Sůvazknihovny komentáře u knih
Odpočinkové čtení, které nechcete odložit. Další detektivní případ sympatického Oldřicha z Chlumu a jeho pomocníka Oty.
Autorčiny knihy mám ráda, ale k této musíte přistupovat jako k návodu, jak sbírat příběhy lidí, jak je zaznamenávat, jak a kdy se na co ptát. Občas tam bylo něco zajímavého, co se do románů nevešlo, ale to bylo asi tak vše. Nicméně pro psavce, kteří se chtějí příběhy jiných inspirovat ke psaní, je to možná dobrý návod, ve kterém se bohužel opakují velice často stejné myšlenky.
Pěkný příběh o náročné cestě životem vedoucí k nalezení pevné půdy pod nohama.
Drsný román z drsného prostředí, kde né každý měl to štěstí přežít. Hezky zpracované, nezachází do brutálních popisků, ačkoliv jsou mnohdy zřejmé. Člověk si při těchto románech uvědomí své neskutečné štěstí...
Zajímalo mě, co se dělo s Cilkou, když jsem si přečetla Tatéra z Osvětimi. To, že byla "odměněna" za Osvětim gulagem, proč to tak bylo a jak se v gulagu "žilo" , tak to byl opět silný příběh. Líbí se mi způsob, jak paní Morris zpracovává svá témata
Absolutně nevím, co ke knize napsat... Prostě nebyla jsem cílovka.
Román zpracovává život v čase a místě, které zase tak často zpracované do knižní podoby nebyly. I když už člověk přečetl hodně o holocaustu, tady je šokován znovu něčím jiným, ale stejně brutálním. Skvěle napsaný román.
Knihu jsem si přečetla raději dřív, než jsem se koukla na film a jak to už tak většinou bývá - kniha byla pro mne lepší. Jen ten závěr mi přišel narychlo zpracovaný. Ale děkuji za příběh Mikoláška, o kterém jsem věděla jen to, že byl a léčil.
Román nejen z Osvětimi, nejen o hudbě. Další z řady knih o holocaustu, četlo se dobře.
Tolik protipólů v této knize, tolik moudrosti. Hluboký příběh, smutný a veselý. Moc pěkný román.
Originální styl psaní, který se nebude líbit každému, skvělý příběh.
Ještě lepší než první díl. Nedalo se odejít od určitých pasáží, takže člověk byl v práci unavený :-). I když je děj občas fantasy a nelze to brát jako čistě historický román, je to skvěle napsané, děj má spád a už jsem dlouho nečetla něco tak napínavého.
Zpočátku jsem se musela smířit s nějakými informacemi, se kterými jsem moc nesouznila, pak se všechno ostatní rozjelo a četlo se jedním dechem. Je to mistrně napsané, děj má spád, žádné nudné pasáže. Vzápětí jsem přečetla i druhý díl (Mistr) a ten byl ještě lepší.
Silná kniha, místy hodně tvrdá, ale přesto krásná. Asi není pro každého. Po dočtení knihy jsem nemohla pár dnů číst další knihu, děj se mi vracel. Vždycky jsem ráda, když se mi to stane, kniha stála za to. Ráda se k ní časem vrátím.
Každý máme svoji knihu, já mám tuto. Nevím, kolikrát už jsem ji četla a kolikrát ji ještě přečtu. Když mi je "tak nějak", potřebuji svou Nosálovou :-). Slza ukápne pokaždé, jako by to bylo prvně přečtené. Je to pro mě pohlazení na duši a mámina náruč, kterou nemám. Je to rychlý lék na období z šedi do úsměvu.
Zajímavé téma, zajímavě psané, žádná idyla, originální. Tato kniha se nedá odložit.
Těšila jsem se na "černou knihu" od Fermineho, takovou jasnou pravdu, rychlé čtení do autobusu, ale tento příběh je jiný. Nijak zvlášť dobře se mi to nečetlo a není to kniha, ke které bych se někdy vrátila.
Kniha se mi líbila. Neposuzuji do jaké míry je historicky přesná nebo nepřesná, četla jsem ji jako příběh o Santinim. A ten se mi líbil.
Od Fulguma jsem čekala víc. Je to příběh psaný pro nás, Čechy, protože nás má autor rád a rád se sem vrací. Je to ale velice jednoduché. Kniha neurazí, neodradí, ale také nijak zvlášť nenadchne.