Dívčí orchestr

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Podtitul: svědectví sebrané Marcelou Routierovou Sugestivní beletristické zpracování osudů lidí zavlečených za 2. světové války do vyhlazovacího koncentračního tábora v Osvětimi-Březince. Autorku inspirovala jedna z mnoha absurdních situací ve fašistickém koncentráku - založení a působení vězeňského ženského orchestru, který v táboře vedla vynikající německá houslistka. V tomto orchestru prožila autorka necelý rok, oddělená od ostatních vězňů a vědoma si toho, že její osud byl shodou okolností snesitelnější než jejich. Její subjektivní výpověď je psána s upřímnou snahou po naprosté pravdivosti, literární podání je velmi působivé a kromě hluboké víry v člověka a život nese výrazné stopy poezie a jemné ironie....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/25_/25249/divci-orchestr-AJo-25249.jpg 4.7101
Žánr:
Literatura světová, Romány
Vydáno:, Naše vojsko
Orig. název:

Sursis pour l’orchestre (1981)

více informací...
Nahrávám...

Komentáře (22)

Kniha Dívčí orchestr

Přidat komentář
dearkiki
03. května

Fania měla určitě výbornou paměť a vypravěčský dar, protože tu působivě vykreslila život na hudebním bloku, i velmi těžké období v karanténě a později v Belsenu. Hudba opravdu některým dokázala zachránit život. Moc se mi líbila kapitola, kde měly dívky možnost ochutnat na chvíli zase opravdový svět "tam za plotem", i když to bylo pro ni vlastně smutné. Fania skvěle zachytila charaktery svých spolubydlících i některé zvláštnosti esesáků, pro které musely hrát. Sama se bála toho, jak se "potom" znovu všechny zapojí do normálního života, protože je přežívání v lágru tak změnilo. Nikdy ale nepochybovala, že se vrátí.

PetraBery
30. března

Další hrůzný příběh z koncentračního tábora, tentokrát vyprávění o zpěvačce z „ženského orchestru“, který bavil esesáky po jejich těžké „práci“. Francouzka Fania vypráví o přežití hrůzné doby v Březince, kdy malé „výhody“ členek orchestru jim možná zachránily život. Syrové, kruté a opravdu skvěle napsané dílo, které rozhodně doporučuji.

magdalena0650
09. března

Tuhle knížku jsem si půjčila v knihovně, když mi bylo šestnáct let. Do té doby jsem o koncentračních táborech a o tom, co se v nich dělo, slyšela jen sem-tam ve zprávách nebo ve škole - stručně jednou větou. Tohle čtení je silná káva, zároveň velmi poutavě napsané, zajímavě vykresluje jak hrůzy holokaustu, tak sílu člověka žít a přežít. Doporučuji.

Zuzvil
09.07.2018

Další z řady knih ze 2. světové války, která má úplně jiný "nádech", než předchozí, které jsem četla. Tady mluvíme o jediném ženském orchestru v koncentračním táboře a autorka skvěle, bez příkras, popisuje, jaké měly členky orchestru "výhody" oproti ostatním vězňům. Velmi zajímavý úhel pohledu a zase trošku jiné informace z období "za ostnatými dráty". Knihu určitě vřele doporučuji k přečtení.

Blančitos
03.07.2018

Velice osobitá kniha, jež nám popisuje vyhlazovací tábor Březinka z trošku jiného úhlu pohledu. Tentokrát nás táborem provází zpěvačka Fania, která zpívá v "koncentračním orchestru", jenž slouží pro pobavení velícím důstojníkům a vojákům v táboře. Silná to kniha.

Vašek56
19.05.2018

Skvela kniha, co dodat? Zeny, ktere mely vetsi stesti nez ty ostatni. Zily v teple, mely obleceni, boty, zadne selekce, bylo to vubec v Osvetimi mozne? Ani se nedivim, ze se na ne ostatni divaly skrze prsty. Osvetimska elita - orchestr, ktery bizarne hraje esesakum, kteri jsou z vrazdeni unaveni, ktery hraje ostatnim veznum, kdyz odchazeji po rannim apelu pracovat. A co vedouci tabora Mandelova? Vezme si zidovskeho chlapecka, ukazuje se s nim, obleka ho, krmi cokoladou a pak ho za ruku odvede do plynove komory. Je to mozne? Dalsi elitou byly zeny, ktere tridily obleceni, veci po lidech, kteri prijizdeli transporty tzv. Kanada, dobre se mely zeny v kuchyni. Ale jen Arijky. Zidovky na tom byly nejhur. Co jsou hladovi lide schopni udelat pro kus zvance? Typicky priklad Klary.
Doporucuji, budete se chvet strachy, co zase bude na dalsi strance.

Jitkarka
27.03.2018

Naprosto vynikající...

Betyna79
23.03.2018

Kniha se mi dostala do ruky úplnou náhodou. Je to jeden z nejsilnějších a nejděsivějších příběhů, které jsem kdy četla. Souhlasím s názorem, že by měla být tato kniha zařazena do povinné četby.