sumcicka komentáře u knih

Ne, ne a ještě jednou ne. Prostě nechápu nadšené komentáře, popisující jak byla kniha úžasná a poetická. Cože? Nebo jsem prostě nepochopila knihu samotnou... Ale popisovat úpadek americké společnosti pomocí příběhu o pěti sestrách, o nichž se vlastně téměř nic nedozvíme, a toho, kterak bůh ví proč spáchaly sebevraždu, mi prostě nepřijde jako brilantní myšlenka hodná velebení.

1 30.06.2014

Když si chci přečíst knihu o atentátu na Heydricha, zajímá mě právě atentát na Heydricha a ne to, kdy a kde autor knihu psal, jestli třeba na záchodě, co u toho jedl, s kým tehdy zrovna chodil a proč se s ním rozešel. Takže ne, tohle zpracování tématu mě rozhodně nazaujalo a nechápu, proč tato kniha po svém vydání vyvolala takové nadšení. Za mnohem lepší dílo považuji Dva proti Říši Jiřího Šulce. Holt se ale asi musíme smířit s tím, že české knihy se prostě do angličtiny nepřekládají a celý svět si radši o českých hrdinech přečte příběh z pera francouzského egoisty, který se věnuje více sobě než samotnému atentátu.

11 30.06.2014

Kniha napsaná tak, že se čte téměř jako beletrie, nicméně události v ní popisované jsou bohužel pravdivé... Autor nezachycuje Wiesenthala jako neomylného a bezchybného mstitele zločinů páchaných nacisty, ale věnuje pozornost i jeho slabším stránkám a omylům, za což má rozhodně mé sympatie. Trochu slabší pro mě byly části o Wallenbergovi a Kraiském, naopak velmi zajímavá byla kapitola o Kurtu Waldheimovi (rakouský prezident obviněný z páchání válečných zločinů). Rozhodně doporučuji k přečtení těm, kteří se zajímají o druhou světovou válku a tematiku nacistických zločinů.

1 30.06.2014

Do knihy jsem se vůbec nemohla začíst - nebýt toho, že jsem těžce podcenila množství knih na týdenní dovolenou, nikdy bych ji nedočetla. Nebavila mě forma, jakou byla kniha psána (rádoby dopisy) a navíc mi nebyla sympatická ani jedna z hlavních postav. Matka mi nesedla prostě tak nějak celkově a podle mě děti mít vůbec neměla, otec mě štval svou zabedněností, Celia měla spíše epizdní roli, která měla pouze potvrdit, že Kevin je pěkná svině, no a on sám je kapitola sama pro sebe.
Bavilo mě asi jenom posledních sto stran, které jsem přečetla na jeden zátah, a ve kterých se čtenář dozví, co se vlastně stalo. Co mi však chybělo byla Kevinova motivace k činu. Chápu, že hlavním záměrem autorky bylo právě to, aby se čtenář sám zamyslel nad tím, proč Kevin udělal, to co udělal. Nicméně jako vysvětlení autorka předkládá dvě alternativy, přičemž ani jednu nepovažuji za realistickou - buď se Kevin narodil "zlý" protože jej Eva vlastně nikdy nechtěla a on to vycítil a/nebo se prostě narodil jako ztělesněné zlo jenom tak, sám od sebe.
Takže pro mě spíše zklamání a rozčarování (ještě po více než půl roce, kdy toto hodnocení píšu). Nemůžu ale zase říci, že by mě kniha nedonutila se zamyslet...

1 29.05.2014

Zajímavá kniha popisující osudy české šlechty především v minulém století a život nejmladší generace českých "šlechtičen" v současnosti. Jak již zmínila maryzka, zajímalo by mě, jestli se hodnotami, o kterých téměř všechny hovořily, opravdu řídí i v běžném životě - přišly mi občas až příliš dokonalé a někdy jejich vyprávění vyznívalo až tak, že potomci šlechty jsou "něco lepšího", než "obyčejní" lidé.

1 22.05.2014

Musím souhlasit s komentářem Koza3 - děj se v této knize příliš neposunul a to "telenovelní zpracování", kdy se některé postavy jen těsně míjely, mě občas štvalo. Naopak mi bylo sympatické, že autor nenápadně připomíná děj předchozích dílů, aby se čtenář v příběhu neztratil. Jsem zvědavá, kam se děj posune v druhé části knihy, snad budu mile překvapena.

2 21.05.2014

Musím souhlasit s některými komentáři níže - i mně trvalo docela dlouho, než jsem se do knihy začetla. Jakmile se mi to ale podařilo, už jsem se od ní nemohla odtrhnout. Pravidla moštárny jsou krásným příběhem plným dobře vykreslených postav. I přes to mu ale podle mě do pěti hvězd něco chybí, bohužel ale nedokážu pojmenovat, co to je. A i když mě asi mnoho lidí nepochopí, film mám radši než knihu...

2 19.05.2014

Kde začít? U plytké psychologie postav, kterou se autor snažil vylepšit rádoby "nerdy" rysy a přemoudřelými, neuvěřitelnými psychologickými úvahami? U téměř neexistující zápletky, kterou jakoby autor vymyslel, zjistil že je o ničem a tak přidal rakovinu? Nebo u otravné postavy zpitého autora, jehož přítomnost v příběhu byla naprosto nadbytečná? Četla jsem v angličtině, takže úroveň překladu hodnotit nemůžu, ale ani originál nebyl žádným vrcholným literárním dílem.

23 29.04.2014

Zaujal mě především zajímavý námět knihy, na níž bylo vidět, že autorka má vše promyšleno do nejmenšího detailu. Neustálé skoky v čase mě nejprve poněkud mátly, ale postupně se vše začalo propojovat až přede mnou nakonec velmi živě vyvstal celý obraz života Henryho a Clare.

1 29.04.2014

Hunger games 70. let - v tomto případě mi ale hodně chyběl popis společnosti ve které se příběh odehrává. A taky motivace, proč to ti kluci vlastně dělají - opravdu nesouhlasím s některými komentáři níže, že tohle by se klidně v budoucnu mohlo stát. Opravdu? Kdo se dobrovolně přihlásí na smrt?! Vždyť pud sebezáchovy člověka je tak silný, že pro své přežití dokáže udělat témeř všechno. Takhle to pro mě byl jen na téměř tři sta stran natažený popis toho, jak někdo někam jde. Nebýt prokrastinace u diplomky, nikdy bych to nedočetla...

6 07.04.2014

Kniha popisující hrůzy holokaustu - stejná a přitom jiná než všechny ostatní o tomto tématu. Zpracovaná formou komiksu a ukazující, že přežití koncentračního tábora z vás neudělá světce - možná právě naopak... Lidé, kteří přežili pro to pravděpodobně museli udělat i věci, na které nejsou hrdí a zkušenost s koncentračním táborem je změnila navždy. Těžko jim to ale můžeme vyčítat. Autorovi se podařilo téměř nemožné - komiksová forma zpracování, která do detailů vykresluje všechny podrobnosti, mu umožnila zabývat se těmito kontroverzními tématy, aniž by měl čtenář pocit, že autor někoho soudí (jak by tomu podle mě bylo v případě "klasické" knihy).

2 08.03.2014

Tento boj jsem vzadala někde za půlkou. Pro mě neuvěřitelná, nezajímavá a za vlasy přitažená zápletka, která mě vůbec neoslovila. Navíc s předvídatelným koncem. K postavám hlavních hrdinů jsem necítila žádné sympatie, naopak z Emiliny matky jsem byla zhnusená - Picoultová podle mě prostě matky neumí. Taky se nedokážu ztotožnit s hlavní myšlenkou celé knihy - tedy, že pokud někoho OPRAVDU milujete, dokážete ho i zabít, pokud vás o to požádá...

2 26.02.2014

Výhodou této knihy je, že její autor je zároveň horolezcem a (v době jejího vzniku) novinářem. Příběh je proto fundovaný a velmi poutavý - téměř jako by to ani nebyl popis skutečných událostí, ale fikce. Nicméně kniha má i své nedostatky. Prvním z nich je velké množství postav, u nichž jsem mnohdy tápala, kdo je vlastně kdo. Druhou slabinou knihy je pak to, že je vyprávěna z velké části pouze z pohledu samotného autora, jehož vnímání bylo v době tragických událostí značně zkresleno vysokou nadmořskou výškou. Nicméně sám autor na tento fakt v knize několikrát upozorňuje a čtenář tak k příběhu přistupuje s tím, že se některé události mohly odehrát jinak, než je autor popsal (viz kniha Výstup, jež je reakcí Anatolije Boukrejeva, který byl také přímým účastníkem tragédie, a má na ni poněkud jiný pohled než Krakauer). Musím také říct, že tato kniha vyvrátila mou představu o horolezcích jako přátelské skupině veselých chlápků, kteří si vždy ochotně pomáhají. Opravdu mi přijde strašné nechat někoho pomalu umírat 15 minut od tábora a ani se mu nepokusit pomoci...Rozhodně však tuto knihu doporučuji všem k přečtení. Je to strhující příběh, nad kterým budete ještě dlouho přemýšlet.

2 24.02.2014

Opravdu originální příběh vyprávěný na pozadí první světové války. Občas jsem měla problém vyznat se v postavách - navíc, když měly všechny francouzská jména. I přes to ale mohu ke čtení jen doporučit. Stejně jako poetické filmové zpracování ve stylu Amelie z Montmartru.

1 21.02.2014

Hobit mě upoutal (na rozdíl od Pána prstenů) svým poetickým a velmi čtivým příběhem. Občas mi vadil příliš rychlý spád vyprávění a to, že hlavním hrdinům vždycky všechno vycházelo, ale konec konců je Hobit pohádka, takže vlastně všechno v pořádku :)

2 11.02.2014

První díl Harryho Pottera si rozhodně zaslouží plný počet hvězd - vždyť právě v něm se s Harrym setkáváme poprvé a spolu s ním objevujeme kouzelný svět čarodějů a čarodějek. Poznáváme Hagrida, Brumbála, Rona a Hermionu, nakupujeme na Příčné ulici, hledáme cestu na nástupiště 9 a 3/4, učíme se létat... Kdo jako dítě netoužil dostat dopis z Bradavic?

6 08.02.2014

Třetí a poslední šance, kterou ode mě Nesbø dostal. Netopýr mě zklamal, Sněhulák nenadchl a Levhart to završil. Příběh byl na můj vkus až moc překombinovaný, závěr přehnaný a celkově mohla mít kniha o pár set stran méně. Věčný alkoholik Harry mi taky k srdci nepřirostl. Jo a od té vraždy vteřinovým lepidlem, kterou tady všichni zmiňují jsem čekala víc :)

3 06.02.2014

Opravdu nechápu tu vlnu nadšení, která se v poslední době kolem této knihy strhla. Mě Zlodějka knih vůbec neoslovila, naopak spíše mě nudila a k jejímu dočtení jsem se musela nutit. Postava Rudyho, o níž všichni tak básní mi přišla propracovaná snad nejméně ze všech, autorův "přepoetičtělý" styl mě spíše štval než uchvacoval, stejně jako neustálé prozrazování děje předem. I když to vlastně není tak úplně pravda - podle mě kniha děj téměř postrádá a na to jak je zbytečně dlouhá jí chybí nosná myšlenku. Celý příběh by se tak dal shrnout do několikastránkové povídky.

9 04.02.2014

Já prostě nevím - poprvé jsem "1984" četla ještě někdy na gymplu a nezaujala mě. Pořád jsem o ní ale slýchala, až jsem si ji konečně přečetla podruhé s tím, že jsem to třeba napoprvé jenom nepochopila/byla moc mladá/... Ale ne, nijak mě to nezaujalo ani napodruhé. Ano, popisovaná socialistická společnost je děsivá, ale autor mě prostě nedokázal zaujmout ani jejím popisem, ani samotným příběhem. Mnohem radši si už poněkolikáte přečtu Farmu zvířat.

5 25.01.2014

Výborné čtení, propracované do všech detailů se skvěle napsanými hrdiny. Bohužel v některých případech až moc podrobné. Nepotřebuju vědět, co měl který hrdina k snídani, obědu, večeři a jestli mezi tím i svačil. K členění na postavy mám trochu smíšený vztah - líbí se mi, že umožňuje sledovat příběh z několika perspektiv zároveň, nicméně je to vykoupeno nutností číst kapitoly, které mě až tak nebaví (Catelyn, Sansa a pro někoho možná překvapivě i Daenerys). I přes tyto nedostatky ale můžu tuto knihu jenom doporučit a rozhodně si přečtu i další díly.

20.01.2014