Tereza0107 komentáře u knih

Já nevím, jsem jediná, komu ta zápletka přišla docela přitažená za vlasy? Jakoby četlo se to dobře, o tom žádná, ale nějak mi to nenahánělo tu správnou husí kůži. Tak nevím, co u mě přesně nezafungovalo.

22 06.03.2023

Terapie láskou se mi líbila více, než jsem čekala. Knížka se čte rychle, dalo by se říci, že to je příběh vyprávěný člověkem, kterého právě propustili z psychiatrické léčebny.
Bylo zajímavé vidět, jak psychicky narušený Pat vnímá svou realitu, jak si vykládá růžné věci po svém nebo absolutně nebere na vědomí věci, které se mu do jeho reality nehodí. No nebudu lhát, byla jsem celkem napnutá, co se to vlastně v jeho manželství s Nikki ve skutečnosti stalo.
Jediné co, mě v knížce hodně otravovalo, byly ty stále dokola opakující se pasáže o fotbalu. Knížka už je takhle dost krátká a kdybych měla odečíst všechny ty Orlí hymny, skandování a tanečky, tak bychom skončili tak na 150 stránkách?

14 06.03.2023

Po Heřmánkovém údolí, které se mi moc líbilo, jsem se rozhodla sáhnou po další knížce od paní autorky a opět super. Životní příběhy a trampoty Laděny a Kamily mě rychle vtáhly, a ač často hodně hořkosladké, je to takové milé čtení. A jaké bylo moje překvapení, ona to je dokonce série tří knížek! Určitě si musím sehnat i zbývající dva díly, knížka totiž působila docela uzavřeným koncem, takže jsem zvědavá, kam bude autorka linky směřovat.

17 22.02.2023

Moje první kniha od Ruty Sepetys a musím říct, že jsem čekala něco malinko jiného. Překvapila mě asi hlavně taková určitá nekošatost a stručnost kapitol. Ale na to si člověk rychle zvykne a kdo nemá rád v knihách přehnanou popisnost, tohle bude přesně pro něj.
O historii Rumunska jsem do této chvíle netušila prakticky vůbec nic, takže to bylo hodně zajímavé, zavítat poprvé do Rumunska právě v době totalitního komunistického režimu. Ponurá atmosféra a paranoia té doby z knihy přímo sálá. Lidé bez jídla, vody, elektřiny, napíchnuté telefony, štěnice v bytech a Securitate, agenti a udavači na každém rohu.
A i v tak temné době, kdy se člověk bál i jen špitnout, jak na veřejnosti, tak i doma, lidé nepřestali doufat, bojovat nebo si šeptem vykládat protistátní vtipy. Ten sarkasmus, když si bunu s Cristianem vykládali vtipy proti režimu, mě opravdu pobavil a v knize působil takovým osvěžujícím dojmem.
Oproti tomu ta obrovská propracovanost sítě informátorů sloužících režimu, kdy byli ke spolupráci dohnáni i lidi, u kterých byste řekli, že jim můžete věřit svým životem, to je něco naprosto nepředstavitelného a děsivého. Nad tím objemem sepsaných udání, které byly shromážděny na jednu rodinu, mi úplně spadla brada. O to víc, že kniha byla psaná na základě historických rešerší a výpovědí pamětníků.

⭐️TE-ME-ŠVÁR! Po celém těle mi běhal mráz. Skandování bylo čím dál hlasitější, valilo se jako nákladní vlak. Vzmáhal se v nás pocit sounáležitosti a prostupoval davem. Rumunsko našlo svůj hlas. A my ho používali, společně.

⭐️Vidíš mě?
Mhouřím oči v přítmí,
hledám klíč
k zamčeným dveřím světa,
ztracen ve vlastním stínu
uprostřed říše strachu.

⭐️Stará ženská tvrdě spí, když v tom uslyší zaklepání na dveře.
"Kdo je tam?" zašeptá vyděšeně.
"Tady smrt", odpoví hlas.
"Tak to je dobře. Bála jsem se, že je to Securitate."

27 10.02.2023

(SPOILER) Krásná knížka, dechberoucí příběh, úžasné postavy. I když mi chvilku trvalo se začíst, hlavně tedy do linky odehrávající se v současnosti, nakonec jsem knížku přečetla jedním dechem. Příběhů z 2. světové války je sice mnoho, ale mě asi nikdy neomrzí. V tomto případě je kniha ještě ozvláštněna tím, že máme možnost ponořit se do nově vznikajícího a nelehkého světa ženských pilotek RAF.
Postavy Skye a Nicolase jsem si zamilovala a moc jsem si pro ně a jejich lásku přála o tolik šťastnější konec. Ale i tak se mi zakončení, které pro nás autorka připravila, líbilo. Holt ne všechny příběhy můžou končit happy endem, o to větší emoce pak vzbuzují.

⭐️"Zatančíš si se mnou?" zeptala se. "Ale opravdově. Tak, jak jsem s tebou vždycky toužila tancovat."
Jak tančili, jejich tváře se dotýkaly, ona na boso a v krásných šatech, on ve smokingu. A každý tanec, který si zatančili od chvíle, kdy jí bylo deset a jemu jedenáct se do tohoto okamžiku promítl a přeměnil přátelství, které vytvořili, budovali a střežili jako poklad, do čehosi krásnějšího a nebezpečnějšího, než je bouře nad cornwallským mořem.

⭐️"Mám pocit, jako by všechno od chvíle, kdy jsem před tebou udělala hvězdu, vedlo sem. Jako kdyby budoucnost čekala, až se políbíme. A teď jsme tady a v sázce je toho tolik."

⭐️Když si Nicholas přitiskl Skyeinu ruku ke tváři, Kat cítila jak všechny ty roky mizejí. Viděla tmavovlasého muže a tmavovlasou ženu na pláži, zabalené do deky, choulící se jeden druhému v náručí a na prstě ženy navlečený prsten z mořských řas. Přes písek běželi se smíchem duchové dívek, které si ti dva spolu přáli mít, a kolem nich zněl slib, jenž se jako ozvěna táhl věčností: "Není nic, co by nás mohlo zastavit."

29 07.02.2023

(SPOILER) Moc hezky napsané. Napříč tomu, že jsem dopředu věděla, jak osudy jednotlivých členů skupiny Zinc dopadnou, jsem se nemohla od poslouchání odtrhnout. Musela jsem obdivovat Pechalovu odvahu a odhodlání se Němcům nepodrobit i za cenu nelidského fyzického a psychického mučení nejen pro sebe, ale i pro svou rodinu.
Líbilo se mi, jak autor vznáší během příběhu otázky, komentáře či dedukce. Co kdyby velitel skupiny Pechal hned na začátku nezavelel k rozdělení skupiny? Zamezilo by to Gerikově zradě, kdyby neztratil psychickou oporu svých spolubojovníků? Proč se skupina rozhodla zakopat svůj shozený operační materiál na poli, místo v lese, když dva ze tří členů žili na vesnici a muselo jim být jasné, že na začátku dubna se budou pole obdělávat? Proč parašutisty při výcviku v Anglii krmili pohádkami, že je tu jejich obdržené kontakty uvítají s otevřenou náručí, jako hrdiny odboje, když realita a nálada obyčejných lidí v Protektorátu se nesla v docela jiném duchu? V té době už přeci museli mít zprávy od Silveru A. Proč zrovna skupině Zinc Anglie nechala udělat papíry s těměř nezměněnými jmény a s místem rodiště tak blízko jejich skutečnému rodišti? A tak bych mohla pokračovat dál a dál.
Kniha je vydána v roce 1968, takže je pravděpodobné, že v dnešní době jsou známy nové skutečnosti ohledně skupiny Zinc. Ale i tak si myslím, že Tři cesty k smrti jsou kvalitně napsanou literaturou faktu.

15 26.01.2023

Opět hezká detektivka tentokrát z prostředí Beskyd. Asi se budu opakovat, ale stejně jako v minulých knihách jsem měla problém zapamatovat si hustý propletenec hlavních postav. Příběh pomaleji plynoucí, hodně vnitřních monologů u postav, krásný popis přírody a lidí žijících na horských samotách.
Mám připravenou ještě jednu, v pořadí pro mě čtvrtou audioknihu Bergmanovské série, ale mám pocit, že to potřebuju proložit něčím trochu více akčnějším a méně popisným, asi mám maličko překlevisováno. Ale čtyři hvězdičky si kniha určitě zaslouží.

24 24.01.2023

To byla tak krásná kniha, doporučuju všema deseti. Moc dobře se čte, odkládala jsem ji jen s velikou nelibostí. Příběh kvůli kterému ponocujete i když víte, jak těžko se bude druhý den vstávat do práce.
Kniha je rozdělena do dvou časových rovin, kdy na střídačku přeskakujeme ze současnosti do minulosti. Jedna z mála, kdy se mi obě roviny líbily stejně. Postavy skvěle popsány s uvěřitelnými charaktery. Z Reného osobnosti mi šel opravdu až mráz po zádech a jen se zatajeným dechem jsem čekala, jak to s "Fleurs du mal" nakonec dopadne.
Komu se líbila Levandulová zahrada od L. Riley, Dívka, která spadla z nebe od S.Mawera nebo Slavík od K. Hannah, tak po Alicině síti určitě sáhněte, je skvělá.

⭐️"Co na tom záleží, jestli vás něco děsí, když nezbývá než to udělat?"

⭐️"Přitáhl obličej k mému a já cítila, jak nám mezi tvářemi protéká slza. Těžko říci, komu z nás unikla. Ale nezáleželo na tom. Nezrodila se ze zármutku, a to stačilo.

22 13.01.2023

Moje třetí kniha od paní Klevisové, poslechnuta opět jako audiokniha. S detektivem Bergmanem se tentokrát dostaneme na rybářskou dovolenou do Norska. Prostředí opět krásně vykreslené, úplně jsem tu čistou norskou přírodu měla před očima.
Asi už jsem se naladila na vlnu "klevisovských detektivek" a kniha se mi líbila - sice ne tolik jako Ostrov šedých mnichů, ale líbila. Začátek knihy je klasicky pozvolný, autorka nadhodila záhadu mladé ženy, po které se slehla zem i s jejím dítětem - sebevražda, vražda, útěk? Ale to by nebyl Josef Bergman, aby se záhadě nedostal na kobylku i během své snové dovolené.
Jsem zvědavá na další díl, který by nás měl zavést opět zpátky do Česka.

27 09.01.2023

Tuto knížku jsem si jako fanoušek Harryho Potterra nemohla nechat ujít a Ježíšek s ní k mému nadšení dorazil.
Knížka se moc hezky a rychle čte, a tak máte přečteno, než se nadějete. Každá kapitola je věnovaná jedné historce, potažmo člověku, který se stal důležitou součástí Tomova života. Místy mi to přišlo jako takové pokání/poděkování. Užívala jsem si historky z natáčení i Tomovy popisované pocity, které přicházely se stoupající slávou HP série. Maličko mě rozčiloval takový ten "sígrovský attitude", o kterém se tak často zmiňuje, ale asi to bude tím, že já jsem přesný opak - "vzorňácký attitude", tak se do jeho přístupu nedokážu tolik vžít. Už se těším, až si pustím filmy a budu sledovat zmiňované scény, za kterými teď nově budu vidět i Tomem popsané příhody.

⭐️"Impozantní byla také přítomnost Ralpha Fiennese. Nemluvě o tom, že byl stejně děsivý jako samotný Voldemort - obličej měl neustále pokrytý zelenými tečkami, aby mu pak lidé z vizuálních efektů mohli dodatečně odstranit nos (pozor, spoiler: v reálném životě nos má)."

⭐️"Je snadné vyhřívat se na slunci, ale užívat si déšť zas tak jednoduché není."

26 06.01.2023

Tak to bylo super čtivé. Přečteno za pár dnů a stálo to za to. Miluju, když dočtu knížku, zaklapnu ji a musím si o ní ještě nějaký čas přemýšlet, protože pocity a dojmy stále rezonují.
Celkem nedávno jsem četla i Dva proti říši, z čehož jsem byla také nadšená. Trochu jsem se bála, že teď budu číst to samé v bledě modrém. Na jednu stranu tomu tak možná je, ale tady se mi moc líbilo, že příbeh byl zaměřen hodně nejen na členy skupiny Anthropoid, ale i na velitele výsadků na území Protektorátu Adolfa Opálku, který mi v knížce velmi přirostl k srdci. Je to přesně tak, jak autor píše úplně na začátku knihy. Často opomíjený, přesto velice důležitý zástupce odboje.
Zároveň jsem se zde dočetla i spoustu nových jmen a informací - hlavně tedy ve spojitosti s Opálkou. Jména Boženy Kropáčové (a příběh darovaného svetru po jejím manželovi), Terezie Kasperové nebo Rudolfy Heinové jsem nikdy předtím neslyšela, tak jsem se hned po dočtení pustila do dohledávání informací. Všechny tři ženy, díky statečnosti ostatních členů odboje, kteří buďto nepromluvili nebo raději rozkousli své ampulky, opravdu přežily a my si tak můžeme skládat dohromady další střípky vzpomínek na tyto důležité momenty české historie.

⭐️"Věnováno Adolfu Opálkovi, skromnému muži, který zůstává ve stínu hrdinů Jozefa Gabčíka a Jana Kubiše, a také ve stínu zrádce Karla Čurdy."

22 30.12.2022

Taková Vánoční jednohubka se správně romantickým příběhem, co se lehce čte a téměř od začátku je jasné, jak příběh dopadne. Postavy jsou sympatické, i když ta stále dokola zmiňovaná Emiina posedlost vánoční výzdobou, věnci, stromečky, světýlky a ozdobičkami mě dost otravovala a když už jí někdo pomilionté řekl, že je prostě "vánoční královna", až jsem protáčela oči.
Na druhou stranu popis a atmosféra Vánočni vísky, se mi moc líbili, až jsem si říkala, že kdyby něco takového bylo i u nás, snad se zajedu podívat.
Sečteno podtrženo knížka sice není úplně můj šálek horké čokolády s extra marshmellouny navíc, ale tak jsou přeci Vánoce, že? A knížka má navíc krásnou obálku, tak jsem jí prostě slupla.

19 30.12.2022

Tak oproti mé první knížce od paní autorky (Kroky vraha), kde jsem měla pár výhrad, se mi další knížka od ní líbila daleko, daleko více. Možná to bylo tím, že tu byly normálnější postavy, které mě tolik nevytáčely (i když ta hromada holandských jmen, která se mi ukrutně pletla, to byl jiný oříšek). Zápletka byla zajímavá, napínavá a kdo vraždil jsem netušila snad do předposlední kapitoly.
Autorka nám tu naservírovala celkem slušný spletenec postav, kdy jsem v průběhu čtení z vraždy podezírala snad úplně všechny. Nádherně popsané prostředí ostrova Schiermonnikoog, úplně bych tam také hned vyrazila na dovolenou.

⭐️„Rozlišuju lidi podle toho, jak dobře se mi s nima mlčí."

28 19.12.2022

To bylo ták zbytečně dlouhé. A úplně bezdůvodně, jelikož ani děje a zápletky tam mnoho nebylo. Postavy působily nedostatečně vykreslené a ploché. Giuditta mě ukrutně nebavila a Mercurio s Bendettou a Zolfem hned v závěsu za ní. Jediné, co se mi přišlo zajímavé, byl popis života v Benátkách v 16. století.
Leží mi tu od pana autora ještě dvě další knížky, do kterých si po této zkušenosti nejsem jistá, jestli se pustím.

21 12.12.2022

(SPOILER) Poslouchala jsem jako audioknihu a musím říct, že mi vypravěčský styl autorky zas tak moc nesedl. Hromada nesympatických postav, které mě rozčilovaly, hromada koček, které někdo chytal do klecí a já se celou dobu bála, že se jim něco stane, hromada popisných situací, které mi nepřišly nijak důležité. Vražda jako by tam byla vlastně jen úplně na okraji, nejvíc se zde rozebírá obrovský spletenec různých rodinných a sousedských vztahů. Chybělo mi zde i napětí nebo trochu děsivé atmosféry.
Co se mi ovšem líbilo, bylo, že se příběh odehrává v českém prostředí. Jako bych se do něj pak dokázala lépe vžít. Stará historická vila, ve které bydlela Julie byla také podle mého gusta - tady mě dokonce bavily i zajímavé popisy. Postava Julie mě asi jediná neiritovala. Žena, která si prošla svým, konečně se oprostila od svého manžela, který jí tolik let dusil a teď si mohla zařídit způsob života, který by vyhovoval jen jí a jediné, co se jí dostalo nazpět, bylo všeobecné odsouzení. V poslední řadě oceňuji to, že se žádné kočce nakonec nic nestalo :D.
Jelikož tohle bylo mé první setkání s autorkou, určitě od ní zkusím ještě nějakou další knihu pro porovnání.

36 07.12.2022

Mně se druhá kniha od Darcy Coates líbila snad i více, než ta první, i přes opačné hodnocení zde. Poslouchala jsem jako audioknihu a místy jsem se opravdu bála -takové příjemné mrazení - tohle je přesně ta míra strašidelnosti, která mi stačí. Nepochybuju, že pro více otrlé lidi to bude málo, ale pro strašpytly značka ideál. Strašidelné, opuštěné domy a rozuzlovávání životů lidí, kteří v něm dříve žili, to je moje. Byla jsem opravdu zvědavá, co se v domě přihodilo a to mě nutilo poslouchat dál a dál.
Postavy mi přišly sympatické, až teda na Kyla, u kterého jsem se nemohla dočkat, až ho konečně něco sejme. To už mi byla sympatičtější i Eliza. A co u postav paní autorky naprosto miluju je, jak do nich promítá svou lásku ke kočkám. Danielovi to nedá a pečuje o záhadného starého kocoura v domě, který o to nestojí, stará paní Kirschnerová, která strádá kvůli nedostatku peněz, ale když se jí nějaké dostanou, tak za ně raději koupí nový kočičí strom pro svého kocoura a na konci mě hodně pobavilo, když si Bran, sto let starý duch, adoptoval koťátko z útulku. :D
Nevím čím to je, ale já Darcy Coates prostě můžu.

⭐️"Prostě běž a osol ty dveře, jak to běžně dělají všichni normální lidé." (Daniel)

22 22.11.2022

(SPOILER) Knížka popravdě předčila má očekávání až natolik, že jsem měla v úmyslu jí dát pět hvězdiček - kdyby ovšem nepřišlo těch posledních 40 stran, které úplně rozhodily tón knihy a byly pěkně přitažené za vlasy. Nechápu, proč měla autorku náhlou potřebu nechat postavu mírumilovné čtyřicetileté profesorky francouzské literatury někoho zastřelit, což se absolutně vymykalo charakteru, který postavě celou knihu budovala. A pak ten úprk přes půl zeměkoule. Co na to říct, než jen, že to bylo úplně zbytečné.
No a teď z toho lepšího soudku. Zápletka mi přišla super, originální a byla jsem od začátku hodně zvědavá, jaký příběh se za záhadou kulky v krku skrývá. Dobře vytvořená atmosféra - byla jsem napnutá jak kšandy a místy jsem se i docela bála. Postavy mi byly sympatické, trochu mi tam neseděla postava doktora Willa, který se choval dost nepřirozeně, ale bylo to asi spíš proto, že autorka moc chtěla, aby u čtenáře vzbudil podezření, že je pachatel.
Ale čtyři hvězdičky si kniha dle mého určitě zaslouží. Škoda toho konce.

18 11.11.2022

(SPOILER) Knížka nepřišla s ničím novým - autonehoda, ztráta paměti a jedna záhadná vražda. To samo o sobě by asi zas tolik nevadilo, ale stylu vyprávění očividně něco scházelo, protože mě kniha nedokázala vůbec vtáhnout. Dle názvu a zajímavé obálky jsem čekala, že se mi při čtení bude tajit dech a budu se alespoň trochu bát - což u mě většinou není žádný problém, protože jsem jeden veliký strašpytel. Ale bohužel - nezježil se mi ani jediný chlup a to jsem četla i v noci.
A ten konec, který měl čtenáře nejspíše šokovat a dostat do kolen mě otrávil ještě více. Nedával vůbec žádný smysl a zdál se mi hodně odbitý. Potenciál, který skýtala postava Bridget - skryté bláznivé stalkerky - nebyl ale vůbec využit.
Ne, Shari Lapena nejspíš nebude mým šálkem kávy.

21 01.11.2022

(SPOILER) Tuto knížku jsem si pořídila úplným omylem a to kvůli mé nepozornosti, kdy jsem si nepřečetla, že je to pouze povídka.
Začátek se rozjížděl jen pomalu, ale zhruba uprostřed mi začal trochu běhat mráz po zádech, nebudu říkat, že ne. Odhalení Milese, že za vším stojí vlastně Susan, pro mě bylo jako blesk z čistého nebe, který úplně otočil můj úhel pohledu na celou situaci. Opravdu jsem to nečekala a přišlo mi to vlastně docela dobré a zároveň i "logické" vyústění. Akorát škoda, že to u tohoto vysvětlení nezůstalo a autorka se rozhodla udělat ještě další twist, který byl dle mého už zbytečný. Tudíž jsem od knížky nakonec odcházela nespokojená.

21 27.10.2022

(SPOILER) Už jsem se párkrát přesvědčila, že zlatý štítek s označením světový bestseller není zárukou super počtení. Což se mi potvrdilo i tady. Vzhled obálky je takový temně poutavý, tak jsem čekala mrazivý příběh, u kterého se mi bude tajit dech. To se ovšem nedostavilo. Naopak jsem se místy přistihla, jak se uchechtávám nad klíčovými odhaleními zápletky, které měly způsobit u čtenáře wow efekt.
Rozčilovalo mě, ke kolika policejním informacím se Nora jako pouhá zahraniční novinářka dostala. Určitě se člověk prakticky z ulice může dostat do archivní databáze fotografií nalezených neidentifikovaných mrtvých lidí atd. Dále tu na mě působila hodně velkou roli náhoda. Nora různě pobíhá po půlce Anglie, nepřipadá mi, že bychom se nějak přibližovali odhalení případu, ale jdeme se podívat do domova seniorů a světe div se, zrovna tu narazíme na naši hlavní pohřešovanou osobu - mno.
Myslím, že tři hvězdičky jsou tak akorát.

13 26.10.2022