Taťka Hraboš komentáře u knih
Zvláštní kniha, myšlenkově velmi bohatá, ale rozhodně nic, co by zaujalo takříkajíc na první pohled. Pro někoho možná příliš poklidné tempo vyprávění, žádné dramatické události a navíc ani hlavní postava zrovna nevykazuje běžné znaky populárního hrdiny. Navíc to není úplně jednoduché čtení, spousta úvah, hlavně na téma, které v českých ateistických poměrech nenajde takové uplatnění, jako v autorčině rodné Americe. Ale mně se to líbilo, vždycky když jsem vzal knížku do ruky, dovedla mě četba k takovému příjemnému vnitřnímu klidu.
Není to lehké čtení, je to spíše taková báseň v próze, obraz střídá obraz, citová hnutí a myšlenky hlavních postav plynou jako voda, prolínají se, do toho občas věta v závorce, která člověku doslova vyrazí dech tím, jak svou závažností a náhlostí kontrastuje s poklidnou atmosférou vyprávění. Je třeba nebát se vynaložit ten čas a energii a nenechat se stylem autorky odradit, výsledek stojí za to. Ne nadarmo je tahle kniha řazena k tomu nejlepšímu, co ve světové literatuře vzniklo.
Krátká knížečka, přečtená za jeden večer. Já jsem se bavil od začátku, na dětech bylo vidět, že je knížka zaujala až v okamžiku, kdy tatínek začal vyprávět pohádku O hasicím přístroji. Dílko prodchnuté Svěrákovým laskavým a trefným humorem, člověk jako by ho při tom čtení i slyšel.
Z knížky byly nadšené děti i já. Nepočítám-li převyprávění nějakých zahraničních pohádek, byla to naše první knížka od Šruta a rozhodně nebude poslední. Laskavý humor, hrátky s jazykem, milé básničky i nějaké to nenásilné mravní ponaučení ... prostě ideální čtení na večer. Vlastně na večer ne, protože děti mi u toho odmítaly usnout a dožadovaly se dalších a dalších příběhů :-).
Po delší době jsem vzal do ruky knížku z oblasti scifi a nelituju. Po úvodním rozjezdu nabírá spád, za který by se nemusel stydět ani James Bond. Navíc - pomalu co kapitola, to překvapivý dějový obrat o 180 stupňů. Ani lidi, co jim scifi nesedí, se podle mne u téhle knížky nudit nebudou.
Dětem se pejsci líbili. První díl jsme nečetli, takže srovnání chybělo. Některé příběhy byly lepší, jiné horší, osobně bych hodnotil tak na 75%.
Trochu jako Márquez ve Sto letech samoty (v tom množství postav jsem občas ztrácel přehled), trochu jako Martin ve Hře o trůny (co chvíli umřela některá z hlavních postav ... ) Ale teď vážně - skvělá kniha o naprosto obyčejné rodině (snad jen neobvykle rozvětvené), kde ovšem málokoho potkal jiný než tragický osud. Přesto mě při jejím čtení nikdy nepřepadl smutek nebo podobný pocit, a to především díky výživným dávkám humoru, který nechyběl snad v žádném odstavci. I tragické okamžiky jsou prostě součástí života a aby si člověk zachoval duševní zdraví, nezbývá, než je brát s humorem. Vřele doporučuji k přečtení.
Od počátku poněkud depresivní čtení, ale autorčin styl mi celkem vyhovoval. V knize se toho moc neděje, ale děj je tu pouze kulisou pro vhled do psychiky vypravěčky a jejích souputníků. Líbilo se mi, jak postupně odhaluje tu prázdnotu ostatních, zakrývanou různými maskami, ale ten nevěrohodný schizofrenní závěr jsem nějak neskousl. Původně jsem chtěl knize dát plný počet, takhle je to o hvězdičku méně.
Originální, poetické, zábavné. Jako dospělému se mi hodně líbily. Naši kluci se nevyjádřili, ale vydrželi poslouchat, aniž by si řekli o jinou knížku (a to oni umí).
Krásná kniha, od začátku do konce, ve všech prolínajících se dějových liniích. Důmyslně namíchaná směs humoru a tragiky. Netušil jsem, že mě kniha s takovým specifickým tématem tak zaujme. Pulitzera dostala zcela zaslouženě.
Drsné, syrové vyprávění v reportážním stylu s nekompromisním zakončením. Je to dlouho, už nejmíň 20 let, co jsem od autora přečetl několik později napsaných knížek, ale matně si vybavuju, že tímto stylem psány nebyly. Poněkud depresivní četba, ale o to silnější emocionální zážitek. Určitě patří mezi knihy, které by si měl přečít každý, koho nezajímá jen lehká četba pro zábavu.
Texty jednoduché a ve třech případech podle úplně stejného modelu, ale docela vysoko hodnotím kresby a také naučnou hodnotu knížky - děti se v ní seznámí se spoustou rozličných zvířátek, plemen psů, nebo s tím, jak se chová kočka (až na to krmení mlíkem). Našim dvěma klukům - 6 a 3 roky - se knížka hodně líbila.
Po přečtení prvního - a hlavního - příběhu jsem měl trochu smíšené pocity. Příběh, který mi v principu byl již znám, je bezesporu zajímavě vymyšlen, ale způsob podání mi nějak nesedl. Paradoxně se mi více líbilo, jak autor odvyprávěl zbývající dva příběhy, byť jejich námět už tak novátorský nebyl. Ocenil jsem i téma, které všechny příběhy spojovalo - zlo a dobro v každém z nás a jak si s tím poradit. Na stoprocentní hodnocení to není, ale za přečtení tahle knížka určitě stojí.
Přes nepochybné literární kvality - skvělá psychologie postav, bohatý jazyk, silný příběh a další - jsem se do téhle knížky nějak nemohl začíst. Asi proto, že mi žádná z postav nepřirostla k srdci.
Užitečný a dobře zpracovaný průvodce pro ty, kteří se zajímají o naše i cizí byliny i dřeviny. Ani jsem netušil, že je v ČR tolik botanických zahrad. Textová část je doplněna krásnými fotografiemi z jednotlivých zahrad, včetně konkrétních druhů rostlin. Asi si tuhle knížku pořídím do knihotéky.
Ze začátku se mi autorovo snažení začlenit tento text do děje celé série zdálo poněkud křečovité, ale oběma příběhy to spravil. Příjemné, napínavé, oddechové čtení, které zase vrhá trochu více světla na některé postavy knih Temné věže i některých jiných Kingových knih.
V mládí jsem četl jen čítankovou ukázku ve škole, tak jsem si to teď vynahradil. Těžko říct, co je na té knížce hezčí - jestli ten úsporný moudrý a laskavý text, nebo roztomilé kresby. V každém případě se nedivím, proč je i tady na databázi knih v hodnocení čtenářů tak vysoko.
Krásná kniha, i když to není žádné jednoduché čtení. Ten důraz na detail a jakékoli hnutí mysli jednotlivých postav byl pro mě místy trochu náročný. A závěr mě dostal - pro mě osobně tam vůbec být nemusel, asi by se mi to líbilo víc bez něj. Filmovou adaptaci jsem ještě neviděl - jsem zvědavý, jak ten konec vymysleli filmaři.
Přečtena jednou večer před spaním našemu staršímu. Normálně do deseti stránek usíná, ale u téhle knížky jsme se museli s manželkou dvakrát vystřídat. Bylo vidět, že pozorně sleduje děj, a nakonec nám spontánně řekl, že se mu moc líbila. Ostatně mně také. Hezký příběh o tom, jak to mají těžké ti, co se nějak odlišují.
Prazvláštní kniha, ale ani chvíli jsem se při čtení nenudil. Nevím, co se mi líbilo více - jestli příběh samotný, nebo několik vložených pohádek či občasné nadčasové úvahy. Autorka si krásně umí pohrát s jazykem a myslím, že ani překlad to nijak nepokazil. A co na knize vždycky dokážu ocenit, je humor - v téhle relativně útlé knížce ho bylo požehnaně.