Osvětimský orchestr

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Výborně napsaná, sugestivní výpověď francouzské klavíristky, která strávila jedenáct měsíců v „dívčím orchestru“ v koncentračním táboře Osvětim. Pod vedením rakouské houslistky Almy Rosé, neteře Gustava Mahlera, hrály vězeňkyně u bran tábora přicházejícím a odcházejícím pracovním četám nebo na koncertech pro dozorce a SS. Ve své knize tak popisuje jednu z mnoha absurdit táborového života s plným vědomím skutečnosti, že byl její osud shodou okolností snesitelnější než pro ostatní vězenkyně, zmiňuje rovněž černý humor, žárlivost a napětí mezi členkami souboru. Fania Fénelonová, vl. jménem Goldsteinová (1919–1983), francouzská hudebnice, zpěvačka a spisovatelka, jejíž rodiče pocházeli z Ruska. Vystudovala konzervatoř v Paříži a posléze se živila kromě hry na klavír i zpíváním v barech. Po okupaci Francie se zapojila do odbojového hnutí, záhy však byla deportována do koncentračního tábora Osvětim. Osvobození se dožila v táboře Bergen-Belsen, a přestože nakažena tyfem,zpívala ještě ten den vojákům na vlnách BBC. Své zážitky z pobytu v Osvětimi sepsala v 70. letech 20. století. O pár let později byl natočen film Playing for Time, ke kterému napsal scénář spisovatel Arthur Miller....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/42_/428397/osvetimsky-orchestr-DNz-428397.jpg 4.8107
Žánr
Literatura světová, Romány
Vydáno, Garamond
Orig. název

Sursis pour l’orchestre, 1981

více informací...
Nahrávám...

Komentáře (24)

Kniha Osvětimský orchestr

Přidat komentář
vikaa
22.11.2019

Knihu čtu už podruhé, poprvé se ke mně dostala víceméně náhodou před mnoha lety. Dnes jsem si ji chtěla "zopakovat" v rámci čtenářské výzvy a civilní líčení osudů ženského orchestru v Březince, jak je vylíčila Fania, mně znovu "rozsekalo".
Už první kapitola mně vehnala slzy do očí a dál už jsem se nechala vtáhnout do doby, kterou by nikdo z nás rozhodně nechtěl zažít na vlastní kůži. Fania a ostatní členky táborového orchestru zažívaly válku trochu jinak než ostatní vězni, přesto ani jejich privilegované postavení je neuchránilo od toho, aby zažívaly dnes a denně krutosti, které byly běžnou součástí táborového života. Všudypřítomný strach je ale nezlomil a smích, pocit sounáležitosti a vzájemná podpora byly tím, co jim pomohlo přežít posledních několik měsíců po rozpuštění orchestru. Zároveň jsme svědky proměny některých děvčat v krutá monstra. Ukazuje se, že mezní situace dokáží odhalit charakter až na kost. A jak dokážou Ti "zlí" (byť jsou zlí ve jménu strachu ze smrti) žít v poválečné vlasti sami se sebou???

menalinda
27.07.2019

Kniha o těch,kteří přežili vyhlazovací tábor v Březince.Neskutečně drsné vyprávění,u kterého naskakuje husí kůže a slzy.

dearkiki
03.05.2019

Fania měla určitě výbornou paměť a vypravěčský dar, protože tu působivě vykreslila život na hudebním bloku, i velmi těžké období v karanténě a později v Belsenu. Hudba opravdu některým dokázala zachránit život. Moc se mi líbila kapitola, kde měly dívky možnost ochutnat na chvíli zase opravdový svět "tam za plotem", i když to bylo pro ni vlastně smutné. Fania skvěle zachytila charaktery svých spolubydlících i některé zvláštnosti esesáků, pro které musely hrát. Sama se bála toho, jak se "potom" znovu všechny zapojí do normálního života, protože je přežívání v lágru tak změnilo. Nikdy ale nepochybovala, že se vrátí.

PetraBery
30.03.2019

Další hrůzný příběh z koncentračního tábora, tentokrát vyprávění o zpěvačce z „ženského orchestru“, který bavil esesáky po jejich těžké „práci“. Francouzka Fania vypráví o přežití hrůzné doby v Březince, kdy malé „výhody“ členek orchestru jim možná zachránily život. Syrové, kruté a opravdu skvěle napsané dílo, které rozhodně doporučuji.

magdalena0650
09.03.2019

Tuhle knížku jsem si půjčila v knihovně, když mi bylo šestnáct let. Do té doby jsem o koncentračních táborech a o tom, co se v nich dělo, slyšela jen sem-tam ve zprávách nebo ve škole - stručně jednou větou. Tohle čtení je silná káva, zároveň velmi poutavě napsané, zajímavě vykresluje jak hrůzy holokaustu, tak sílu člověka žít a přežít. Doporučuji.

Zuzvil
09.07.2018

Další z řady knih ze 2. světové války, která má úplně jiný "nádech", než předchozí, které jsem četla. Tady mluvíme o jediném ženském orchestru v koncentračním táboře a autorka skvěle, bez příkras, popisuje, jaké měly členky orchestru "výhody" oproti ostatním vězňům. Velmi zajímavý úhel pohledu a zase trošku jiné informace z období "za ostnatými dráty". Knihu určitě vřele doporučuji k přečtení.

Blančitos
03.07.2018

Velice osobitá kniha, jež nám popisuje vyhlazovací tábor Březinka z trošku jiného úhlu pohledu. Tentokrát nás táborem provází zpěvačka Fania, která zpívá v "koncentračním orchestru", jenž slouží pro pobavení velícím důstojníkům a vojákům v táboře. Silná to kniha.

Vašek56
19.05.2018

Skvela kniha, co dodat? Zeny, ktere mely vetsi stesti nez ty ostatni. Zily v teple, mely obleceni, boty, zadne selekce, bylo to vubec v Osvetimi mozne? Ani se nedivim, ze se na ne ostatni divaly skrze prsty. Osvetimska elita - orchestr, ktery bizarne hraje esesakum, kteri jsou z vrazdeni unaveni, ktery hraje ostatnim veznum, kdyz odchazeji po rannim apelu pracovat. A co vedouci tabora Mandelova? Vezme si zidovskeho chlapecka, ukazuje se s nim, obleka ho, krmi cokoladou a pak ho za ruku odvede do plynove komory. Je to mozne? Dalsi elitou byly zeny, ktere tridily obleceni, veci po lidech, kteri prijizdeli transporty tzv. Kanada, dobre se mely zeny v kuchyni. Ale jen Arijky. Zidovky na tom byly nejhur. Co jsou hladovi lide schopni udelat pro kus zvance? Typicky priklad Klary.
Doporucuji, budete se chvet strachy, co zase bude na dalsi strance.

1