Temný snílek
komentáře u knih
S vlčí hlavou v erbu
František Niedl
Příběh se čte velmi dobře a dějové zvraty vás plně pohltí. Většina knihy je psána ve svou časových linií - první je na Drkolné, kde se Tas zotavuje ze svých zranění a druhá je o tom, co předcházelo, než polomrtvý dojel na Drkolnou. To knihy zatraktivňuje, čtenář se musí více soustředit, aby mu nic neuniklo, a má z četby ještě větší požitek.
Vynikající historický román, který se nebojí ukázat pravou tvář české historie a hlavně válek, dále pak surovost středověké společnosti, jenž nám může připadat až příliš drsná. Jiná doba, jiné mravy.
Skvělé počtení, které vás pohltí.
Čas vlků
František Niedl
Skvělý historický román, kde není nouze o zvraty, napětí, boje a politické pletichaření. Život Tase pokročil o patnáct let a zároveň svět hraje velmi nebezpečnou hru. Dějiny se opět daly do pohybu a krev poteče jako víno v celé zemi.
Autor se prostě nebojí ukázat historii takovou, jaké byla, surová, tvrdá a bez slitování. Na nic si tu nehraje a čtenář má skvělou příležitost poznat i odvrácenou tvář husitských válek. Pohádkové rytíře na bílých koních tu nehledejte, tady jsou jen vojáci, žoldáci a vrazi. Hlavní rozdíl spočívá v tom, čí rozkazy přijímají nebo za kolik se dají koupit.
Čas vlků volně navazuje na předchozí díl Čtvrtý králův pes, je stejně dynamický a nepředvídatelný (jen Tas prostě musí přežít, to jediné lze uhádnout). Autor opět doplnil děj o historické souvislosti, a tak se v příběhu vyznají i málo znalý v dějepisu.
Čtivý a napínavý děj vás chytne a nepustí, Tase čekají ztráty a vy mu prostě musíte fandit, jeho postava si získá každého. Jen to jeho slovní pošťuchování s králem mi tu trochu chybí.
Rembrandt – Příběh kočky
Darko Macner
Kniha Rembrandt - Příběh kočky je pro všechny milovníky koček tou pravou knihou, která je zahřeje u srdce, stejně jako se to stalo mě během čtení.
Kniha svým příběhem dokazuje, že láska mezi člověkem jeho kočkou může být velmi silná a překonat mnohé překážky. Děj je jednoduchý, ale detaily jsou propracované, a tak nám odhaluje život jednoho kocoura. Kniha se mi četla velmi snadno, některé postavy jsem si oblíbila, jiné mi příliš sympatické nebyly, ale to už patří k životu. Příběh uběhl rychle a napjatě jsem prožívala různé příhody kocoura Rembrandta. Konec přišel až příliš rychle, klidně bych si chtěla knihu užívat déle.
Samota
Natalio Grueso
Čtení „Samoty“ je jako pohlazení po duši, nesmí se uspěchat a vychutnávat po malých douškách, jinak hrozí, že přehlédnete kouzlo knihy.
Tento román je zvláštní a také překvapující. Když jsem jej otvírala, tak jsem vlastně ani nevěděla, co od něho čekat. Svou snovou fantazií, samotou i touhou po společnosti, občasným humorem, citlivostí a dojemností si mě získal. Je to nádherná kniha.
Chlupatý sluha pana faráře
Arto Paasilinna
Chlupatý sluha pana faráře je bláznivý humorný román, který vás chytne a nepustí, dobře se u něho pobavíte a ještě si příjemně odpočinete. Vážně skvělý zážitek, který všem doporučuji.
Slepota
José Saramago
Slepota je impozantní román, který musíte číst pomalu, jedině tak vám přinese výjimečný literární zážitek, který si vychutnáte a vážně vás dostane jako nákaza. Vynikající.
Román se nečte zrovna nejlépe, nejen proto, že tam postavy nemají vlastní jména, což působí nezvykle, ale také proto, že je příběh vyprávěn ve větách za sebou bez přímých řečí označených uvozovkami. Věty plynou dál a dál jako tok bez interpunkce. Celé dílo tak působí rozvláčněně a nikdy netušíte, kolik věcí dokážou věty pohltit. Vše je doplněno sarkasmem, nadhledem a dobře propracovanou atmosférou.
Kniha je rozhodně zvláštní nejen svým dějem, ale též úžasným vyprávěním a realistickou atmosférou. Lidé oslepli a přestávají doufat, nebo jsou vyděšení. Všechny emoce jsou silně popsány a nutí čtenáře k zamyšlení nad situací současné společnosti. Je dobrým nápadem všechny nakažené dávat na jedno místo a dál se o ně nestarat?
Lehké fantastično
Terry Pratchett
Druhý díl Úžasné Zeměplochy přímo navazuje na Barvu kouzel, která skončila dosti otevřeně - našim hrdinům hrozila smrt, vlastně ji měli už jistou, jako již mnohokrát, ale všechno dopadlo trochu jinak. A tyhle (ne)čekané zvraty udržují čtenáře bdělého.
O zábavu je postaráno od začátku do konce a kniha mi přišla o trochu lepší než první díl (Barva kouzel), kde jsme se s touto předlouhou sérií seznamovali. Tentokrát jsme už měli základy z minula, a tak nic nebránilo tomu, aby mohlo začít další bláznivé dobrodružství.
„Takové věci se mi stávají pořád,“ vmísil se mezi hlasy Mrakoplaš. „V jedné chvíli padám přes Okraj světa, najednou se ocitnu uvnitř knihy, zničehonic zase na létajícím kameni, pak pozoruji Smrťe, jak se učí hrát Přehradu, Splav, nebo co, a vy se divíte, že mě to už pomalu ani nezajímá?“
(str. 353)
Interview s upírem
Anne Rice (p)
Četla jsem názory, že se kniha nečte zrovna nejlépe, ale pro mě se stala fascinujícím počtením, jen litují, že jsem, před jejím přečtením, shlédla film, protože je sice zdařilý, ale na knihu nemá ani omylem. Ta je místy až dech beroucí a oproti filmu pointy scén vyznívají až téměř protichůdně.
Hluboký a procítěný příběh, to je to, oč tu běží a co může někoho odrazovat. Tohle v žádném případě není lehká romance s láskou až za hrob, kde jsou hrdinové navěky šťastní. V knize se láska objevuje ve velké míře, ovšem každému se nemusí zamlouvat, jelikož je plná zvrácenosti a touhy po nedosažitelném. Láska dítěte k dospělému muži, mezi dvěma muži a muž milují dítě. Nechci, aby to vyznělo tak, že někoho odsuzuji, ale v tomhle dokonalém upířím světě to působí podivně. Důležité ovšem je, že všichni hledají lásku, ať už v jakékoliv podobě...
Interview s upírem je horor s romancí, s úchvatným příběhem, který mě díky své hloubce velmi fascinoval. Kniha obsahuje mimo jiné i prvky historického románu, ale hlavně složitě propracovaný děj, v němž nic není takové, jak se může na první pohled zdát. Někomu se může číst hůře, ale rozhodně stojí za to. Jen to není odpočinková četba na odreagování, protože vyžaduje plnou čtenářovu pozornost.
Bez víry
Karin Slaughter
Takhle vypadá drsný psychologický thriller, který vás nenechá ani na okamžik vydechnout a nutí vás číst stále dál, atmosféra se místy dá krájet a napětí prostupovalo celou knihou.
Je tu sice hlavní zápletka, kdy policie řeší případ dívky zaživa pohřbené a její až fanaticky náboženskou rodinu, ale zároveň se zde objevuje další téma, a to domácí násilí a týrané ženy.
Vše je popsáno velmi věrohodně, týraná žena nechce od muže odejít, i když ji už několikrát zmlátil a veškerou vinu za násilí svaluje na sebe a vůbec nezáleží, zda je to žena v domácnosti nebo policistka. Nedokáže v sobě najít odvahu odejít a manželovi výhružky bere vážně. Ovšem pořád tu je naděje, i když nepatrná, že tragický konec jedné ženy, může pomoci najít sílu jiné ženě.
Závěr byl dech beroucí, protože až nyní se ukázala pravá tvář hlavního záporáka, který se vždy oháněl vírou, ale pak máchal pistolí u hlavy dítěte. Najednou se všem rozsvěcuje a vidí, jaký je to ve skutečnosti šílenec. Naštěstí ještě není pozdě změnit se, to však v reálném životě bývá málokdy.
Selekce
Kiera Cass
Romance pro dospívající dívky, které sní o princích, princeznách a velkolepých róbách s drahokamy kolem sebe. Jenže celá ta soutěž o ruku prince je dosti ubohá. Hlavně by mě zajímalo, koho napadlo zavřít do paláce 35 dívek a nechat je soutěžit o prince. Je s podivem, že se tam ty slečny nepovraždí, což se ovšem dalo čekat. Je to stejné, jako by někdo zavřel do kurníku houf slepic, dal jim jen hrst zrní a sledoval, co se bude dít. Během čtení jsem jen valila oči nad některými slečnami a přirovnat je ke slepicím je dosti trefné.
Prince Maxona je mi upřímně líto, on je takový rozkošný zajíček, který neví, co má s holkou dělat, nebo jak se k ní chovat, a najednou si má vybrat svou budoucí ženu z třiceti pěti dívek. To je vážně šílenost a ten princ je chudák.
America je dost od rány a nebojí se princi Maxonovi říct, co si o něm myslí. To prince pochopitelně zaujalo, ale klidně z toho také mohl mít doživotní trauma. Vždyť ho doposud všichni zbožňovali a najednou potká tuhle fúrii, která ho seřve a klidně i nakopne.
Jednotlivá setkání Maxona s Americou přinášejí hodně vtipné situace, až si připadáte, jako byste sledovali pěknou komedii. No, ony celé ty námluvy jsou jeden velký vtip, což je asi jediné, co drží čtenáře bdělé, jinak by už dávno usnuly nudou, ale takhle se alespoň dost nasmějí.
Já, Poutník
Terry Hayes
Kniha v sobě mísí kriminální thriller s konspiracemi a akcí. Příběh i postavy jsou promyšleny do sebemenšího detailu, a tak i přes svou délku si na konci povzdychnete, proč kniha nemá ještě o pár stránek víc. Děj je v závěru končen a všechno se více méně vysvětlí, a to nejen z případu, ale také z Poutníkovi minulosti.
Já, Poutník se nedá s ničím srovnávat, a proto jde o výjimečný zážitek, při kterém často zapomenete dýchat. Tleskám autorovi za jeho práci a snad se třeba dočkáme nějakého dalšího Poutníkova dobrodružství.
Provence jako sen
Lenka Horňáková-Civade
Během čtení na vás dýchá atmosféra Provence, života na venkově a vy si užíváte každou stránku. Kniha je zpracovaná příjemným způsobem a věřím, že si ji nepřečtete pouze jednou, ale budete se k ní vracet.
Dáma s kaméliemi
Alexandre Dumas, ml.
Svým popisováním pocitů štěstí, lásky, bolesti, žárlivosti, zrady, šílené posedlosti a smutku, je Dáma s kaméliemi naprosto neodolatelná. Určitě se k ní ještě vrátíte, protože příběh Markéty a Armanda je dechberoucí. Toto je román, který si zamilujete a přečtete jej mnohokrát.
Autobus sebevrahů
Arto Paasilinna
Autobus sebevrahů se čte jedním dechem a čtenář si užije mnohé naprosto nečekané situace plné humoru a satiry. Kniha se sice zabývá pochmurným tématem sebevraždy, přesto působí až bláznivě a čtená vás bude bavit.
Vynikající oddychová četba pro všechny věkové kategorie. Skvělé počtení!
Pyramidy
Terry Pratchett
Katastrofa v podobě pyramid, které svým geometrickým vzhledem způsobují problémy v čase i magii. No a nyní to vše vybouchne. To ovlivní celé království a zástupy mumií se prohání pouští i městy a snaží se poučovat své žijící potomky. Kdo to může zastavit a jak?
Pyramidy jsou další bláznivé dobrodružství v řadě Úžasné Zeměplochy, která nikdy nezklame. Humor je občas trochu tužší a někdy nelogický, ale vy se u toho stejně pobavíte. Někdy mi přišlo, jako by si autor dělal blázny jak z postav, tak i ze čtenářů, protože vymyslet takovouhle fantasmagorii chce vážně obdiv. Terry Pratchett je vážně skvělý spisovatel a jeho série Úžasná Zeměplocha stojí za pozornost.
„Když se nad tím tak zamyslíš, je to bláznivej svět.“
(str. 269)
Pád
Simon Mawer
Pád je možná zvláštní kniha, která si však získá každého, kdo nehledá jen oddechové počtení, ale hlavě zajímavý děj, který v sobě ukrývá velké události obyčejných lidí, jenž jako pavučina na sebe postupně navazují a doplňují se. Skvělá kniha, která v sobě skrývá dech beroucí momenty.
Drasticky děsivý Dexter
Jeff Lindsay (p)
Kniha je zaměřena na psychiku (a rozpory v ní) hlavní postavy, proto chvíli trvá, než si čtenář přivykne a ne každému to musí vyhovovat, ale pokud nad tím, co čtete, rádi přemýšlíte, tak pro vás bude Dexter to pravé.
Objevují se názory, že seriálový Dexter je lepší, mě však až hypnoticky přitahoval a podle popularity knižní série nejsem jediná.
V příběhu prvního dílu série je Dexter rozpolcený, protože se ve městě objevují vraždy, které jako by spáchal on sám. Inspiroval se jím někdo? Nebo snad ta bestie uvnitř Dextera vystupuje v nestřeženou chvíli na povrch?
Drasticky děsivý Dexter zaujme všechny, kteří mají rádi psychologické thrillery s možností nahlédnout do šílené, ale geniální mysli.
Padesát odstínů šedi
E. L. James (p)
Je to až neuvěřitelné, ale spoust lidí bylo šokováno mírou sexu v knize. Co sakra čekali od „erotického románu“? Procházky v růžové zahradě a nevinné polibky? Ano, je tu sex, často až tvrdé šukání a je to popisováno do podrobnosti, ale nazývat tuto knihu „pornem“ mi přijde přehnané. V knize je totiž sex použit jen jako kulisy pro vcelku romantický příběh, takže bych to nehrotila.
Pokud chce pořádné knižní porno, tak si přečtěte Výchovu lady Lucindy od Bertrice Small, což je historická červená knihovna, ale tam si sexu, i toho tvrdšího, užijete do sytosti. A ta nikoho nepohoršovala, takže to trochu nechápu.
Kniha Padesát odstínů šedi se mi více méně líbila, ale jde jen o lehce nadprůměrnou červenou knihovnu, která je natahovaná, a příliš akce se v ní nedočkáme. Je tu sice sex, ale jen v běžné míře, nic extra. Knihu zachraňuje hravost, vtip a zábava protkaná dějem, který tak ožívá a čtenářka se nemůže odtrhnout a přitom se jen culí a šklebí blahem. Ale jinak je to jen lehká (hrozně dlouhá) oddychová četba na zkrácení nudy.
Čarodějův učeň
Otfried Preussler
Čarodějův učeň sice obsahuje pohádkový příběh o kouzlech, zároveň v sobě však ukrývá i temné hororové prvky. Věřím, že by se kniha mohla líbit i dnešní mládeži a nejspíš i dospělejším čtenářům.
Stopařův průvodce Galaxií
Douglas Adams
Když jsem se do téhle knížky pouštěla, tak jsem vlastně ani žádné očekávání neměla, ale musím říct, že mě mile překvapila a já se u ní skvěle pobavila. Chápu, proč Stopařův průvodce galaxií dnes patří mezi klasiku žánru sci-fi.
Kniha se čte velmi snadno a děj není nijak komplikovaný, takže ho zvládnou o dospívající čtenáři, které zábavný příběh může zaujmout.
Určitě každého čtenáře osloví vtipem a zábavou, protože během čtení narazíte na spoustu až groteskních situací, třeba když jsou Arthur a Ford vyhozeni do vesmíru a mají jen 30 vteřin života, ale loď je nabere ve 29. vteřině, takže jsou zachráněni a bez následků.
Stopařův průvodce Galaxií je vlastně taková parodie na klasické sci-fi a nebojí se z tohoto žánru udělat pořádnou legraci.