psaná, mi připomíná moje slohové práce na základní škole. Moc mi nevyhovoval způsob, jakým autorka utnula děj v momentu, kdy se opravdu začala něco dít. Stejně tak bych i pro tuto tématiku vybrala poněkud odlišný jazyk. Místy mi připadalo, že čtu beletrii pro mládež.
Bába
Daniil Charms (p)
Ruskou literaturu vybírám velmi opatrně, neboť se ve mně díky Anně Karenině zakotvila hořká a silná averze. Jsem ráda, že se mi tato kniha dostala do ruky - absurdní scény jsou zde opravdu místy až k popukání.
Nejlepší české básně 2016
Vít Slíva
Šiktanc a Krchovský. Zbytek považuji za nezajímavý. Myslím, že světlo světa za rok 2016 poprvé spatřilo podstatně více lepších básní, než se nachází v tomto výběru.