timelady
komentáře u knih
Ještě mě nezabíjej!
Svatava Antošová
Její verše do mne vnikaly jako jehly, cítila jsem každou její strast, smutek, znechucení.
Vážná známost
Karel Šiktanc
Číst díla Šiktance je jako plout po obřím surrealistickém a snovém obláčku. Něco neskutečného.
Zlá milá
Pavel Šrut
Jak dlouho jsem čekala, než se mi Zlá milá dostane do ruky. A na některé věci se počkat opravdu vyplatí. Jedno z nejlepších básnických děl, co jsem kdy četla. Nechť je českým básníkům požehnáno!
Něžný barbar
Bohumil Hrabal
Nedočetla jsem. Mrzí mě, že to říkám, ale Bohumil Hrabal a já kamarády asi nikdy nebudeme.
Dohra
Mika Waltari
.....a já na tu severskou literaturu asi nikdy nebudu, byť i v podobě klasiky. Místy mi to přišlo absurdní, místy neucelené, nudné či netaktní.
Křehké nepřenášet
Přemysl Krejčík
Pro mne velmi milé překvapení. Silné, trefné, působivé. Velmi se mi líbí uspořádání celé sbírky a postupná gradace. Perfektní.
Nepřerušená poezie
Paul Éluard
Asi začínám propadat kouzlu a lehkosti francouzské poezie.
Manifest komunistické strany
Karl Marx
Ponechávám bez hodnocení. Beru v potaz časový horizont a to, že byla zkrátka jiná doba. Odchýlím se tedy od hodnocení myšlenky díla a přejdu k tomu, že po literární stránce je to děs. Na můj vkus místy až moc chaotické a naopak, místy mi přišlo, že je to nedodělané. Stejně tak mi přišlo úsměvné, kolikrát se v celém Manifestu objevilo slovo "buržoazní." Asi si Manifest projedu ještě jednou a za každé "buržoazní" si napíšu čárku.
Metafyzika lásky
Arthur Schopenhauer
A přesně pro ten smysl pro realitu jsem si Schopenhauera tak oblíbila.
Poezie umělého světa
Jiří Materna
Musím říct, že básně jsou vskutku impozantní, zaujaly mne. Jen je děsivé, do jaké míry je člověk nahraditelný.
1924 - Rok, který stvořil Hitlera
Peter Ross Range
Možná se ze mě stává cynik, ale u nějakých pasáží jsem se neudržela a dostala záchvat smíchu. Jen si představte Hitlera, jak nakráčí do pivovaru a zpoza svého sotva rašícího knírku zařve "taaaak hoši, teď je to tady naše!" doufaje, že to někoho bude zajímat.
Nicméně se kniha četla dobře, byla poutavě napsána a jsem ráda, že jsem se o postavě Hitlera dozvěděla něco nového.
Jako pes
Filip Topol
Jako pes je snad nejpoutavější kniha, co jsem za poslední dobu četla. Je napsána takovým způsobem, že mne děj naprosto pohltil a já spolu s Filipem flirtovala s Depresí a bojovala s Potřebou pít. Cítila jsem tíhu celého světa na svých bedrech, krátce na to se rozezněla Lacrimosa a pak nebylo už nic?
Naprostý literární skvost!
Jak se trhá srdce
Karel Šiktanc
Trhalo mi srdce, když jsem musela knihu na chvíli odložit. Tak dojemné, laskavé a bolestné verše jsem již dlouho nečetla.
Bílá nemoc
Karel Čapek
Kaji se, že jsem se k Bílé nemoci dostala až teď. Je až děsivé, jak je její příběh stále aktuální.
Kosí hnízdo
Zdeněk Drozda
A tohle se četlo tak nádherně :) Miloučké, úsměvné, naivní, ale také smutné a melancholické. Sem tam jsem si u toho vybavila Olinku z Hrdého Budžese, nejspíš to bude tím konceptem malých dětí v roli hlavních hrdinů. Škoda, že jde dát jen pět hvězdiček :)
Revisor
Nikolaj Vasiljevič Gogol
Revizora jsem četla z důvodu, abych překonala svoji averzi vůči ruské literatuře (kterou zapříčinila Anna Karenina). Tohle dílo bylo nejspíš o krok vedle, snad to příště bude lepší. Nepřišlo mi to nikterak zábavné či záživné.
Městečko, kde se zastavil čas
Bohumil Hrabal
Čtení Hrabalova Městečka bylo miloučké, každopádně mi to přišlo jako slabší odvar Oty Pavla.
Vítězný oblouk
Erich Maria Remarque (p)
Za mě zatím nejslabší kniha, kterou jsem od Remarqua četla. Iritovala mě postava Joan, která je na můj vkus až moc hysterická. Samotný děj mě začal bavit až ve chvíli, kdy byla postřelena.
Basic Czech
Zdeněk Rotrekl
Tohle mne upřímně nadchlo. Hravost a nadsázka je v každém verši, je krásné číst dílo, které si umí s českým jazykem takto pohrát :)